Čas letních prázdnin jsme v pořadu Nebeský cestopis věnovali putování po Spojených státech, konkrétně po místech spojených s kosmonautikou. Našim průvodcem byl Ing. Tomáš Přibyl, který všech šest míst, o kterých jsme si postupně říkali, navštívil. Prázdniny končí, ale kosmická střediska, muzea a střelnice můžete navštívit kdykoli. Osobní zážitky Tomáše...

Přesně měsíc po startu pořídil nový kosmický dalekohled Herschel první snímek. V zorném poli testovací fotografie se ocitla známá galaxie M 51 v souhvězdí Honících psů. Už tento první snímek ukázal, že je Herschel výkonnějším dalekohledem než známý infračervený kosmický dalekohled Spitzer. Vědci čekají na nové objevy.

Jan Neruda by byl jistě překvapen, kdyby věděl, co se stane s jeho sbírkou Písní kosmických. 130 let po jejich prvním vydání se totiž podívaly do vesmíru. To vše díky americkému astronautovi, který si s sebou vzal 11. května Písně kosmické na palubu raketoplánu Atlantis, jehož úkolem je oprava Hubllova kosmického dalekohledu. Zajímavý osud Písní kosmických nám...

Výzkum vesmíru nepatří mezi nejlevnější vědecké obory. Je zapotřebí technologické vyspělosti, vůdčích osobností a samozřejmě financí. Proto si kosmonautiku mohou dovolit v širokém rozsahu jen světové nebo lokální mocnosti. Kromě známé NASA a ESA existuje ale celá řada u nás méně známých kosmických agentur. Dnes se budeme věnovat Íránu, Jižní Koreji a...

Několik zaměstnanců NASA se společně s dalšími odvážlivci vydá zdolat nejvyšší horu světa. A proč? Ve prospěch vědy. Po celou dobu výstupu budou pečlivě sledovat jak ovlivňuje zátěžové prostředí lidský biorytmus a fungování těla. Nové poznatky by mohli využít kosmonauti, kteří budou v budoucnu pracovat v těžkém terénu na povrchu jiného vesmírného tělesa.

Ocitne se americký vesmírný výzkum s odchodem raketoplánů v krizi?

Výzkum vesmíru nepatří mezi nejlevnější vědecké obory. Je zapotřebí technologické vyspělosti, vůdčích osobností a samozřejmě financí. Proto si kosmonautiku mohou dovolit v širokém rozsahu jen světové nebo lokální mocnosti. Kromě známé NASA a ESA existuje ale celá řada u nás méně známých kosmických agentur. Dnes se budeme věnovat Kanadě.

Výzkum vesmíru nepatří mezi nejlevnější vědecké obory. Je zapotřebí technologické vyspělosti, vůdčích osobností a samozřejmě financí. Proto si kosmonautiku mohou dovolit v širokém rozsahu jen světové nebo lokální mocnosti. Kromě známé NASA a ESA existuje ale celá řada u nás méně známých kosmických agentur. Dnes se budeme věnovat Japonsku.

Na oběžnou dráhu poputuje nový přístroj. Bude se věnovat měření množství slunečního záření, které v průběhu let dopadá na vrchní vrstvu atmosféry Země. Dneska si vědci myslí, že Slunce dokáže měnit klima Země. Zatím je však otázkou jestli natolik, aby mohlo být původcem takových výrazných fenoménů, jako je globální oteplování nebo naopak dlouhodobé...

Výzkum vesmíru nepatří mezi nejlevnější vědecké obory. Je zapotřebí technologické vyspělosti, vůdčích osobností a samozřejmě financí. Proto si kosmonautiku mohou dovolit v širokém rozsahu jen světové nebo lokální mocnosti. Kromě známé NASA a ESA existuje ale celá řada u nás méně známých kosmických agentur. Dnes se budeme věnovat Izraeli.

Výzkum vesmíru nepatří mezi nejlevnější vědecké obory. Je zapotřebí technologické vyspělosti, vůdčích osobností a samozřejmě financí. Proto si kosmonautiku mohou dovolit v širokém rozsahu jen světové nebo lokální mocnosti. Kromě známé NASA a ESA existuje ale celá řada u nás méně známých kosmických agentur. Dnes se budeme věnovat Indii.

