Vyrobit skutečná náhodná čísla je velice těžké. Počítače ve skutečnosti nemají náhody rádi a neumějí s nimi pracovat. Krystalizační robot hledá náhodná čísla v růstu krystalů a je v tom dobrý. Šifra odvozená z krystalů je odolnější vůči prolomení, nežli klasický šifrovací algoritmus.

Spíše jen představení pohlednějších nebo jinak zajímavých památečností z dob neolitu v egejském prostoru, převážně v dnešním Řecku.

Jestli se HB11 Energy nepletou, tak možná právě dochází k zásadnímu průlomu ve fúzních technologiích. Jejich aneutronická vodíkovo-bórová fúze jede v simulacích a úvodních experimentech jako šílená lavina laserem spouštěné řetězové fúzní reakce. Vznikají při ní částice alfa, tedy kladně nabitá jádra hélia, z nichž je možné přímo generovat elektrický...

…aneb Pár vět o odéru neptačích dinosaurů

Nové pozoruhodné zařízení Air-gen dovede vyčarovat elektřinu doslova ze vzduchu. Je k tomu nutná bakterie Geobacter, která vyrobí nezbytné proteinové nanodrátky. Air-gen funguje ve dne, v noci, na Sahaře i uvnitř místnosti. Časem by z toho mohly být chytré telefony nebo celé domy, co pojedou na vlhký vzduch.

Výsledky výzkumu na Cornell University nevrhají na praktiky farmaceutických firem, a nebo spíš na jejich účastníky, zrovna nejlepší světlo. Po účasti na marketingové akci totiž lékaři předepisují více léků právě té firmy, která jim náklady hradila.

…aneb Kdo byl Kelmayisaurus „gigantus“

Sarančata jsou ve skutečnosti skvělými detektory chemických látek, na jejichž parametry s umělými systémy zatím nestačíme. Co kdybychom toho využili a udělali ze sarančat miniaturní pyrotechniky? Stačí jim číst myšlenky a sledovat, jaké látky právě cítí. Sarančí detektory výbušnin podle všeho fungují velice dobře.

Nový kapkový generátor elektřiny s teflonovým filmem dramaticky prorazil limity, které doposud svazovaly tento zajímavý způsob těžby energie. Z dopadu jedné běžné kapky vody z výšky 15 cm vytěží přes 140 V.

Média cítila nedávno potřebu sdělit celému světu, že v Antarktidě je v létě teplo. U protinožců mají totiž léto v lednu až březnu.

Nedávná pozorování soustavy teleskopů Very Large Telescope v Chile ukázala, že s Betelgeuse se vážně děje něco dramatického. Atraktivní červený veleobr možná udělal zcela monstrózní hvězdnou skvrnu. Nebo vyplivl naším směrem ohromné mračno prachu a plynu. Anebo, a ta možnost je stále ve hře, skončilo odpočítávání.

Lidé propadají klimatické úzkosti. Někteří dokonce dobrovolně přestávají létat letadly, i když jenom málokterý dar naší civilizace je více povznášející. Existuje ale ještě jedna možnost. Vykašlat se na chmury, kterých je stejně vždycky dost, a zkusit s tím něco kloudného udělat.

Rok 2019 znovu zvýraznil rozdíl ve vývoji jaderné energetiky v Rusku a Číně na jedné straně a Evropě a Spojených státech na straně druhé. V současné době je v provozu už 13 reaktorů III. generace, žádný však v Evropě nebo USA. Zatímco v Číně a Rusku se reaktory spouštějí v Evropě a USA se zavírají.

…aneb Pár dalších vět o sauroposeidonovi

Lovci sekvencí otevřeli vrata do bizarního světa fágů a vytáhli na světlo doposud nevídaná monstra. V rozmanitých ekosystémech planety, od nemocničního pokoje až po exkrementy paviánů, našli stovky doposud neznámých megafágů. Největší z nich má genom 15krát větší než průměrný fág, jsou vybavení krisprovými zbraněmi a mají geny pro komponenty ribozómů!

Koronaviry jsou možná drsné, ale lidé nejsou žádná ořezávátka. Tým Imperial College London udělal vakcínu proti koronaviru za dva týdny od pořízení jeho sekvence. Vakcínu teď čekají testy na myších a lidech, které mohou být zdlouhavé, ale v případě velkého průšvihu také nemusejí. Na očkování to ještě není, hlavní ale je, že už nějakou vakcínu máme.

Další zajímavý objev a opětovné prohloubení již tak dost hluboké záhady. Zdroj FRB záblesků FRB 180916.J0158+65 na nás ječí v přibližně 16 denním cyklu. V hodně divném přibližně 16 denním cyklu. Rychlé rádiové záblesky? Tady si z nás někdo dělá legraci!

