Silné zemětřesení, které vloni v únoru zasáhlo Chile, mělo svou ozvěnu i na tak na první pohled nesouvisejícím místě, jako je americká Kalifornie. Mikrozemětřesení zpožděná o několik hodin měly na svědomí seismické vlny, které mezi tím několikrát oběhly zeměkouli.

Komety a asteroidy jsou mezi vědci dlouho považovány za kandidáty ne-li přímo na původce, pak alespoň na vážné přispěvatele k vybujení života na Zemi. Nedávno publikovaná analýza jednoho z antarktických meteoritů ukázala, že on i jemu podobní mohli být zdrojem látky důležité pro zrod života – amoniaku.

Umělá kůže pro roboty je pro inženýry skvělou příležitostí, jak předvést své schopnosti v propojování mnoha funkcí. Inženýrka Če-nan Pao z amerického Stanfordu nedávno přišla s vynálezem robotické kůže, která dokáže využívat sluneční energii a zároveň je pružná i elastická.

Podivný tvor z počátku kambria, který rychle získal přezdívku „chodící kaktus“, představuje podle všeho jakousi „zkoušku“ přírody, která později vedla k nejúspěšnější živočišné skupině. Tento nález potvrzuje, že na počátku prvohor bylo možné skutečně ledascos!

Přestože je vesmír obrovský a procesům zrodu a umírání v něm dochází prakticky každým okamžikem, vědcům se jen málokdy poštěstí zachytit tyto zlomy přímo ve chvíli, kdy nastávají. Týmu evropských astronomů se možná poprvé v dějinách podařilo pozorovat zrod planety ze své mateřské hvězdy.

Auto řízené myšlenkami? Ve sci-fi běžná věc. Ale v reálném světě? Od nedávna již také žádná fantazie. První auto napojené přímo na mozek řidiče nevytvořili nikde jinde, než v zemi automobilismu zaslíbené, v Německu.

Drobounký jednobuněčný „prvok“, obrněnka z rodu Oxyrrhis, jistě nepatří k příliš atraktivním a tudíž ani známým organismům. Nedávný objev jejího způsobu obživy dal nový smysl úsloví o tom, že jsme tím, co jíme. Její lovecká strategie skutečně zahanbuje i řadu mnohem větších i slovutnějších predátorů.

Objev fosílií ardipitéků, ve vědeckém světě familiárně přezdívaných „Ardi“, vyvolal v posledních letech mezi antropology velkou senzaci. Tito primáti jsou považováni za nejstarší známé zástupce linie, vedoucí k dnešním lidem. Podle nedávno zveřejněných argumentů některých amerických vědců však může být všechno jinak.

Projekty americké Agentury pro výzkum pokročilých obranných projektů (DARPA) jsou mají velmi často podobu velmi bizarní technologické aplikace hodné fantazie Julese Verna. Jednou z posledních hříček, kterou DARPA vypustila do světa, je robotický špión inspirovaný leteckým umem kolibříků.

Nejrůznější zařízení, jejichž název začíná předponou nano či mikro, začínají být v lidském těle již jako doma. Inženýři z prestižního amerického MIT nedávno ohlásili vynález umělých mikročervů, kteří by mohli sloužit k přímému monitorování zdravotního stavu. Stačí z nich pouze vytvořit „zdravotní tetování“.

Přepínání svalů může sice napomoci k jejich většímu růstu a tedy i efektnější muskulatuře, pro řadu sportovců je však nevhodné a může vést i vážným poraněním. V efektivnějším tréninku by jim brzy mohlo napomoci zařízení zvané iSense, které funguje jako špión svalové aktivity.

Zářivě žlutý pigment založený na chromanu olovnatém, byl pro malíře 19. století skutečným požehnáním. Díky němu totiž získala zejména díla impresionistů zář, kterou obdivujeme dodnes. Na řadě z nich však zub času povážlivě zahlodal. S odpovědí na otázku, proč například van Goghovy slunečnice nezáří tolik, co dříve, přišli belgičtí vědci.

Zbytky po výbušninách, které se dostávají do půdy díky vojenským cvičením či likvidacím starých domů, dokáží v půdě „přežívat“ celé desítky let. Nákladné čištění půdy žárem by mohly nahradit biologické stroje – obyčejné ovce.

Práce fyziků dokáže čas od času propojit ty největší struktury s těmi nejmenšími. Výzkum krystalků monohydrátu metanolu, který má podle všeho na svědomí „ledové vulkány“ na měsících vzdálených planet, by mohl otevřít novou kapitolu vývoje nanoelektronických zařízení.

Není žádným tajemstvím, že muži s vysokou hladinou testosteronu bývají nejen sexuálně náruživí, ale často také „nejdou pro ránu daleko“. Výzkum vědců z univerzit v Utrechtu a Cambridge nedávno prokázal jasnou souvislost mezi vysokou hladinou testosteronu a (ne)schopností vcítit se do pocitů druhého.

