Nová studie ukázala, že změna lékařských doporučení týkajících se potravinových alergenů přinesla „ovoce“. Když rodiče se svými potomky přešli na potraviny obsahující alergeny ve správnou dobu, významně klesla pravděpodobnost, že se u dětí objeví alergie.

Biologové se obávají, že by takzvané superbakterie schopné odolat antibiotikům mohly ohrozit nejen lidi, ale také některé vzácné druhy zvířat. Například velké nelétavé papoušky.

Klimatická změna zvýšila riziko extrémních lesních požárů v některých oblastech světa mnohonásobně. Vědci z 60 výzkumných institucí po celém světě, kteří jsou zapojení do projektu State od Wildfires, spočítali, že v severovýchodní Amazonii se pravděpodobnost extrémního požárního počasí zvýšila třicetkrát až sedmdesátkrát. V povodí Konga v Africe je to...

Kosterní pozůstatky 3,2 milionu let starých předků člověka s přezdívkami Lucy a Selam si během dvouměsíční výstavy, která ve čtvrtek v podvečer končí v Národním muzeu (NM) v Praze, prohlédlo přes 200 tisíc lidí. V dějinách muzea je to za dva měsíce rekordní číslo, řekl ředitel muzea Michal Lukeš. Jedny z nejcennějších paleoantropologických exponátů na...

Chapadla medúzy se mohou oceánem táhnout až na desítky metrů. A může jich mít až dvanáct set. Právě tohoto tvora nafilmoval zcela zblízka kanadský potápěč John Roney v chladných vodách Tichého oceánu.

Cévní mozková příhoda postihne v Česku každoročně zhruba 25 tisíc lidí. Třetina z nich si odnese trvalé následky. Zatímco akutní péče v nemocnicích patří ke světové špičce, následná rehabilitace často naráží na nedostatek informací, koordinace i sdílení zkušeností. Pomoci vrátit pacienty do běžného života se snaží například platforma Aktivně po...

Tři evropské společnosti Airbus, Thales a Leonardo spojily síly, aby vytvořily obří firmu, která by měla konkurovat americkému projektu Starlink Elona Muska. Cílem je, aby se Evropa stala v satelitech nezávislou na jiných velmocích, uvedli zástupci firem.

Možný vznik umělé inteligence se schopnosti výrazně většími, než mají lidé, už dnes není sci-fi představa. Pokud by se tento scénář naplnil, mělo by to pro lidstvo katastrofální dopady, varují signatáři nového prohlášení.

Novým rektorem České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) bude sociolog Michal Lošťák, zvolil ho akademický senát školy. Lošťák získal ve druhém kole 21 hlasů, pro zvolení byla potřeba nadpoloviční většina hlasů všech 33 členů senátu. Porazil odborníka na pěstování lesa Jiřího Remeše, který získal ve druhém kole volby 12 hlasů. Lošťák by se měl funkce...

V USA probíhá tažení hnutí MAHA (Make America Healthy Again – Udělejme Ameriku opět zdravou) proti vědě, tvrdí analýza agentury Associated Press (AP). Ta odhalila, jak moc pronikají tyto snahy do tvorby zákonů v jednotlivých státech. Paralelně s těmito snahami ve Spojených státech pokračuje pokles proočkovanosti populace, což zjednodušuje šíření nakažlivých nemocí.

Desítky let probíhající výzkum dětského chování odhalil příčiny obezity v různých evropských zemích, včetně České republiky. Souvisí silně s ekonomickou situací a s místem bydliště dětí. Studie ukázala i na otázku duševního zdraví.

Lidé druhu Homo sapiens jsou mistry rychlé evoluce, ukazuje nový výzkum vědců z University College v Londýně. Podle něj si člověk vyvinul svůj charakteristický velký mozek a plochý obličej překvapivě rychlým tempem ve srovnání s jinými lidoopy.

Novým rektorem Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) bude odborník na umělou inteligenci Michal Pěchouček. Získal 28 hlasů, pro zvolení bylo potřeba 23 hlasů. Porazil tak děkana Fakulty elektrotechnické ČVUT Petra Pátu, který získal 14 hlasů a stávajícího prorektora pro řízení kvality ČVUT Radka Holého, který získal tři hlasy. Pěchouček by se měl...

Pokud český astronaut Aleš Svoboda opravdu poletí na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), tak by se měl zúčastnit třinácti vědeckých a technologických experimentů tuzemských týmů, které podpoří Evropská kosmická agentura (ESA).

Na Islandu zaznamenali první případ výskytu komára v přirozeném prostředí. Ostrov byl přitom spolu s Antarktidou jedním z posledních míst na světě bez přítomnosti komárů, napsala agentura AFP. Ukazuje to tak rychlost klimatických změn.

Čína nedávno uvalila nové restrikce na vývoz vzácných zemin do zahraničí. Jde o prvky, bez nichž se nedají vyrábět moderní technologie jako baterie a součástky automobilů, ale také vojenské přístroje, jako jsou drony. Evropa si tak opět uvědomila, jak moc je v tomto ohledu na zdrojích zvenku závislá – není v tom ovšem sama. Významná část těžby totiž neprobíhá...

Jedním z typických projevů schizofrenie jsou hlasy, které nemocní slyší ve svých hlavách. Vědci sice měli několik hypotéz o jejich původu, ale nebyli schopní je prokázat. To se teď změnilo.

Tým britských vědců dokázal pomocí implantovaného čipu a umělé inteligence obnovit ztracené schopnosti číst a rozpoznávat lidské tváře několika desítkám pacientů. Zařízení se bude dále testovat.

Německý historik žijící v USA Jürgen Matthäus s pomocí umělé inteligence zřejmě zjistil jméno nacistického vraha z jedné z nejznámějších fotografií zachycujících zvěrstva holocaustu. Vrahem byl podle něj velmi pravděpodobně nacistický válečný zločinec Jakobus Onnen, jehož identita se se snímkem shodovala na 99 procent, jak uvedla německá stanice Deutsche Welle...

Rok 1918 začal v Evropě docela dobře. Zdálo se, že hrozná velká válka, které se později začalo říkat první světová, se blíží ke konci, a svítala naděje, že brzy bude lépe. Jenže v březnu se objevila hrozba, která měla mnohem horší následky než celá válka.

Političtí vězni, příslušníci druhého odboje, ale i kolaboranti – ti všichni leží v hromadných hrobech na pražském Ďáblickém hřbitově. V posledních letech se mluví o možnosti jejich exhumace a naději živí i úspěšný případ vyzvednutí pozůstatků umučeného Josefa Toufara v roce 2014. Historici navíc nedávno objevili přelomový dokument, který jim pomáhá...

Hostem pořadu Hyde Park Civilizace byl laureát Nobelovy ceny za medicínu Victor Ambros. Kromě vzpomínek na svou kariéru hovořil také o budoucnosti vědy ve Spojených státech.

Obyčejná vakcína proti covidu má podle nového výzkumu amerických vědců nezamýšlený účinek: pomáhá přežít lidem s některými typy rakoviny. Lékaři to prokázali pozorováním v praxi, ale vytvořili i teoretické vysvětlení.

Lidský mozek spotřebuje milionkrát méně energie než stejně výkonný počítač. Proto se teď švýcarská laboratoř pokouší vyvinout specializované mozkové tkáně nazývané organoidy, jež mohou fungovat podobně jako počítače.