feed info

5,199 článků z 21 století

Zachovalá mumie mláděte šavlozubé kočky poodhaluje, jak tito tvorové skutečně vypadali

Paleontologové vědí, že spolu s mamuty pobíhali po povrchu naší planety i šavlozubé kočky, které je lovily. Ovšem téměř dvě stě let se mohli jen dohadovat, jak tito predátoři ve skutečnosti vypadali, a to na základě nálezů zkamenělých kostí, tesáků či občasné stopy. Nyní bylo ale objeveno v permafrostu Sibiře dokonale zachované tělo mláděte....


Čtvrtek 21. listopadu 2024


Českobudějovičtí vědci objevili nový obří virus. Dostal jméno Budvirus

Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR našli během letoška čtyřicet nových sladkovodních virů, které napadají vodní mikroorganismy. První, který se jim podařilo izolovat a podrobně popsat, dostal jméno podle jihočeské metropole – Budvirus. Jedná se o takzvaný obří virus, který napadá jednobuněčné vodní řasy skrytěnky. Výzkumníci potvrdili, že tento...

Stellantis uvádí na trh STLA Frame, třetí multienergetickou platformu

Jeden z největších koncernů na světě Stellantis představil svou třetí multienergetickou platformu STLA Frame, určenou pro velké pickupy a SUV, které tvoří klíčový segment v Severní Americe a na některých světových trzích. Platforma STLA Frame je navržena tak, aby nabízela maximální dojezd 1 100 km v případě REEV (elektrický pohon s prodlužovačem dojezdu) a 800...

Čeští vědci pomáhají tlumit invazi sumce v Portugalsku. Dosud největší úlovek měl 228 centimetrů a 91,5 kilogramů

Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s portugalskými odborníky odlovili dvě dosud největší ryby, které byly kdy uloveny ve sladkých vodách Portugalska. Jednalo se o sumce velké, z nichž jeden měřil 222 cm a vážil 76,5 kg a druhý měl 228 cm a 91,5 kg. Sumec velký (Silurus glanis) je přitom ve vodách  jižní...


Středa 20. listopadu 2024


Blboun nejapný 2.0: Bude se mít kam vrátit?

Když u břehů Mauriciu poprvé přistála evropská loď, námořníci se mohli potrhat smíchy: Jídlo jim tam chodilo samo naproti! Ptáci velcí jako krocani se dali bezelstně ubíjet, neutíkali a svá vejce nechávali ležet na zemi. Tím blbounu nejapnému začaly odtikávat hodiny – o století později už jako druh neexistoval. Nejbližším žijícím příbuzným doda zůstává...

Syntetický metabolismus: Jde to i bez buňky

Metabolismus znamená život a život je nemyslitelný bez buňky. Tyhle automatické pravdy začíná výzkum zpochybňovat. Vědci vyvinuli metabolismus, který se sám udržuje, přitom buňku nepotřebuje. Je to zatím jen první krok, spíš nesmělý, ale naděje – i obavy – s ním spojené jsou obrovské.   Před několika měsíci vydala Společnost Maxe Plancka zprávu, která...


Úterý 19. listopadu 2024


Nově objeveny mořský plž svítí a loví do kapuce

Mořští biologové strávili 20 let zkoumáním hlubokomořského tvora, kterého pojmenovali Bathydevius caudactylus, aby nyní potvrdili, že se jedná o zcela nový, dosud neobjevený druh. Mořský plž, obývající hlubiny východního severního Tichého oceánu, připomíná průhlednou kapuci a jako ochranu před predátory využívá bioluminiscenci. Na rozdíl od běžných mořských...

Největší planetu sluneční soustavy obíhá sonda Juno

Jupiter je největší planetou naší sluneční soustavy, v pořadí je pátý od Slunce. Nejen kvůli své velikostí je považován za zásadní planetu, která nezanedbatelně ovlivnila formování sluneční soustavy, včetně planety Země. Je předmětem soustavného zájmu astronomů již po staletí. Nyní ho obíhá sonda Juno. Jaké poznatky o planetě nám přinesla? K Jupiteru se...


