O kosmologii a odpovědi na otázky z ní je velký zájem, proto v poměrně krátkém časovém sledu zařazuji další, v pořadí již pátý díl, našeho seriálu. I dnes se můžete těšit na pět otázek a odpovědí z oblasti kosmologie a fyziky.

Experiment ARA (Askaryan Radio Array) poprvé detekoval Askaryanovo záření, specifické rádiové signály, které vznikají, když vysokoenergetické částice vletí do hustého dielektrika. Detektory umístěné až 200 metrů pod ledem Antarktidy před časem zachytily celkem 13 událostí, u nichž téměř není pochyb.

Od té doby, co jsme se na otázky z kosmologie dívali naposledy, už je zase nějaký ten týden, proto je na čase se dnes podívat na dalších několik otázek, které mi přišly a pokusit se na ně co nejlépe zodpovědět. Nezdržujme se tedy, a pojďme rovnou na to.

Je to jako čínské kouzlo. Nový uhelný palivový článek vyrábí elektřinu přímo z uhlí, elektrochemickou cestou. Žádné spalování, žádná pára, žádné turbíny. Uhlí sice zůstává fosilním zdrojem, ale největších hřích v podobě emisí oxidu uhličitého odpadá. Palivové články by navíc bylo možné posadit přímo do hlubinného dolu a nahoru by šla hotová...

Společnost HD Hyundai Heavy Industries vstupují do džungle digitální energetiky. Amerických datovým centrům pošlou masivní čtyřtaktní motory HiMSEN na naftu nebo zemní plyn, které mají výkon kolem 20 MW. Doposud poháněly lodě a elektrárny, teď budou pohánět i umělou inteligenci.

Airbus použil svůj taktický transportní letoun Airbus A400M Atlas a přemění ho na mateřský letoun A400M Mothership. Ten uveze až 50 středních dronů nebo 12 střel s plochou dráhou letu typu Taurus, které bude vypouštět na paletách, mimo dosah typické protivzdušné obrany protivníka.

Spermie nabírají v nadvarleti celkem nečekaný „náklad“ a svědomitě jej při oplození vajíčka předávají právě počatým potomkům. Jak to zasahuje do vývoje embryí a může to mít vliv na lidskou neplodnost?

Maličké sub-souostroví mezi Naxem a Amorgem bylo v rané době bronzové přímo epicentrem starokykladské kultury. V řecké antice část ostrovů ještě dobře prosperovala, i když sláva rané doby bronzové už byla dávno pryč. Pak přišla bída, zachraňovaná rybolovem, a nakonec archeologové a turisté.

Quaise Energy míří za obnovitelnou energií do zemských hlubin. Spoléhají na to, že superhorké horniny, jejichž teplota překračuje 300 °C, mohou poskytnou spoustu geotermální energie. V současné době již staví pilotní projekt Obsidian, který by měl v roce 2030 dosáhnout výkonu 50 MW.

…aneb Zdravotní karta z druhohorní éry

V oboru gravitačních vln a gravitační astronomie se stále něco děje, takže i když od posledního dílu našeho seriálu neuplynulo ještě tolik času, myslím, že má smysl se podívat na některé zajímavé novinky, které se v tomto oboru za tu dobu udály. A tyto novinky opravdu stojí za to, jak uvidíte sami. Zvláště některé jsou totiž opravdu vzrušující. Tak se...

S velkou pompou propagovaný miliardářský projekt Breakthrough Starshot vyšuměl do ztracena. Vědci ale na technologie optického pohonu kosmických lodí úplně nezanevřeli. Tým Texas A&M University vytvořil metajety, zařízení tvořená metapovrchy, která důmyslným způsobem reagují na dopadající světlo. Stane se z nich časem nový typ pohonu?

Měly to být jen takové veselé obrázky, které měly okořenit elektronickou komunikaci. Jak se ale ukázalo, lidský mozek čte emodži, především ty, co mají tvar obličeje, jako skutečné lidské tváře a vnímá jejich emoce. Emodži se díky tomu staly nesmírně populárními, ale možná by se na ně měl vydávat zbrojní pas.

Nedávno jsme publikovali článek v prestižním časopise Science o tom, jak kořeny rostlin reagují na mechanický stres. Tato zpráva se objevila v mnoha médiích. Nikde ale nebylo moc času řešit nic podrobnějšího a museli jsme hodně krátit naše poselství. Čtenář OSLA však chce jistě víc, a proto bych zde trochu podrobněji rozebral, co jsme vlastně zjistili a proč je to...

Existenci gravitačních vln máme potvrzenou od 70. let. Přímo jsme je spatřili až roku 2015 díky detektorům LIGO, které viděly splynutí dvou černých děr asi 1,5 miliardy světelných let od nás. K dektorům v USA se později přidaly detektory VIRGO v Itálii a KAGRA v Japonsku, které zaznamenaly dohromady do konce roku 2021 91 událostí. A protože v tuto chvíli probíhá již...

Nebudu zde znovu opakovat základní fyzikální principy, pokud někoho zajímá fyzika za gravitačními vlnami, nebo si potřebuje některé skutečnosti zopakovat, doporučím se podívat na první díl našeho seriálu, popřípadě na dlouhý článek věnovaný jen gravitačním vlnám, který jsem vydal před několika lety.

Čas plyne. Nejprve to zkomplikovala relativita, podle které má vlastně každý svůj čas, který se může lišit od ostatních. Podle kvantové mechaniky by v některých situacích čas mohl tikat současně různými rychlostmi, přičemž by tyto různé módy času byly ve kvantové superpozici. Podle nové studie by to mohly prokázat ultrapřesné atomové optické iontové hodiny.

Když se hromada kancelářských sponek nebo podobných částic propojí dohromady, vznikne pozoruhodný materiál, který není ani kapalinou ani pevnou látkou. V hromadě sponek, která je překvapivě pevná a odolná, je prostě víc, než by se na první pohled zdálo. Čekejte velké věci v materiálových vědách.

Čínský výzkumný tým vytvořil pěknou laboratorní simulaci zhroucení falešného vakua do stabilnějšího vakua. Použili k tomu masivní Rydbergovy atomy a laserové paprsky. Výsledky experimentů dopadly podle předpovědí kvantové teorie pole. Během výzkumu nebyl poškozen ani zničen žádný vesmír.

Bakterie nás doběhly, když ukázaly, že základní poučka genetiky nemusí platit. Všichni vědí, že instrukce pro tvorbu bílkovin jsou zakódovány v DNA. Ale může to být i obráceně? Může bílkovina kódovat DNA?

Američtí vědci postavili jednoduché mechanické počítače, které se kompletně skládají z mechanických komponent a zvládají jednoduché výpočty. Nepoužívají ani kousek mikročipu, ani špetku elektřiny. V budoucnu by mohly vzniknout mechanické počítače do extrémních podmínek nebo třeba chytré reagující materiály.

Kvarky jsou elementární částice, ze kterých se skládají protony a neutrony. Podle standardních představ by se kvarky již neměly skládat z ještě menších částic, ale fyzici rádi zkoušejí štěstí. Tým detektoru CMS zkusil, jestli by data ze srážek na LHC neodhalila, jestli mají kvarky něco uvnitř.

…aneb Výročí formálního popisu druhu Alioramus remotus

Ať je horko nebo zima, evoluce běží dál. Podle výsledků nedávné rozsáhlé studie má na podobu lidského genomu vliv přírodní výběr i v posledních tisících let nejčastěji v souvislosti s rozmanitými chorobami a imunitou. Usměrňující selekce ovlivnila asi 2 procenta našich genů.