Nedávný výzkum konečně rozluštil záhadu, s níž si medicína lámala hlavu po staletí: Odkud se vzala syfilis. Potvrdil spekulace, že infekci přivezli Kolumbovi námořníci, kteří se nakazili v nově objeveném kontinentě.   Málokterá jiná infekce budí takový děs a současně jistou negativní fascinaci. Že nevyvolávala takový odpor jako třeba lepra, která podobně...

Koncem minulého roku svět obletěla zpráva, že za 8 let se asteroid o velikosti fotbalového hřiště ocitne na trajektorii, která by mohla ohrozit Zemi. Po dalších výpočtech vyšlo najevo, že druhé Tunguzky zřejmě budeme v roce 2032 ušetřeni. Z hrozby se tak 2024 YR4 stal cenným cílem pro vědecký výzkum. Asteroid, který 30. června 1908 explodoval...

Mízní neboli lymfatický systém je pro správné fungování lidského těla nezbytný. Je součástí imunitního systému a podílí se na obraně těla. Vědci z Uppsalské univerzity zkoumali nejjemnější lymfatické cévy, aby zjistili, co jim umožňuje plnit jejich roli při odvodu tekutin z tkání a zároveň odolávat změnám objemu těchto tekutin a jejich tlaku. Úkolem...

Chrupavka slouží jako tlumič nárazů v kloubu, čímž ho chrání a umožňuje jeho bezbolestný pohyb. Když se poškodí, provází každý pohyb bolest. Lékaři ve Fakultní nemocnici Olomouc nyní nabízí terapii AutoCart, která pacientům pomáhá navrátit se k pohybu bez bolesti. Kloubní chrupavka nemá přímou výživu, není zásobena krví, a tak „spoléhá“ pouze na...

Lék na rakovinu ani levnější chleba to nepřinese, ale je to výzkum, který naplňuje jedinou věc, odvěkou lidskou touhu cestovat do minulosti. A za ním stojí Stanislav Vosolsobě z Přírodovědecké fakulty UK, jehož výstupem je odborný článek v renomovaném britském časopise New Phytologist. Cestování do minulosti za poznáním dávno vyhynulých organismů není v poslední...

Vědci odhalili fascinujícího dávného lovce – obřího štíra, který terorizoval pradávné ekosystémy před 125 miliony let. Fosilie tohoto tvora, pojmenovaného Jeholia longchengi, byla nalezena v Číně a představuje vzácný vhled do světa prehistorických pavoukovců, kteří sdíleli Zemi s dinosaury. Tvor Jeholia longchengi se svými deseti centimetry patřil k největším...

Kdo kdy pozoroval šimpanze, gorily nebo orangutany v zoologické zahradě, nemohl si nevšimnout jejich vzájemné gestikulace. Nejedná se přitom o náhodné pohyby, ale o neverbální řeč zahrnující více než 80 různých gest s jasně definovanými významy, od vyjádření hrozby až po žádosti o spolupráci. Výzkum gestikulace lidoopů začal v 60. letech, kdy legendární zooložka...

V posledních letech vědce stále více fascinuje Uran, a to nejen díky svému jedinečnému postavení ve Sluneční soustavě, ale i kvůli možnostem, které skrývají jeho tajemné měsíce. Navíc třetí největší planeta patří mezi ty nejméně prozkoumané. Tomu se ale můžeme jen těžko divit, mise k planetě vzdálené 2,8 miliardy kilometrů jsou komplikované, drahé a...

V posledních desetiletích dochází k masivnímu úbytku volně žijících druhů živočichů. Odborníci z Oxfordské univerzity se tomu snaží zabránit na první pohled poněkud kontroverzní metodou, tedy získáváním buněk ze zvířecích lejn. Pokud se ukáže, že metoda funguje, mohla by pomoci zvýšit genetickou rozmanitost zvířat. Projekt je založen na jednoduché premise, a...

Parkinsonova choroba je spojena s nedostatkem neurotransmiteru dopaminu v mozku, což má za následek poruchy hybnosti. Po Alzheimerově chorobě je to druhé nejčastější neurodegenerativní onemocnění na světě, v současnosti na něj neexistuje lék. Lékaři ale odhalili důležité souvislosti, které by k jeho nalezení v nepříliš vzdálené budoucnosti vést mohly. Parkinsonova...

Tento rychlý a obratný robotický hmyz by mohl v budoucnu pomáhat s mechanickým opylováním. Díky novému designu byl robot velikosti hmyzu schopen létat 100krát déle než předchozí verze. Vědci z Massachusettského technologického institutu (MIT) vyvinuli novou generaci robotického hmyzu, který by v budoucnu mohl významně přispět k mechanickému opylování rostlin. Tento...

Výstava v Moravském zemském muzeu v Brně přináší jedinečný, nezkreslený vhled do života původních obyvatel Peru, Ekvádoru, Kolumbie, Venezuely a Brazílie, kteří se významnou měrou sami podíleli na podobě expozice. S bohatou kulturou, chápáním přírody, mytologií, kosmologií a výkladem světa etnik jako jsou např. Shuarové, Achuarové, Kofánové,...

