Existuje mnoho způsobů, díky kterým vědci udržují přesný čas – pomocí rozkladu atomů, pozorování hvězd a dokonce chemických reakcí. Buďte dochvilní a dostavte se včas, aby vás Michael mohl provést různými opakujícími se událostmi vědeckého světa a dokonce vám ukázal, jak reakcí v chemických hodinách dosáhnete toho, aby bílá ještě bělejší byla.

Nechcete si zahrát golf? Tato tradiční skotská hra uchvátila celý svět a stala se mezinárodním potěšením – příjemná procházka doprovázená požitkem z odpálení míčku do jamky. Ale jaké fyzikální zákony ovlivní ten správný švih? A jaké chemické zákony pomáhají vytvořit golfový míček? A máme dost vody, abychom udrželi golfová hřiště zelená? Přidejte...

Každý si rád hraje s bublinami. Michael však udělá ještě jeden krok navíc a ukáže, jak udělat obrovské bubliny, těžké bubliny i bubliny ve tvaru krychle a jak vytvořit tu nejpevnější bublinu na světě! A jako by toho nebylo dost – Michael použije skutečné raketové palivo, aby vyfouknul speciální bubliny pro PORT! Už nikdy nebudete vidět bubliny stejnými očima...

Tento Michaelův experiment bude celý o vznášení a splývání, tedy o síle směřující vzhůru, která udržuje předměty na vodní hladině. Michael za vydatné pomoci svých přátel Archimeda, René Descartese a Galilea Galilei odhalí, jak splývání využít a jak nám slouží při podávání kečupu, či k monitorování atmosférického tlaku a zaznamenání okolní teploty....

Francie, země skvělého vína, jídla – a petangu. Během cesty do jakéhokoli francouzského města naleznete skupinu mužů, kteří se oddávají této hře. Srážky kovových koulí však vytvářejí podivuhodně vysoké množství tepla. Pomocí chytré chemie zvýšíme toto množství na ještě vyšší hladinu. Vydejme se na dobrodružnou cestu s Michaelem, který začne fyzikou...

Lidský mozek má skvělou vlastnost – paměť. Paměť je klíčem k našemu přežití – díky ní si pamatujeme, kde bydlíme, jak vypadají naši přátelé i protivníci. Ale věděli jste, že i kus kovu může mít svou paměť? K uchování informací skutečně nemusíte mít mozek – některé kovy si mohou zapamatovat svůj tvar a orientaci – a Michael, pokud to nezapomene,...

Magnetizmus patří k nejzáhadnějším jevům našeho světa. Magnetické předměty mohou na sebe působit, aniž se dotýkají – stačí k tomu neviditelná dostatečně silná magnetická pole. Kapalné jádro naší Země, obsahující železo, se pohybuje a spolu s jádrem pevným působí jako dynamo – a vytváří silné magnetické pole kolem naší planety, které nás chrání...

Přichází zima – krajina kolem nás je zapadlá pod sněhovou peřinou, vrcholky hor se třpytí. Připojte se k Michaelovi, užijte si vědeckou legraci se sněhem a zároveň poznejte, proč sněží v centimetrech, zatímco prší v milimetrech. Odhalte s Michaelem, jak se římský císař Nero stal prvním člověkem, který vyrobil zmrzlinu. Dobrou chuť!

Po vypití piva nebo koly obvykle prostě prázdnou plechovku vyhodíme do koše, aniž bychom se nějak hlouběji zamysleli. Avšak taková plechovka je ve skutečnosti příkladem skvělého inženýrství. Pomocí fyziky a chemie Michael odhalí její tajemství a dokonce se zaměří na vědu týkající se i obsahu.

Už jste někdy přemýšleli o tom, proč ty hezké dívky, které v televizi předpovídají počasí, stále mluví o tlaku? Vysoký tlak zde, nízký tlak jinde? Ano – tlak je klíčem k počasí, určuje totiž, jestli budeme mít nad sebou modré nebe jako na Azorech, nebo zamračeno jako Shetlandech. A Michael to všechno dokáže pomocí mraků, které vyrobí v lahvi!

Dostředivá síla umožňuje kroužení planet kolem svých hvězd, ale také ji využívají v zábavních parcích! Díky několika málo předmětům, jako je balónek, páru drobných mincí a sklenice vody, Michael předvede tuto důležitou oblast fyziky a vysvětlí, jak naši Zemi drží dostředivá síla na oběžné dráze kolem Slunce.

Globální klimatické změny vedou ke stále větším meteorologickým extrémům, jako jsou například i hurikány. Michael vysvětlí, jak tyto tropické cyklony vznikají a předvede jejich fyzikální podstatu v lahvi. Lesní požáry jsou zase způsobeny dlouhými obdobími sucha a představují další projev klimatických změn. Michael ukáže, proč se tyto ohně tak rychle šíří a...

