O tom, jak velkou roli hraje ve vědě náhoda, se přesvědčili lékaři z Chapell Hill Medical School v Severní Karolíně. Zatímco si mysleli, že vyvíjejí ideální antidepresivum, ukázalo se, že jejich lék je nakonec mnohem vhodnější k léčení jiného problému - nízké touhy žen po milování.

Projekt Technické univerzity v Liberci zaměřený na výzkum a vývoj nanomateriálů je jedním z osmi úspěšných projektů, který získal peníze na svoji realizaci v rámci operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace.

Když se řekne „genetická manipulace“, většina lidí si nejspíš představí tajemné vědce v bílých pláštích. Podle nedávno publikované studie německých ornitologů však mohou s geny ptáků manipulovat i vetché stařenky na lavičkách v parcích. Podle jejich zjištění mění zimní přikrmování ptáků nejen jejich zvyky, ale i tělesné proporce.

Mezi zemědělskými inženýry vládne již dlouho pomyslný souboj o vyšlechtění rostliny, která bude pro člověka nejefektivnějším zdrojem biopaliva. Posledním výrazným krokem vpřed na tomto výzkumném poli je geneticky upravený tabák. Autory tohoto objevu jsou vědci z Univerzity Thomase Jeffersona v americké Philadelphii.

V přírodě, stejně jako v lidské společnosti, narazíme na obrovskou řadu nejrůznějších podvodů. Jedním z nich je i to, že řada druhů orchidejí převléká své květy za samičky nejrůznějšího hmyzu. I když se to na první pohled nejeví jako příliš výhodné, vědci nedávno dokázali, že se taková strategie skutečně vyplatí.

Schopnost upravit si své bezprostřední životní okolí podle nejen praktických, ale i estetických kritérií je v nebývalé míře vlastní nám, lidem. Izraelští archeologové nedávno nalezli krásně „uklizené“ sídlo dávných hominidů staré 790 000 let a ukázali, že lidská praktičnost a čistotnost má dávnější kořen, než si dříve mysleli.

Otázka, jak vlastně chodí hmyz, může skutečně napadnout jenom vědce. Když se pak takový vědátor, například z prestižní britské univerzity v Cambridge, vybaví vysokorychlostní kamerou a obrní trpělivostí, zjistí zajímavé věci. Například to, že kobylky se při chůzi orientují zejména zrakem. Stejně jako lidé.

Zvláštní savci sirény neboli postaru ochechule (Sirenia) jsou kupodivu nejbližšími příbuznými slonů. Tato mohutná zvířata, kterým se pro jejich život ve vodním prostředí někdy také přezdívá „mořské krávy“, se pochopitelně vyvinula ze suchozemských živočichů. Více o tom napovídá nově objevená fosílie, která pochází z Madagaskaru.

Neobyčejný atmosférický úkaz, polární záře čili aurora borealis, má dokonce už své vlastní vědní odvětví. Takzvaná „aurorální fyzika“ nám totiž může napovědět mnoho nejen o povaze zemského magnetismu, ale i o chování subatomárních částic, které tvoří „zemský ocásek“. Vědcům se nedávno podařilo „srážky“ různých polárních září dokonce...

Když v roce 1996 objevili vědci v Antarktidě zvláštní malý kus horniny, netušili, jak obrovsky významný nález se jim dostal do rukou. Tento „kámen“ je totiž meteoritem, který má původ na Marsu. Odborníci z NASA, kteří jej nedávno znovu prozkoumali, tvrdí, že v něm objevili stopy po dávném životě.

Jedním z nejprogresivnějších směrů současného výzkumu je takzvaná biomechanika, neboli propojení živých organismů a strojů. Američtí vědci nedávno postoupili o krůček dále při konstruování biostroje, jehož velikost se měří v miliontinách metru.

