feed info
5,584 článků z 21 století
Grilování, na které se vzpomíná. Co je zdravé a čím topit?
Není to nejzdravější úprava potravin na světě. Prokazatelně při ní vznikají rakovinotvorné látky, které ulpívají na povrchu masa či zeleniny, a pokud se rozhodneme grilovat i uzeniny, schytáme jich dokonce dvojitou dávku. Na druhou stranu však grilování prospívá mezilidským vztahům a psychické pohodě, což naše zdraví ovlivňuje pozitivně. Nemusíme se ho vzdát,...
Za čistší planetu: Suzuki poskytuje poprvé své patenty zdarma
Suzuki Motor Corporation nabízí k bezplatnému využívání 34 patentů na zařízení pro sběr mikroplastů u závěsných lodních motorů. Tento krok je součástí závazku společnosti podporovat ochranu mořského prostředí a přispívat k rozvoji udržitelné společnosti. Plastový odpad v oceánech představuje významný globální environmentální problém. V reakci na tuto...
Středa 15. dubna 2026
Krvavé boje šimpanzů: Tlupa se rozdělila a ze spojenců se stali nepřátelé
Že mezi sebou tlupy šimpanzů učenlivých svádí drsné teritoriální boje, je věc vcelku známá. Podnikají nájezdy, při kterých se neštítí své rivaly zabíjet. Ovšem i v rámci jedné skupiny může dojít k vyhrocené situaci, jejíž vyústění lze označit jako občanskou válku. Něco takového sledovali vědci u tlupy, žijící v národním parku Kibale v Ugandě....
Chcete stavět svépomocí? Jsou věci, které nelze podcenit
Mít vlastní bydlení, to je sen většiny lidí. Někdo nemovitost zdědí, jiný si koupí byt, další si nechá postavit dům takzvaně na klíč. A pak jsou lidé, kteří se rozhodnou postavit si nemovitost svépomocí. Má to samozřejmě své výhody. Náklady na stavbu jsou mnohem menší, než kdyby vše budovala firma. Ale pozor, jsou tu...
Chystá se nová CHKO Krušné Hory: Co na to Češi?
CHKO neboli Chráněná krajinná oblast – už z tohoto názvu je jasně patrné, za jakým účelem CHKO vznikají. V České republice jich existuje celá řada. Nově by se k nim měla připojit oblast Krušný Hor. Co si o tom lidé z tuzemska myslí? Vznik nejstarší CHKO, tedy CHKO Český ráj, se datuje do roku...
Úterý 14. dubna 2026
Kdy jíst vlákninu, aby opravdu fungovala?
Většina lidí si dobře uvědomuje, že by měla konzumovat více vlákniny ve stravě. Nyní přišli vědci s tvrzením, že konzumace vlákniny v ranních hodinách může tělu přinést extra benefity. Co si dopřát k snídani, aby to tělo nakoplo do celého dne? Vláknina podporuje zdraví trávicího systému a reguluje hladinu cholesterolu i cukru v krvi,...
Proč se budíme unavení, i když spíme osm hodin?
Nejnovější výzkum naznačuje, že moderní způsob života narušuje schopnost těla skutečně odpočívat, takže ani osmihodinový noční spánek nemůže zaručit, že se člověk ráno vzbudí zregenerovaný. A hlavním viníkem kupodivu není modré světlo z obrazovek! Večer zpravidla povinnosti ustanou a oznámení ztichnou. Člověk se uloží do postele, ale spánek nepřichází,...
Pondělí 13. dubna 2026
Velemloci: Králové mezi obojživelníky
Velemlok čínský je největším obojživelníkem ze všech. Náleží do řádu Urodela, do čeledi velemlokovití. Dobře se s ním mohou seznámit návštěvníci Zoo Praha. V této zoologické zahradě mají tito fascinující tvorové dokonce vlastní pavilon. Velemloci čínští dorůstají skutečně úctyhodných rozměrů. Největší dosud známý exemplář měřil 1,8 metru. Váha...
Jak pečovat o své zdraví a kdy vyhledat lékaře, pokud se nám něco nezdá?
