Vyhledávání

Kalendář

Nálepky

• alternativní pohony
• archeologie
• astronomie
• biochemie
• biologie
• biosenzory
• biotechnologie
• botanika
• chemie
• ekologie
• elektronika
• energie
• farmacie
• fyzika
• genetika
• geografie
• geologie
• gmo
• historie
• informatika
• informační technologie
• kosmonautika
• lidské tělo
• lékařská technika
• matematika
• medicína
• nanotechnologie
• onkologie
• osobnosti
• paleontologie
• psychologie
• sluneční soustava
• technologie
• země
• zoologie
• česká věda
• člověk

Sekce webu

Zobrazení

Nastavení vzhledu

Tip

71,342 článků

• ČTVRTEK 5. BŘEZNA, 2015
• 15:22 RECENZE: Boty LOWA Zephyr GTX

  Přečíst celý článek na ArmádníNoviny.cz
  Za léta strávená v lesích a horách, při patrolách v nehostinném prostředí či městské zástavbě jsem zjistil jednu věc. Kéž by mi toto zásadní zjištění někdo řekl, ještě když jsem byl mladý. Mohl jsem si tak trochu šetřit svoje zdraví. Nemusely mě bolet záda, klouby... To zjištění je vlastně zcela prosté – „Na botách a batozích se nevyplatí šetřit". Naopak je dobré si pořídit to nejlepší, co se dá vůbec sehnat. Vaše tělo se vám za to bohatě odvděčí.  

  Trvalý odkaz | zabalit
• 14:53 Zkrat zastavil Curiosity

  Přečíst celý článek na blog.kosmonautix.cz
  Americké vozítko Curiosity, které už víc než dva a půl roku zkoumá povrch Marsu se potýká s technickým problémem. Během přesunu odvrtaného materiálu do útrob vozítka na chemickou analýzu totiž došlo ke zkratu. Celý další postup se zastavil a technici momentálně hledají zdroj problému. Zatím se nedá předjímat, jaké dopady bude tato porucha na vozítko mít. Ve hře je několik možností - v nejlepším případě se poškozená část vyřadí z provozu a pojede se dál "přes objížďku".  

  Trvalý odkaz | zabalit
• 14:25 Autosalon Ženeva 2015: Volkswagen Sport Coupe Concept GTE

  Přečíst celý článek na Hybrid.cz
   

  Trvalý odkaz | zabalit
• 14:06 Galaxie po velkém třesku vznikaly rychleji, než jsme mysleli

  Přečíst celý článek na Science World

  tisková zpráva Evropské jižní observatoře č. 8/2015

  Jedna z nejvzdálenějších dosud spatřených galaxií umožnila astronomům získat vůbec první pozorování prachu v takto vzdáleném systému s probíhající tvorbou hvězd. Jedná se o provokativní důkaz rychlého vývoje galaxií, který následoval po Velkém třesku. K získání těchto výsledků astronomové využili radioteleskop ALMA, který odhalil slabou září chladného prachu v galaxii A1689-zD1, a také dalekohled VLT, s jehož pomocí byla změřena vzdálenost objektu.

  Darach Watson (University of Copenhagen) s týmem svých spolupracovníků využili dalekohled ESO/VLT (Very Large Telescope) a přístroj X-shooter společně s daty získanými pomocí radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) ke zkoumání jedné z nejmladších a nejvzdálenějších galaxií, jaká byla dosud nalezena. Pro astronomy bylo velkým překvapením, když spatřili mnohem vyvinutější systém, než jaký očekávali. Měl v sobě podíl prachových částic podobný tomu, jaký pozorujeme u mnohem starších galaxií (například u naší Galaxie). Tyto prachové částice jsou nezbytné pro vývoj života, jelikož umožňují vznik malých planet, složitých molekul a běžných hvězd.

