Dvanáct gepardů, 1 600 kilometrů a 53 hodin plných komplikací. Další čtyři šelmy následovaly o měsíc později. Po roce jich ze všech šestnácti žilo čtrnáct a samice Kazi porodila tři mláďata pocházející z přemístěné skupiny.

V českých lesích hraje překvapivě důležitou roli.Když se řekne cesium, většina lidí si vybaví radioaktivní spad po havárii v Černobylu nebo Fukušimě. Ve skutečnosti je však cesium běžnou součástí přírody a vědci jej nacházejí v horninách, půdách, rostlinách i lesních ekosystémech. Poznatky odborníků z Výzkumného ústavu pro krajinu (VÚK), Českého... ...

Letošní úhyny ryb v Dyji znovu ukázaly, že operativní opatření a posílený monitoring mohou zmírnit dopady havarijních stavů, ne však odstranit jejich příčinu. Dlouhodobým řešením je snížení znečištění už u zdroje: důslednější čištění komunálních odpadních vod, účinnější odstraňování fosforu a přísnější požadavky na vypouštěné...

Napodobit ptáka, který se umí jak potápět, tak i létat, byl cíl americko-švýcarského týmu. Uspěl: jejich výsledek sice připomíná netopýra, ale splnil oba úkoly.

Nizozemsko oficiálně schválilo mandát své nově přejmenované kosmické agentury a poprvé do jejího řídicího výboru zařadilo také ministerstvo obrany. Tento krok odráží rostoucí význam kosmických aktivit pro bezpečnost státu i jeho strategickou autonomii. Vznik nové agentury byl oznámen 3. března během konference Amsterdam Space Symposium, kde bylo...

Prohledávat každou kapku ze získaného spermatu – to je mravenčí práce, vyžadující spoustu času a úsilí, a přitom s nejistým výsledkem. Co ale jít na to jinak? Třeba jako astronomové – způsob, jímž objevují nové hvězdy, by se dal aplikovat i na hledání spermií! Umělá inteligence je v dnešní době využívána v různých oborech...

Podstrčení mobilu nebo tabletu dítě opravdu zklidní, může se to ale později projevit negativně, popsali američtí vědci. Jejich studie také zjistila, že mezi reakcemi dětí mohou být nečekaně velké rozdíly.

Vydejte se s námi proti proudu času do roku 1954, kdy americká pošta s půlmilionovou armádou zaměstnanců čelila největší papírové vánici ve svých dějinách. V prvním díle seriálu se vydáme...

Rychlé změny světa ve 20. a 21. století mají dramatické dopady na ryby v Česku. Dříve prakticky všudypřítomné druhy z našich řek mizí stále rychleji. Potkalo to kdysi nejběžnější českou rybu, karase, teď klesají i počty dalších dvou druhů – slunky obecné a piskoře pruhovaného. Situaci chtějí zvrátit vědci z Biologického centra Akademie věd.