Materiály, které dokáží odpuzovat bakterie, naleznou své největší využití zejména v nemocničním prostředí. Singapurští nanoinženýři se při vývoji nového typu látky inspirovali delfínů a kulohlavců, jejichž kůže skvěle odpuzuje nevítané nánosy.

V posledních letech se množí spekulace kosmologů o existenci dalších vesmírů. Srážky s nimi možná tomu našemu dokonce přivodily „modřiny“, které možná objevili britští vědci na "pozaďovém záření".

Jedinečné vlastnosti nanočástic způsobují, že je jejich průmyslové využití a tím pádem i jejich množství je den ode dne větší. Je tedy na místě začít se strachovat o to, co takové množství dříve neznámých látek způsobí, když se dostane do látkového koloběhu přírody. Američtí vědci zkoumali, jak si s měděnými nanočásticemi snad poradí snad...

Obor zvaný spintronika patří k nejžhavějším favoritům na cestu, kterou by se mohla ubírat budoucnost počítačů. Tým australských a amerických vědců nedávno využil k uložení informace nikoliv elektrony, ale částice atomového jádra fosforu. Podařilo se jim tak vytvořit prozatím nejdéle fungující spintronické zařízení, jaké kdy člověk sestrojil.

Americkým vědcům se nedávno podařilo poprvé přesně změřit sílu magnetu, který je vytvářen procesy ve vnější oblasti zemského jádra. Podle přesných měření je tento magnet asi 50x silnější, než je síla zemského magnetu měřená na povrchu. Toto číslo napovídá, že v hlubinách naší Země je stále dosti živo.

Priony mají mezi choroboplodnými zárodky zvláštní postavení. Nejedná se totiž o prvoky, bakterie ani viry, ale i pouhé samostatné kousky bílkovin. Američtí mikrobiologové nedávno objevili, že i přes to, že prionům chybí DNA či RNA, dokáží měnit své vlastnosti a podléhat tak darwinovské evoluci.

Stopy po současné vulkanické aktivitě dnes nacházíme kromě Země jen na třech dalších tělesech: měsících Io (Jupiter), Triton (Neptun) a Enceladus (Saturn). Sonda Cassini nedávno přišla se snímky části Saturnova měsíce Titanu, které podle řady odborníků zobrazují ledový vulkán, který může být stále aktivní.

Mendělejevovu periodickou tabulku prvků, kterou zná každý školák ze zdí chemických učeben či vnitřních stran učebnic, čekají po dlouhé době změny. Tentokrát však nejde o objev nových stabilních prvků. Změny nastávají v přesnějším určení relativní atomové hmotnosti 11 běžných prvků.

Prostřednictvím zvláštních pohybů, tzv. včelích tanečků, sdělují včely svým družkám, kde najít zdroj potravy. Včela, která informaci předává, ale nesmí být „po flámu“. Podle amerických vědců komunikují totiž „nevyspané“ včely stejně špatně, jako nevyspaní lidé.

Dizajn, materiály rozsah funkčnosti protetických náhrad chybějících končetin ušly zejména v posledních letech velký kus cesty kupředu. Dizajnérka Kaylene Kau z univerzity v americkém Seattlu nedávno přišla s návrhem skutečně netradičním: rukou v podobě chapadla.

Masivní výlov světových moří v honbě za rybím masem a patřičným ziskem narazil na své meze. Tuto pravdu, o níž se mezi zodpovědnými lidmi hovoří již dlouhou dobu, se nedávno kanadským vědcům nedávno podařilo převést do přesné řeči čísel.

Záhadu, proč vlastně museli naši planetu nadobro opustit příslušníci našeho sesterského druhu, neandrtálci, se snaží již dlouhou dobu vysvětlit řada renovovaných vědců. Podle nejnovějších nálezů mohl za jejich vymizením stát mohutný sopečný výbuch.

Kdykoliv člověk pomyslí na létání, je jeho myšlenka provázena myšlenkou na vzduch. Vzduch klade letícímu tělesu odpor, zároveň mu však umožňuje, aby se vůbec vzneslo. Američtí inženýři nedávno sestrojili miniaturní zařízení, které se nevznáší díky vzduchu. S gravitací se pere díky proudu světla.

Kulové blesky jsou zvláštní atmosférické jevy, jejichž původ je pro vědce stále záhadou. Během let byla zformulována řada teorií, žádná však nedokáže vysvětlit všechna pozorování. Se svou troškou do mlýna nedávno přišel i australský vědec.

Vědci, zejména psychologové, začínají mít v poslední době velkou oblibu v novém prostředku svých výzkumů: mobilním telefonu. Díky nim například nedávno zjistili, že ženy nerady mluví se svými otci v době, kdy jsou nejvíce plodné. Evoluční vysvětlení na sebe nenechalo dlouho čekat.

