Díky významnému snížení antropogenních emisí rtuti (Hg) do atmosféry lze pozorovat pokles atmosférické koncentrace rtuti v Evropě a na severoamerickém kontinentu. Vzhledem k tomu, že v současné době se průměrná roční koncentrace rtuti v ovzduší na neznečištěných místech pohybuje v rozmezí 1,5–1,6 ng/m3, jsou pro stanovení takto nízkých koncentrací potřeba velmi...

Fotografie zachycující ledové vrstvy pokrývající opačné póly Marsu pocházejí ze dvou generací sond a vypovídají o současných i dávno minulých dějích v atmosféře rudé planety.

Jak rostlina působí na půdní prostředí? Jak ovlivňuje její chemické složení a život mikroorganismů? Tyto otázky se nám zdají zcela zásadní pro pochopení komplexnosti systému rostlina-půda-mikrobiom v souvislosti s udržitelností hospodaření na zemědělské půdě, ale také se zachováním mimoprodukčních funkcí půdy.

Když se řekne robot, většina lidí si představí průmyslového robota ve výrobní lince strojírenského podniku, člověku podobného asistenta nebo nadlidskými schopnostmi vybavenou postavu ze sci-fi filmu. Ale roboti mnoha podob pronikají i do zemědělství, které hledá cesty, jak sladit intenzivní hospodaření s požadavky ochrany přírody.

Lidé jsou skupinoví tvorové, ale také rádi vše kategorizují. Spojení obou vlastností vede k tomu, že rozlišujeme mezi členy naší skupiny a „těmi druhými“, kteří mezi nás nepatří. Z evolučního hlediska má dělení my versus oni nepochybně spoustu výhod. V moderním světě, kdy čelíme řadě globálních výzev, však může být spíše na škodu.

Celosvětově vzniká pěkná řádka nových nosičů a to hlavně těch malých. Jednak je to dáno cenou, protože menší rakety jsou samozřejmě levnější na vývoj i výrobu a dalším faktorem je zvyšující se zájem o malé až miniaturní družice, které dokáží přes své kompaktní rozměry to co kdysi mnohem větší stroje. Navíc klesající cena umožňuje přístup do kosmu...

…Aneb Jak velkou lebku měli obří karcharodontosauridi?

Na základě dat ze sondy NASA s názvem Cassini vědci ze Southwest Research Institute (SwRI) modelovali chemické procesy v podpovrchovém oceánu Saturnova měsíce Enceladus. Ze studie vyplývá možnost, že rozmanitá metabolická nabídka může podporovat potenciální různorodost mikrobiálního společenství v oceánu kapalné vody pod ledovou kůrou tohoto satelitu.

Život dokáže přežít i nad bodem varu. Oceánografové z USA a Německa a Japonska ho našli i v usazeninách na dně moře, kde teploty dosahují kolem 120 stupňů Celsia. Rozmanitost druhů mikrobů hluboko v oceánu je velká, dokonce podobná jako na zemském povrchu.

Archeologické práce po celém světě neustávají ani v době pandemie, díky čemuž byly v závěru roku 2020 v Pompejích odhaleny fragmenty jakéhosi bistra, určeného běžnému lidu. Thermopolium, jak se antické rychlé občerstvení ve své době nazývalo, je poměrně zachovalé, obzvláště na to, nebo možná díky tomu, že antický přístav nedaleko Neapole, kde se nachází,...

Výzkum planet u mladých hvězd je samozřejmě velmi důležitý, protože nám pomáhá pochopit vznik planetárních systémů a to včetně naší vlastní Sluneční soustavy. Hvězda AU Microscopii (AU Mic) je v hledáčků astronomů už poměrně dlouho. Má poloviční hmotnost ve srovnání se Sluncem a je pouze 22 milionů let stará. Pokud by bylo naše Slunce ženou […] The...

Krátce před Vánoci nalezli archeologové v milevském klášteře ukrytou schránku. Jaké bylo jejich překvapení, když v ní objevili odseknutou část hřebu, jenž s největší pravděpodobností pochází přímo z kříže Ježíše Krista? Takzvaný Pravý kříž byl kříž, na němž nalezl smrt Ježíš Kristus, a jedná se o jednu z nejvzácnějších relikvií křesťanského...

Přečerpávací elektrárny v České republice jsou v kurzu. Historické výrobní maximum z roku 2015 odolávalo pět let, ale těsně před koncem roku přeci jen padlo. Laťka ve výšce 1 292 678 MWh byla překonána přesně 24. prosince mezi 18. a 19. hodinou na soustrojích TG1 elektrárny Dlouhé stráně a TG2 elektrárny Dalešice. Využívání trojice přečerpávacích vodních......

Lidé ovlivňují lesní ekosystémy stovky let. K významnému působení průmyslových látek na lesy však dochází až v industriální době po tzv. průmyslové revoluci, což je zhruba od poloviny 19. století. Během této doby se proměňovala jak intenzita antropogenní zátěže, tak složení emitovaných látek, a tím i projevy na vegetaci, včetně lesních porostů. Za... ...