Takový „normální“ zářijový týden bernardýna Bohouše a jeho party na největší, nejstarší a nejvýše položené (1410m.n.m.) chatě v Krkonoších.

Asi nejhezčí trasa, kterou se můžete vydat pěšky z Černé hory do Janských lázní. Cestou se budete kochat krásnými výhledy směrem ke Sněžce, projdete jedním z nejcennějších míst v Krkonoších, vylezete na skály a rozhlédnete se do kraje směrem na Svobodu nad Úpou, Maršov a Janské lázně.

Vladimír Kořen, jedna z těch osobností, jejíchž hlas poznáte během vteřiny, si dal ke svému životnímu jubileu knihu o svém životě. Nečekejte ale klasický životopis, čekejte velmi barvitě popsaný příběh člověka, který od malička miluje přírodu.

Dlouhodobě teploty nad 30°C i na začátku září. Pak extrémní strážky ve velké části střední Evropy. Ano, klimatická změna se ukazuje i u nás v plné síle. Kéž by se předpovědní modely pletly a nebylo to tak extrémní. Nicméně raději chystejte pytle s pískem.

Podle Jakuba Hrušky výrok jednoho ze zemědělců. Ono je to ale trošku jinak.

Asi jediná možnost jak se pohodlně dostat z Pece pod Sněžkou až těsně pod vrchol Sněžky s kočárkem. Když pomineme lanovku na Sněžku. Nicméně i tady lanovku využijeme, i když jinou a mnohem méně frekventovanou. Jedná se o sedačkovou lanovku, takže nosítko s sebou. Tu chviličku to přežije i dítko, které nosítka nemusí.

V září a říjnu vrcholí sezóna dýní, a že jich máme co do množství i druhů nepočítané množství. Mnozí však neví, že kromě kulinářské dobroty se v ní skrývá i léčivý zázrak. K čemu všemu nám tedy dýně může být užitečná?

Dnes a denně si lze na sociálních sítích, recenzích na mapách nebo v diskusních fórech přečíst několik stále se opakujících nespokojených frází na výběhy v zoologických zahradách. Prakticky vždy se lze setkat s některou z následujících – výběh byl zarostlý, výběh byl příliš velký, zvířata nebyla vidět, zvířata jsou příliš daleko, zvířata jsou...

Pěkná pěší procházka méně frekventovanou částí Krkonoš. Přes Hnědý vrch a Liščí horu vyrazíme za výhledy na Výrovku a zpátky do Pece se vrátíme kolem vodopádů v Zeleném dole.

Ginkgo nebo také botanicky jinan dvoulaločný všichni známe z reklam na přípravky pro podporu paměti tolik inzerované především pro seniory. Ano, ginkgo je skutečným požehnáním pro náš nervový systém a mozkové funkce, ale umí toho daleko víc. Pojďme se tedy na tento zvláštní jehličnan, který nás provází v neměnné podobě už od pravěku, podívat blíž.

Přestože data ukazují, že v ČR výrazné sucho podstatě není, jsou místa, která jsou na tom aktuálně hůře. Jedná se především o horské oblasti. Krkonoše nevyjímaje. Turisté, kteří se vydají k prameni Labe najdou jen suché balvany.

Nepředstavujte si samozřejmě takové obryně, která se představila ve filmu Adéla ještě nevečeřela. V Česku se vyskytují poněkud miniaturnější druhy a je jich hned několik. Uvádí se 12. Najdete je na rašeliništích ale také ve vodě. Tou nejznámější je asi rosnatka okrouhlolistá.

Je skvělé, že lidi chodí do přírody. Její návštěvnost stoupá každým rokem. Krkonoše navštívilo za první tři čtvrtletí 2023 zhruba stejný počet lidí, jako za celý rok 2017. Za posledních 30 let stoupá i počet lidí, kteří v přírodě na horách nocují. Nezanedbatelný podíl na tomto trendu má vývoj outdoorových technologií – voděodolných paropropustných...