Zdraví často bereme jako samozřejmost až do chvíle, kdy se objeví potíže. A to může být často už pozdě. Každý by si měl uvědomit, že řešit své zdraví je důležité s předstihem. Tedy, myslet na prevenci, vnímat varovné signály a na ty reagovat. A také je na místě, abychom dobře znali své tělo. Kdo by...
Umělá inteligence jako pomocník středoškoláků? Může sloužit i k šikaně
Nástroje AI se staly velmi užívanými studenty českých středních škol. Do jaké míry? To v rámci svého výzkumu zjišťoval tým v čele s Tomášem Lintnerem z Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity (MU). A odhalil přitom poměrně alarmující skutečnosti. Na studii se podíleli rovněž odborníci a odbornice z Fakulty sociálních studií MU,...
Neděle 12. dubna 2026
Astronomové se přibližují tajemstvím Kuiperova pásu
Daleko za oběžnou dráhou Neptunu se rozkládá mrazivá hranice Sluneční soustavy, kde obíhají pradávné relikty z dob jejího vzniku. Tato říše ledu a temnoty, známá jako Kuiperův pás, se nachází přibližně 30 až 50krát dál od Slunce než Země. A možná ještě dál. Nikdo totiž zatím přesně neví, kde vlastně končí. Od chvíle, kdy...
Sobota 11. dubna 2026
Návrat k Měsíci po padesáti letech. Artemis II obstála
Po deseti dnech a více než milionu zvládnutých kilometrech nastala pro misi Artemis II nejkritičtější fáze letu: vstup do zemské atmosféry a samotné přistání. Ne, že by to byla procházka pověstným růžovým sadem, ale vše nakonec proběhlo naprosto hladce. Artemis II měla být jen jednou z generálek před samotným návratem lidí na Měsíc. Nakonec...
Pátek 10. dubna 2026
Geneticky upravená pšenice slibuje topinky bez karcinogenů
Vědcům se s využitím metody pro editaci genů CRISPR podařilo vyvinout geneticky upravenou pšenici, z níž lze upéci chléb či jiné pečivo, které bude i po opečení obsahovat méně karcinogenního akrylamidu. Zvýší tato úprava bezpečnost potravin? Pšenice obsahuje aminokyselinu zvanou volný asparagin, kterou rostlina používá k ukládání dusíku. Při pečení, smažení...
Rychlost evoluce u drobných ryb překonává očekávání biologů
Sladkovodní rybky z čeledi vrubozubcovitých, kterým se česky též říká cichlidy, se přirozeně vyskytují v Americe, Africe i Asii. V Evropě jsou typicky chované jako okrasné akvarijní rybky. Po celém světě dosáhly velké druhové rozmanitosti a celá čeleď čítá přes sto rodů. V lokalitě afrického jezera Malawi se však staly rekordmankami co do rychlosti...
Čtvrtek 9. dubna 2026
Brouci se vracejí, rostliny váhají. Co zůstává po invazním akátu?
Invaze exotických druhů jsou hlavní hrozbou pro přírodní rozmanitost u nás i na Zeměkouli. Zejména exotické stromy a keře dokáží zcela změnit podmínky a vytlačit původní rostliny a živočichy. Jednou z nejproblematičtějších dřevin je trnovník akát (Robinia pseudoacacia), původně severoamerický strom, který se v Evropě masivně rozšířil během 20. století....
Středa 8. dubna 2026
Alexander Fleming: Muž, který dal světu penicilin! Ale nebyl sám
Objevení penicilinu je relativně známou kapitolou dějin lékařství. Nutno však podotknout, že ono objevení představuje jen část celého příběhu, který o fenoménu s názvem penicilin pojednává. A Alexander Fleming není zdaleka jeho jediným hrdinou. Pomyslný otec prvního z antibiotik se roku 1881 narodil do početné rodiny farmáře, který spravoval své hospodářství v...
Odvrácená strana antibiotik: Zbytková léčiva znečišťují vodu
Jde o lék, který změnil pravidla boje s nebezpečnými bakteriemi. Lidé ho používají jako velmi účinnou zbraň. Jenže pokud po této zbrani sahají příliš často a v případech, kdy to není nezbytně nutné, její čepel otupí. Navíc tím zbytečně zatěžují životní prostředí. Antibiotika bývají zpravidla vnímána ve veskrze pozitivním smyslu. Koneckonců tyto léky...