  Objektem jejich zájmu byla galaxie označená A1689-zD1 [1]. Je pozorovatelná pouze díky tomu, že její jasnost je zvýšena 9krát prostřednictvím efektu gravitační čočky (gravitational lens), který způsobuje mezilehlá kupa galaxií Abell 1689. Bez její pomoci by tento objekt byl příliš slabý, aby bylo možné jej detekovat současnou technikou.

  Galaxii A1689-zD1 vidíme tak, jak vypadala, když byl vesmír pouze 700 milionů let starý, což představuje pouze 5 % jeho současného stáří [2]. Je to relativně drobný systém, mnohem méně hmotný a méně zářící než další podobné objekty, které byly zkoumány v této fázi vývoje vesmíru. Na rozdíl od nich je tedy typickým příkladem galaxií existujících v tomto období.

  Galaxii A1689-zD1 pozorujeme tak, jak vypadala v období ‘reionizace’ vesmíru (reionisation). Tedy v době, kdy začínaly zářit první hvězdy, které poprvé osvětlovaly ohromný průhledný vesmír, čímž ukončili období jeho vývoje označované jako ‘temný věk’ (Dark Ages). Galaxie překvapila astronomy svým komplexním chemickým složením a také obsahem mezihvězdného prachu.

  Darach Watson k tomu říká: „Poté, co byla vzdálenost galaxie potvrzena na základě pozorování provedených pomocí VLT, jsme zjistili, že stejná oblast byla nedávno pozorována také radioteleskopem ALMA. Nečekali jsme, že něco najdeme, ale když jsme zjistili, že galaxie byla nejen pozorována, ale také pozitivně identifikována v datech, bylo to opravdu vzrušující. Jedním z hlavních úkolů přístroje ALMA je detekce galaxií v mladém vesmíru na základě elektromagnetického vyzařování chladného prachu a plynu, a tady se to podařilo!“

  Tato galaxie měla být v počátečních stádiích vývoje, ale ukázalo se, že je téměř dospělá. V tomto věku by měla být chudá na těžší chemické prvky – kovy (všechny prvky kromě vodíku a hélia jsou z astronomického pohledu považovány za kovy). Vznikají až v nitrech hvězd a do okolního prostoru se rozptylují teprve následkem exploze supernovy. Tento proces se musí zopakovat v mnoha generacích hvězd, aby vzniklo významné množství těžších prvků, jako je uhlík, kyslík či dusík.

  Galaxie A1689-zD1 překvapivě vyzařuje mnoho energie ve formě dalekého infračerveného záření [3], což naznačuje, že již vytvořila mnoho hvězd a značné množství kovů. Ukazuje se nejen že obsahuje prach, ale dokonce je podíl prachu a plynu velmi podobný tomu, jaký pozorujeme u mnohem vyvinutějších galaxií.

  „Ačkoliv původ tohoto prachu zůstává záhadou,“ vysvětluje Darach Watson,“ naše objevy naznačují, že k jeho produkci dochází velmi rychle, a to v průběhu pouhých 500 milionů let po zahájení procesu vzniku hvězd ve vesmíru – což je velmi krátké kosmologické období, bereme-li v úvahu, že většina hvězd žije miliardy let.“

  Získané informace naznačují, že galaxie A1689-zD1 musela průběžně vytvářet nové hvězdy průměrnou rychlostí již 560 milionů let po velkém třesku, anebo musela velmi rychle projít obdobím extrémně rychlého formování hvězd (starburst) předtím, než vstoupila pozvolné fáze tohoto procesu.

  Před tím, než byly získány tyto výsledky, panovala mezi astronomy shoda, že takto vzdálené galaxie by neměly být tímto způsobem vůbec detekovatelné. A1689-zD1 však byla zachycena i pomocí velmi krátkého pozorování radioteleskopem ALMA.

