Diabates první typu je mnohem častější u lidí severoevropského původu. Existuje velmi zajímavá teorie, která dává tuto chrobou do souvislosti s adaptací na chladné klima...

Co může vzejít z víceméně náhodného setkání zcela odlišných kultur?

Když v rove 1492 doplul Kryštof Kolumbus k americkým břehům, byly oba americké subkontinenty již dávno obydleny lidmi. Kulturní rozdíly mezi americkými domorodci byly však obrovské – na jedné straně zde žili primitivní Šošoni, na druhé známe ale i rozvinuté civilizace Mayů, Aztéků a Inků. Poslední výzkumy biologů ale ukazují, že počet původních skupin, v nichž...

Kdy se objevil lidský jazyk v podobě blížící se té současné? Jak se dorozumívali neandertálci? Jak třeba Homo habilis? A jak první Homo sapiens? Otázky jistě hodně omleté a zdánlivě k nim těžko dodat něco nového (snad až na detailní anatomické studie vycházející z analýzy fosílií); Richard Dawkins ale s neotřelým nápadem přichází.

Sportovní aktivity dětí ve školním věku mohou být podle nové studie přínosné i pro jejich akademickou úspěšnost.

Náklady spojené s náboženstvím sloužily k ustavení prestiže a důvěryhodnosti mezi obchodníky. Věřící byli považováni za důvěryhodné obchodní partnery a to pomohlo překonat problémy s obchodováním na dálku a snížilo náklady na transakce...

Nová komplexní analýza tichomořských jazyků ukazuje, co se již předpokládalo: kolébkou tzv. austronéských jazyků je téměř jistě Tchaj-wan. Společný prajazyk mohl existovat před asi 5200 lety.

Počítačová analýza ve 3D povrchu zbytků lebky proslulého „hobita z Flores“ představuje další ránu pro ty, kdo se domnívají, že by mohlo jít o lebku moderního člověka trpícího mikrocefalií.

Lidský hlad stál už život řadu živočišných druhů. Člověk se pravděpodobně spolupodílel na zmizení čtvrtohorní „megafauny“ – mamutů, srstnatých nosorožců nebo ledních medvědů, lidskému hladu padli ale také například pták alka velká nebo obrovitý vodní savec koroun bezzubý. Nyní se zdá, že lidský hlad by mohl ze zemského povrchu odstranit i některé...

Pokud by člověk potřeboval krevní transfuzi, nemusel by teoreticky hledat dárce jen mezi příslušníky Homo sapiens sapiens. Vhodnými univerzálními dárci by totiž podle genetické analýzy kostí z jeskyně El Sidron byli také někteří neandrtálci.

Môže byť dôvodom problémov svetovej ekonomiky dĺžka prstov? Hoci ide o značné zjednodušenie našich súčasných problémov, vedci zistili. že finanční obchodníci, ktorí prichádzajú...

Inteligence, moudrost a paměť v hlavní roli...

Čím se liší člověk od zvířete? Poslední baštou lidství, která ještě odolávala náporu skeptiků z řad zoologů, byly lidské morální kvality. Rozhodovat mezi dobrým a zlým by zkrátka zvířata umět neměla. Poslední výsledky amerických psychologů ale naznačují, že i lidský pocit viny či morální čistoty má zřetelný fyziologický základ.

Většina expertů se shoduje na tom, že Homo sapiens vznikl v Africe asi před 200 000 lety a byl inteligentnější než časné druhy hominidů. Otázkou ovšem je, jestli k nárůstu inteligence došlo v jediném evolučním "skoku", nebo jestli šlo o pozvolný vývoj. Nové datování nálezů z Etiopie naznačuje, že správná je spíše druhá možnost.

Vědci zjistili, že lidé nezmoudřeli díky prudkému skoku, jak se myslelo dříve, ale během dlouhého a složitého procesu.

Když řekneme, že uplynulo 100 let od narození někoho, většinou si jeho narození pouze připomínáme. V dnešním případě to ale musíme říct jinak: 28. listopadu své sté narozeniny oslavil jeden z nejvýznamnějších antropologů a etnografů Claude Lévi-Strauss. Více Danu Mrázkovi řekla Mgr. Markéta Dvořáková z Katedry občanské výchovy a filozofie Pedagogické fakulty...

Děti i dospělí žijící ve společné domácnosti s kuřáky mají vyšší pravděpodobnost zdravotního ohrožení, v porovnání s těmi, kteří žijí s nekuřáky, a není to spojeno pouze s pasivním kouřením. Mají totiž i menší šanci sníst každý den dostatek zdravých potravin.

Oxid uhličitý vypuštěný do ovzduší lidstvem během 20. století zabránil tomu, aby se Země v příštích tisíciletích proměnila ve "sněhovou kouli" s nástupem extrémně silné a dlouhé doby ledové.

Vývoj dětské osobnosti má své zákonitosti a jejich poznání může vést k vyšší efektivnosti výchovy a vzdělávání. Věk osmi let je mezníkem, kdy se mění vzájemný vztah mezi smýšlením a jednáním.

Umění rozdělat oheň bylo podle izraelských archeologů klíčovou schopností, která lidem umožnila opustit Afriku.

Britští vědci vyslovili předpoklad, že před asi 120 tisíci lety v Africe začala "mokrá etapa", jejíž důsledkem v se na Sahaře vytvořily široké řeky. A právě po nich mohl Homo sapiens začít svou pouť po světě.

Podle nové studie měli první lidé, kteří opouštěli Afriku, na výběr hned dvě možné trasy.