Úterý 7. dubna 2026
Proč při cvičení spálíme méně kalorií, než si myslíme?
Pravidelně vykonávaná fyzická aktivita, jako je chůze, běh či jízda na kole, často vede k menšímu úbytku hmotnosti, než předpovídají kalorické modely. Proč u řady lidí nefunguje logika: více se hýbeš, více energie spálíš, méně vážíš? Částečnou odpovědí je větší hlad po cvičení, ale do hry vstupuje ještě další faktor … Může to být...
Spermie ve vesmíru ztrácejí orientaci, čímž ohrožují budoucí reprodukci mimo Zemi
Lidstvo se chystá na výpravy do vzdálenějších končin vesmíru. Do roku 2030 by se lidé měli vrátit zpět na povrch Měsíce a do roku 2050 by se člověk měl dokonce projít i po Marsu. S prodlužující se dobou, kterou tak lidé nutně stráví ve vesmíru, roste i zájem o témata, kterým se vesmírné agentury...
Neděle 5. dubna 2026
Šílenství a melancholie vládců: Psychiatrie mocných
Dějiny se obvykle píší skrze data, jména nebo události. Z nich pak pramení příběhy válek, převratů, triumfů i tragédií. Jenže za tím vším, co se jeví jako nevyhnutelný běh dějin, stojí lidé a ti mají nejen armády, ale i hlavy, tedy přesněji řečeno: mysl. A ta bývá nevyzpytatelná, složitá, křehká i nebezpečná. A právě...
Sobota 4. dubna 2026
Artemis II: návrat k Měsíci a otázky, které jsme pořád nevyřešili
Více než půl století po misi Apollo 17 se lidé znovu vydávají k Měsíci. Program Artemis má vrátit člověka na jeho povrch, ale než k tomu dojde, přichází testovací mise Artemis II. Ta sice nepřistane, ale má jiný, stejně důležitý úkol: znovu otevřít otázky, které o Měsíci zůstávají překvapivě nezodpovězené. Čtyřčlenná posádka v lodi...
Pátek 3. dubna 2026
Hadi vzdorují gravitaci, vědci odhalují tajemství jejich vzpřímeného „stoje“
Někteří hadi, schopní šplhat po stromech, dokáží zaujmout tak zvaný S-tvar, při kterém zvednou do vzduchu až 70% svého těla, aby se dostali na vyšší větev. Vědci se nyní rozhodli tento jejich stoj, při kterém hadi popírají zákony gravitace, detailněji prozkoumat. Jak se had vztyčí na větvi bez pomoci rukou a nohou a nespadne...
Česká stopa v návratu lidí na Měsíc: Pražské čipy chrání astronauty mise Artemis II
Posledním člověkem, který opustil povrch Měsíce, byl 14. prosince 1972 Eugene Cernan. Shodou okolností měl české předky. Jeho matka se za svobodna jmenovala Rozálie Cihlářová a pocházela z jižních Čech, rodiče jeho otce pak byli ze Slovenska. Během mise Apollo 17 se proto mezi jeho osobními předměty nacházela i malá česká vlajka. Po více...
Čtvrtek 2. dubna 2026
Co sexuální fantazie říkají o povaze? Studie má překvapivé odpovědi
Náš vnitřní sexuální svět může být klíčem k odhalení našich povahových rysů i náchylnosti k určitým duševním stavům. Nová studie naznačuje, že časté snění o sexu není jen otázkou libida, ale úzce souvisí s neurotičností. Vědci z Michiganské státní univerzity se rozhodli prozkoumat, co se skrývá za našimi nejtajnějšími představami. V rozsáhlém...
Génius František Palacký. Opravdu znáte Otce národa?
Byl to muž, který četl v Evropě jako v otevřené knize, a zároveň ji pomáhal psát. Nová výstava František Palacký 1798–1876 v Národním muzeu ukazuje českou legendu jinak. Ne jako nehybný pomník z „neoblíbeného“ století, ale jako živého, neklidného ducha své doby. Národní muzeum otevřelo výstavu v Historické budově u příležitosti 150. výročí úmrtí...
