Mák je jednou z neproblematičtějších rostlin na světě. Některé z jejich takzvaných „sekundárních metabolitů“, neboli látek, které v rostlině vznikají během jejího zrání a růstu, patří mezi takzvané psychoaktivní látky (kodein, morfin). Kanadští genetikové nedávno přišli s objevem, jak vlastně mák vyrábí ceněný kodein.

Slunce ovlivňuje procesy ve svém okolí, sluneční soustavě, velkou řadou dílčích způsobů. Kromě toho, že ji drží ji pohromadě svou gravitací, vysílá do svého okolí i přestrou paletu nejrůznějších záření či částic, mezi něž lze počítat i „sluneční vítr“. Britští vědci nedávno přišli se zjištěním, co všechno Slunce Marsu provádí.

Nejčastěji zapřádáme s druhými krátké hovory, jejichž obsah bývá většinou velmi triviální – počasí, politika či sport. Některé z nich však mohou přejít i do témat důležitějších vážnějších. Podle výzkumu amerických psychologů se tento přechod podaří mnohem častěji lidem, kteří se považují za šťastné.

Jeden z nejnebezpečnějších skleníkových plynů, metan, se do ovzduší dostává nejen díky hnijícím rostlinám, hospodářským zvířatům či činnosti termitů. Čím dál více jej vypouští i zamrzlé zásobárny pod vodní hladinou.

Existenci antihmoty teoreticky předpověděl již v roce 1928 slavný britský atomový fyzik Paul Dirac, definitivně byla potvrzena v roce 1932 díky pozorování kosmického záření. Americkým vědcům se nedávno podařilo připravit zatím nejtěžší část antihmoty, těžké jádro antivodíku.

Aerosoly mají přímý vliv na radiační bilanci Země tím, že odrážejí a absorbují sluneční záření. Hrají také důležitou roli jako kondenzační jádra při tvorbě oblaků. Porozumění těmto procesům je důležité nejen pro fyziku oblaků a atmosférickou chemii, ale i pro modelování změn klimatu.

V mnoha oblastech lidské činnosti je důležité, aby se na nejrůznější povrchy pokud možno nechytala žádná voda. Vědci z univerzity v Gainesville na Floridě se inspirovali u pavouků a vyrobili materiál, po němž steče kapka vody stejně dobře jako po pavoučím těle.

V dnešních mořích představují planktonožravé organismy, jako jsou velryby, rejnoci manty či žraloci obrovští ty největší z jejích obyvatel. Pro vědce bylo dlouho tajemstvím, proč podobní obři nebyli i současníky dinosaurů. Studie publikovaná nedávno v časopise Science však uvedla tento omyl na pravou míru.

Podle většiny představ o tom, jaké jsou podmínky nutné pro vznik života, je jedním z klíčových faktorů přítomnost vody. Tato zdánlivě obyčejná sloučenina má řadu vlastností, které ji mezi ostatními kapalinami činí zcela výjimečnou. Nedávná studie amerických vědců nás přiblížila v jejich poznání o pěkný kousek dále.

Myslíte si, že jachta poháněná sluneční energií patří jen do fantastických románů Julese Vernea? Kdepak! Po šesti letech dlouhém období vývoje byla v Německém Kielu nedávno představeno 30 metrů dlouhé plavidlo společnosti Planet Solar, na jehož palubě se jeho majitel Roaphael Domjan chystá příští rok vyplout na cestu kolem světa.

Obrovští kytovci vorvani se jako správní savci se musí zdržovat blízko hladiny, aby mohli dýchat vzdušný kyslík. Čas od času se však ponoří do obrovských hloubek, kde loví svou nejoblíbenější potravu, obrovské hlavonožce. Vědci z amerického Oregonu je nedávno sledovali pomocí moderní techniky a zjistili nečekané podrobnosti o jejich loveckých technikách.

Náhrada lidského těla, avatar, nemusí navštěvovat jen virtuální prostor či smyšlenou planetu Pandora. Roboti, kteří se velmi podobají lidem, by mohli v brzké době posloužit i k průzkumu našeho nejbližšího tělesa, Měsíce. NASA zvažuje jejich nasazení už za 1000 dní.