Homosexuální chování není v přírodě vůbec ničím výjimečným. Když však začne v populaci z nějakého důvodu převládat, začne populacím příslušnému druhu zvonit umíráček. Vědci nedávno přišli se zjištěním, že za postupující "epidemií" homosexuality u vodních ptáků ibisů stojí nejspíše člověk.

Jedné z unikátních lidských vlastností, kreativitě, můžeme děkovat nejen za vznik uměleckých děl, ale prakticky za celou kulturu, vědu i filosofii. Proč mají ale lidé tuto vlastnost oproti ostatním živým tvorům tak „předimenzovanou“? Vysvětlení hledali američtí antropologové v Disneylandu.

Jak vypadal náš vesmír prvních pár mikrosekund po Velkém třesku? Dříve by každý fyzik jen pokrčil rameny. Pomocí obřího urychlovače částic ve švýcarském CERNu však dnes dokáží fyzikové nahlédnout i do dříve zcela nepředstavitelných oblastí. Ze srážek jader olova se zdá, že se choval jako superhorká kapalina.

Amazonská pánev porostlá tropickým deštným pralesem je mimo vších pochybnost nejbohatším ekosystémem světa. Proč ji však v druhovém bohatství neporážejí pralesy africké či asijské? Podle posledních studií se klíč k pochopení tohoto jevu skrývá v geologické minulosti Jižní Ameriky.

Sonary jsou zařízení, které využívají k vytvoření obrazu předmětu ve vodě odražený zvuk. Cestu k přesnému výsledku jim však v mělkých vodách často komplikují drobné bublinky. Britští vědci proto nedávno vyvinuli sonar podstatně přesnější. Svou inspiraci nalezli u odborníků na slovo vzatých – u delfínů.

Kdy se vlastně rozešly evoluční kroky našich předků a předků našich nejbližších příbuzných, šimpanzů? Zatímco dřívější odhady se pohybovaly mezi 5-6 miliony let, nová studie britských vědců posunula tento odhad o pěkný kus dozadu. Nový odhad by mohl zásadně proměnit dosavadní představy o lidské evoluci.

Britští inženýři nedávno navrhli skákající koule, poháněné stlačeným oxidem uhličitým. Tito roboti se rychle stali jedním z vážných kandidátů na podobu příští generace průzkumníků rudé planety.

Výzkum nejrůznějších typů spolupráce v živém světě přináší nejen spoustu fascinujících poznatků, ale může být také velmi užitečný. Lepší poznání spolupráce kořenů rostlin s houbami ukazuje, že vlákna hub tvoří síť nikoliv nepodobnou internetu, díky níž dokáží rostliny efektivně spolupracovat a vzájemně si i napomáhat v léčení.

Tzv. černé díry byly po dlouhou dobu pouze zvláštním výsledkem rovnic obecné teorie relativity. Dnes však už většina astronomů věří, že vesmír je těchto objektů skutečně plný. Čínským vědcům se nedávno podařilo vytvořit umělý materiál, který řadu vlastností černých děr věrně napodobuje.

Návrat mexického poddruhu vlka do divoké přírody se potýká s velkým odporem místních farmářů, kterým vlci zabíjejí jejich ovce. Americký biolog se spojil s psychologem a společnými silami se snaží vlky naučit, že ovce nejsou k jídlu.

Drobné bublinky plynů v krvi jsou postrachem potápěčů. Jejich přítomnost totiž způsobuje tzv. dekompresní neboli kesonovou nemoc. Bublinky v krevní řečišti však nemusí být jen špatná věc. Mnohem menší plynové komůrky by totiž mohly být využity k transportu léčiv do mozku.

Budoucím generacím milencům se možná bude moci protáhnout romantická procházka pod korunami stromů dlouhých nočních hodin, aniž by museli spoléhat na umělé osvětlení Světlo na cestu totiž obstarají samotné stromy. Proměně této fantazie ve skutečnost by mohl napomoci objev tajwanských vědců.

Jednobuněčné mořské řasy jsou již přinejmenším posledních deset let považovány za jednoho z kandidátů na lék proti globálnímu oteplování. Dokáží totiž odebírat z atmosféry velké množství oxidu uhličitého. Šíření některých druhů má však nepříjemný vedlejší efekt: řasy vypouštějí do vody toxiny, které se hromadí v dalších článcích potravního...

Gravitační čočky jsou obrovské hmotné objekty ve vesmíru, které dokáží „ohnout“ časoprostor a tedy i dráhu světla či jiného typu elektromagnetického vlnění. Díky tomuto podivuhodnému efektu se astronomům nedávno podařilo objevit řadu nových galaxií. A další objevy na sebe jistě nenechají dlouho čekat.