Středa 1. dubna 2026
Létavka černoblanná: žába, co plachtí mezi stromy
Létavka černoblanná je skutečně fascinujícím tvorem. Tahle žába žije v oblasti jihovýchodní Asie v tropických deštných pralesích. Jak její název napovídá, je doma spíš ve vzduchu než ve vodě. Objevena byla propagátorem evoluční teorie, připisované běžně Charlesi Darwinovi (1809–1882), přírodovědcem Alfredem Russelem Wallacem (1823–1913). Ačkoli to někomu...
Co jsou zač ti obojživelníci? Posvátná žába z jezera Titicaca či dravý „červ“
Tohle stvoření tak trochu připomíná žížalu – ovšem přerostlou žížalu s tlamou plnou ostrých zubů. Vypadá jako nějaký bájný červ z legend, třeba písečný olgoj chorchoj. Suchý písek ale není prostředí, které by mu vyhovovalo. Ostatně jde o predátora z třídy obojživelníků. Žije ve vodě i na souši, tak to přece musí být obojživelník....
Úterý 31. března 2026
Častější ejakulace může podpořit mužskou plodnost, naznačuje nový výzkum
Mužům, kteří s partnerkou podstupují umělé oplodnění, bývá doporučováno zdržet se ejakulace 2 až 7 dní před odběrem spermií. Nejnovější výzkum však ukazuje, že díky tomu poskytnuté vzorky sice budou obsahovat více spermií, ovšem ne těch nejkvalitnějších, a proto mužům doporučuje častější ejakulaci. Odborníci z Oxforské univerzity provedli metaanalýzu,...
Archeologové odhalili, že psi se k lidem připoutali už před 15 000 lety!
Dosud nejstarší přímé genetické důkazy o psech pocházely z doby před 10 900 lety, protože DNA ze starších vzorků byla příliš fragmentovaná na to, aby šlo rozlišit mezi psem a vlkem. Pokročilejší sekvenční techniky nyní umožnily analýzu starších vzorků, která jasně ukázala, že psi byli společníky lidí dlouho před vznikem zemědělství. Průlomový výzkum,...
Pondělí 30. března 2026
Plzeňský Prazdroj ukáže v přímém přenosu 280 dní dlouhou cestu k pivu
Češi se považují za pivní odborníky. Přesto by málokdo z nich správně tipnul přesnou délku výroby piva. Překvapivě to není několik týdnů, ale zhruba tři čtvrtě roku. Plzeňský Prazdroj nyní představuje komplexní proces výroby piva od začátku jarních prací na polích s ječmenem a chmelem až k načepovanému půllitru. Na stránkách jaksevaripivo.cz spustil...
Významná výročí českých zoo v roce 2026
Hned několik českých zoo slaví v roce 2026 významná výročí. Zoo Ostrava si připomíná 75 let od svého vzniku, Zoo Praha zahájila 95. sezonu a Zoo Plzeň se může pochlubit rovnou stovkou. Žádné nemohoucí babičky to ale, s nadsázkou řečeno, nejsou. Ostravská zahrada byla založena na podzim 1951. Zpočátku šlo o vcelku skromný počin,...
V Brně mají mikroskop, kterým jsou vidět jednotlivé atomy
Ne všechny mikroskopy vypadají tak, jak si je většina lidí představuje a jak si je pamatuje ze školních lavic. Některé mají poněkud jinou podobu. A oproti svým „běžným kolegům“ dokážou ledacos navíc. Důkazem je přístroj v nově otevřené mikroskopické laboratoři v Brně. Ona laboratoř, spadající pod Ústav přístrojové techniky Akademie věd ČR (ÚPT AV...
Neděle 29. března 2026
Digitální svět začíná pod mořskou hladinou
Pod hladinami oceánů leží přes 1,4 milionu kilometrů optických kabelů, což je více než trojnásobek vzdálenosti mezi Zemí a Měsícem. Ty přenášejí více než 95 % světového internetového provozu včetně finančních transakcí, státní komunikace nebo cloudových služeb. Elon Musk se rád honosí kromě jiného tím, že právě on tím člověkem, který skrze projekt...
