Sedm způsobů, kterým tělo dokáže lézt na nervy
Lidské tělo je bezesporu úchvatným přírodním strojem, ale leckdy umí být i docela otravné. Škytá, kručí, brní, škube sebou při usínání a občas svého majitele donutí kýchnout jen proto, že zrovna vyšlo slunce. Většina těchto projevů přitom není žádnou poruchou, ale prostě jen důsledkem běžných reflexů, nervových pochodů nebo pozůstatků z dob, kdy naši...
ŽIVĚ A ČESKY: Starship míří na oběžnou dráhu!
Zítra, tedy v pondělí 28. září nás čeká čtrnáctý start Super Heavy Starship. Ovšem tentokrát oproti předchozím letům se zásadní změnou – poprvé v historii programu zamíří exemplář kosmické lodě Starship na oběžnou dráhu. Ano, čtete správně, stabilní oběžnou dráhu, nikoliv transatmosférickou. Na první pohled může tato situace, kdy se...
Větry černé díry jsou stonásobně silnější, než astronomové čekali. Turbulence přes 300 000 světelných let
Rentgenový satelit XRISM změřil v okolí vzdáleného kvazaru disperzi rychlostí plynu pohybující se rychlostí téměř 300 km/s – dvojnásobek toho, co vidíme v jiných galaktických kupách. Energie spojená s těmito pohyby překonává dosavadní odhady přibližně stokrát.
Třicet šest stupňů: zuby T. rexe ukázaly teplotu srovnatelnou se slonem
Více než sto let vědci diskutují o termoregulaci dinosaurů včetně T. rexe. Analýza jeho zubní skloviny nyní ukázala tělesnou teplotu kolem 36 °C – srovnatelnou s dnešními slony a výrazně vyšší než u krokodýlů z téhož souvrství.
Kůrovec byl v roce 2025 v okolních státech na ústupu
- EnviWeb - GMO
- 27. 9. 12:02
-
Přemnožení podkorního hmyzu na smrku v roce 2025 v regionu střední Evropy (Rakousko, Česko, Německo, Polsko, Slovensko) významně pokleslo. Celkově bylo evidováno 11,5 mil. m3 napadené hmoty, zatímco v roce 2024 se jednalo o téměř dvojnásobek (21 mil. m3). Ve všech zmiňovaných státech došlo ve srovnání s předchozím rokem k snížení objemu napadení: Česko (z cca...
Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)
Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského...
Mozek vznikl ze dvou ordgánů s odděleným vývojem. Jejich původ sahá nejméně 550 milionů let do minulosti
Přední a střední mozek na jedné straně a zadní mozek na druhé vznikají už v zárodku z odlišných buněk. Tato vývojová dvojkolejnost může mít kořeny staré nejméně 550 milionů let. Stanfordský tým díky jejímu rozlišení vytvořil motorické neurony zadního mozku.
Na Severní pól se psy a bez cizí pomoci: Legendární výprava Willa Stegera pobláznila svět
Osmičlenná výprava vyrazila v roce 1986 z Ellesmerova ostrova na Severní pól jen s psími spřeženími a ručním sextantem. Žádné zásobování, žádná navigace ze satelitu. Jen 56 dní ledu, mrazu a nezdolné vůle.
Vědci objevili nové mořské pavouky „jako z noční můry“
V moři mezi USA a Kanadou objevil mladý vědec dva druhy doposud neznámých bezobratlých tvorů, kteří se lidově označují jako mořští pavouci. Oba jsou parazitické, ale přitom mají na svých tělech vlastní parazity.
Kam v Riu na nejlepší feijoadu i tropickou zmrzlinu? Hvězdný šéfkuchař sdílí své tipy
Šéfkuchař a rodák z Ria de Janeira Rafa Costa e Silva radí, kde v tomto městě najít nejlepší koktejly a kam nejraději chodí na feijoadu.