Většina z nás to zná: když máme myslet na to, co děláme, často se to nedaří. A z toho rozhodně není těžké být lidově řečeno „na nervy“. Psychologové z amerického Harvardu využili jako špióna lidských myšlenek iPhone a zjistili, že za naším pocitem nespokojenosti stojí nejčastěji právě nepozornost.

Když při hloubení základů pro novou univerzitní budovu byly v roce 2008 nalezeny ostatky téměř čtyřiceti těl. Archeologové měli zprvu za to, že se jedná o těla popravených kriminálníků z přelomu 10. a 11. století. Nová analýza kostí však odhalila, že se jedná o hromadný hrob zavražděných vikingských osadníků.

Vývoj nových materiálů v nanooblastech přináší v posledních letech jednu zajímavou novinku za druhou. Američtí vědci přišli nedávno se speciálním průsvitným fotosenzitivním filmem o struktuře včelího plástu, který by mohl být nanesen např. na okna a vyrábět elektrický proud.

Matematika patří pro žáky i studenty spíše ke strašákům, než k lákadlům. Existují však i lidé, které příroda obrala i o zcela elementární matematické schopnosti, jako je například prosté porozumění významu číslic. Britští vědci nedávno zjistili, že matematické schopnosti se výrazně zlepší po stimulaci mozku slabým elektrickým proudem.

Objev nové elementární částice znamená ve světě fyziků vždy velkou senzaci. V jedné z největších fyzikálních laboratoří světa, americkém Fermilabu, byl možná nalezen důkaz pro existenci dříve neznámého čtvrtého typu neutrina. Tento objev by dokonce mohl fyzikům napomoci s vysvětlení temné hmoty.

Lidské mateřské mléko má oproti jiným savcům výrazně jiné složení. Může za to skutečnost, že u malých dětí se vyvíjí v první řadě mozek. Vědci z amerického Houstonu nedávno odhalili, že zcela nazastupitelnou roli hrají v mateřském mléce také látky nečekané: sloučeniny dusíku.

Od doby, kdy naši předkové použili první nástroj z ostrého kamene po moment, kdy poprvé drželi v ruce kamennou sekeru, uplynuly celé 2 milióny let. Proč však trval technologický postup tak dlouhou dobu? Tým britských vědců nedávno vysvětlil, že příchod komplexních nástrojů nečekal na vylepšení motoriky, ale na příchod komplexního mozku, který umožnil i vznik...

Uhlíková nanovlákna zažívají v posledních letech své vítězné tažení světem nových materiálů. Vyrobit z nich však komplikované tvary ve velikostech měřených v milióntinách metru však není snadné. S novou technologií přišli vědci z americké University of Michigan.

Američtí lékaři nedávno udělali na první pohled malý, ale velmi důležitý krok na cestě k vypěstování plně biologické náhrady ledvin. I když jejich miniaturní „umělé ledviny“ zatím fungují pouze v laboratorním skle, znamenají tyto výzkumy ve tkáňovém inženýrství obrovský pokrok.

Letošní Halloween podobně jako jiné svátky či aktuální události opět demonstroval postupy, které používají kybernetičtí podvodníci. Dle informací společnosti McAfee byly zaznamenány především dva druhy útoků.

Z každodenních zpráv jsme již zvyklí, že na budoucí vývoj počasí dokáží vědci upozornit díky propojení dat z měření kosmických družic a superpočítačů. Co když chceme ale předejít škodám, které mohou vzniknout přičiněním bouří na Slunci? Nárůst sluneční aktivity v poslední době přinutil odborníky z NASA jednat.

Vzdor veškerým snahám astrobiologů se stále nepodařilo objevit ve vesmíru ani ty nejjednodušší formy života. Objev komplexní či dokonce inteligentní formy je však podstatně méně pravděpodobný, než objev tvorů na organizační úrovni virů či bakterií. Tento názor nedávno podpořil tým složený z britských a německých vědců.

Vytisknutelné brnění? Sklo odolné proti kulkám? Pevnější ocel, než jakou doposud svět viděl? To všechno mohou být aplikace takřka zázračného materiálu, s ním přišli nedávno izraelští vědci. Má se jednat o materiál mnohem odolnější, než je slavný kevlar.

ČSO dnes zveřejnila výsledky analýzy změn početnosti ptáků do letošního roku 2010. Množství ptáků v krajině se snižuje, ubývají zejména ty nejpočetnější druhy. Velmi špatně jsou na tom ptáci zemědělské krajiny.

Souboj člověka s robotem může dopadnou jakkoliv. Někdy robotům napomůže jejich síla, přesnost či kybernetický „mozek“, lidé zase dokáží roboty přelstít tím, že dokáží lépe odhadnout budoucí vývoj událostí. V bowlingu zatím dokáží i ty nejpreciznější roboty lidé porazit.