Jak známo, nezdravý způsob života s sebou přináší mnohá zdravotní rizika. Jedním z nich je například rakovina tlustého střeva a konečníku, takzvaný karcinom kolorekta.

Přinejmenším „bezpečnější, než jsme si mysleli“, se ukázali být lososi geneticky modifikovaní tak, aby rostli jako z vody. Svůj růstový potenciál uplatní jen při odchovu v sádkách či akvakulturách. Ve volné přírodě nikoli.¨

Výjde levněji jednat okamžitě nebo čekat na dokonalejší technologie?

V přírodě není nic stálé. Jednotlivé druhy neustále mění svoje areály rozšíření v závislosti na místních podmínkách, např. klimatických, nebo v závislosti na přítomnosti nebo nepřítomnosti jiných druhů.

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2007 obdržel snímek mlhoviny NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce pořízený Zdeňkem Bardonem z Rasošek u Jaroměře. Měsíc únor máme spojen s horkým čajem popíjeným za kvílení meluzíny a sypajícího se sněhu u kamen horské chalupy. Záplava fotografií v únorovém kole ČAM svědčí ale o tom, že tato představa...

Přestože každý snímek pořízený sondou Cassini je unikátní, poslední várka obrázků planety s prstencem nemá obdoby. Vzdálený svět obří planety nám servíruje z ptačí perspektivy v neskutečné kvalitě a v unikátní perspektivě.

Krajina sebevíc pozměněná činností člověka je stále krajinou. Máme jí vůbec "pomáhat"? Letošní druhá beseda v Městské knihovně v Praze ukázala, že je obtížné se shodnout už na samotném pojmu rekultivace.

Kolem Země obíhají kromě běžných družic i zvláštní satelity, těžké a kulaté geodynamické družice bez jakýchkoliv přístrojů, pokryté zrcátky a odrazkami. Jejich smysl vám objasní astronom a geodet Jaroslav Klokočník.

V neděli 4. února minutu před půlnocí vzplál nad jižní Moravou jasný bolid, který vidělo mnoho svědků. Zachytily ho i přístroje tzv. Evropské bolidové sítě. Proto vám také o tomto jevu může astronom Pavel Spurný říci něco bližšího.

Představte si turistický pochod přes celou Antarktidu, přes led, chladný vítr. Najednou je před vámi jižní pól a vy jdete na jih a na sever, jak hlásá badatel ve hře Járy Cimrmana. Všude je štiplavý mráz. Ale najednou... z ničeho nic se ocitnete na rozpálené Sahaře. Tak nějak se dá popsat to, co se stalo sondě Ulysses na konci prosince.

O tom, že jsou na východě Čech mnohá tajemná místa, nemůže být sporu. Někteří lidé jsou dokonce přesvědčeni, že zdejší kraj je ještě tajemnější, než se zdá. Jejich argumenty však mohou budit rozporuplné reakce.

Císařský řez u želvy, žabka z jantaru, staré sochy ze Sakkáry, spor o vykopávky na Chrámové hoře, lyžování na Měsíci.

Mnohokrát se již hovořilo o tom, jak mnoho člověka ovlivňuje prostředí, v němž se narodil a ve kterém vyrůstal. V případě historiků je právě rodný kraj zrcadlem, jež často životopisci užívají k vysvětlení životních postojů osobností, o nichž se rozhodli napsat knihu.

Program na záchranu gaviálů v indických řekách, spuštěný v 70. letech a nazvaný Projekt Krokodýl, byl v dlouhodobé perspektivě neúspěšný. O tom co se stalo a proč se gaviálí krize opakuje hovoří znovu herpetolog Ivan Rehák.

Vorvani ve Středomoří, pravěká šimpanzí dílna, mapování Velké Čínské zdi, kámen pro Karlův most, turistické mapy Marsu.

Naleziště fosilních dinosaurů v argentinské Patagonii patří k nejbohatším na světě. Proč jsou tak bohatá a jací dinosauři jsou typičtí právě pro oblast Patagonie? Na to jsme se zeptali paleontologa Oldřicha Fejfara.

Tým amerických vědců vedený Jasperem Halekasem z Kalifornské university zjistil, že měsíční povrch může být nabitý statickou elektřinou až na několik tisíc voltů.

První březnové noci ozdobí oblohu hned dva pěkné úkazy. Nejprve v noci z 1. na 2. března zakryje na tři čtvrtě hodiny Měsíc planetu Saturn, aby potom v noci ze 3. na 4. března na více než hodinu sám zmizel ve stínu Země.

Petr Smolák nám zaslal animaci zákrytu Saturnu Měsícem 2.3.2007. Děkujeme a přejeme jasnou a nepřesvícenou oblohu. Zákryt (cca 3:35) Výstup (cca 4:10)

Naši nejbližší příbuzní se stali majiteli další technologie považované za výhradně lidskou. S pomocí vlastnoručně vyrobených oštěpů loví oblíbené komby.

Byly to sinice, které jako první začaly produkovat kyslík a změnily tak atmosféru na Zemi? A kdy se tak stalo?

Jsou »stárs«, o nichž se píše denně na titulních stránkách novin. Minulý rok se podobné „cti“ dostalo i poslední planetě – Plutu. Koncem srpna 2006 to bylo ostatně také naposledy, kdy se o něm mluvilo jako o poslední planetě. Naštěstí Pluta nečeká osud pozemských hvězd, které za krátko vyhasnou nebo dokonce vybuchnou.