Pondělí 18. listopadu 2024


Nebezpečným aflatoxinům se vyhnout nedá

Jsou pouhým okem neviditelné, bez chuti a bez zápachu. Nemáte šanci je v jídle postřehnout, přitom jde o vysoce nebezpečné karcinogeny. Z přírody se vymýtit nedají. Jistou naději ale dávají výzkumy biologických metod boje proti plísním, které aflatoxiny tvoří. Počátkem 60. let minulého století postihla britské chovatele drůbeže nečekaná rána. Ve velkém jim...

Vědci Botanického ústavu odhalili zdroj mimořádné druhové bohatosti luk v rumunské Transylvánii

Vědci z Botanického ústavu AV ČR, ve spolupráci s dalšími výzkumnými institucemi, odhalili původ mimořádné druhové bohatosti luk v rumunské Transylvánii, které patří mezi nejbohatší na světě. Výzkum, publikovaný v časopise The Holocene, ukázal, že zdrojem této rozmanitosti jsou světlé lesy z doby ledové, ve kterých se mohla vyskytovat řada druhů dnešních luk....


Sobota 16. listopadu 2024



Pátek 15. listopadu 2024


Jak se liší ztráta vlasů u můžu a u žen? Lze alopecii předcházet?

Postupná ztráta vlasů u mužů je přijímána jako něco běžného a normálního. Oproti tomu o ztrátě vlasů u žen se příliš nemluví, přestože s ní bojuje až 40 % žen po čtyřicítce. Příčin může být hned několik. Vypadávání vlasů ve formě skvrn nebo úplná ztráta vlasů i tělního ochlupení je pak příznakem autoimunitního onemocněními,...

Negativní dopady světelného znečištění na lidské zdraví

Před objevem elektřiny trávili lidé noci ve tmě a potřebné činnosti vykonávali maximálně za svitu měsíce, ohně a později petrolejových lamp. Dnes je asi 80 % světové populace vystaveno večer vysoké úrovni umělé světelné záře. Podle vědců může mít toto nadměrné světelné znečištění negativní vliv na lidské zdraví, od špatného spánku po rakovinu prsu,...


Čtvrtek 14. listopadu 2024


Obři s jedinou buňkou

Buňky jsou synonymem něčeho tak malého, že nestačí ani lupa, abychom si je mohli prohlédnout. Bez mikroskopu pro náš zrak neexistují. Jenže to není tak úplně pravda. Některé buňky jsou tak velké, že je lze pohodlně pozorovat pouhým okem. A to není jejich jediná zvláštnost. O setkání s jednobuněčnými obry věděla své jistá paní Marie...

Slizovka Lamproderma: Fascinující organismus na pomezí života

Díváte se na 10krát zvětšený zvláštní organismus, který se pohybuje na hranici mezi houbami, zvířaty a prvoky. Jde o rod Lamproderma a patří mezi pravé slizovky, obzvláště známé svými lesklými, kovově zbarvenými spory. Slizovky jsou záhadnými organismy, které překvapují nejen vědce, ale i amatérské biology. Patří do skupiny pravých slizovek, známé jako...


Středa 13. listopadu 2024


Chicxulub: Co víme o asteroidu, který vyhubil dinosaury?

Před 66 miliony lety se velkému asteroidu připletla do cesty nevelká planeta. Život na Zemi od té doby už nevypadal stejně. Po celé generace bylo kataklyzma předmětem učených dohadů. Šlo o asteroid, nebo o kometu? Odkud přicestoval? A skutečně stál za masovým vymíráním? Nyní máme v rukou doposud nejjasnější odpovědi. Rychle se pohybující kosmický projektil...