Sokolnictví, jedno z nejstarších loveckých umění, má v České republice hluboké historické kořeny a stále živou tradici. Není jen fascinující podívanou, ale také důležitým nástrojem ochrany přírody. Jeho význam byl dokonce oceněn zapsáním na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Tradice sokolnictví sahají až do starověku, kdy se lov s dravými ptáky...

Už týden je v provozu observatoř NASA SPHEREx, mise, která během následujících dvou let prostuduje miliony galaxií a hvězd v Mléčné dráze. Jak vědci doufají, její data nám pomohou pochopit nejranější okamžiky vesmíru a jeho vývoj. Astrofyzikální dalekohled vynesla na nízkou oběžnou dráhu Země 11. března raketa Falcon 9 společnosti SpaceX z kalifornské...

Tím, jak se lidé dožívají stále vyššího věku, se jich značná část potýká s neurodegenerativními onemocněními, jako jsou stařecká demence či Alzheimerova choroba. Aktuálně neexistuje účinný nástroj k časné detekci těchto problémů, lidé tak podporu, kterou si jejich zdravotní stav zaslouží, získávají až se zpožděním. To by do budoucna mohl změnit...

Byla první ženou ve vedení NASA, která po celý svůj život neúnavně obhajovala nové nástroje, které by vědcům mohly umožnit studovat širší vesmír. Měla velkou zásluhu na tom, že byl roku 1990 do vesmíru vyslán Hubbleův teleskop, který umožňuje zkoumat astronomické jevy bez rušení zemskou atmosférou. Díky tomu získala přezdívku „matka Hubblea“. Nancy Grace...

Odhaduje se, že v současné době je recyklováno pouze 10 procent nepotřebných mobilů, zbytek skladujeme doma v šuplíku. V České republice je to kolem 12 milionů kusů, přičemž jen obyvatelé Prahy takto odloží asi 150 000 kusů ročně. Možná si kladete otázku, proč byste se tím vlastně měli zabývat? Podle Miloše Poláka, spoluzakladatele spolku...

Ve své době patřily k technologické špičce, máloco ale stárne rychleji než technologie. Sonda Voyager 1, která dala nahlédnout za oponu Jupiteru a Saturnu, se už dávno stala nejvzdálenějším člověkem-vyrobeným objektem ve vesmíru. Málokdo ale ví, co s sebou do vesmírných dálav nese… Každého Američana stál zhruba tolik, jako jeden oběd v McDonaldu. Finanční...

Konopí je jednou z nejrozšířenějších psychoaktivních látek na světě, a i proto jsou jeho dlouhodobé účinky na lidské zdraví předmětem intenzivního výzkumu. Nejnovější studie naznačuje, že užívání látek obsažených v konopí může být spojeno s epigenetickými změnami, tedy s úpravami v regulaci genů, které ovlivňují fungování organismu, aniž by měnily...

Venuše a Merkur nemají žádný, Země jeden, Mars dva. To plynní obři počítají své přirozené satelity ve větších číslech, Neptun jich má 16, Uran 28 a Jupiter 95. I největší planeta Sluneční soustavy je však proti Saturnu jen chudým příbuzným. Astronomové objevili nových 128 měsíců, které obíhají krasavce s mohutným prstencem, tedy Saturn. „Je...

Na světě žije asi 40 milionů lidí s nákazou HIV, z toho dvě třetiny v Africe. Moderní léky již umí infekci potlačit, ale nakaženého viru nezbaví. Ročně se jím pak nově nakazí asi milion lidí, přičemž vakcína je stále v nedohlednu. Nyní ale začalo svítat na lepší časy. Nový injekčně podávaný lék zvaný lenacapavir...

Nová studie, za kterou stojí tým vedený Sebastiaanem van Heeschem z Oncode Institute v nizozemském Utrechtu, odhalila v lidském genomu celou armádu „podměrečných“ genů, kódujících takzvané mikroproteiny, jež jsou tvořené méně než stovkou aminokyselin, o nichž se dříve vědci domnívali, že nejsou příliš důležité. Mýlili se! Lidský genom je souhrnem veškeré...

Společnost Zenobē, přední britský provozovatel velkokapacitních bateriových úložišť, uvedla do provozu největší bateriové úložiště v Evropě. Nachází se v Blackhillocku ve Skotsku. Úložiště, jehož první fáze je nyní uvedena do provozu, disponuje kapacitou 200 MW, přičemž se do roku 2026 počítá s jejím rozšířením na 300 MW/600 MWh. Taková kapacita by byla...

Možná to znáte… Po obědě se cítíte sytí, a přesto se objeví neodolatelná chuť na něco sladkého. Odkud se bere tento fenomén, který nás nutí sáhnout po dezertu, i když už vlastně nemáme hlad?   Vědci z Institutu Maxe Plancka pro biologii stárnutí se rozhodli tento podivný jev prozkoumat a jejich závěry jsou překvapivé...