  Spoluautor článku, Kirsten Knudsen (Chalmers University of Technology, Švédsko), k tomu dodává: „Tato podivuhodně zaprášená galaxie vypadá, jako by velmi spěchala s tvorbou prvních generací hvězd. V budoucnu bude radioteleskop ALMA schopen astronomům pomoci objevit více takových galaxií a pochopit, proč v nich dochází k tak prudkému formování hvězd.“

   

  Převzato ze stránek Hvězdárny Valašské Meziříčí

   

  Poznámky

  [1] Galaxie byla zaznamenána již v minulosti na snímcích z kosmického dalekohledu HST. Předpokládalo se, že je velmi daleko, vzdálenost však nebylo v té době možné přesně změřit.

  [2] To odpovídá rudému posuvu 7,5.

  [3] Vlnová délka emitovaného záření je protažena v důsledku expanze Vesmíru natolik, že dnes (poté co záření doputovalo až k Zemi) spadá do oboru milimetrových vln, které detekuje právě radioteleskop ALMA.

   

  Trvalý odkaz | zabalit
• 12:24 Potvrzeno! Dvě linie viru AIDS jsme chytli od goril

  Přečíst celý článek na OSEL.cz
  S opicemi toho máme společného mnohem více, než jen to, na co poukazoval pan Darwin. Kromě anatomie a oblíbených sexuálních poloh to je i nemoc, kterou trpí a na níž zemře, čtyřicet milionů z nás.  

  Trvalý odkaz | zabalit
• 12:05 Autosalon Ženeva 2015: Audi R-8 e-tron jako elektromobil s dojezdem 450 km

  Přečíst celý článek na Hybrid.cz
   

  Trvalý odkaz | zabalit
• 12:00 Všesměrový magnetický výtah

  Přečíst celý článek na ČRO - Leonardo
  Evropský koncern ThyssenKrupp vyvíjí nový typ výtahu bez lan a kabelů, který je schopen přemísťovat kabiny s pasažéry nejen vertikálně, ale také do všech horizontálních směrů.  

  Trvalý odkaz | zabalit
• 10:19 Tesla Model S: druhé nejprodávanější luxusní auto

  Přečíst celý článek na Hybrid.cz
   

  Trvalý odkaz | zabalit
• 09:30 Kočkodan, který umí mluvit! Nevěříte? Poslyšte!

  Přečíst celý článek na ČRO - Příroda
  ZOO Dvůr Králové nad Labem se kromě nového mláděte gueréz chlubí také novým kočkodanem. Ke dvěma samičkám přibyl kočkodan Campbellův. Poznáte ho podle zlaté čelenky nad obočím a žlutošedých licousů.  

  Trvalý odkaz | zabalit
• 08:23 Ve Vídni postaví mrakodrap ze dřeva

  Přečíst celý článek na Ekologické bydlení
  Největší výšková stavba ze dřeva se vůbec nebude stavět v nějaké daleké a exotické zemi. Mrakodrap o výšce 84 metrů totiž vyroste na vídeňském Seestadt Aspern. I když není Vídeň právě městem výškových budov, je zahájení stavby čtyřiadvacet pater vysoké budovy jen otázkou okamžiku. Konvenční architektura s využitím nekonvenčních materiálů vyvolává velký zájem ve světě, už proto […]  

