feed info
7,891 článků z ČT24 - Věda
Zvířata potřebují migrovat, je to předpoklad jejich existence, říká expertka
„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro...
Čtvrtek 16. července 2026
Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody
Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
Knoflíčky, hrnky i nábojnice. Archeologové zkoumají bývalý tábor pro Romy
Pozůstatek terasy, na které stál vězeňský dům, ale také knoflíčky, hrnky nebo nábojnici objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni v areálu bývalého tábora pro Romy v Hodoníně u Kunštátu. Výzkum v místě, kde se dnes nachází Památník holokaustu Romů a Sintů, začal minulý týden.
Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy
Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
Na přírodních koupalištích se množí parazit, který nakazí i člověka
Čeští vědci se pokoušejí zjistit víc o parazitech, kteří se v Česku vyskytují ve vodě a mohou tak proniknout i na koupaliště. Protože lidem způsobují zdravotní potíže, hledají experti cesty, jak předejít jejich přemnožení.
Kanadu sužuje skoro tisícovka lesních požárů, vítr žene dým i do USA
Horko a sucho způsobily, že kanadské lesy se staly velmi zranitelnými vůči požárům. Těch v zemi v současné době rychle přibývá. Nejhorší je situace podle tisku v provincii Ontario, kde mimo jiné leží velkoměsto Toronto.
V Evropě dle studie přibývá prachu, hlavně z Afriky. Škodí zdraví i ekonomice
Prachové znečištění v Evropě roste. Podle nové studie publikované v odborném časopisu Nature může tento jev stále výrazněji ovlivňovat kvalitu ovzduší a tím samozřejmě i zdraví obyvatel. Na výzkumu mají výrazný podíl i vědci z tuzemska.
Středa 15. července 2026
Inženýři z MIT vyrobili obojživelného robota. Inspirovali se papuchalkem
Napodobit ptáka, který se umí jak potápět, tak i létat, byl cíl americko-švýcarského týmu. Uspěl: jejich výsledek sice připomíná netopýra, ale splnil oba úkoly.
Zklidňování dětí mobilem se často může rodičům vymstít, popsali vědci
Podstrčení mobilu nebo tabletu dítě opravdu zklidní, může se to ale později projevit negativně, popsali američtí vědci. Jejich studie také zjistila, že mezi reakcemi dětí mohou být nečekaně velké rozdíly.
Dřív byli všude, teď vymírají. Vědci se pokoušejí zachránit piskoře a slunky
Rychlé změny světa ve 20. a 21. století mají dramatické dopady na ryby v Česku. Dříve prakticky všudypřítomné druhy z našich řek mizí stále rychleji. Potkalo to kdysi nejběžnější českou rybu, karase, teď klesají i počty dalších dvou druhů – slunky obecné a piskoře pruhovaného. Situaci chtějí zvrátit vědci z Biologického centra Akademie věd.
Tajfuny koktejlizují oceány, popsala studie
Tajfuny se stávají se změnou klimatu silnějšími. To umocní jejich dopad na oceánské systémy, protože podle nové studie mohou silně promíchávat jinak oddělené vrstvy mořské vody. A tím způsobují závažné změny jak v chemii, tak i v podmínkách pro mořský život.
Nadbytek oxidu uhličitého hlavonožcům zmenšuje mozky
Bezobratlí tvorové vybavení chapadly žijí v oceánech stovky milionů let a zatím se dokázali adaptovat na jakékoliv změny. Nový experiment ale naznačuje, že tempo současných změn klimatu na ně může být příliš rychlé.
Liška běloprsá žil před 1200 lety. Experti odhalili jméno dávného mayského vědce
Mayové se mohli pochlubit špičkovou astronomií už v době, kdy si naši předkové vyprávěli o obloze jen pověrčivé příběhy. Ale až doposud vědci o těchto dávných amerických astronomech téměř nic nevěděli. Teď to změnil mezinárodní výzkum, který odhalil jméno jednoho z nich.
Úterý 14. července 2026
Vědci odhalili slabá místa viru klíšťové encefalitidy
Virus klíšťové encefalitidy mívá na povrchu slabá místa, kde virovou membránu nekryje proteinový obal. Není tedy uspořádaný tak dokonale, jak vědci dosud předpokládali, ukázal výzkum institutu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně. Objev může přispět k vývoji léčiv nebo vakcín.