Mezinárodnímu týmu vědců pod vedením holandských badatelů se poprvé podařilo přesně stanovit vzdálenost mezi Zemí a černou dírou. Tento objekt ze souhvězdí Labutě je od nás vzdálen 7800 světelných let, což je o polovinu blíže, než vědci dříve odhadovali.

Soužití divoké přírody s lidskou civilizací má k harmoničnosti jistě daleko. Své by o tom mohly vyprávět i rostliny. Podle studie, na níž se podíleli i čeští vědci, v Evropě výrazně ubývá vzácných původních druhů. Počet druhů zavlečených, tedy invazních, naopak neustále roste.

Znáte to: přes týden se člověk může s jídlem odbývat, ale o víkendu si každý rád přilepší. Američtí ekonomové nedávno spočítali, že právě víkendové jídelní orgie přispívají ke stále palčivějšímu problému šíření obezity.

Velryby, které jsou roztroušeny po obrovitých oceánských dálavách, se dokáží na velké vzdálenosti dorozumívat prostřednictvím zvuků. Američtí biologové nedávno zjistili, že v poslední době začaly „zpívat“ hlubším hlasem. Důvodem může být zvyšování jejich počtu.

Sondě Cassini, která má za úkol průzkum Saturna a některých jeho měsíců, se nedávno podařil další významný úlovek. Když se po letech čekání konečně vynořila špička tohoto plynného obra ze tmy, odhalil se pohled na záhadnou šestiúhelníkovitou strukturu. Vědci nyní pátrají po jejím původu.

Hledání nových a obnovitelných zdrojů energie je už po celá desetiletí jednou z nejžhavějších oblastí výzkumu. Ve Spojených státech byl v nedávné době rozjet projekt, jehož cílem je najít takový způsob přípravy biopaliva, který by obešel rostlinnou fotosyntézu.

Není žádným tajemstvím, že Angličané a Francouzi se nikdy neměli příliš v lásce. Nedávno zveřejněná studie britských archeologů by mohla být další vodou na mlýn francouzským posměváčkům. Podle ní to byli totiž dávní Francouzi, kdo naučil předky Angličanů obdělávat půdu.

K všudypřítomnosti počítačů napomohlo především neustálé zmenšování jejich elektronických komponentů. Vědcům se nedávno podařilo pokořit další hranici – připravit tranzistor, jehož aktivní oblast se skládá pouze z jediného atomu.

Proud roztavených hornin se z nich na povrch dere nejčastěji v místech, kde se pod sebe podsunují litosférické desky. Jak ale vysvětlit vznik sopek uprostřed těchto desek? Odpovědí je teorii hlubinného magmatismu, takzvané „plášťové chocholy“. Tuto teorii se nedávno podařilo potvrdit americkým geologům.

Byl to malý skok pro letadlo, ale velký skok pro lidstvo. Asi tak by se dal komentovat nedávný výkon letadla Solar Impulse poháněného pouze sluneční energií. Letadlu se podařilo odlepit od země a udělat 350 metrů dlouhý „skok“.

Kanadští lékaři se nedávno rozhodli prozkoumat genetické příčiny dvou duševních poruch, autismu a schizofrenie a zjistili, že jsou zvláštním způsobem propojené. Jejich odhalení by mohlo přispět k efektivnějšímu léčení obou onemocnění.

Obojživelníky, tedy např. žáby či mloky pomalu likviduje především nešetrné zemědělství a ztráta jejich přirozeného prostředí. A aby toho nebylo málo, ke všem komplikacím se v posledních letech přidalo i nebezpečné houbovité onemocnění. Američtí vědci nedávno přišli se zjištěním, že parazit se po světě šíří i díky stále rostoucímu trhu se žabím...

Každý člověk, kterého vada zraku přinutila nosit dioptrické brýle, má v létě s ostrým sluníčkem malinko problémy. Naštěstí už asi 40 let existuje technologie, díky níž skla brýlí na slunci ztmavnou. Vytvořit něco takového i pro kontaktní čočky byl však mnohem větší oříšek.