Autoexperimenty ve vývoji léčiv
Při přípravě článku o roli náhody v objevech nových léčiv [1] jsem si uvědomil, jak často v minulosti objevitelé léčiv prováděli experimenty sami na sobě (autoexperimenty), což je z dnešního hlediska považováno za problematické. Zmíním se o některých z těch, které výrazně ovlivnily terapii, a soustředím se hlavně na zkoušení látek, které byly...
Covid nám odhalil vědu, která se dělá
V souvislosti s pandemií covid-19 se zdá, jako by věda náhle selhala. Do té doby fungovala dobře, říkala nám, jak svět vypadá a funguje, ale teď se pokazila. Mnoho lidí vědě přestává věřit, a přitom se z pohledu vědců a vědkyň vlastně nic nezměnilo. Co se tedy stalo?
Dokážeme řádně vytěžit relikty pravěké těžby?
V prostoru současné těžební krajiny hnědého uhlí dolu Nástup Tušimice se nachází vzácná památka – relikty pravěkého dobývání tušimických křemenců.
Evropská věda ve stínu rusko-ukrajinské války
S vpádem Ruska na Ukrajinu došlo v evropské vědecké politice ke změnám, které s největší pravděpodobností ovlivní principy jejího fungování i do budoucnosti
Exkurze do světa atmosférického aerosolu
Při cestě z Vlašimi do Pelhřimova vás několik kilometrů před příjezdem do obce Košetice zaujme nápadně vysoký stožár, vypínající se nad okolní krajinu (obr. 1). Nejedná se o žádný vysílač, nýbrž o součást měřicí infrastruktury Národní atmosférické observatoře Košetice. Ta zde již více než dvacet let pravidelně zaznamenává data o atmosférickém...
Je budoucnost grafitu černá?
Grafit je klíčová surovina pro baterie. Odhaduje se, že do roku 2040 jeho potřeba vzroste 20krát až 25krát vůči potřebě v roce 2020.
Katalyzátory nad zlato
Naše primární energetická spotřeba je z více než 80 % zajišťována pomocí fosilních paliv. Závislost na nich je natolik silná, že představa jejich úplného opuštění jako primárního zdroje energie vede k obavám, že bude ohrožena energetická soběstačnost, což by následně vedlo k poklesu životní úrovně. Diskuse o energetické soběstačnosti probíhá hlavně s...
Kritické suroviny Evropské unie a ČR
Ekonomika Česka je závislá také na neenergetických surovinách. Jak radostné jsou domácí vyhlídky?
Myslet odvážně o mimozemské inteligenci
Doba padesátých a šedesátých let minulého století se stala líhní fascinujících a dodnes vlivných variant myšlenky, že ve vesmíru nejsme sami.
O mikrobiomu lidského těla. Střevo jako druhý mozek?
Souvislost mezi mikroby v našich střevech a imunitou. Spolupráci hostitele s mikroorganismy. Vlivy životního prostředí na vznik chorob. Složení mikrobiomu a lidské nemoci. To vše zkoumá imunoložka Helena Tlaskalová-Hogenová celý svůj profesní život. „Jsme na počátku cesty, která přinese zásadní změny v medicíně,“ je přesvědčena vědkyně, která předsedá...