Včela medonosná je celosvětově významný producent medu a především opylovač, bez kterého bychom se s některými potravinami mohli v zásadě rozloučit. I když včela funguje i jako modelový druh a o její biologii toho víme stále víc, paradoxně je na tom stále hůř, sužována řadou neblahých faktorů, které vedou k úbytku včelstev nebo k jejich špatnému zdraví.

Jeden Kréťan řekl, že všichni Kréťané stále lžou. Může to být pravda? Na jedné straně máme starý logický paradox, na druhé různá řešení: od fakticity přes věrnost původnímu žánru po formální. Co z toho je pravda?

Zánět je dobrý sluha, ale špatný pán. Lidský imunitní systém je bohužel nedokonalý a dobře míněný zánět se může zvrtnout v závažné problémy. Proto by bylo dobré mít po ruce léky, které záněty vypnou. Podle nového výzkumu se na vypínání zánětu významně podílí známý protein SIRT2.

…aneb Představení tunového trpaslíka z Německa

Laserové zbraně jsou hitem moderních armád. K čemu ale budou dobré na ponorce, když laser pod vodou nefunguje? Americké námořnictvo s nimi každopádně počítá pro útočné ponorky třídy Virginia. Silné lasery mohou bránit ponorku proti útokům ze vzduchu, proti hejnům dronů nebo člunů, a také je s nimi možné zaútočit na hodnotné cíle na pobřeží.

Tým experimentu MICE (Muon Ionization Cooling Experiment) vyvíjí mionový urychlovač, který by mohl dosahovat desetkrát vyšších energií oproti LHC. Teď se jim podařilo zahustit oblak mionů pomocí speciálního materiálů, který pohlcuje energii těchto částic. Je to zásadní pokrok.

Growler je letadlo pro extrémní elektronický boj. Boeing s US Navy to dotáhli do krajnosti a předělali pár Growlerů na autonomní drony, které by mohly létat na bojové mise společně s letouny s lidskou posádkou. Časem by to mohly dokázat třeba i všechny Growlery US Navy.

…aneb Představují se heterodontosauridi

Supermasivní černé díry by zřejmě mohly hostit obyvatelné světy. Musely by být hodně velké, větší než supermasivní černá díra Mléčné dráhy. Musely by také rychle rotovat, ale nikoliv příliš extrémní rychlostí. A ideální by bylo, kdyby trůnily v centru staré galaxie, která už má většinu vesmírných divočin za sebou.

Umělé inteligence nám opět zachraňují kůži. Na vakcíně proti Wuhanu se intenzivně pracuje, ale potrvá to nejméně pár měsíců. Do té doby nejspíš rádi využijeme rad digitálních mozků. Šikovná inteligence MT-DTI, která je výtečná na analýzu interakcí mezi léky a cílovými proteiny, prohledala databázi dostupných léků. Zjistila, že na Wuhan by měl nejlépe...

Genotoxické karcinogeny jsou látky, které ovlivňují procesy genové exprese tak, že zvyšují riziko vzniku nádorových onemocnění. V rámci celé řady regulatorních procesů je jejich účinek považován za bezprahový – tedy za takový, u něhož nelze stanovit bezpečnou hranici. Jaké jsou příčiny a důsledky tohoto přístupu?

V tyto dny je při únosném počasí dobrá šance vidět Merkur i pouhým okem a stát se „šťastným astronomem“. Šance je tak od 5. do 12. až 15. února. Pokud ovšem počasí dopřeje. Úkaz sice není vzácný, ale tentokrát je Merkur pěkně zarámovaný mezi jasnou Venuší a barevným západním obzorem.

Když vznikl vesmír, tak v něm bylo o špetku více hmoty než antihmoty. Jen díky tomu tu všichni jsme a společně s námi i veškerá hmota, která nás obklopuje. Otázkou je, komu bychom za to měli poděkovat. Slibným kandidátem jsou neutrina a mohli bychom to ověřit detekcí případných gravitačních vln, které vyzářily kosmické struny po fázovém přechodu vakua.

Obecná relativita a kvantová mechanika jsou stále na kordy. Když chceme zjistit, jak by mohla gravitace působit na kvantové objekty, tak by bylo skvělé uvést do stavu superpozice nikoliv jen oblaky zmražených atomů, ale celé pevné objekty, tvořené stovkami milionů atomů. Je to na dobré cestě.

Rakovina prsu je jedno z nejčastějších nádorových onemocnění u žen (pozor, ne však úmrtnosti). I když příčiny onemocnění stále neznáme, faktory, zvyšující nebo snižující pravděpodobnost vzniku, popsány jsou.

Americká vojenská agentura DARPA udělila společnosti Northrop Grumman kontrakt za 13 milionů dolarů, aby vymysleli obranu proti hypersonickým střelám, v rámci programu s výmluvným názvem Glide Breaker. DARPA chce testovat technologii Glide Breaker už letos.