Bakterie rodu Wolbachia jsou ve vědeckém světě již takřka celebritami. Pro vědce jsou totiž krásným příkladem toho, jak moc dokáží parazité manipulovat svými hostiteli a otáčet tak kormidlem evoluce. Podle vědců z univerzity v belgickém Ghentu může však být jejich „řádění“ některým druhm z dlouhodobého hlediska dokonce prospěšné.

Pokud možno ekologická likvidace odpadu či výroba nejrůznějších látek, které budou moci sloužit jako suroviny k dalšímu zpracování, je v poslední době častým cílem výzkumů mikrobiologů. Obě tyto mouchy se jednou ranou podařilo zabít doktorskému studentovi Keerthi Venkataramanovi na univerzitě v Huntesville v Alabamě.

O kterém materiálu se v poslední době nejčastěji mluvilo jako o budoucím velkém hráči ve světě výpočetní techniky? Ano, správně, o grafenu, tedy zvláštním plochém uspořádání uhlíku. Výzkumy fyziků z Polytechniky ve švýcarském Lausanne mají však jiného, a také velmi „plochého“ kandidáta: minerál molybdenit.

Zatímco mamuty zná snad každý školák, o existenci jejich menších, nicméně stále dosti těžkotonážních příbuzných gomphotherií, nemá většina lidí ani potuchy. Vědci měli dlouho za to, že velký význam neměli tito savci ani pro naše dávné předky. Nedávný nález z Mexika však dokazuje, že cesty lidí a gomphotherií se přeci jen protnuly.

Severské hlodavce lumíky znají mnozí lidé především díky stále přežívajícím mýtům o jejich hromadných sebevraždách. Pravdou však zůstává, že se tito tvorové dokáží neobyčejně efektivně množit a jejich drobná tělíčka tak čas od času skutečně zavalí celou krajinu. Na vině může být i jejich schopnost množit se i pod sněhem, kterou nedávno objevili...

Dva vědecké týmy přišly nedávno nezávisle na sobě s látkou, která dokáže přinutit světlo ke zvláštnímu ohýbání a způsobit tak neviditelnost. Nejde však o žádný chytrý metamateriál, ale krystaly jednoho z nejběžnějších nerostů: kalcitu.

Služeb psího čichu si lidé navykli využívat již při velké řadě příležitostí. Brzy by k nim mohla přijít i jedna další, poněkud nečekaná. Podle posledních výzkumů totiž psi dokáží velmi dobře rozpoznat osobu, která trpí rakovinou tlustého střeva a to i v úplně raném stádiu.

Když reprezentant nějaké firmy oznámí, že uvede na trh ekologicky čisté a přitom velmi laciné palivo, použitelné navíc v již existujících typech automobilů, spíše než nadšené skandování uvidí v sále protažené pochybovačné obličeje. Inženýři z britské firmy Cella Energy však tvrdí, že právě takové palivo vynalezli! Uvěříme jim?

Poslední průzkumy naznačují, že teplá léta nemusí pro grónský ledovec znamenat pohromu. Roztátá voda totiž ve skutečnosti napomáhá ledovci brzdit jeho pohyb směrem k oceánu. Během chladnějších období má pak ledovec více příležitostí své ztráty dohnat.

V provincii Vnitřní Mongolsko na severu Číny došlo nedávno k velmi zajímavému nálezu. Ve vrstvách ze svrchní křídy byla objevena fosílie dinosaura zhruba o velikosti většího papouška. Jeho největší zvláštností bylo, že měl na rozdíl od svých příbuzných pouze jeden prst.

Kontaktní čočky využívají denně milióny lidí na celém světě. Řada z nich již měla bohužel příležitost poznat, jak úporné dokáží být bakteriální infekce, které se do oka dostávají spolu s čočkami. Díky objevu amerických vědců by mohlo těmto nepříjemnostem v budoucnu zcela odzvonit.

S návrhem kovového materiálu, díky němuž by mohly být nákladní lodě až o 30% lehčí, než jsou dnes, přišli nedávno vědci z laboratoří Fraunhoferova institutu v německém Chemnitzu. Snížení hmotnosti lodí by mohlo také významně přispět k redukci emisí oxidu uhličitého a dalších plynů, které vznikají při spalování paliva.

Samičky různých živočišných druhů často řeší stejné problémy, jako ty lidské. Jednou z nich je i to, zda dát při námluvách přednost dvoření staršího samečka nebo mladého zajíčka. Poslední výzkumy ukázaly, že oproti očekávání jsou samičky cvrčků na „zajíčky“.

Německým vědcům se nedávno podařilo vytvořit rekonstrukci tváře ženy, která utonula v močálu v Dolním Sasku v době, kdy byl Řím ještě vesnicí lokálního významu. Dívka trpěla řadou zdravotních problémů a její tělo neslo také řadu známek těžké fyzické práce. Smrt pro ní tedy byla prakticky vysvobozením.

