feed info

5,681 článků z 21 století

Jak ochránit rajčata proti bakteriím? Nasazením virů!

Pesticidy jsou obecně vnímány jako způsob obrany úrody před škůdci. Aktuálně jsou však stále více využívány prostředky, u nichž nehrozí, že budou mít negativní vliv na životní prostředí či potraviny. Říká se jim biologická ochrana. Takovou biologickou ochranu představují například parazitické vosičky, které bývají úspěšně aplikovány proti některým...


Neděle 14. června 2026


Mohou umírající hvězdy zrodit nový vesmír?

Když masivní hvězda spotřebuje své jaderné palivo, začne pod svou vlastní vahou kolabovat. Podle běžně přijímané teorie se její hmota zhroutí do černé díry, objektu s gravitací tak silnou, že z něj neunikne ani světlo. Nová teoretická studie německých fyziků však přichází s mnohem odvážnější možností… Některé hvězdy by se podle ní totiž nemusely...


Sobota 13. června 2026


Na okraji hmoty: Hledání posledních prvků periodické tabulky

118. Tolik protonů se doslova narve do jádra prvku zvaného oganesson. Může se svět prvků ještě rozšířit? A nebo existují limity, které prostě nelze překročit… Periodická tabulka působí jako uzavřený systém, který se jen čas od času doplní o nějaký těžký prvek, který se na chvíli zjevil v některé z laboratoří. Oganesson tuto představu...


Pátek 12. června 2026


Mamutí DNA se zachovala ve výkalech pravěkých syslů

V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“...

Jak funguje past nejikoničtější masožravky, mucholapky podivné? Vědci na to konečně přišli!

Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina...


Čtvrtek 11. června 2026


Gympie-gympie: Rostlina, která pálí jako kyselina

Výlet do australské přírody může na věci neznalého turistu působit jako idyla: Žádné velké šelmy, možná jen pozor na hady. Jenže také na jedovaté pavouky a štíry a co už tuší málokdo, i na nenápadný keř se srdčitými listy. Stačí letmý dotyk a ozve se pronikavá bolest, která přetrvává i týdny. Nenápadný tento keř...

Jak zaujmout zákazníka za méně než 3 vteřiny?

Každý den vidíme stovky reklam, příspěvků, videí a bannerů, ale ruku na srdce, většinu z nich během sekundy přejedeme palcem a necháme hned zmizet v záplavě dalšího obsahu. To je hlavní důvod, proč dnes nestačí mít jenom dobrý produkt nebo zajímavou nabídku. Online reklama je to, co určuje, jestli se k vám zákazník podívá nebo...

Nové Renault Clio: Bestseller přichází v nové generaci

Jen málokterý vůz se může pochlubit takovou historií jako Renault Clio, třebaže zase tak dlouhá není. Poprvé se ukázalo v Paříži v roce 1990 a od té doby se prodalo téměř 17 milionů exemplářů ve 120 zemích světa. Clio má dokonce i štempl nejprodávanějšího francouzského automobilu všech dob. Nyní přichází jeho šestá generace, suverénně...


Středa 10. června 2026


Roztomilý pojídač bambusu aneb cosi mezi kočkou a mývalem

Šelmy medvědovité jsou poměrně známou čeledí. Zdaleka ne tolik známé jsou šelmy medvídkovité. Leckdo vůbec netuší, že k nim patří populární američtí mývalové či nosálové. A ještě nedávno byla mezi nimi jako doma také panda červená. Jedná se o zvíře velikostně srovnatelné právě s mývaly a nosály. Na rozdíl od pand velkých si ty...


Úterý 9. června 2026


Kde se vzala řeka Eufrat, která umožnila vznik kolébky civilizace?

Řekla Eufrat, která se táhne v délce 2 800 kilometrů mezi dnešním Tureckem a Irákem, se stala hybnou silou dávných změn. Její záplavy vytvořily bohatou zemědělskou půdu, z níž vznikla první starověká města, která vydláždila cestu pro rozvoj písma, centralizované moci a práva. Vědci strávili dlouhé roky bádáním, týkajícím se jejího záhadného původu… Řeky...

Kváskový chléb upečený díky ledovému muži Ötzimu

Objev díky ledu dobře zachované mumie Homo tyrolensis v roce 1991 byl senzací tehdy a nepřestává fascinovat ani dnes. Zkoumání ostatků ledového muže Ötziho rozhodně nekončí. Vědcům se totiž nyní z kvasinek, které se usadily v jeho těle krátce po smrti, podařilo upéct chléb a v plánu je i pivo! Mumie byla nalezena v...


Pondělí 8. června 2026


Nebude jedna Afrika, ale dvě! Kontinent čeká rozdělení, říkají vědci

Stádo antilop prchá před smečkou lvic na lovu. Šelmy jsou hladové, potřebují jíst. Antilopy žene vpřed touha přežít. Je to odvěký závod mezi kořistí a predátorem. Zvířata nemohou tušit, že místo, kde tenhle závod o život probíhá, bude jednou zřejmě roztrženo vedví. Lidé vnímají rozložení kontinentů tak, jak se je naučili ve škole z...

Medvěd a „medvídek“: Čím se liší panda velká a panda červená?

Obvykle nepřekypuje aktivitou. Teď je ale samice pandy červené netypicky činorodá a přenáší mládě z jednoho hnízda do jiného. Opatrnosti není nazbyt, vždyť se kolem toulá hladový irbis neboli levhart sněžný. Tyto šelmy přitom představují nebezpečí i pro mláďata pand velkých. Oba tito živočichové patří u lidí mezi velmi oblíbené. Něco mají společného –...


Neděle 7. června 2026


Chobotnice před zrcadlem. Hlavonožci překvapili schopností, kterou vědci čekali spíše u savců

Chobotnice patří mezi nejinteligentnější bezobratlé živočichy na Zemi. Dokážou řešit problémy, otevírat nádoby, učit se pozorováním a některé druhy si dokonce pamatují řešení úloh celé měsíce. Nyní k jejich pozoruhodným schopnostem přibyla další. Vědci zjistili, že chobotnice umějí využívat zrcadlo jako nástroj k nalezení potravy, kterou nemohou přímo...


Sobota 6. června 2026


Mlhy mizí. Svět může přijít o nenápadný, ale zásadní zdroj vody

Mlha bývá vnímána hlavně jako kulisa hororů, sychravých podzimních rán nebo silničních nehod. Ve skutečnosti však na mnoha místech planety je doslova životadárná. Pro některé lesy, rostliny, živočichy, ale i lidské komunity je dokonce důležitější než déšť. Vědci v posledních letech upozorňují, že změna klimatu nenarušuje jen velké a snadno pozorovatelné...