Středoškolačka Kristýna Říhová zabodovala se svým podmořským výzkumem ve stipendijním programu v USA

Osmnáctiletá Kristýna Říhová zabodovala v minulém ročníku stipendijního programu ASSIST, do kterého se i letos mohou přihlásit studenti z celého světa včetně České republiky. Dostat se díky němu mohou na prestižní americké střední školy, kde dostanou klíčovou podporu ve své studijní dráze. Kristýně se to povedlo a během tohoto ročního programu v USA se...

Zákeřnice možná zabily i Darwina: Jak je zastavit?

Zákeřnice jsou dravé ploštice, které žijí (zatím) jen na americkém kontinentu. Přenášejí prvoka, který napadá člověka a postupně mu ničí orgány. Léčba je obtížná, výzkum se tedy zaměřuje přímo na ploštice, aby se prvoka podařilo zneškodnit dřív, než se zákeřnice rozšíří i jinde po světě.   S Darwinem se to má tak: Chatrnější zdraví měl...


Úterý 12. listopadu 2024


Cesta na Mars výzvou pro lidské srdce

Dostat lidskou posádku na Mars je další metou, kterou chce lidstvo při dobývání vesmíru porazit. V důsledku toho se snaží vesmírné agentury mnoha zemí i soukromé společnosti vyvinout vesmírnou loď, která by byla schopna tam astronauty dostat. Nejslabším článkem na cestě k rudé planetě je ale lidské tělo. Vědci studují jeho reakci na pobyt...

Strategie vědců v boji proti komáry šířeným nemocem: Hluší samci se nemohou pářit!

Komáři patří mezi nejsmrtelnější živé tvory, ročně zabijí přibližně milion lidí. Přenášejí na ně totiž životu nebezpečné nemoci jako je horečka dengue, žlutá zimnice, malárie či virus zika. Vědci proto hledají strategie, jak těmto krvežíznivým bestiím zabránit vrhat se na lidské oběti. Nový přístup spočívá v jejich ohlušení… Komáři se páří za...


Pondělí 11. listopadu 2024


Vědec z ČVUT vyvinul efektivnější a odolnější palivo pro jaderné elektrárny

Martin Ševeček z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze se svým týmem úspěšně otestoval materiály pokrytí jaderného paliva, které mohou poskytnout provozovatelům ekonomický benefit, a v krajním případě i dodatečný čas pro zvládnutí jaderné havárie. Poslední rok podroboval zkouškám různé varianty palivových proutků na MIT, jedné z...

Co vše prozradí oční sítnice: Nová technologie dokáže odhalit nemoc už za pár vteřin

Diabetes je závažné onemocnění, které neovlivňuje jen hladinu cukru v krvi, ale může způsobit i vážné poškození zraku. Diabetická retinopatie (poškození sítnice oka), jedna z nejčastějších komplikací cukrovky, patří k hlavním příčinám slepoty ve světě. Avšak moderní technologie přinášejí naději, jak těmto komplikacím předejít. Nový diagnostický...


Neděle 10. listopadu 2024


Syntetická lidská embrya: Přelom ve vědě přináší nové otázky

Vědecký svět dosáhl dalšího významného milníku. Výzkumníci totiž dokázali vytvořit syntetická lidská embrya pouze z kmenových buněk, což znamená, že pro jejich vznik nebyly potřeba vajíčka ani spermie. Tento objev, který je považován za přelom v oblasti výzkumu embryonálního vývoje, nabízí nové příležitosti pro pochopení genetických poruch a příčin...

Pokladnice historie plynárenství v srdci Prahy

Plynárenské muzeum, jediné svého druhu v České republice, bylo otevřeno v areálu Pražské plynárenské v Praze 4 – Michli. Nachází se v historické budově bývalé plynoměrny a nabízí unikátní pohled na historii a vývoj plynárenství nejen v Česku, ale i ve světě. Muzeum, rozdělené do několika sekcí, představuje návštěvníkům od těžby a výroby plynu...