Od zvědavých dětí k dospělým čtenářům: 21. Století JUNIOR slaví 20 let
Znalosti se dědí různě. Někdy z učebnic, jindy od rodičů. A někdy z časopisu, který vám v 10 letech otevře dveře do světa – a o pár let později vás plynule předá do „dospělého“ vydání. Přesně takový příběh píše už dvě desetiletí magazín 21. Století JUNIOR, mladší sourozenec titulu 21. Století, který vychovává své...
Sobota 28. března 2026
Otcové předávají víc než jen polovinu genů
Po desetiletí se dědičnost zjednodušovala na představu, že vše podstatné je ukryto v sekvenci DNA. Nové výzkumy však ukazují, že spermie nepřenášejí pouze genetický kód, ale i další molekulární instrukce, které mohou významně ovlivnit vývoj potomků. Do hry totiž vstupují malé a nenápadné RNA molekuly a epigenetické značky citlivé na prostředí, stres či...
Pátek 27. března 2026
I malé změny životního stylu významně snižují riziko infarktu
Všichni víme, že bychom měli spát 8 hodin denně, pravidelně cvičit a zdravě jíst. Jenže ne vždy se to daří a když už to chce člověk změnit, připadá mu to jako příliš velké sousto. Nejnovější studie provedená odborníky z Austrálie, Chile a Brazílie přináší dobrou zprávu. Pozitivní vliv na naše kardiovaskulární zdraví mají i...
Majitel vytvořil vlastní léčbu a zvrátil průběh rakoviny u svého psa
Australan Paul Conyngham využil umělou inteligenci v medicíně, aby na základě jejího doporučení nechal vyvinou personalizovanou mRNA vakcínu pro svoji osmiletou fenku jménem Rosie. Té byla diagnostikována rakovina žírných buněk a zbývaly jí měsíce života poté, co se jí na pravé zadní noze vytvořily agresivní nádory, na které nezabírala standardní léčba ani...
Čtvrtek 26. března 2026
Mozek dětí se přizpůsobuje chybějící končetině už v raném věku. Podobné je to u robotů
Mezinárodní tým vědců publikoval v prestižním časopise Nature Communications studii, která ukazuje, že mozek dětí narozených s rozdílem horní končetiny prochází výraznou reorganizací už v raném věku. Na výzkumu se podíleli také vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze (FEL ČVUT), kteří vyvinuli výpočetní model vysvětlující mechanismus těchto změn....
Těžký průběh respiračních viróz může zvýšit riziko rakoviny plic.
Rakovina plic představuje dlouhodobě jedno z nejobávanějších a nejzákeřnějších onkologických onemocnění. V počátečních stádiích se totiž většinou nijak neprojevuje příznaky, pacienti tak často přicházejí k lékaři až s pokročilým onemocněním. Zatímco hlavním a nezpochybnitelným rizikovým faktorem zůstává kouření tabáku, nejnovější vědecké poznatky...
Spolehlivé připojení v Brně za rozumnou cenu: kde získat nejlevnější internet Brno
Internet dnes považujeme za samozřejmost. Dokud nezačne vypadávat nebo dokud nezjistíme, kolik za něj vlastně platíme. Brno patří mezi technologicky nejvyspělejší města v Česku, a právě proto je nabídka připojení mimořádně široká. Jak se v ní vyznat a kde skutečně hledat nejlevnější internet, aniž byste museli slevit ze stability připojení? Brno jako...
Středa 25. března 2026
Člověk a robot: Jak je to s otázkou důvěry?
V nedávné době realizovali tuzemští odborníci studii, v jejímž rámci zjišťovali, jak se obyvatelé Česka staví k sociálním robotům. V rámci tohoto výzkumu se zabývali rovněž tím, že porovnávali postoje Čechů k ostatním lidem a zároveň i k neživým pomocníkům. Experti z Ústavu informatiky Akademie věd ČR, Masarykovy univerzity v Brně a Anglo-americké vysoké...
Úterý 24. března 2026
Nový pohled na to, kdy lidé poprvé osídlili Ameriku
Chilská lokalita Monte Verde, jejíž stáří bylo odhadnuto na 14 500 let, přepsala v 70. letech minulého století dějiny osídlení Ameriky. Podle nejnovějšího výzkumu, jehož závěry byly zveřejněny ve vědeckém časopise Science, je toto archeologické naleziště ve skutečnosti o 6 500 let mladší, než se věřilo. Kdy tedy byla Amerika našimi předchůdci skutečně...