  Trvalý odkaz | zabalit
• 07:35 Umělý sval z nanovláken

  Přečíst celý článek na Science World

  Ten by mohl v budoucnu pomoci zachránit mnoho pacientů s poškozeným srdcem, například po infarktu, kteří by jinak museli čekat na náhradní orgán od dárců.
  Aktuátor, umělý sval, by se kupříkladu vložil do poškozené komory nebo síně srdce a zajistil by, aby poškozená část nadále pumpovala krev, jako by byla zdravá. Velký potenciál mají aktuátory také pro využití v elektromechanice, robotice a v podstatě všude tam, kde je potřeba zajistit pohyb některé části mechanického zařízení.
  Aktuátory, elektromechanické měniče, převádějí informaci na pohyb. Například příkaz o změně směru je aktuátorem převeden na mechanickou energii potřebnou k vychýlení ze současného směru pohybu stroje. Nyní existují aktuátory, které fungují na pneumatické bázi, což vyžaduje přítomnost zařízení na stlačování vzduchu, další používají k pohonu elektromotory. Jiné jsou postavené na vlastnostech moderních materiálů jako například SMA (Shape Memory Alloys) nebo používají metody elektrostrikce či magneto strikce. Mají malý užitečný zdvih, některé jsou relativně pomalé, těžkopádné a vyžadují velké elektrické napětí nebo množství energie.
  Nejslibnějším současným vývojovým trendem jsou aktuátory na bázi elektroaktivních elastomerických polymerů (EAP). Tým prof. Ing. Václava Boudy, CSc., tvořený specialisty z Katedry elektrotechnologie Fakulty elektrotechnické ČVUT a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, však jde ještě dál. Snaží se navrhnout a vyrobit formu umělého svalu fungujícího na bázi elektroaktivních elastomerických polymerů tvořených nanovlákny podle nově zjištěných fyzikálních principů funkce buněk příčně pruhovaných svalů savců. Tento nový typ v podstatě dosahuje parametrů biologického kosterního svalu, a to mnohem reálněji než konvenční aktuátory nebo v současnosti dostupné aktuátory na bázi EAP. Jeho hlavní výhodou je modulární skladba, umožňující vytváření aktuátorů v rozměrech od nanometrických buněk až po lineární motory velkých strojů. Navíc může využívat o několik řádů nižší ovládací napětí od 0,1 V, mnohonásobně větší velikost zdvihu a vyvíjenou sílu a podstatně nižší výrobní náklady než soudobá řešení.
  Využití bude mít tato novinka nejen v kardiochirurgii, kde má potenciál nahradit funkci poškozené části lidského srdce bez nutnosti transplantace orgánu, ale i v chirurgické či ortopedické medicíně jako aktivní implantát. Možné aplikace mohou zasahovat téměř do všech oborů lidské činnosti – aktuátor se určitě uplatní v robotice, elektronice, automobilovém, leteckém a obranném průmyslu, kosmických technologiích a dalších oborech.
  Dva roky bude tým prof. Václava Boudy zkoušet různé postupy výroby nového aktuátoru, plánuje vyzkoušet 3D tisk a využití nanovláken liberecké firmy. Zkoumat se bude i samovolný růst nanovláken na speciální podložce. „Nejdokonalejší aktuátor se v přírodě vyvíjel velmi dlouho. První měla před 450 miliony lety po předchozí evoluci trvající také mnoho milionů let v tlamě již prehistorická paryba – sloužil k rychlému stisknutí čelistí, díky čemuž se zřejmě stala predátorem. Lidský sval, biologický lineární aktuátor, je nejdokonalejší. Pokud se nám podaří použít nanovlákna dostatečně tenká, aby kopírovala přirozenou velikost svalových vláken, a pokud bude vyřešen problém zásobování umělého svalu dostatečně velkou elektrickou energií, tomuto ideálu se přiblížíme a můžeme ho i překonat,“ říká profesor Bouda.
  Zřejmě jediným větším výrobcem a dodavatelem umělých svalů na bázi EAP je firma Artificial Muscle Inc. (AMI), kterou vlastní společnost Bayer MaterialScience LLC. Pokud výroba umělých svalových buněk podle nového principu nebude uskutečnitelná v rámci ČVUT, může být licence na výrobu nového aktuátoru jako první nabídnuta například této firmě. Koncový trh je velmi široký a závisí jen na míře použití standardních aktuátorů a schopnosti absorpce nového typu.
  Vynález je chráněn americkým, japonským a euroasijským patentem, českým užitným vzorem, českou a evropskou patentovou přihláškou.

  Převzato z Tecnicallu 3/2014, čtvtletníku Českého vysokého učení technického v Praze

  Na fotografii první funkční vzorek aktuátoru pro demonstraci funkce umělého svalu, který byl sestrojen v roce 2008 na Fakultě elektrotechnické ČVUT. V současné době se pracuje na dalších vzorcích, pro jejichž přípravu je třeba používat nanotechnologie.