V roce 2008 jste mohli v Portu vidět více než třicet fascinujících a překvapivých experimentů – Michael ukázal horký led, zaměřil se na vztah mezi láskou a čokoládou a také odhalil skrytou sílu vysavače. Ty nejpovedenější pokusy vám nyní shrneme a jako bonus přivítáme velmi veselé vánoce. Tyto krásné svátky totiž představují kromě dřeva praskajícího...

Zvuk se přenáší na dálku pomocí vibrací. Pojďte a zahrajte si s Michaelem – budou vám k tomu stačit jen předměty z domácnosti a vzduch kolem vás. Donutíte společně staré trubky z plastu zpívat a papírové pohárky řvát. Přitom se dozvíte, jak to všechno vlastně funguje. Uslyšíte také, co se stane, když nepoužijete k šíření vln vzduch, tedy kyslík a...

Nejen váš tatínek je občas nečinný a tráví polovinu života v jedné poloze před televizí na gauči. Všechny předměty jsou líné a nechtějí se hýbat – a vědci tomu říkají setrvačnost! Izák Newton byl pravděpodobně první, který tento jev popsal, později jej rozvinul Albert Einstein a další vědci. Michael vám nyní pomocí několika vzrušujících experimentů...

Michael se tentokrát zaměří na stejný jev, který užíváme při pití nápoje slámkou, a ukáže, jak díky sací síle luxu postavit pancéřovou pěst, která bude vystřelovat jemné projektily až na druhý konec zahrady.

Michael se tentokrát zaměří na stejný jev, který užíváme při pití nápoje slámkou, a ukáže, jak díky sací síle luxu postavit pancéřovou pěst, která bude vystřelovat jemné projektily až na druhý konec zahrady. A poté bude pomocí dámských kalhotek posílat do dáli vnitřek roličky toaletního papíru podobně, jako když tenista Ivan Lendl odpálí míček forhendem...

Dnes nás Michael pozve k rozlehlé hladině šumavského Lipna. V hlavní roli bude tentokrát vítr. Nejprve si vysvětlíme, jak proudění vzduchu vlastně vzniká. Připomeneme si dávnou tradici v praktickém využívání větru i jako zdroje pohonu pro nejstarší druh dopravy – lodě. Jenže co když fouká zrovna opačně, než kam chceme plout? Na palubě malé jachty nám Michael...

Příběh záznamu světelných obrazů, jejich princip a rozdíl mezi chemickou a elektronickou fotografií. Pokud to bude možné, pokusíme se vyrobit světlocitlivou vrstvu v domácích podmínkách.

Vzduch, který dýcháme, se účastní spalování tuků a cukrů v našich buňkách. Vzduch je směsí zhruba 80 % dusíku a 20 % kyslíku. Jak se však změní vlastnosti těchto plynů, které jsou tak důležité pro náš život, když je zkapalníme? V tomto Michaelově experimentu prozkoumáme neobyčejné vlastnosti kapalného vzduchu a odhalíme některé z jejich skrytých...

Známý řecký vynálezce, matematik a fyzik Archimédes řekl: „Dejte mi dostatečně dlouhou páku a já pohnu světem.“ Před 22 staletími při práci o pákách dospěl k zavedení pojmu „těžiště“ – což je to takový bod, ve kterém má působení gravitační síly stejný účinek, jako působení na celé těleso. I nyní v roce 2008, když inženýři konstruují...

Agentury přinesly nedávno stručnou zprávu o výzkumu fyziků z Technologického ústavu v americkém Massachusetts, kterým se podařilo rozsvítit žárovku, aniž by potřebovala připojení drátem k síti. Energie pro vlákno žárovky se přenášela bezdrátově. Není to nový objev. Na tomto základě prováděl své nadějné pokusy už před sto lety slavný Nikola Tesla....

V ohnisku pozornosti Michaelova experimentu bude tentokrát nenápadná, přesto velice zvláštní sloučenina – nasycený vodný roztok octanu sodného. Tato látka nám ukáže, jak se její skupenství dokáže doslova na dotek špičky prstu měnit z kapalného na pevné. Krystalizuje před očima. Michael samozřejmě podá stručné a přehledné vysvětlení.

Copak se asi skrývá na povrchu? To zajímá hlavně odborníky při výrobě čipů, kteří si ověřují kvalitu výrobního postupu. Zajímá to ale i astronomy, kteří chtějí určit původ meteoritu. Nebo to potřebují vědět technologové jaderných elektráren. Povrch trubek chladicího okruhu prozradí, kdy je třeba okruh vyměnit a předejít tak možné havárii. Jedním...