Slavnostní zahájení půlročního švédského předsednictví Radě EU králem, zástupci vlády a členy Evropské komise se neuskutečnilo ve Stockholmu; premiér Ulf Kristersson, král Karel XVI. a politická špička EU se setkali v nejsevernějším švédském městě Kiruně. Otevřeli v něm nový kosmodrom a především – v jeho okolí bylo teprve nedávno objeveno...

Amerika má novou kulturní válku. Konzervativnější část národa říká, že si za nic na světě nenechá vzít svůj plynový sporák. Progresivnější část říká, že jí ho nebere, leda snad tak trochu. A jako vždy – celé to je složitější.

Nejen obsah vyřčeného, ale také mimika, gesta, držení těla, způsob mluvy i využívané jazykové prostředky mají silnou vypovídací hodnotu. A týká se to i dvou kandidátů a jedné kandidátky na roli prezidenta či prezidentky naší země. Čtvrteční debatu jsme proto důkladně rozebrali se dvěma jazykovědci. Lucie Saicová Římalová se zabývá nonverbální...

Co se do mých jiných článků v Deníku N nevejde, to najdete každý týden tady. Dnešní Částečný součet uvádí na pravou míru údajné ohrožení internetových šifer kvantovými počítači, posuzuje nasazení AI ve školách a připomíná nový schválený lék na alzheimera.

Jen žádnou paniku, virus sice řádí v Číně, ale nám neublíží, říkají odborníci. Že jste to už někdy slyšeli? Ano, v lednu 2020, téměř přesně před třemi lety. Tehdy se brzy ukázalo, že to není dobrá rada. Jak to bude tentokrát?

Na oběžnou dráhu vzlétnou dva nové vesmírné teleskopy – evropský a čínský. Začne se používat nová vakcína proti horečce dengue, metle tropů. První léčba pomoci CRISPR postoupí do komerčního stadia. A co nám přinese umělá inteligence, to ještě neví ani ona sama.

Žijeme obklopeni digitálními přístroji. Jejich základem jsou polovodičové technologie. Od jejich vzniku uběhlo koncem loňského roku 75 let.

Co se do mých jiných článků v Deníku N nevejde, to najdete každý týden tady. Dnešní Částečný součet bilancuje rok 2022 a všímá si několika aktualit či kuriozit – třeba matematicky generované hudby.

Letošní rok byl bohatý na velké vědecké příběhy. Díky Webbovu teleskopu jsme nahlédli do minulosti vesmíru hlouběji a jasněji než kdykoli předtím, umělá inteligence se rozvíjí překvapivou rychlostí a energetická technologie snů – jaderná fúze – má za sebou zásadní mezník.

Podařilo se jí rozseknout vědecký spor táhnoucí se od 90. let a tím vyřešit jednu z hádanek kopírování genetické informace. Za svou bakalářku dostala „Nobelovku pro juniory“. Teď, po doktorském a postdoktorském studiu v Dánsku, se vrátila do Česka a zakládá vlastní laboratoř a skupinu. Molekulární bioložka Hana Polášek-Sedláčková.

Saman Saffarian prožil dětství v Teheránu a na moravském venkově. Touha učit se o umění a architektuře ho zavedla do USA, Nizozemska i do Brna. Ve Vídni se stal žákem světoznámé architektky Zahy Hadid, následovalo několik intenzivních let v jejím londýnském ateliéru na pozici předního designera. A pak přehodil výhybku od praxe k výzkumu. Ve Stuttgartu zkoumal,...

Každoročně vychází nesmírné množství výborných knih věnovaných popularizaci přírodních a společenských věd. Letošek nebyl výjimkou. Jak je v Deníku N tradicí, upozorňujeme na ty, které nás zaujaly nejvíce.

Jak dělat správná životní rozhodnutí? Na tuhle otázku hledáme odpověď od nepaměti. K různým způsobům, kterými se k ní dobrat, se ve 21. století přidává další – data. Mohla by nám pomoci v cestě za šťastným a spokojeným životem? O dvou knihách, které se tématu věnují, si v poslední letošní standardní epizodě povídáme s redaktorkou Deníku N...

Nedávno médii proběhla zpráva o českobudějovickém podnikateli, který dostal pokutu za to, že v inzerátu, kterým sháněl novou sílu do své restaurace, napsal, že hledá servírku. Podle inspektorátu práce se touto formulací dopustil diskriminace vůči mužům.

Po letech „na zkušené“ ve světě se vrátil do rodné Ostravy. Imunolog a molekulární biolog Michal Šimíček v místní fakultní nemocnici se svým týmem vyvíjí a testuje nový typ buněčné terapie. Jde o jeden z nejprogresivnějších trendů v léčbě rakoviny. Když není v laboratoři, farmaří na rodinném statku.

Vědci z americké National Ignition Facility překonali zásadní hranici. Fúzní jaderná reakce v jejich zařízení vyrobila více energie, než kolik bylo třeba dodávat. Bude znamenat tento vědecký průlom řešení klimatické nebo energetické krize? Filip Titlbach se ptá vědeckého redaktora Petra Koubského.

Milan Holec je český fyzik, který žije v Kalifornii a pracuje v Lawrence Livermore National Laboratory (LLNL). Zabývá se matematickým modelováním fúzních reakcí. Byl členem týmu, který před několika týdny dosáhl zásadního průlomu: poprvé v dějinách vyrobila fúzní reakce více energie, než se do ní vložilo.

Co se do mých jiných článků v Deníku N nevejde, to najdete každý týden tady. Dnešní Částečný součet připomene pozoruhodnou osobnost J. Roberta Oppenheimera, seznámí vás s družicí, která mapuje veškeré světové vodstvo, a dojde i na džungli před tabulí.

Lenka Zdeborová propojuje matematiku s fyzikou a informatikou, abychom jako lidé lépe rozuměli inteligentním strojům a uměli je využít i na řešení celospolečenských a planetárních problémů. „Bohužel, žádný speciální algoritmus, který by dokázal předpovědět vývoj války, nemáme,“ říká někdejší šampionka matematických olympiád, dnes vědkyně...

Vědci z americké National Ignition Facility překonali zásadní hranici. Fúzní jaderná reakce v jejich zařízení vyrobila více energie, než kolik bylo třeba dodávat. Je to vědecký průlom, ne však řešení klimatické nebo energetické krize.

Američtí fyzikové vyrobili v laboratoři červí díru! Největší objev století! Ano, kdyby to byla pravda, opravdu by to byl největší přírodovědný objev století. Ba co víc, nejspíš celých lidských dějin.

Co se do mých jiných článků v Deníku N nevejde, to najdete každý týden tady. Dnešní Částečný součet si povšimne covidového paradoxu: evropské země mají objednaný obrovský nadbytek vakcín a nechtějí je, v Číně naopak účinné očkování chybí – ale také ho nechce, což má ošklivé důsledky.

Poslední napínavá část mise Artemis I je za námi. Kosmická loď Orion, která několikrát obletěla Měsíc, se úspěšně vrátila domů. Přistála na hladině moře poblíž severomexického pobřeží v 18:40 našeho času.

Lecanemab, nový lék proti Alzheimerově chorobě, je trochu lepší než loňský Aduhelm, přesto není přesvědčivý a není jisté, zda bude schválen. Co víc, posiluje pochybnosti, zda šel výzkum posledních třiceti let správným směrem.