feed info

1,931 článků z 21 století

Proč děti malují modré stromy?

Když dostanou malé děti do rukou barevné pastelky, příliš se nerozpakují a nejrůznější barvičky začnou čile využívat. Na realistické zachycení barvy skutečných objektů však většinou příliš nedbají. Vědce napadlo, že za tím bude nejspíše stát nějaká zákonitost v psychologickém vývoji.


Středa 5. srpna 2009


Vyroste v Londýně „zahrada na mostě“?

Nejrůznější výročí vždy vyzývají k tomu, aby byla náležitě oslavena. Osmisté výročí otevření prvního mostu přes londýnskou Temži inspirovalo Královský institut britských architektů k vypsání architektonické soutěže o most budoucnosti. Zvítězil projekt studia Chetwood Architects, který spíše než most připomíná malou farmu.


Úterý 4. srpna 2009


Promění medúzy klima na Zemi?

Plocha Země je asi ze 71% pokryta oceány. Obrovské vodní plochy tedy přirozeně ovlivňují celoplanetární klima rozhodujícím způsobem. Dokázaly by ale klima ovlivnit i organismy, které v něm žijí? Tuto možnost se nedávno snažili ověřit američtí vědci.


Pondělí 3. srpna 2009


Odkud přišli první Australané?

Australský kontinent byl lidmi osídlen jako jeden z posledních. Podle archeologických nálezů se tam prvním lidem podařilo proniknout až před 50 000 lety. Vědci však pořád neměli přesně jasno, odkud vlastně první obyvatelé Austrálie přišli. Genetikové nedávno potvrdili, že to bylo nejspíše z Indie.


Pátek 31. července 2009


Jak zvážit jeden jediný atom?

Atomy tvoří základní stavení struktury hmoty a udávají jí velkou část jejích makroskopických vlastností. Zkoumat prvky a sloučeniny složené z atomů umějí vědci dávno. Jak ale vyzkoumat vlastnosti jednoho jediného atomu? S tímto problémem si dnes dokáží vědci částečně poradit s pomocí uhlíkových nanovláken.


Čtvrtek 30. července 2009


Vesmírem pluje gigantická „mýdlová bublina“

Nad krásou či podivností nejrůznějších vesmírných objektů se někdy skutečně tají dech. Mezi ty nejkrásnější patří takzvané „planetární mlhoviny“, kterých dodnes astronomové ve vesmíru napočítali na 1500. Nedávno byla objevena další, která připomíná obrovskou mýdlovou bublinu.


Středa 29. července 2009


Hroši si vykračují jako astronauti ve stavu bez tíže

Většina z nás, kteří jsme hrochy viděli pouze v zoologických zahradách, je má za nemotorná až neohrabaná zvířata. Kdybychom však překonali strach a nebezpečí a ponořili se za nimi do jejich přirozeného prostředí, spatřili bychom téměř balet. Vědce nedávno napadlo pohyb hrochů pod vodou detailně prozkoumat.


Úterý 28. července 2009


Budeme si svítit žárovkami z DNA?

Žárovky představují nejjednodušší typ zařízení, který dokáže přeměnit elektrickou energii na světlo. Stačí rozžhavit drátek z wolframu a světlo je na světě. V americkém Connecticutu vědci vyvíjejí žárovky, vlastně fotolumuiniscenční diody, které svítí i bez připojení k elektřině. Jejich vlákna tvoří DNA, kterou dodali lososi.


Pondělí 27. července 2009


Kosmonauti si možná budou vozit do vesmíru vlastní centrifugu

Všechny naše orgány a neposlední řadě také růst jednotlivých tkání jsou přizpůsobeny podmínkám pozemské přitažlivosti. V oblastech, kde zemská gravitace nepůsobí, se tedy lidé budou vždy potýkat s řadou problémů. Jedním z nich je ochabnutí svalů. Američtí lékaři navrhují řešení prostřednictvím centrifugy.


Pátek 24. července 2009


Budou v Grónsku topit žraloky?

V sítích grónských rybářů často uvíznou i obrovití žraloci, jejichž těla dříve přicházela nazmar. Dánské vědce napadlo, že je to vlastně škoda a snaží se najít cestu, jak tyto nevítané úlovky využít. Jedním ze způsobů by mohla být i výroba „zelené“ energie.


Čtvrtek 23. července 2009


Jsou čeští vědci darmožrouty?

Velkým přáním všech vědců je, aby se objevili na stránkách prestižního vědeckého časopisu NATURE. Ten nyní o české vědě psal - bohužel v podobě řádků o tom, že Akademie věd ČR se rozhodla od příštího roku zastavit opravy svých budov a dál nenakupovat vědecké vybavení. Šetří se!

Vědci zkoumají práci dávných „hovniválů“

Vědci se dokáží radovat z ledasčeho, na čím běžní lidé mávnou rukou, třeba i nad kuličkou hnoje. V Jižní Americe byly nedávno nalezeny výsledky práce dávných vrubounovitých brouků, lidově zvaných „hovniválové“, staré 40 miliónů let. Takové objevy dokáží odborníky poučit o řadě nečekaných skutečností.