(Seriál o sondách, díl 26/26). Dnes se náš seriál po téměř roce dostává k úplnému konci. V jeho posledním díle budou popsány tři sondy vypuštěné teprve nedávno - všechny v průběhu roku 2007. Tedy Kaguya, Dawn a Chang'e 1.

(Seriál o sondách, díl 25/26). Náš seriál se souběžně s koncem roku 2008 chýlí k závěru. V tomto obsáhlejším díle budou popsány hned čtyři kosmické sondy s různorodými úkoly, jejichž hlavní část mise ve většině případů ještě neproběhla: 1. Rosetta, 2. MESSENGER, 3. New Horizont, 4. Phoenix.

Nová radioaktivita. Inventura kosmonautiky 1. Listopadové počasí ve světě. Češi a Slováci na obloze. 10 let ISS. Cizí kometa.

Kosmické agentury Evropy, USA a Japonska se spojily ve vývoji nového kosmického dalekohledu. Měl by být vypuštěn v roce 2013 a bude se specializovat na sledování rentgenového záření z vesmíru. Na 40 zástupců spolupracujících institucí se sešlo minulý týden v Praze.

(Seriál o sondách, díl 24/26). Americká agentura pro letectví a vesmír NASA vypustila dvě identické sondy se zajímavým cílem - dlouhodobým zkoumáním naší mateřské hvězdy. Sondy se jmenují STEREO A a STEREO B. Obě jsou vybaveny identickým a velmi moderním vědeckým vybavením (každá nese více než 10 vědeckých přístrojů).

(Seriál o sondách, díl 23/26). Evropská kosmická agentura zatím sice nemá vlastní kosmickou loď pro lidskou posádku, ale poměrně dobře se orientuje na poli automatických kosmických sond. Jednou z nich je i sonda Venus Express, jejíž cíl vyplívá už z názvu - výzkum naší sousední planety Venuše z její oběžné dráhy.

Asijské kosmické úspěchy...

(Seriál o sondách, díl 22/26). Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) patří do rodiny velkého výzkumného projektu NASA s pojmenováním "Mars". Ten zahrnuje postupné vyslání několika sond s různým posláním. Pomyslná kostra však zůstává stále stejná - výzkum našeho kosmického souseda, planety Mars.

Před deseti lety, 20. listopadu 1998, byl na oběžnou dráhu vypuštěn první modul Mezinárodní kosmické stanice (ISS).

(Seriál o sondách, díl 21/26.) Sond vyslaných do vesmíru za účelem zkoumání komet naší sluneční soustavy není mnoho. O to zajímavější je vědecká mise Deep Impact, jejímž cílem bylo zkoumat nejen povrch jádra komety 9P/Tempel 1, ale i vyvrženou suť a poté obrovský kráter vzniklý při dopadu speciálně upraveného tělesa neseného samotnou sondou.

Před dvaceti lety - 29. října 1988 - měl odstartovat sovětský raketoplán Buran. Situace se ale nakonec vyvinula jinak. Po technické stránce to byl velmi kvalitní výrobek. Smůlu měl však v tom, že pro něj nebylo využití. S poměrně smutným osudem sovětského raketoplánu, jehož kariéra začala i skončila před dvaceti lety, nás seznámil Mgr. Antonín Vítek.

(Seriál o sondách, díl 20/26.) Po fenomenálním úspěchu malého vozítka Sojourner, projíždějícího se po povrchu Marsu v polovině roku 1997, přišly na řadu jeho větší nástupci Spirit a Opportunity. Ti na rudé planetě neúnavně pracují od začátku roku 2004 až dodnes.

V pátek 24. října tomu bude třicet let, co byla vypuštěna první československá družice Magion 1. Své jméno získala podle magnetosféry a ionosféry, tedy oblastí, kde působila. Dan Mrázek si o ní povídal s jedním z konstruktérů - inženýrem Pavlem Třískou z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.