   

  

  umely-sval

   

  Trvalý odkaz | zabalit
• 05:22 Hybridní války podle Valerije Gerasimova

  Přečíst celý článek na ArmádníNoviny.cz
  Současný náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov napsal na začátku roku 2013 pro ruský Vojensko-průmyslový kurýr (Военно-промышленный курьер) pozoruhodný článek ve kterém přiblížil koncept nových válek, pro které se vžilo označení „hybridní války" (hybrid warfare) nebo „nelineární války" (non-linear war) . Text je od svého uvedení v popřední zájmu vojenských odborníků a rozhodně by neměl uniknout ani zájmu široké české veřejnosti, neboť přináší vhled do ruského strategického uvažování.  

  Trvalý odkaz | zabalit
• 00:10 Dočká se Mars telekomunikační družice?

  Přečíst celý článek na blog.kosmonautix.cz
  Průzkum Marsu udělal v posledních letech velký pokrok dopředu. V začátcích byli lidé rádi, když kolem planety jejich sonda jen prolétla, následovalo usazení na oběžné dráze, měkké přistání, vozítka a tak dále, takže dnes je Mars nejzkoumanější planetou z hlediska počtu robotických průzkumníků (až po Zemi pochopitelně). Plány ale jdou dál, v dalších letech bychom se mohli dočkat tolik očekávaného návratu vzorků z Marsu, nebo dokonce pilotované mise. Jedno je jisté - nároky na kvalitní datové spojení se Zemí porostou. Bude potřeba posílat jak pokyny z řídícího střediska, tak i fotografie a další naměřená data.  

  Trvalý odkaz | zabalit
• 00:00 Modem pro WLL od CML dostal vývojovou desku

  Přečíst celý článek na HW.cz - Vše o elektronice a programování
  

  Integrovaný obvod CMX865A od CML Microcircuits se „dočkal“ vlastní vývojové desky. Přes sériové rozhraní C-BUS ji propojíme třeba s novou verzí Universal Interface Card.

   

  Trvalý odkaz | zabalit
• 00:00 Multimetr UT61D zvládne i extra malá napětí

  Přečíst celý článek na HW.cz - Vše o elektronice a programování
  

  Moderní měřicí přístroj UT61D bude vhodný i pro vývoj citlivých a „ultra low power“ zařízení.

   

  Trvalý odkaz | zabalit
• 00:00 Studentské aktivity České kosmické kanceláře v březnu 2015

  Přečíst celý článek na Astro.cz
  Centrum studentských aktivit České kosmické kanceláře upozorňuje na aktuálně zařazené a probíhající programy pro studenty, mladé vědce a ostatní mladé zájemce o kosmonautiku.  

  Trvalý odkaz | zabalit
• 00:00 Výjimečná příležitost pro studenty a mladé výzkumníky - soutěž „Hledáme nové výzkumné talenty“

  Přečíst celý článek na Astro.cz
  Laboratoř metalomiky a nanotechnologií Mendelovy univerzity v Brně vyhlašuje společně se svými partnery v projektu Společně pro výzkum, rozvoj a inovace soutěž pro studenty a mladé výzkumníky. Soutěž je zaměřena na vývoj technických subsystémů výzkumné stratosférické platformy a jeho experimentálního vědeckého vybavení. Soutěž je realizována v rámci spolupracující a kooperující sítě orientované na vybudování a využívání stratosférické a pozemní výzkumné a vzdělávací infrastruktury STRATO–NANOBIO LAB.  