Je tomu už nějakou dobu, co si Akademie věd uvědomila, že je 21 století a je potřeba lidem ukázat vědu moderně a zábavně. Pro starší děti připravila již druhý díl knihy vycházející z cyklu videí na Youtube kanále Otevřená věda. Tentokrát zaměřený více na aktuální témata, nejen přírodní, ale i společenská.

Slinivka je orgán pro naše tělo velmi důležitý – mimo jiné je zodpovědná za mnoho hormonálních procesů, včetně regulace hladiny cukru v krvi. Nejčastěji se s ní tedy potkáváme v souvislosti s onemocněním zvané cukrovka, nebo-li odborně diabetes mellitus.

Někomu se to možná zdá jako nesmysl, ale kdy jindy udělat opatření, která zadrží vodu v krajině než ve chvíli, kdy je té vody dostatek? Kdy jindy začít na poli pěstovat meziplodiny, které dodají půdě živiny? A jak to, že vlastně není sucho, když před ním všichni varovali?

Koho by nepotěšil jetel se čtyřmi lístky. Traduje se totiž, že jest poslíčkem štěstí. Natrefíme-li na něj, probudí v nás radostné pocity. Co kdyby na té depeši štěstí bylo něco pravdy. Ne každý ale bývá takový šťastlivec a je obdařen čtyřlístkovým okem.

Pro většinu z nás je velmi nelichotivý pohled na paseku plnou pahýlů mrtvých stromů, které tu zůstaly po kůrovcových kalamitách. Opravdu to způsobil kůrovec nebo ne? To je jedna z otázek, na kterou Vám odpoví tahle krásná, vtipně napsaná knížka.

Bazalku pravou a její vůni nejčastěji známe v létě, kdy si ji hojně přidáváme do pokrmů. Často bývá používaná zejména v italské kuchyni, především na pizzách, těstovinách nebo v nejrůznějších pomazánkách. Všichni si jistě vybavíme její vůni, která je dána vysokým obsahem kafru, a tak nám někdy může vonět stejně jako například meduňka nebo máta,...

Blízký příbuzný snad stále ještě všudypřítomného kosa černého. Kos horský na sebe upoutá zejména bílým půlměsícem na hrudi. Na rozdíl od kosa černého je na břiše kropenatý. Jak už říká jeho jméno, u nás se zdržuje zejména na horách. Turek tu však v zimě nemá většinou co jíst, tak odlétá do teplých krajů.

V plném proudu je čas, kdy cuketu dáme si zas. K snídani, obědu i večeři, že je to chutné už nikdo nevěří. Pokus o veršovánky na úvod vám prozradí, o čem budou dnešní písmenka. Ano, hádáte správně. O letním hitu našich zahrádek aneb vítejte v Cuketově! Já osobně nepatřím k pěstitelům této hojně se vyskytující zeleniny, nýbrž...

Naše srdce je životně důležitý orgán – bez něj to zkrátka nejde. Proto bychom se o něj měli náležitě starat, ale sami víme, že tomu tak mnohdy není. Když se pak objeví potíže se srdcem, člověk se snadno vyleká. Naštěstí, existuje spousta bylinek, které nám od potíží se srdcem mohou ulevit.

Nedávno médii proletěla velmi dobrá zpráva. Byla nalezena nová lokalita, kterou tenhle krasavec osídlil. Je to oblast Křivoklátska. Ano přesně tam, kde se chystá vyhlášení národního parku. Takže o důvod více, proč by to mělo klapnout.

Čas od času si mě pozve některá z knihoven, abych pobesedovala s dětmi o zvěřeně domácí a venkovském žití. Povídání zpravidla zahajuji dotazem směrovaným k publiku na téma, co se vám vybaví, řekne-li se venkov. A dětští posluchači mi v odpověď vracejí slova: „příroda“, „pole“, „les“, „zvířata“, „hnůj“, „obilí“, „louky“,...