Američané Carolyn R. Bertozziová a K. Barry Sharpless spolu s Dánem Mortenem Meldalem byli oceněni za objevy tzv. click reakcí a bioortogonální chemie.

Nobelovu cenu za fyziku za rok 2022 získali Alain Aspect, John F. Clauser a Anton Zeilinger za experimenty s kvantově provázanými fotony, které vedly k rozvoji kvantových počítačů. Tři fyzici – z Francie, USA a Rakouska – pracovali nezávisle na sobě.

Nobelovu cenu za medicínu za rok 2022 získal švédský genetik Svante Pääbo za dlouholetý výzkum genomu předků nynějšího člověka, především za sekvenování genomu neandertálců.

Cíl sondy DART nebyl nijak přízemní: pokusit se vychýlit asteroid mířící na Zemi a ochránit ji před případným zásahem.

Přibývá hlasů, že pandemii covidu máme za sebou. Je to pravda? Realita je jako vždy složitější.

Co se do mých jiných článků v Deníku N nevejde, to najdete každý týden tady. Dnešní Částečný součet vysvětluje, proč se Američané snaží strefit sondou do asteroidu a co to je Littlewoodova věta o zázracích.

Kniha „Často kladené otázky o vesmíru“, která právě vychází v češtině, je výbornou ukázkou, jak dělat popularizaci snad trochu lehkovážně, ale každopádně srozumitelně. Jorge Cham a Daniel Whiteson s tím mají mnoho zkušeností.

Někdejší autor projevů amerického prezidenta Joea Bidena Jeff Nussbaum ve své knize „Undelivered: The Never-Heard Speeches That Would Have Rewritten History“ představuje proslovy, které nikdy nezazněly, a pokud by na ně došlo, dějiny se pustí jinudy.

V postojích k přírodě a klimatické změně je česká společnost poměrně jednotná. Konkrétní znalosti ale lidem často chybí. Prozrazuje to nový výzkum organizací STEM a Institut 2050. Otestujte, jak jste na tom se znalostmi o klimatu a přechodu na nízkouhlíkovou energetiku vy.

Co se do jiných mých článků v Deníku N nevejde, to najdete každý týden tady. Dnešní Částečný součet upozorňuje na nový think tank, který chce pohnout českým zdravotnictvím, připomíná život významného amerického filozofa, chladí nadšení z lékařských aplikací psychedelik a zkouší objasnit, jak číst zprávy o objevu organických molekul na Marsu.

„Pokud jste Ig Nobelovu cenu letos nezískali, a především pokud jste ji získali, přejeme vám pro příští rok více štěstí!“ Tak zní tradiční ukončení ceremoniálu předávání cen za výzkum, který vás podle pořadatelů má nejprve rozesmát, pak přimět k zamyšlení.

Jazyk dosáhl dokonalosti v době, kdy my jsme dospívali. To platí pro všechny generace už tisíce let.

S britským biofyzikem Robertem Hendersonem jsme v Brně hovořili o kryoelektronové mikroskopii, o omezených možnostech umělé inteligence a o tom, proč jeho matka musela odejít ze školy ve čtrnácti letech.

Co se do mých jiných článků v Deníku N nevejde, to najdete každý týden tady. Dnešní Částečný součet vás zavede za elektronovými mikroskopy a nerůstem do Brna, připomene životní dráhu astronoma Francise Drakea a odhalí, že laboratorním myším není lhostejné pohlaví výzkumníků.

V sobotu skončily přípravy startu mise k Měsíci dřív, než dospěly do finální fáze. Ředitelka letu Charlie Blackwell-Thompsonová zrušila pokus o start tři hodiny před jeho plánovaným okamžikem. Důvodem je únik paliva z nádrže.

Příliš časné začátky vyučování jistě nejsou největším problémem českého vzdělávání. Ale co jím je? Jsou to osmiletá gymnázia, velké rozdíly v kvalitě škol, stárnoucí pedagogické sbory, platy, chybějící psychologové, špatná pověst pedagogických fakult, šikana ve školách, problémy inkluze, vysoká selektivita celého českého vzdělávacího systému?...

Dostat se do vesmíru a pobývat tam - všichni zhruba víme, proč je to těžké. Většinou si ale neuvědomujeme, jak moc.

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.

Americký vesmírný program po padesátileté pauze znovu startuje. Lidé se do kosmu vracejí s nedokonalou technologií, se směsí lepších a horších důvodů, ale skoro určitě už napořád. A to je velká věc.

Co se do mých jiných článků v Deníku N nevejde, to najdete každý týden tady. Dnešní Částečný součet urputně mlčí o největší vědecké a technické události těchto dnů, startu mise Artemis I. Tím se zabýváme jinde. To ale neznamená, že tady se nedočtete zajímavé a důležité věci. Naopak, tento týden byl velmi vydatný.

Suché a horké léto komárům radost neudělalo, zato po nedávných vydatných deštích a lokálních záplavách jejich aktivita narostla až mimořádně. Komáři se však mohou přemnožit i v misce okrasného květináče nebo v zapomenuté pneumatice. „Zatím platí, že v našich končinách umí být komáři jen otravní. Zatím,“ zdůrazňuje molekulární bioložka Marcela...

Budete zavádějícím informacím důvěřovat méně, když se předem dozvíte, jak vznikají, kdo a proč je dává do oběhu, jakých triků jejich autoři používají? Google to otestoval v malém a s výsledky je spokojen, žádný všelék však nečekejme.

Co se do mých jiných článků v Deníku N nevejde, to najdete každý týden tady. Dnešní Částečný součet si všímá, jak se astrofyzici začínají přít o interpretaci dat z Webbova teleskopu. A také připomene, že na obzoru snad konečně je vakcína proti lymské borelióze.

Podobně jako pávi lákají samičky na svůj široký a pestrý ocas, některé naše rituály – a to i ve své extrémní podobě – mohou nasměrovat pozornost dívek, a dokonce i jejich rodičů k potenciálně kvalitním budoucím partnerům.