Molekula objevená v krvi krajty má potenciál v léčbě obezity
Populární léky na hubnutí s obsahem GLP-1 znamenaly revoluci v léčbě obezity, bohužel mají velké množství nežádoucích účinků. Při studiu krajt tmavých narazili vědci prakticky omylem na molekulu, která snižuje chuť k jídlu, a to bez nežádoucích účinků. Stane se novým fenoménem? Krajta tmavá či též krajta barmská (Python bivittatus) je velký had, který...
Kalové čerpadlo do septiku – jak vybrat správný výkon?
Septic si lidé pořizují proto, aby na ně zapomněli. Jenže když přestane fungovat čerpadlo, zapomenout nejde. Zápach, přetékající jímka, havárie. Výběr správného kalového čerpadla proto není věc, do které se vyplatí šetřit ani zbrkle spěchat. Co vlastně kalové čerpadlo dělá? Kalové čerpadlo do septiku přečerpává odpadní vodu, kal a nečistoty z jímky nebo...
Pondělí 23. března 2026
Indie coby hadí říše: Kobry, zmije i mohutné krajty
Jestli lze nějaký region označit za pomyslnou hadí říši, pak je to Indie. Syčivých plazů zde žije bezpočet, navíc jejich existence je s historií a kulturou celého subkontinentu neodmyslitelně spojena. Ikonickými tvory v těchto končinách jsou bezesporu kobry – plazi s charakteristickou kápí v horní části těla. Jako příklad lze uvést kobru indickou, která...
Nové tváře ekosystémů: Přináší je oteplování planety
Planeta se otepluje, to je známá věc. V závislosti na tomto oteplování dochází rovněž k proměně ekosystémů. Jak jsou ovlivňována ta která rostlinná společenství, zkoumal mezinárodní tým vědců včetně expertů z Botanického ústavu Akademie věd ČR. Odborníci se zaměřili na výsledky zkoumání, během nichž byla shromažďována data napříč starým kontinentem,...
Neděle 22. března 2026
Tinnitus: Pískání v hlavě, které začíná zajímat i vědu
Ráno bývá ticho, tedy pokud člověk nebydlí u průjezdní silnice, kde se prohánějí dieselové motory, ale místo klidného probuzení se v hlavě ozývá pískání. Nezní přitom zvenčí, ale zevnitř. Hučí, šumí, píská, zvoní, někdy se to podobá až siréně. A nikdo jiný ho přitom neslyší… U některých lidí se tinnitus nebo též ušní šelest...
Sobota 21. března 2026
Oheň, který les potřebuje: proč nejsou všechny požáry katastrofou
Když se řekne lesní požár, většině lidí se vybaví apokalypsa: spálené stromy, prchající zvířata, kouř zakrývající obzor a pocit, že se příroda definitivně vymkla kontrole. Tento obraz ale zachycuje jen část reality. Oheň totiž není vetřelcem v krajině, nýbrž jejím dávným spolutvůrcem a architektem. Po tisíce let přicházel v podobě blesků i lidských...
Pátek 20. března 2026
Mozek 21. století v ohrožení: nádory, demence, stres i závislosti
Mozek, náš nejcennější orgán, čelí ve 21. století bezprecedentním hrozbám. Stárnutí populace s sebou přináší dramatický nárůst neurodegenerativních onemocnění, stejně jako výskytů nádorů mozku. Mozky mladých pak ohrožují závislosti na chytrých telefonech. To vše představuje komplexní hrozbu pro lidskou neurobiologii i společnost. Můžeme mozku nějak pomoci?...
Lidé jsou chiméry: Některé z buněk jejich vlastního těla jim totiž nepatří
V biologii již dávno neplatí, že jeden člověk rovná se jedna DNA. Jedním z hlavních důvodů je tak zvaný mikrochimerismus, při kterém může lidské tělo obsahovat více genetických linií zároveň, přičemž k nim „přijde“ velmi přirozeně, například během těhotenství či transplantace. Škodí tento cizí genetický materiál tělu, nebo je mu naopak prospěšný?...