- černé díry. Tento fenomén byl alarmisticky medializován jako „náš poslední experiment“. Pokud zde nějaké černé díry vzniknou, pak budou nejspíš tak malé, že se ihned vypaří. J. Bekenstein (autor myšlenky o entropii černých děr) přidává ještě možnost, že vzniknou černé díry menší než atom, které budou oscilovat Zemí sem a tam. Horninou nebo např. lidským tělem by procházely bez interakce. Každopádně – pokud se v CERNu objeví ty nejmenší černé díry a vypaří se podle Hawkingových předpovědí, pak Hawking nejen vyhraje další ze svých sázek, ale také nejspíš získá Nobelovu cenu.
- strunová teorie. Urychlovač pochopitelně pátrá pouze v rozměru energií, které mu jsou dostupné, i zde by se však prý mohly objevit náznaky existence skrytých dimenzí, což by byl argument ve prospěch superstrun (a dále souvisí s potřebou objasnit, proč je gravitace v porovnání s dalšími základními interakcemi tak slabá). Nicméně tato možnost není příliš reálná.
- supersymetrie. V CERNu by se mohli najít partneři částic, jak je předpovídá teorie supersymetrie. Snad by se tím mohla vysvětlit i skrytá (temná) hmota. Kandidáty jsou zde např. hypotetické částice gravitino a gluino.
- antihmota. Existující asymetrii mezi hmotou a antihmotou by mohly pomoci objasnit experimenty spojené s rozpadem mezonu B.
- srážení těžkých jader může zvýšit naše porozumění kvark-gluonovému plazmatu, tedy zřejmě hlavního materiálu ve vesmíru krátce po velkém třesku.
- mohou být objeveny i další exotické částice související s Higgsovým bosonem – lehký nebo těžký Higgs.
Zdroj: David A. Aczel: Okamžik stvoření – CERN a velký hadronový urychlovač, Universum 2012