Částečky, které se uvolňují z pneumatik, mají zásadní dopady na přírodu. Podle nové studie, která vyšla v odborném časopise Journal of Environmental Management, se dají negativní důsledky najít v celé řadě oblastí, hlavně ve vodních ekosystémech.

V momentě, kdy se má Česko opět potýkat se silnými dešti, bude zásadní aktuální stav půdy. Pokud totiž bude úplně suchá nebo naopak již nasycená vodou, srážky se do ní budou hůře vsakovat. „Množství vody, které půda dokáže pojmout, záleží na tom, kolik vzduchu v ní je, tedy kolik volného prostoru může voda zabrat,“ vysvětlil hydrolog z Ústavu pro...

Pravěcí lidé dokázali sofistikovaně zpracovávat zvířata o sto tisíc let dříve, než naznačovaly dosavadní důkazy. Nové objevy ukázaly také na nečekaně velký rozsah této činnosti.

Nová studie ukazuje, že ke vzniku rakoviny plic silně přispívají znečištěné ovzduší, tradiční bylinné léky a další environmentální vlivy. Způsobují totiž genetické mutace, které mohou přispívat ke vzniku rakoviny plic také u lidí, kteří v minulosti nekouřili.

Vědci poprvé sekvenovali celý genom starověkého Egypťana, který žil přibližně před 4500 až 4800 lety. Získali tak zásadní odpovědi o této civilizaci.

Astronomové se stali svědky dramatického konce hvězdy – pomocí teleskopu totiž sledovali důkazy o tom, jak explodovala rovnou dvakrát. Je to poprvé, co vědci mohli zachytit takovou „dvojitou smrt“.

Nově vypuštěný satelit MTG-S1 umí měřit teploty vzduchu v různých výškách, takže by mohl přinést úplně novou rovinu do přesností předpovědí. Největší prospěch z něj bude mít Evropa, která ho financovala.

Japonsko se od ledna příštího roku pokusí začít těžit kovy vzácných zemin z hlubokého mořského dna. Bude to první takový pokus na světě, řekl agentuře AFP ředitel vládního inovačního programu Šoiči Išii. Japonsko se tento týden zavázalo ke spolupráci se Spojenými státy, Austrálií a Indií na zajištění stabilních dodávek vzácných zemin. Sílí totiž obava...

Každý rok přijmou operační střediska záchranných služeb zhruba dva miliony tísňových volání, tedy přibližně pět a půl tisíce denně. Sanitky vyjedou k nemocným nebo zraněným více než milionkrát ročně, za den mají tedy přes tři tisíce výjezdů. V mapě najdete informace odkud a jaký typ záchranného vozidla vyjíždí.

Po patnácti stoletích existence je slavný svatostánek Hagia Sofia stojící v Turecku v problémech. Přestože stavba prochází rekonstrukcí, nemusí to stačit na to, aby přežila další silné otřesy, které Istanbul podle vědců čekají.

Archeologové v trase budoucí dálnice D35 na Královéhradecku objevili zcela výjimečné sídliště z doby laténské. Tedy z doby, kdy u nás sídlili Keltové, konkrétně Bojoové, po nichž získala naše země jméno. Lokalita nemá podle vědců svým rozsahem a počtem objevených artefaktů v Česku obdoby.

Meteorologové varovali také ve čtvrtek před velmi vysokými teplotami. Zatímco ve středu zasáhla vlna veder zejména Čechy, o den později se začala přesouvat hlavně na Moravu.

Věda znala houbu přezdívanou „Tutanchamonova kletba“ jako nebezpečnou, zejména archeologům totiž způsobovala vážné nemoci. Teď ale biologové popsali její doposud neznámé vlastnosti, které by se daly využít v medicíně.

Vlny veder jsou stále delší a intenzivnější. Protože lidský organismus je na takové extrémy citlivý, projevuje se to už i na lékařských statistikách. Dokazují to i data Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) za poslední roky.

Zatímco klima se výrazně změnilo, citlivost člověka na vysoké až extrémní teploty zůstává stejná. Myslet by na to měli třeba architekti – použitím nevhodných materiálů vytvářejí takzvané tepelné ostrovy, které situaci jen zhorší, což ukázalo i měření štábu ČT s expertem v terénu. Rozdílné povrchy totiž různě absorbují světelné záření. Čím víc...

Hurikánová sezona v USA by letos měla být podle předpovědí meteorologů aktivnější, než je obvyklé. V klíčových momentech ale vědci nebudou mít zásadní údaje pro předpověď pohybu, síly a nebezpečnosti bouří. Americké námořnictvo na konci července přestane data ze svých družic civilním meteorologům poskytovat.

Velkou část Evropy tento týden sužuje vlna veder. V Česku předpovídali meteorologové největší horko ve středu, teploty se ale budou držet kolem 30 stupňů Celsia až do neděle.

Věda zatím znala jen dvě tělesa, která se do sluneční soustavy dostala zpoza jejích hranic. Teď astronomové informovali o možném třetím. Objekt už protnul oběžnou dráhu Jupiteru.

Vědecký tým Miloslava Poláška z Ústavu organické chemie a biochemie vynalezl nový způsob separace prvků vzácných zemin, lanthanoidů, bez nichž se neobejde moderní elektronika, medicína, automobilový ani obranný průmysl. Metoda umožňuje získat kovy jako například neodym nebo dysprosium z použitých neodymových magnetů, a to ekologickou cestou, pouhým srážením ve...

Netopýři pijící z injekčních stříkaček, malí dravci vypadlí z hnízd... Ve středisku péče o zvířata ve francouzském regionu Gironde bylo kvůli vlně veder nutné se postarat o něco vyšší počet zvířat, než je obvyklé, což podle místních ošetřovatelů dokazuje, jak volně žijící zvířata v horku trpí, napsala agentura AFP.

Příběh Roberta Oppenheimera, který dal světu technologii schopnou ničit, ale také zahřát, je podobný antické tragédii. Kromě mytologického titána Prométhea připomínal také postavu z moderního sitcomu Sheldona Coopera.

O první takzvané klimatické vízum v Austrálii už žádá přes čtyři tisíce obyvatel tichomořského souostroví Tuvalu, což je asi 42 procent populace. Píše to japonská agentura Kjódó. V důsledku změn klimatu se zvyšuje hladina oceánu, což ohrožuje existenci souostroví.

Do roku 2050 bude každých deset let přibývat v Česku pacientů s demencí o dvě třetiny. V polovině století jich bude už téměř 266 tisíc. Informace zazněly tento týden na semináři ve sněmovně. Předloni mělo přitom diagnózu Alzheimerovy demence, při níž jsou často pacienti odkázaní na péči okolí, jen přibližně 80 tisíc lidí.

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavit většinu amerického financování humanitární pomoci v zahraničí by do roku 2030 mohlo způsobit více než 14 milionů nadbytečných úmrtí. Třetina z nich by se přitom týkala dětí. Popsali to vědci v nové studii, která vyšla v lékařském časopise The Lancet.