95 článků z PONDĚLÍ 3.1.2022
Cesta za kosmickým snem
Václava Pavlíčka už od dětství zajímá vesmír, později se jeho vášní staly také počítačové vědy a elektronika. S podporou stipendia Scholarship od Nadace The Bakala Foundation nyní studuje druhým rokem elektronické a informační inženýrství na britské Imperial College London.
Chvála jinakosti
Časopis Vesmír loni oslavil stopadesáté narozeniny. Stejná doba uplynula od významných momentů, které stvořily antropologii. Vědu, která velice rychle přešla od spekulací o přirozenosti člověka k závěrům založeným na vědeckých metodách.
Do laboratoře, nebo do karantény?
Koronavirová krize silně poznamenala rozpočty zoologických zahrad, ale přímé dopady měla i na vlastní chov zvířat či na ochranářské projekty.
Ferrocen
Organokovové sloučeniny s vazbou kov-uhlík nejsou v přírodě běžné, ale v moderní chemii mají svoje nezastupitelné místo. Jednou z takových pozoruhodných sloučenin je ferrocen. Podívejme se na jeho možné využití v biomedicíně ve spojení s nanočásticemi termoresponsivních polymerů.
Jak si posvítit na části mozku a jejich funkci?
V paletě nástrojů, které neurovědci mají ke studiu nejsložitější struktury ve vesmíru – mozku savců – přibyl počátkem 21. století nový nástroj.
Klíště chyceno při činu
Vakcíny na bázi mRNA jsou přelomovým produktem vědy a výzkumu. Jejich výhodou oproti klasickým vakcínám je snazší výroba, možnost rychle reagovat na nové mikrobiální hrozby a kombinovat několik mRNA najednou do vakcinačního koktejlu.
Konec dějin a vize budoucnosti
Setkali jsme se nedlouho po listopadových oslavách. Výročí sametové revoluce je pro leckoho příležitostí k zamyšlení nad stavem dnešní společnosti. Na jedné straně se odehrála spousta oslavných akcí, na straně druhé byl znát jistý chlad. Není co slavit, říkají někteří. Byly změny, které pád komunismu přinesl, „k lepšímu“ jen pro část populace? Jak to...
Mitotické jedy
Snahy vyvinout nová léčiva proti rakovině neutuchají. Dnes umíme syntetizovat nejrůznější organické látky, simulovat vazby různých molekul na biologické cíle, počítačový screening prověří naráz tisíce molekul. Přesto se k léčbě stále hojně využívají i látky pocházející z přírody – například mitotické jedy.
Mobilis in mobili?
Na konci druhé dekády 21. století si vědy o Zemi bez větších ovací a ve vší skromnosti připomněly padesáté narozeniny teorie tektoniky litosférických desek. Na pozadí současných turbulentních politických a společenských dějů se tato zpráva jako ze společenské rubriky zdá možná bezvýznamnou. Ale dnešní úroveň civilizace, jakož i celou historii lidstva lze...
Opatrné naděje
Globální změna klimatu spolu s pokračující destrukcí biologické rozmanitosti a rostoucím znečištěním představuje jeden z největších současných environmentálních problémů. Byla na ni upřena pozornost i na nedávném „klimatickému summitu“ v Glasgow.