Středa 22. července 2009


Nový foťák s neviditelným bleskem

Vyfotit někoho ve tmě nebo za šera, to vždy znamená oslnit jej silným výbojem světla, blesku. Představte si však, že existuje přístroj, který Vás vyfotí, aniž byste si toho všimli. Nemožné? Kdepak! Nový fotoaparát jen využívá světla, které naše oko nedokáže zachytit.


Úterý 21. července 2009


Neandrtálci byli vždycky vzácným druhem

Neandrtálci, kteří po dlouhou dobu sdíleli společný životní prostor s našimi dávnými předky, zmizeli ze definitivně ze světa teprve asi před 24 000 lety. Vědci, kteří v poslední době zkoumají jejich genetický materiál, došli nedávno k zajímavému výsledku. Neandrtálci podle nich nikdy nebyli příliš početným druhem.


Pondělí 20. července 2009


Aralskému moři už definitivně zvoní umíráček

Ještě před 50 lety bylo Aralské jezero, zvané též Aralské moře čtvrtou největší vnitrozemskou zásobárnou vody. Díky nešetrným manipulacím s jeho přítoky však začalo vysychat a tento proces stále pokračuje. Vědci nedávno spočítali, že toto jezero za sebou zanechalo už 40 000 čtverečních kilometrů slané pouště.


Pátek 17. července 2009


Kytovce je lepší pozorovat, než zabíjet

Lidská touha po zisku dokázala přivést na pokraj vyhubení již pěknou řádku živočišných i rostlinných druhů. O málokteré skupině organismů to platí do takové míry, jako o největších tvorech naší planety – mořských kytovcích. Podle posledních kalkulací lze ale velké množství peněz vydělat i na jejich pouhém pozorování!


Čtvrtek 16. července 2009


Robot, který se naučil usmívat

Tvůrci robotů, kteří se krůček po krůčku přibližují co nejvěrnějšímu napodobení lidí, dokáží tvář robotů přinutit, aby vytvářela řadu typických lidských grimas. V nedávné době se jim dokonce podařilo sestrojit robota, který se výrazům tváře dokázal sám naučit! Tvář nezískal ledajakou – v americkém San Diegu se usmívá sám Albert Einstein!


Středa 15. července 2009


„Podmořské louky“ stále ubývají

Takzvané „podmořské louky“ čili rozsáhlé porosty mořských řas, které se vyskytují zejména v mělkých šelfových mořích v blízkosti pobřeží, ubývají tempem jednoho fotbalového hřiště za každých 30 minut. Vyplývá to z rozsáhlé studie amerických vědců.


Úterý 14. července 2009


Koperník měl modré oči

V roce 2005 objevili polští archeologové kostru, o níž se dnes soudí, že patřila německo-polskému astronomovi, matematikovi a knězi Mikuláši Koperníkovi. Nedávno přišli genetikové se zjištěním, že na nebeskou oblohu se Koperník díval nebesky modrýma očima.


Pondělí 13. července 2009


Amazonka je stará "jen" 11 miliónů let

Nejen mezi lidmi, ale i v přírodě má vše svou historii. Stejně jako vznikají a zanikají různé druhy organizmů, vznikají a zanikají i celé kontinenty, pohoří i oceány. Nejinak je tomu i s řekami. Podle nejnovějších bádání vznikl jihoamerický veletok Amazonka před 11 milióny let.


Pátek 10. července 2009


Nejvzdálenější a nejstarší supernova

Děje a objekty, které pozorují astronomové, jsou zprostředkovány světlem. To však cestuje s konečnou rychlostí a někdy může trvat milióny až miliardy let, než k nám doletí. Při pozorování vesmíru se tedy vlastně dívají zpět v čase a proto jsou ty nejvzdálenější objekty těmi nejstaršími. Platí to i pro nedávno objevenou obří supernovu.


Čtvrtek 9. července 2009


Proč dnes zpívají ptáci jinak?

Ornitologové studují zpěv ptáků již desítky let. Zajímají se nejen o to, jak zpěv vlastně funguje a k čemu slouží, ale zjišťují například také, která část zpěvu je geneticky podmíněná a která je závislá na učení. Nedávno dokonce zjistili, že v průběhu let ptáci mění své pěvecké návyky v odpovědi na proměny prostředí.


Středa 8. července 2009



Úterý 7. července 2009


Kofein může být lékem proti Alzheimerově chorobě

Zákeřná Alzheimerova choroba se v poslední době stává stále závažnějším společenským problémem. Výzkum jejích příčin, průběhu a možností léčení je proto jednou z významných priorit medicínského výzkumu. Američtí vědci nedávno zjistili, že pomocnou ruku může podat obyčejná káva.


Pátek 3. července 2009


Na Marsu se blýská

Blesky neboli krátké a intenzivní elektostatické výboje známe důvěrně ze zemské atmosféry, kde provázejí zejména letní bouřky. Na Marsu, kde chybí dostatek vody v atmosféře, se však blýská také. Na vině jsou písečné bouře.