Každá včela musí ve své okolí vyhledat, zpracovat a zapamatovat si nejrůznější vůně, které ji dokáží dovést k potravě. Vůně rostlin jsou však složeny z nejrůznějších komponent a zorientovat se v nich proto není jednoduché. Australští vědci nedávno přišli s objevem, jak si mozek včel dokáže s tímto obtížným úkolem poradit.

Na lidi, kteří si své lásky hledají prostřednictvím online seznamek na internetu, se mnozí dívají s nedůvěrou. Podle velké části jsou to lidé buď příliš oškliví nebo příliš hloupí na to, aby se dokázali seznámit tradičnějšími způsoby. Podle amerických socioložek však tento stereotyp neplatí.

Prvořadou úlohou matematiky je napomoci odhalit vědcům vztahy, které by jinak zůstaly ve změti přírody skryté. K pozoruhodným výsledkům však může matematik dojít, i když sleduje hollywoodské filmy. I v nich lze totiž odhalit struktury, které lze matematicky popsat.

Zavlečení nepůvodních druhů na australskou pevninu stálo život už mnoho původních druhů z této jedinečné fauny. Souboj mezi žravou a jedovatou žábou ropuchou obrovskou a místními zvířaty i farmáři trvá již několik desetiletí. Na další kolo soubojů se Australané vybavili nečekanou zbraní: kočičím žrádlem.

Nositelem Moultonovy medaile za rok 2009 se stal vědecký tým, jehož členem byl prof. Ing. Václav Tesař, CSc. , z Ústavu termomechaniky AV ČR. Toto ocenění uděluje každoročně již od roku 1929 Institut chemického inženýrství (IchemE) za nejlepší vědeckou publikaci v oboru.

Internetoví podvodníci zneužívají všechny aktuální události a výjimkou nemůže být ani zimní olympiáda, která právě probíhá v kanadském Vancouveru. On-line vyhledávání rekordních časů nebo stahování spořičů obrazovky s oblíbenými sportovci představuje bezpečnostní riziko, že počítač bude nakažen škodlivým softwarem.

O škodlivých účincích pasivního kouření bylo popsáno již tolik papíru, že dnes své nekouřící děti či kolegy vystavuje cigaretovému dýmu snad už jen úplný hulvát. Pomůže však zakouřenou místnost vyvětrat? Vědci z prestižní univerzity v kalifornském Berkeley tvrdí, že nikoliv.

Brouci kůrovci sice málokdy přesáhnou velikost jednoho centimetru, škody, které dokáží napáchat, jsou však obrovské. Po feromonových lapačích nasadili američtí vědci těžší kalibr: hudbu.

Španělským archeologům se nedávno ve výchoafrickém státě Eritrea podařilo objevit lebku dříve neznámého tura, starou 2,5 miliónů let. Její poloha nedaleko lidských ostatků napovídá, že tato mohutná zvířata sloužili dávným pralidem jako potrava. Nově objevená lebka podle nich také patřila „přechodnému článku“ mezi africkým a asijskými tury.

Americká námořní pěchota se začíná vybavovat „stany“, které jsou o poznání bezpečnější, než ty klasické látkové. Své využití najdou nejen jako úkryt, ale i jako taktická zbraň v palebných liniích.

Muž, který zamrzl v ledu dnešního západního Grónska neměl jistě ani tušení o tom, jak po zhruba 4000 let poslouží jeho tělo vědě. Z několika jeho vlasů a úlomků kostí sestavili vědci nedávno téměř úplný genetický portrét člověka jeho doby. Muž pojmenovaný „Inuk“ podal vědcům cenné svědectví o tom, jak vypadalo osídlování Ameriky.

Katastrofa na konci křídy způsobená pravděpodobně srážkou Země s meteoritem se stala osudnou pro drtivou většinu obrovitých forem plazů, zejména pro populární dinosaury. Menší zvířata, kterými byli v té době například savci, však snáze přežila. Netrvalo ani tak dlouho a z jejich potomků se vyvinuly druhy, které si svou velikostí s největšími dinosaury nijak...