Na Marsu vzlétla na dobu necelé minuty do výše tří metrů malá robotická helikoptéra Ingenuity. Je to poprvé, kdy stroj těžší než vzduch létal na jiném nebeském tělese. Jde o další mezník pro lidstvo, říká ve Studiu N Petr Koubský.

Marsovská helikoptéra Ingenuity úspěšně provedla první zkušební let. Řídicí středisko JPL v kalifornské Pasadeně to potvrdilo – a oslavilo velkým jásotem – před třináctou hodinou našeho času.

Kdyby tahle zpráva vyšla na apríla, snadno byste uvěřili, že jde o žert: mezinárodní tým vědců vedený Pavlem Jungwirthem a Phuilem Masonem z ÚOCHB AV ČR prokázal a ve špičkovém časopisu publikoval, že těžká voda má sladkou chuť, přestože k tomu neexistuje rozumný fyzikální či chemický důvod. Nezbývá než připustit, že chuťové receptory člověka...

Po měsících naléhání vědců i Bruselu přichází Česko s ucelenější strategií sledování mutací na svém území. Díky tomu může mít lepší přehled o tom, zda se v Česku nevyskytují nebezpečnější varianty koronaviru a jak na ně reagovat. Stát vyčlenil pro laboratoře na čtení genetické informace viru přes 161 milionů korun, vědci se ale zlobí, že peníze...

Poprvé od září 2020 se denně z nemocnic propouští více covidových pacientů, než se jich tam přijímá. Významně klesá obsazenost JIP. Úmrtí s covidem je sice pořád velmi mnoho, ale také jich den za dnem ubývá.

Zlaté masky a obří bronzové hlavy. Nefritové čepele a čtyřmetrové stromy, hedvábné pouto mezi člověkem a božským. Chrám, kde se živí převlékali za mrtvé. Nové nálezy ze sečuanské archeologické lokality San-sing-tuej vrhají další paprsek světla na záhadou opředené starověké království – a také na kánon „kolébky čínské civilizace“.

„Když se řekne křemíkový život v tekutém dusíku, většina lidí netuší, co by si měli představit. Ale když kolem toho vznikne příběh a postavy, které nutí čtenáře zapojit emoce a klást si otázky, abstraktní koncept dostává podobu,“ říká Julie Nováková, bioložka, popularizátorka astrobiologie a autorka a editorka sci-fi v rozhovoru o prolínání vědy...

Velká genetická studie zkoumala, jak se Baskové liší od jiných Evropanů i sami od sebe. Předpokládá se, že v jejich izolaci sehrál roli jedinečný jazyk euskara.

„Pozor, pozor! Hovoří Moskva. Vysílají všechny rozhlasové stanice Sovětského svazu. Za několik minut oznámíme důležité sdělení TASS.“

Situace se nepopiratelně zlepšuje. Přesto v českých nemocnicích stále ještě umírá kvůli covidu kolem sta lidí denně – dvaapůlkrát více, než kolik činí současný průměr Evropské unie.

Riziko vážných vedlejších důsledků po očkování vakcínou AstraZeneca lze i podle nových poznatků pokládat za velmi malé. Vzrostla ale pravděpodobnost, že nejde o náhodu, že příčinou je opravdu vakcína. To je špatná zpráva, protože dál prohloubí nedůvěru vůči vakcíně.

Cože je tím materiálem z titulku? Inu, sklo – každodenní banalita a fyzikálně vždy tak trochu záhada. Kromě toho se dočtete o blízkých setkáních s nebezpečným asteroidem, původu deštných pralesů a několika výborných knihách. Je tu další týden s vědou a technikou.

Dosud jsme si mysleli, že za pocity euforie a radosti, které jsou spojeny s během či jinou fyzickou aktivitou, jsou zodpovědné hlavně endorfiny. Vědci z Německa však na základě nejnovějšího výzkumu tvrdí, že to není pravda.

Týden s covidem: Epidemická situace v Česku se den za dnem zlepšuje. To neznamená, že je dobrá. Pokles počtu nových případů a počtu hospitalizovaných či postup očkování však skýtají nadějné vyhlídky.

Brněnská laboratoř objevila dosud nepopsanou mutaci v citlivém místě koronaviru. Není nebezpečná, lidé by se přesto měli mít na pozoru. „Pokud se budeme stále promořovat, budou se tady objevovat nové a nové mutace. A může se stát, že některé z nich začnou být nebezpečné, například i pro ty očkované,“ upozorňuje molekulární biolog Omar Šerý, jehož...

„Některé léky i doplňky stravy mohou některým lidem velmi pomoci, nasazovat jiné rozhodně není dobrý nápad,“ varuje v druhé části rozhovoru psychiatr Jiří Horáček. Jak zlepšit nespavost, když spánková hygiena nezabírá? Proč není dobrý nápad nasadit si léky na úzkost? Kdy pomohou antidepresiva, a kdy ne?

Po desítkách tisíc zemětřesení z posledních týdnů mají obyvatelé islandského Reykjavíku klid. Nedaleko hlavního města, na poloostrově Reykjanes, se ze sopky Fagradalsfjall v pátek vyřinula láva. Místní vzali novou atrakci ztečí, horkou lávu natáčejí drony nebo si na ní opékají párky.

„S faktem, že nejistota je vysoká, nenaděláme nic. Určitě nepomůže, když si řekneme, že nejistotu nechceme nebo že chceme, aby jí bylo méně. Je lepší to pojmenovat, vyslovit. A dalším krokem je přijetí,“ říká psychiatr Jiří Horáček z Národního ústavu duševního zdraví. Počet lidí s vyšší depresivitou i zvýšené riziko sebevraždy se ztrojnásobily,...

Týden s covidem: zátěž nemocnic konečně trochu klesá, v očkování jsme předběhli průměr EU, nových případů přibývá pomaleji. Nevíme ale vůbec nic o tom, která opatření fungují a která ne. Začne-li se s uvolňováním, bude to táž hra naslepo jako dosud vždy.

Dvacet let pracovala Marika Pečená ve farmaceutickém průmyslu. Krom jiného designovala mezinárodní lékové studie. „Nejdřív je vždycky potřeba položit přírodě tu správnou otázku,“ říká lékařka v rozhovoru, v němž nás provede i zákulisím miliardového byznysu, bez kterého bychom ale bitvy o naše zdraví a delší život stále prohrávali.

Když pomineme očkování, není dnes důležitějšího nástroje pro boj s pandemií než antigenní testy. Do jaké míry se na ně můžeme spolehnout? Skutečně pomáhají, anebo jejich použití spíš vede k mylným závěrům?

V reakci na obavy z vedlejších účinků vakcíny AstraZeneca se dnes Evropská léková agentura vyjádřila jasně a jednoznačně: vakcína je bezpečná a užitek z očkování je větší než možná rizika.

Vakcína AstraZeneca není spojena s výskytem krevních sraženin, ohlásila Evropská léková agentura

Dvě špatné zprávy: jak JIP, tak běžná nemocniční lůžka jsou obsazena nejvíc za celou dobu epidemie a Česko je nadále nejhorší na světě v počtu mrtvých i v jeho denním přírůstku. A dvě dobré: očkování funguje, což je vidět na poklesu úmrtí v nejvyšší věkové skupině, a daří se ho aspoň trochu zrychlovat.