  Trvalý odkaz | zabalit
• STŘEDA 4. BŘEZNA, 2015
• 21:41 Čelist z Etiopie posouvá vznik rodu Homo do časů australopitéků

  Přečíst celý článek na Vesmír

  ragment spodní čelisti nalezený na lokalitě Ledi-Geraru v oblasti Afar v Etiopii je zdaleka nejstarším dokladem existence rodu Homo. Fosilie je stará 2,8 milionu let, tedy o 400 tisíc let starší, než dosud nejstarší podobné nálezy a o pouhých 200 tisíc let mladší, než nejmladší fosilie archaického druhu Australopithecus afarensis, který žil ve stejné oblasti. Informují... Čtěte dále →

  Příspěvek Čelist z Etiopie posouvá vznik rodu Homo do časů australopitéků pochází z Vesmír

   

  Trvalý odkaz | zabalit
• 19:09 Medvěd zatoulaný na Břeclavsku se zatím nenašel. Buďte opatrní, varují úřady

  Přečíst celý článek na ČRO - Příroda
  Pátrání po medvědovi, který se pohybuje v okolí Břeclavi, je zatím neúspěšné. Šelma se tam zatoulala nejspíš ze Slovenska a hledá potravu, přiblížit se proto může i k obydleným částem obcí a měst. Podle odborníků by ale bezdůvodně na lidi zaútočit neměla.  

  Trvalý odkaz | zabalit
• 18:59 Autosalon Ženeva 2015: Toyota Auris Hybrid se spotřebou 3,5 l/100 km

  Přečíst celý článek na Hybrid.cz
   

  Trvalý odkaz | zabalit
• 17:41 Jak zemřel Tycho Brahe?

  Přečíst celý článek na 21 století
  Smrt dánského učence Tychode Braheho (1546 – 1601), který na sklonku života pobýval v Českých zemích, je již po několik staletí obestřena temným tajemstvím. Tradovaná historka, podle níž vědce zabil prasklý močový měchýř, když se kvůli přísné dvorní etiketě neodvážil vzdálit z centra veřejného dění, aby v ústraní vykonal neodbytnou potřebu, je sice humorná, pravdivá...  

  Trvalý odkaz | zabalit
• 16:44 Jaký je původ záhadných svíticích skvrn na trpasličí planetě Ceres?

  Přečíst celý článek na Exoplanety.cz
  Fanoušci záhad a konspirací teď pracují na dvě směny. Musí vysvětlit nejen původ záhadných svíticích skvrn na povrchu Cerery ale zároveň také  

  Trvalý odkaz | zabalit
• 16:22 Vědci analyzují prach supernov

  Přečíst celý článek na 21 století
  Nedávno objevené nánosy písku ze dna moře nesou stopy dávných výbuchů supernov. Výbuchy umírajících hvězd jsou zdrojem většiny těžkých prvků ve vesmíru. Během dlouhého života hvězd se lehké prvky jako je vodík a hélium mění prostřednictvím termonukleárních reakcí na těžší prvky, jako je třeba plutonium, uran, uhlík, draslík, železo nebo třeba fosfor. Zbytky těchto sedimentů...  

  Trvalý odkaz | zabalit
• 15:40 Tesla Model S: dobíjení Supercharger vs. CHAdeMO

  Přečíst celý článek na Hybrid.cz
   

  Trvalý odkaz | zabalit
• 15:30 O čem si ve SpaceX povídají před startem?

  Přečíst celý článek na blog.kosmonautix.cz
  GS? Go! LD? LD is go! LDA? Go! Každý, kdo sleduje živé přenosy startů raket Falcon musel tyto průpovídky minimálně jednou slyšet. Před každým startem totiž probíhá hlasování známé jako "Go/No go poll", kdy se postupně kontroluje připravenost jednotlivých složek nutných pro start. V dnešním krátkém článku Vám přinášíme kompletní vysvětlení těchto zkratek. Uznávám, že ačkoliv je tento příspěvek řazený do seriálu Pro začátečníky, který má usnadnit chápání kosmoanutiky právě nováčkům, je tohle spíš taková třešnička na dortu pro zaryté fanoušky.  

  Trvalý odkaz | zabalit