Kofein aktivuje buněčný palivový senzor starý přes půl miliardy let. U kvasinek prodlužuje život
Vědci dosud mysleli, že kofein ovlivňuje buněčný růst přes jeden konkrétní přepínač. Ukázalo se, že mluví přes prostředníka, Konkrétně se jedná o energetický senzor starý přes půl miliardy let, který mají kvasinky i lidé.
Sobota 26. září 2026
Rozmazaná fotografie hliněné zátky naznačuje, že Egypt měl první panovnici již před 5 000 lety
Osmdesát let vzdoroval nečitelný nápis na hliněné zátce z egyptské Sakkáry. Digitální analýza teď naznačuje, že v hieroglyfech se skrývalo jméno Meretneith – ženy, která mohla vládnout Egyptu o několik století dřív, než vznikly první pyramidy.
Letošní Kavliho a Gruberova cena nesou kosmonautickou stopu
Nejprestižnější fyzikální cenou je samozřejmě ta Nobelova. Přestože to paradoxně není cena s nejvyšší finanční prémií pro držitele, tu získá laureát nejvyšší i Průlomové ceny, prestiž Nobelovy ceny lze dosáhnout jen velmi těžko. Nevýhodou Nobelovy ceny pro astronomy je však to, že se o ni dělí se všemi ostatními fyzikálními obory, a tak...
Druhů zaznamenáváme podobně. V létě jsme ale napočítali méně motýlů
- EnviWeb - GMO
- 26. 9. 16:35
-
Při Motýlí půlhodince lidé každý rok zaznamenávají přibližně stejný počet druhů. Letos však na jedno letní pozorování připadalo výrazně méně motýlů než v letech 2024 a 2025. Jarní sčítání podobný rozdíl neukázalo. Do třetího ročníku se zapojilo přes 600 lidí. Během červnového a červencového týdne odeslali téměř 1000 pozorování a zaznamenali......
Odborníci hledají nové možnosti, jak sledovat sršeň asijskou
- EnviWeb - GMO
- 26. 9. 16:35
-
Pomoci může propojení biologie a moderních technologií.Jak rychleji lokalizovat sršeň asijskou, a především její hnízda? Jak využít moderní technologie při sledování velkých opylovačů? A jak propojit zkušenosti biologů, ochránců přírody, včelařů a technologických odborníků? Právě těmto otázkám se věnoval workshop Metody trasování a sledování sršně......
Život pod ledem? Mikroorganismy zvládly přežít v simulaci oceánu na Enceladu
Saturnův měsíc Enceladus patří vedle svého většího bratra Titanu a Jupiterovy oběžnice Europy k nejzajímavějším místům ve Sluneční soustavě pro hledání mimozemského života. Nový experiment ukazuje, že mikroorganismy ze Země dokážou přežít i v prostředí, které napodobuje jeho skrytý podpovrchový oceán. Enceladus je nevelkou zamrzlou koulí o průměru zhruba...
Hroch obojživelný neumí plavat, potí červenou tekutinu a překvapí i smrtící silou
Hroši obojživelní, třetí největší suchozemští savci světa, čelí poklesu populace kvůli pytláctví a úbytku přirozeného prostředí. Přitom hrají klíčovou roli v ekosystému, jejich trus bohatý na živiny zásobuje vodní organismy důležitými prvky.
Šlápla jsem bosá do hlíny a objala strom života: Jak ženy v Peru zachraňují prales
Margarita přišla do pralesa před čtyřiceti lety, kdy tu nebylo nic. Dnes tu domorodé ženy Awajún pěstují léčivé rostliny a otevírají les návštěvníkům. A zároveň ukazují, co se stane, když péče o přírodu přejde do ženských rukou.
Medúzy se na mnoha místech přemnožují. Thajsko z nich dělá pochoutku
Na mnoha místech medúz přibývá a jejich přemnožení může komplikovat rybolov. Thajsko je ale loví komerčně už půl století – a teď hledá způsob, jak z rosolovitého tvora udělat pochoutku pro celý svět.