Čím je u člověka určována biologická podstata párového chování a komunikace mezi partnery?

Batolata s široce otevřenýma očima vnímají a využívají mnohem více informací, než se dosud myslelo. Uvědomují si sama sebe a dovedou vlastní získanou zkušenost využít při hodnocení ostatních lidí.

Často to vypadá, že dítěti řeknete stokrát: „Tohle nesmíš!“ nebo „Takhle je to špatně!“ A ono to stejně udělá znova. Anebo naopak chválíte a chválíte… a výsledky se stejně nedostavují. Vědci přišli na to, že je třeba zohlednit jejich věk. Osmileté děti mají na rozdíl od dvanáctiletých dětí anebo dospělých zásadně odlišnou strategii učení.

Do Indie se první lidé dostali asi před 65 000 lety. Šlo o emigranty z Afriky, kteří sledovali takzvanou jižní cestu podél pobřeží Indického oceánu. Genetické stopy prvních "Indů" můžeme podle článku v BMC Evolutionary Biology dodnes najít u příslušníků místních kmenů.

Lidstvo potřebuje už dlouhá staletí ke svému rozvoji surovinové zdroje. Jaká je jejich současná kondice?

Človek neandertálsky a človek rozumný boli dva rozdielne, ale stále najpodobnejšie druhy. Vedci najnovšie zdôraznili podobný vývoj mozgu a porovnateľnú ...

Vědci z Yale našli v lidském genomu hrstku písmen, které spustily evoluční změny na palci a chodidle. Naše končetiny pravděpodobně vylepšily sekvence z takzvané nekódující oblasti považované za genetické smetiště.

Těžko bude někdo z vás váhat při pohledu na šimpanze, zda se náhodou nejedná o člověka. Přesto genom šimpanzů a lidí je z 98 % identický. Co tedy může za to, že je člověk člověkem? Které geny jsou za to zodpovědné? Odpovědi už můžete hledat s Mgr. Janem Pačesem, Ph.D., při přednášce "Člověk a šimpanz - jak veliké genetické rozdíly jsou důležité?"

Výskum ukázal, že muži praktizujúci polygamiu žijú dlhšie než tí, ktorí majú jednu manželku.

Rozeznávání tváří nám jde samo a nemusíme o tom přemýšlet. Umí to všechny kultury světa a tak se soudilo, že jde o univerzální mechanismus, který máme všichni jako dar od přírody, tak nějak společný. Není tomu tak.

Skupina vědců dokázala, že znalost číslovek není nutná k tomu, aby se člověk naučil počítat. Podle názorů vědců, lidé disponují vrozeným mechanismem pro počítání, který se u dětí s dyskalkulií rozvíjí ..

Australští domorodci z komunit, ve kterých neznají slova a ani gesta pro číslovky, řeší matematické úkoly. To znamená, že k počítání čísla nutně nepotřebujeme.

Záhadná Evropanka zemřela poblíž dnešní novozélandské metropole Wellingtonu před rokem 1742. Antropologové pátrají po jejím původu a totožnosti.

Talianski vedci preskúmali mitochondriálnu DNA (mtDNA) pravekého zástupcu nášho druhu Homo sapiens, kromaňonca. Žil pred takmer 28-tisíc rokmi.

Největší výzkum stejnopohlavního sexuálního chování na světě odhalil překvapivou skutečnost. Rozhodují geny, rodina, společenské normy nebo vlastní životní styl?

Stejnou otázku si položilo sedm výzkumníků na University of Bristol ve Velké Británii. K řešení použili matematické modelování.

Sklon mužů k homosexualitě je výslednicí mnoha faktorů. Mezi nimi sehrávají významnou roli i dědičné vlohy. Vědci sice zatím neodhalili konkrétní geny, jejichž varianty by byly za mužskou homosexualitu zodpovědné, ale na druhé straně existuje dostatek důkazů o tom, že se v příbuzenstvu homosexuálů především na matčině straně vyskytuje homosexualita ve zvýšené...

Většina lidí přijímá rozhodnutí s určitou strategií. Někdo se řídí rčením: „Lepší vrabec v hrsti než holub na střeše.“ Jiní jsou zase zastánci rčení: „Kdo neriskuje, nevyhraje.“ Podle poslední studie vědců z Tel Avivu to vypadá, že asi spíš záleží na tom, o „kolik se hraje“. A krom toho se ukazuje, že například včely mají velmi podobnou strategii.

Studie ze švédské lékařské univerzity Karolinska Institute (KI) naznačuje, že stanovisko rodiny a veřejnosti má pouze nepatrný vliv na to, zda se dospělí lidé rozhodnou pro sex s osobou stejného nebo opačného pohlaví. Dědičné faktory a specifické zkušenosti konkrétního jedince mají na výběr sexuálního partnera nejsilnější vliv.

Příslušníci indiánských kmenů poskytli vědcům svou DNA pro srovnání s dědičnou informací izolovanou z kostí člověka, který žil na západní pobřeží Kanady před 10 000 lety. Chtějí vědět, jestli to byl jejich přímý předek.

Zdvihli jsme se na nohy, abychom ušetřili energii

Vědci z Keio University dokázali, že holubi jsou schopní rozlišovat obrazy sebe sama na videozáznamu, a to až s 5-7 sekundovým zpožděním, což znamená, že mají seberozpoznávací schopnosti vyšší než tříleté děti, které mají problémy s rozeznáním svého vlastního obrazu s pouhým dvousekundovým zpožděním.