Vědci odhalili, proč jepice při rojení provádějí svůj podivuhodný tanec ve vzduchu: svislý let nahoru a dolů pomáhá samcům rozlišit samice v hejnu a zvyšuje jejich šanci na rozmnožení. Vyplývá to z nového výzkumu.

Mezinárodní tým vědců pod vedením Marka Stibala a jeho týmu kryosférické ekologie (CryoEco) z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy přinesl v nové studii důkaz o původu metanu, který se uvolňuje zpod Grónského ledovce. Je jím rozklad organické hmoty nahromaděné během teplejšího období, které skončilo před zhruba čtyřmi tisíci lety. Výsledky studie tak...

Astronomové popsali 27 kandidátských planet, které obíhají kolem dvou hvězd, podobně jako fiktivní pouštní planeta Tatooine z filmového světa Star Wars. Výsledky studie, na kterou upozornil deník The Guardian, vědci publikovali symbolicky 4. května, kdy fanoušci slaví neoficiální Den Star Wars.

Z nenápadné fosilie nalezené při stavbě metra D se vyklubal doposud neznámý druh dávného členovce. Soomaspis labutai žil asi před 448 miliony let, jeho nejbližší známý příbuzný pocházel až z jižní Afriky. Tento objev mění pohled na rozšíření těchto živočichů a přináší nové informace o životě v době prvního hromadného vymírání druhů.

Podmínky pro vznik požárů byly v Česku o víkendu velmi vhodné – zásoba vody v půdě je nízká a dřevo suché, uvedl pro ČT24 Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. Navíc foukal poměrně silný vítr, vznik rozsáhlých oblastí v Českém Švýcarsku zasažených plameny tedy podle něj není překvapivý. Nejrizikovější jsou pro požáry holiny...

Od začátku dubna sledoval celý svět s napětím, jak čtyři astronauti z USA a Kanady letí při misi Artemis II směrem k Měsíci, oblétají ho a pak se po dvou týdnech vrací úspěšně na Zem. Americká kosmická agentura NASA teď zveřejnila kompletní fotoarchiv celé mise – celkem 12 217 snímků. Podívejte se na výběr z nich.

Bakterie umí vytvářet DNA nejen tím, že kopírují starší vzory, ale vyvinuly si i další způsob, jak tuto deoxyribonukleovou kyselinu tvořit. Nový objev, který překvapil celou řadu biologů, by mohl podle autorů pomoci i při vytváření nových genetických nástrojů v medicíně.

V červenci a srpnu roku 2024 vrcholila na Antarktidě zima. Během těchto měsíců téměř úplné temnoty klesají teploty hluboko pod třicet pod nulu. Jenže toho roku se východ kontinentu na dva týdny ohřál až o osmadvacet stupňů Celsia. Skupina klimatologů teď prokázala, že nešlo jen o neobvyklý výstřelek počasí, ale jednalo se o vzácnou atmosférickou poruchu,...

Tři pasažéři výletní lodi plující z Jižní Ameriky zemřeli, podle některých zpráv u jednoho z nich odborníci zjistili hantavirus. U dalších pěti osob existuje podezření na nákazu. Oznámila to Světová zdravotnická organizace (WHO), ohrožení široké veřejnosti podle ní zůstává na nízké úrovni. Hantavirus je vzácné, ale potenciálně smrtelné onemocnění, které...

Íránská civilizace, které americký prezident Donald Trump na začátku dubna pohrozil zničením, je tématem, kterému se francouzský archeolog Francois Desset věnuje s plným zápalem již více než dvě desetiletí. A navíc se tomuto badateli podařilo v roce 2022 rozluštit více než čtyři tisíce let staré písmo, které bylo považováno za nerozluštitelné, napsala agentura...

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi....

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští...

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola....

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.

Tým dobrovolníků se na severu Německa připravuje na další pokus o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. V úterý by ji chtěli dostat na speciální nákladní člun, který by ji měl dopravit z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.