Sex ve vesmíru ve stavu bez tíže? Inu, i to si při trošce fantazie asi dovedeme představit. Co kdyby však tato radovánka mezi kosmonauty na dálkových letech nezůstala bez následků? Kanadští vědci varují, že vývoj zárodku mimo vliv gravitace je skutečně příliš velkým rizikem.

Na americké Purdue University se nedávno podařilo objevit gen, který umožní rostlinám přežít sucho bez toho, aby ztratily svou biomasu. Aplikace tohoto objevu by mohla zásadně přispět nejen ke snížení nutného zalévání, ale i k vylepšení výnosů zemědělství v oblastech ohrožených sezónními hladomory.

Na nedávném setkání Americké astronomické společnosti v Seattle byl před očima užaslých vědců ohlášen objev doposud největší černé díry, jakou se do dnešních dnů podařilo astronomům nalézt a změřit. Se svou hmotností 6,6 miliard Sluncí by snadno pohltila celou sluneční soustavu.

Když se řekne katastrofa na konci křídy, většině alespoň trochu přírodovědecky orientovaných lidí okamžitě naskočí: vyhynutí dinosaurů. Během tohoto globálního kataklyzmatu na přelomu druhohor a třetihor se však ze Země musela poroučet i jiná, do té doby velmi významná skupina živočichů: amoniti. Proč?

Molekuly jsou jakési obrovité skládačky atomů, které drží pohromadě různými typy chemických vazeb. Příroda sama dokáže vyprodukovat skutečné molekulární giganty, lidské technologie však za ní stále dosti zaostávají. Švýcarským chemikům se nedávno podařilo vyrobit zatím největší syntetickou molekulu, která se může hrdě měřit např. s velikostí virů.

První gesta, která se děti naučí opakovat po svých rodičích, dokáží na tvářích maminek i tatínků vykouzlit zářivý úsměv. Nejinak se asi tvářili korejští inženýři, když jim stejná věc podařila u jejich umělých dětí – robotů.

Podle posledních výzkumů mají lišky schopnosti, které bychom čekali spíše u technologicky vyspělého dálkového navádění střel. Při svých útocích na kořist totiž dokáží využívat magnetického pole Země nejen pro orientaci, ale také k odhadu její vzdálenosti. S objevem přišel tým českých zoologů.

Když se vědců podaří za pomoci nejsilnější laboratorní techniky vyrobit na zlomek vteřiny alespoň část atomu antihmoty, otevírají šampaňské. Příroda však tento úkol zvládá sama a poměrně hravě. Sonda Fermi nedávno objevila paprsky antihmoty, které vznikly v zemské atmosféře během bouří.

Chodíte na základní, střední či vysokou školu a trápí vás, že si nepamatujete obličeje svých náhodných známých či méně známých spolužáků? Nezoufejte, bude lépe! Podle psychologů z amerického Harvardu se na vrchol této schopnosti dostanete až po třicítce.

Zvětšování pouští, tedy proces zvaný dezertifikace, zdaleka neohrožuje jen africké země. Podle posledních zpráv je vysušování a erozí postiženo celých 27% plochy nejvíce se rozvíjející země současnosti – Číny. Alespoň částečný návrat do původního stavu by mohl trvat celých 300 let!

Nerovný a nepředvídatelný terén mimozemských těles představuje pro konstruktéry mobilních průzkumných jednotek velkou výzvu. Jedni se snaží obejít problémy tím, že namísto vozítek konstruují skákající koule, jiní sázejí na tradičnější způsoby. Kanadští inženýři přišli nedávno s návrhem elastických kol.

Oproti našim nejbližším příbuzným máme my lidé velkou řadu zvláštností. Jednou z nejvíce zarážejících jsou i naše relativně velké, nemotorné a zcela bezbranné děti. Američtí antropologové se nedávno pokusili zrekonstruovat, jak rození takto neobvyklých dětí postupně proměňovalo životní zvyky našich předků.

Obrázky vyškrábané do skály, objevené v oblasti Kimberley v západní Austrálii, se ukázaly být dílem původních obyvatel Austrálie, starým 40 000 let. Na rozdíl od jiných skalních „malůvek“, které časem vyblednou, jsou však barvy těchto petroglyfů stále živé. Australští vědci nedávno objevili, že jim k jejich barvě napomáhají zvláštní „živé pigmenty“.

Mezi mořskými organismy, schopných bioluminiscence neboli světélkování, hrají prim především obyvatelé tmavých hlubin. Američtí badatelé však nedávno prozkoumali i jedinečné světélkovací schopnosti drobných „šnečků“, kteří žijí na skalách v mořském příboji. Jejich podivuhodné schopnosti by mohly najít uplatnění i při vývoji nových materiálů.

V úterý 4. ledna 2011 v dopoledních hodinách před zraky miliónů Evropanů Měsíc částečně zakryje sluneční kotouč. Půjde o největší částečné zatmění v České republice po 8 letech a nejvýraznější svého druhu až do roku 2026. Na našem území se bude velikost zatmění v jeho největší fázi pohybovat kolem 79 procent.