Představte si laborku, kde máte velice přesné hodiny a stroj na ultra relativistické efekty. Přesně taková je bizarní dvojhvězda PSR J1141-6545, kterou tvoří pulzar s ďábelsky rotujícím bílým trpaslíkem. Dlouhodobé detailní pozorování tohoto povedeného párku umožnilo vystavit Einsteinovu obecnou relativitu dalšímu tvrdému testu.

Mediálně přitažlivý červený veleobr z Orionu napíná nervy astronomické veřejnosti až do krajnosti. Nejen, že již vypadl z TOP Dvacítky nejjasnějších hvězd oblohy. Je teď nejméně jasný za posledních 125 let a září jen na 37 procentech svého obvyklého výkonu. Dočkáme se nějaké show?

Titulek není míněný jako provokace. Napřed to bude o prasatech podle Hérakleita, pak o jejich roli v řeckém náboženství a nakonec o kultu prasátka na Kykladách i jiných místech Egeidy v rané době bronzové. Vždyť prasátko je často přímo k sežrání.

Máte přebytečnou tunu uhlí? Tunu zbytků jídla? Nebo třeba tunu plastového odpadu a pneumatik? Pozoruhodnou novou „bleskovou“ metodou z toho můžete udělat hromadu vloček velmi užitečného grafenu. Rychle a levně. Tohle by konečně mohlo otevřít grafenovou budoucnost!

Elektrony se pohybují ultra rychle, ale atomová jádra pomaleji. Kvůli rozdílu v jejich rychlostech je obtížné studovat jejich pohyb najednou – výzkum provedený na Technické univerzitě ve Vídni, na kterém se významnou měrou podílel český vědec Dr. Techn. Ing. Václav Hanus, ukazuje způsob jak toho dosáhnout.

…aneb Představuje se Allosaurus jimmadseni

Tvůrci simulace upozorňují, že jejich cílem nebylo vyvolat paniku. V říjnu 2019 chtěli prověřit připravenost vlád a odborníků na náhlou pandemii doposud neznámého koronaviru a zaměřili se hlavně na ekonomické dopady takové události. Jak se ukázalo, bylo to varování na poslední chvíli.

Společnost Rolls-Royce vsadila na malé modulární jaderné reaktory s výkonem 440 MW. V prvním kole jich chtějí postavit až 15, v prostorech vysloužilých jaderných elektráren. Jeden takový minireaktor se vejde na kamion a mohl by pohánět celé město střední velikosti.

Epidemie nového koronaviru se dostala do napínavé fáze. Vychází najevo, že některé původní odhady byly bohužel přehnaně optimistické. Stále více expertů se obává, že Wuhan se nejen šíří mezi lidmi, ale že by mohl být mnohem nakažlivější, než jsme si původně mysleli. Teď ale není rok 2003 a rozhodně není rok 1918. Přicházejí také dobré zprávy a panika...

Hadí jed se získává ždímáním hadů, které chovají na hadích farmách. Nadějné organoidy z kmenových buněk jedových žláz kobříků kapských by takové farmy mohly nechat vymřít. Rostou skvěle na Petriho miskách a vyrábějí jed, který odpovídá jedu malých ale smrtícich kobříků.

…aneb Představuje se Thanatotheristes degrootorum

Ve své nedávné přednášce na Kosmologické sekci ČAS představil Václav Vavryčuk obnovenou verzi hypotézy, že mikrovlnné záření ve vesmíru není reliktního původu, ale jde o tepelné záření mezigalaktického prachu. Podívejme se na tuto hypotézu v kontextu případného odpovídajícího kosmologického modelu a ve srovnání s modelem Velkého třesku.

WHO, CDC a další centra boje proti infekcím do značné míry závisejí na datech od místních vlád a úřadů. Na ty se ale bohužel často nedá tak úplně spolehnout. Proto se objevují umělé inteligence, které monitorují zpravodajství a řadu dalších zdrojů V ohromném množství dat hledají zárodky katastrof.

Americká DARPA vyvíjí všestranné drony gremliny. Na svém prvním letu gremlin odstartoval z mateřského letounu C-130A Hercules. V budoucnu by gremlini mohli operovat na speciálních misích, v hejnech jako hrubá úderná síla anebo jako jednorázové levné střely s plochou dráhou letu pro přesné útoky.

Nemám v úmyslu nikoho přesvědčovat, aby přistoupil na skeptickou filosofickou pozici, vždyť sám si na ni spíš jenom velice rád hraju. Každopádně je to hodně užitečný nástroj v případě zmatku i v situaci hypertrofie všemožných „ismů“. A pro vědu je to možnost naprosto skvělá, možná i jediná.

…aneb představuje se čínský sauropod Fusuisaurus zhaoi a jeho příbuzní