Denně čteme, kolik přibylo pozitivně testovaných, o kolik jsme na tom lépe či hůř ve srovnání s jinými zeměmi, jaká je prognóza dalšího vývoje. Všechna tahle čísla jsou užitečná jen tehdy, bereme-li je s velkou rezervou. Požadovat od nich jistotu a přesnost nemá smysl. Přesto to často děláme.

Dostat epidemii pod kontrolu má v Česku pomoct i vyšší míra testování lidí na koronavirus. Kliniky jsou ale přetížené, a tak se do analýz vzorků zapojují i vědecké ústavy a univerzity. Mnohé se samy nabídly a stát si od toho slibuje, že navýší počet testů o tisíce denně. Jako první se do toho ve středu pustil Ústav molekulární a translační medicíny...

Není nic horšího, než když se autority, jimž bychom chtěli důvěřovat, radikálně rozcházejí v něčem životně důležitém. Tato situace na chvíli nastala kolem ibuprofenu, jednoho z nejběžnějších léků na horečku a bolesti.

Jak se chová koronavirus, co proti němu zabírá a co nás v příštích týdnech a měsících kvůli němu čeká, rozebírá v rozhovoru pro Deník N přední český virolog Pavel Plevka.

Pořád ještě o viru, o čem jiném. Na plíce vlezl naštěstí zatím málokomu, na mozek spolehlivě všem. Ale některé z těch mozků už plánují protiútok.

Testy na Covid-19 jsou dvojího typu. Jedny měří přítomnost samotného viru, druhé přítomnost protilátek proti němu. Sto padesát tisíc rychlotestů dovezených do Česka z Číny patří do té druhé skupiny. K čemu se hodí, a k čemu ne?

Dá se nakazit koronavirem, když sáhnu na kliku, kterou přede mnou už stiskly spousty lidí? Mohu ho chytit z obálky či z kartonové krabice? První odpovědi podložené skutečným měřením přinesla studie, kterou zveřejnil špičkový odborný časopis The New England Journal of Medicine.

Studie, kterou zveřejnil tým z londýnské Imperial College, hledá odpověď na otázku, co mají Evropa a USA dělat s koronavirem. Dochází k závěru, že jsou zapotřebí velmi tvrdá opatření, a to na delší dobu než měsíc či dva. Možná mnohem delší.

Liberecký kraj je na cestě k vykrytí kritického nedostatku respirátorů vlastními silami. Na zdejší univerzitě, známé výzkumem v oblasti nanovláken, zapojili zcela nový stroj, který vyrábí materiál až na šest tisíc roušek denně. Podle dostupných testů budou roušky vznikající takřka na koleně účinné přibližně jako respirátory FFP3.

Ještě minulý týden se mi podařilo vykázat z tohoto týdenního přehledu vědy a techniky koronavirus ven. Dnes už to nedokážu. Hlavně proto, že svět se tak trochu zastavil. Kromě nakažených jako by už nebylo co sčítat. Ani částečně.

Dětem koronavirus neubližuje. Onemocní jich poměrně málo a průběh je vesměs lehký. To je dobrá zpráva. A ještě lepší by bylo, kdyby se vědělo, proč tomu tak je.

V těchto dnech se všem vřele doporučuje nevystrkovat nos, být doma, nesetkávat se s lidmi. Takové pravidlo je srozumitelné i bez výpočtů, matematika nám ale může pomoci pochopit, jak moc je důležité.

Tereza Bártlová je rekreační matematička. Neznamená to ale, že se svému oboru věnuje jen ve volném čase. Spíš naopak. Skrze skládačky, hlavolamy, ale i seriály jako Futurama nebo Simpsonovi ukazuje obyčejným lidem, jak rozumět složitému světu matematiky. „Bez popularizace bychom byli jen podivíni v bílých pláštích,“ říká vědkyně v rozhovoru, který vznikl...

V žádné zemi světa není procento úmrtí na Covid-19 tak vysoké jako v Itálii. Je na čase – pokud ne už pozdě – přemýšlet, proč tomu tak je, jestli udělali Italové něco špatně a jak bychom se od nich měli poučit.

Částečný součet dění ve vědě a technice za uplynulý týden: podle amerických astrofyziků může za největší vesmírnou explozi od Velkého třesku hodně velká černá díra. Velké virové epidemii je konec – mluvíme ale o ebole v Kongu. Koronavirus a jeho skutky si necháme do samostatného článku.

Kdy bude lék na koronavirus? Jak úspěšné jsou klinické testy, proč se o nich nemluví? Proč nám nic neřeknou výzkumníci z firmy Gilead Sciences, kteří jsou cíli patrně nejblíže?

Nedávno obletěla svět zpráva, že původní obyvatelé australského kontinentu pamatují události staré bezmála sedmatřicet milénií. I když jsou doklady pro tuto hypotézu spíše nepřímé, samotná možnost, že by tak staré příběhy mohli Austrálci tradovat, vyvolává vzrušení.

Zemřela výjimečná osobnost světové vědy, fyzik Freeman Dyson. Na novozélandské University of Otago se poprvé podařilo uměle přiblížit tři atomy na vzdálenost jejich elektronových obalů. Panika je už v Česku a jí v patách přichází virus, ač by to mělo být naopak.

Výzkumná skupina dr. Hany Cahové v pražském ÚOCHB jako první na světě ukázala, že do RNA v živé buňce se mohou zabudovávat malé signální molekuly. Na konkrétním příkladu vědci ukázali, jak takový mechanismus funguje a k čemu buňce slouží. Vyřešili tak hádanku starou přes padesát let.

První lék vyvinutý převážně počítačovým programem prochází testy a vede si dobře. Netýká se ovšem koronaviru, který si – ze svého hlediska – také vede dobře. Několik fyziků v Austrálii tvrdí, že velmi jednoduchými prostředky zvládli jadernou fúzi. Ne, nebyl to nudný týden.

První případy virového onemocnění Covid-19 už máme v České republice. Co je nezbytné v tuto chvíli vědět, jaké praktické informace potřebujete?

Autonomní zbraně vznikly ve chvíli, kdy první pravěký lovec nastražil oko na králíka. Anebo vykopal jámu zakrytou větvemi, do níž se mělo chytit něco většího, třeba i člověk. Past funguje sama, lovec či útočník se nemusejí zapojit osobně. V tom se shoduje s moderními robotickými zbraněmi, existujícími i těmi, které se teprve chystají.

Americká vláda donedávna tajně financovala výzkum UFO a možná tak činí dosud. Investigativní novináři sice ještě nenašli tajemné zelené mužíčky, ale už alespoň popsali, kolik peněz stojí jejich hledání.

Osmnáctý únor je výročím objevení Pluta, deváté planety sluneční soustavy. Stalo se tak v roce 1930. Jméno nové planetě dala jedenáctiletá britská dívka z Oxfordu. Nebyla zřejmě jediná, koho to napadlo.