180,542 článků

Digitální svět začíná pod mořskou hladinou

Pod hladinami oceánů leží přes 1,4 milionu kilometrů optických kabelů, což je více než trojnásobek vzdálenosti mezi Zemí a Měsícem. Ty přenášejí více než 95 % světového internetového provozu včetně finančních transakcí, státní komunikace nebo cloudových služeb. Elon Musk se rád honosí kromě jiného tím, že právě on tím člověkem, který skrze projekt...

Včelařit v Ostravě je radost!

Ostrava jako jedno z nejzelenějších měst v republice včelám svědčí. V roce 2024 odbor ochrany životního prostředí Magistrátu města Ostravy realizoval ekologický projekt ,,medOVA radnice," jež obsáhl umístění úlů v neveřejné části ochozu nejvyšší radniční věže Nové radnice. Cílem bylo přispět ke zvyšování biologické rovnováhy v opylení rostlin a... ...

ŽIVĚ A ČESKY: Falcon se 119 náklady čeká na start

V rámci programu Transporter může firma SpaceX realizovat mise, při kterých Falcon 9 najednou vynese i vyšší desítky družic. Raketa, jejíž nosnost odpovídá spíše větším nákladům, díky tomu může obsloužit i neustále expandující trh s malými družicemi. Pro zákazníky, což bývají často malé firmy, které by si nemohly dovolit vypustit svou družici...

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří...

NÁVRAT PAMĚTI DO POST-TĚŽEBNÍ KRAJINY: ODBORNÍCI Z UJEP PŘEDSTAVUJÍ UNIKÁTNÍ VIZUALIZACE NÁVRATU ZACHRÁNĚNÝCH PAMÁTEK ZE ZANIKLÝCH OBCÍ

Povrchová těžba uhlí v minulém století vymazala z mapy severních Čech více než stovku obcí. Ačkoliv se část cenných historických památek podařilo zachránit, dodnes často leží zapomenuté v depozitářích nebo na nevhodných místech bez původního kontextu. Tým výzkumníků z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem (UJEP) nyní přichází s koncepcí,......

Kosmotýdeník 706 (23. 3. – 29. 3.)

Týden překotných změn. Tak by se dalo označit posledních sedm dní. Americká iniciativa Ignition překopala základy nejen programu Artemis. Kosmotýdeník se však bude věnovat i dalším tématům, které v tom ruchu kolem NASA možná zapadly. Předně se můžete těšit na podpis smlouvy mezi ESA a VZLÚ, který je dalším krokem ke stavbě větší české družice AMBIC. Budeme se...

Skrytá biologická rozmanitost pozoruhodného laboratorního savce

Rypoš lysý patří k nejpozoruhodnějším savcům planety - je mimořádně dlouhověký, odolný vůči nádorům a dobře snáší nedostatek kyslíku. Nová studie, na níž se podíleli také vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, však ukazuje, že se nejedná o jediný druh. Populace rypošů lysých tvoří tři historicky oddělené linie, z nichž jedna odpovídá......

Od zvědavých dětí k dospělým čtenářům: 21. Století JUNIOR slaví 20 let

Znalosti se dědí různě. Někdy z učebnic, jindy od rodičů. A někdy z časopisu, který vám v 10 letech otevře dveře do světa – a o pár let později vás plynule předá do „dospělého“ vydání. Přesně takový příběh píše už dvě desetiletí magazín 21. Století JUNIOR, mladší sourozenec titulu 21. Století, který vychovává své...

14. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 3. do 5. 4. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a vysoko nad jihozápadem podobně výrazný Jupiter. Pod Plejádami je ještě slabý Uran. Aktivita Slunce je lehce zvýšená, především vidíme hodně menších skvrn. Probíhají poslední přípravy na odpočet startu rakety SLS s lodí Orion,...

Nebezpečné bioplasty

Jsou nám prezentovány jako ekologicky šetrné náhražky klasických polymerních plastů. Bioplasty, jež se v přírodě snadno rozkládají, podléhají rozkladu i v lidském těle. A to, co z nich vzniká, je toxické.

Záhada obřího hmyzu: Proč kolem nás nelétají (skoro) metrové vážky?

Na přelomu karbonu a permu, když donedávna vlhký tropický svět uhelných bažin a pralesů vychladl, nad Pangeou létal bizarní obrovský hmyz. Dnes dráždí naši fantazii a nejspíš i noční můry – přitom ale stále nevíme, proč vlastně byl tak veliký a dneska není. Nový výzkum vyvrací představu, že za to mohl tehdejší kyslík, kterého bylo v atmosféře mnohem víc...