Noční sovy mají horší metabolismus než ranní skřivani, ukázal výzkum
Rozdíl mezi lidmi, kteří brzy vstávají, a těmi, kdo chodí spát pozdě, by mohl být zásadnější, než to vypadalo. Vliv má pravděpodobně hlavně noční stravování, popsala nová studie.
Sucho dopadlo i na řeky. Data ukazují, kde je nejhůř
Stav vody na českých řekách se stále horší, vody v nich ubývá už od června. Situaci by sice mohly dočasně zlepšit bouřky předpovídané na tento týden, ale dlouhodobě to nepomůže, k tomu by byly zapotřebí vydatnější a delší srážky.
Po 2000 letech jako nový. Archeologové prozkoumali beton ze dna latríny císaře Hadriána
Moderní betonové stavby mají zásadní problémy už po sto letech. Římané ale používali beton, který vydržel u celé řady domů přes dva tisíce let. Nová studie popsala, jak je to možné.
Vlna veder připravila v Evropě o život nejméně 10 tisíc lidí, ukazují první data o nadúmrtích
Evropské země zaznamenaly na konci června, kdy vrcholila vlna veder, přes 10 tisíc úmrtí navíc oproti obvykle očekávanému počtu, vyplývá z údajů zveřejněných organizací EuroMOMO, což je síť podporovaná Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO). V drtivé většině, u více než devíti tisíc úmrtí, se to...
Archeologové na Děvičkách odkryli základy zřejmě bývalé strážnice
Úlomky keramiky z šestnáctého století, zvířecí kosti nebo základy pravděpodobné strážnice zatím odhalili archeologové při průzkumu na zřícenině hradu Děvičky u Pavlova na Břeclavsku. Jeho hlavním cílem je odkrytí původních konstrukcí hradu, které byly dosud ukryté pod zemí. Mezi nimi by mohly být například základy bývalé zvonice. Průzkum má hrad připravit...
Pondělí 13. července 2026
Experti vyzývají k opatřením kvůli ekonomickým dopadům AI
Více než dvě stě výzkumníků a ekonomů, včetně šestnácti nositelů Nobelovy ceny a odborníků ze společností OpenAI, Anthropic a Google, vyzvalo vlády a představitele technologického sektoru, aby urychleně vytvořili pravidla a instituce, které se budou zabývat ekonomickými dopady umělé inteligence (AI). Ve společném prohlášení varují, že AI může vyvolat větší...
Astronomové začínají chápat, jak vypadá rozmnožování černých děr
Černé díry typicky vznikají tím, že se gravitačně zbortí masivní hvězda. Jenže mohou mít i odlišný původ. Nová černá díra může vzniknout také spojením dvou „rodičovských“ černých děr. Nové studie ukazují, že tímto způsobem vzniká více těchto objektů, než se zdálo.
Pětice mladých Čechů získala zlato ve světové fyzikální soutěži
Český tým středoškoláků vybojoval zlatou medaili v mezinárodním kole Turnaje mladých fyziků (IYPT), které se od 5. do 12. července konalo ve švýcarském Curychu.
Neděle 12. července 2026
Aukční síň vydraží kostru Tyrannosaura rexe, vyvolávací cena je 19 milionů dolarů
Aukční síň Sotheby’s bude v úterý dražit vzácnou kostru Tyrannosaura rexe nalezenou před několika lety ve Spojených státech. Vyvolávací cena je 19 milionů dolarů (asi 400 milionů korun), nedá se však vyloučit, že se podaří pokořit aukční rekord pro dinosaury. Prodej pravděpodobně přitáhne pozornost nejen muzeí, ale také soukromých sběratelů, upozornil portál...
Golfský proud se už možná nedá zachránit, varuje studie
Jen málokteré téma rozděluje klimatology tak, jako je možný kolaps mořských proudů. Zatímco ohledně příčin, rychlosti i směru klimatických změn mezi nimi panuje shoda, u zpomalování Golfského proudu, který je součástí systému AMOC, zatím konsensus nepanuje. Nová studie přichází se scénářem, který je výrazně pesimistický.
Sobota 11. července 2026
Vědci zvažují provedení negativní přestupné hodiny. Může vyřešit zvětšující se problém
Čas na atomových hodinách, jímž lidstvo řídí své aktivity, se stále více rozchází od toho, jak se otáčí Země. Na podzim to budou řešit experti, ve hře je i odebrání jedné hodiny.