feed info

230 článků z natur.cuni.cz

Náhled do tajů organické syntézy: nová cesta k cytotoxickým látkám

Víte, jak probíhají prvotní stádia zrodu molekul, které po jejich dlouhé cestě z chemikovy hlavy až do platíčka s tabletkami či injekce s roztokem známe jako léčivé látky? Že jste nikdy neslyšeli o organické syntéze? Jsou to však právě vědci věnující se tomuto oboru, kteří často stojí za úplně prvotními nápady, jak tyto molekuly syntetizovat a jsou tak...


Úterý 26. října 2021


Slaná či sladká? Na tom záleží.

Na výskyt mlh má vliv mnoho faktorů. Základními předpoklady pro to, aby mlha vůbec vznikla, jsou dostatečná vlhkost vzduchu a existence kondenzačních jader. Faktorů ovlivňujících vznik mlh však je mnohem více a stále zatím nejsou dostatečně prozkoumány. Mezinárodní vědecký tým Ivy Hůnové z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy...


Pondělí 4. října 2021


Kolik jídla vyhodí české domácnosti?

Plýtvání jídlem je celosvětový problém. Podle FAO (Organizace OSN pro výživu a zemědělství) se na světě ročně vyhodí až 1/3 – tedy zhruba 1,2 mld. tun – vyprodukovaných potravin. V Evropě se pak podle dat EU ročně nevyužije asi 20 % jídla. Na potřebě tyto objemy redukovat panuje mezinárodní shoda. Například členské země OSN si v programu Cíle udržitelného...

Dosud skrytý gekonek objevený českými vědci

I když by se mohlo zdát, že rozšíření živočišných a rostlinných druhů na Zemi je již dobře známo, není tomu tak. Stále dochází k novým nálezům a objevování druhů i v oblastech, které bychom mohli označit za dobře prozkoumané. Překvapivý objev se povedl i českým vědcům v čele s Jiřím Šmídem a Lukášem Polou z Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty...


Středa 29. září 2021


Chemici jako děti Slunce na cestě ke hvězdné budoucnosti chemie

„Jenže my, my lidé, my děti slunce, světlého zdroje života, my sluncem zrození, my nad tím černým strachem ze smrti zvítězíme!“ Tato slova vložil do úst chemika Protasova ruský spisovatel a dramatik Maxim Gorkij ve své hře Děti Slunce již v roce 1905. Jeho vyjádření se stalo inspirací pro komunikační strategii „Chemici jako děti Slunce“, kterou navrhují Mgr....


Neděle 12. září 2021


První fluorescenční barvivo pro sledování amyloidních fibril v živých buňkách

Amyloidní plaky jsou charakteristickým znakem mnoha neurodegenerativních onemocnění, mezi něž patří např. Alzheimerova, Parkinsonova či Huntingtonova choroba. Jak naše společnost stárne, tyto nemoci postihují čím dál více lidí a způsobují těžké chvíle nejen samotným pacientům ale hlavně jejich nejbližším. Selektivní pozorování amyloidních plaků je zásadní pro...


Pondělí 6. září 2021


Čeští polárníci jsou připraveni na budoucnost

Předvídání vývoje krajiny vychází ze znalosti současného stavu zájmového území a jeho změn v minulosti. Skupina odborníků v čele se Stephenem J. A. Jenningsem z Masarykovy univerzity v Brně dokončila mapování nehostinné oblasti poloostrova Ulu, jež by mohla být obrazem budoucího vývoje dalších oblastí Antarktického poloostrova. Na výzkumu se významně podílel i...


Neděle 29. srpna 2021


Pohled na zoubek slonům a starožitníkům

Se slonovinou se obchodovalo již od pravěku, dokud nemusel být tento typ komerční činnosti před více než třiceti lety na základě mezinárodní úmluvy zcela zakázán, aby nedošlo k úplnému zdecimování zbývajících slonů. Zákaz obchodu však není kompletní. Například v EU se stále povoluje obchod se starožitnostmi vyrobenými ze zvířat, která byla zabita více než 50...


Úterý 24. srpna 2021


Co je malé to je hezké? A někdy i toxické.

S mikroplasty se v poslední době doslova roztrhl pytel. Jsou všude, ve vodě, v půdě, vzduchu, a dokonce i ve vzdálených oblastech jako je třeba Arktida. Studium vzájemného působení mikroplastů a běžných organických polutantů se přitom doposud soustřeďovalo zejména do oblastí oceánů a vodních zdrojů. Jejich přítomnost v půdě je však o řád vyšší. Doktorandka...


Pátek 20. srpna 2021


Železo hvězdou nového přístupu k léčbě rakoviny

Rakovina – zákeřné onemocnění, se kterým se jen za rok 2020 celosvětově potýkalo přes 19 milionů pacientů a skoro 10 milionů z nich mu podlehlo. Není tak divu, že hon za novými a účinnějšími způsoby léčby je stále v popředí zájmu vědců i široké veřejnosti po celém světě. Zvláštní pozornost se v posledních letech soustředí hlavně na cílenou léčbu,...


Úterý 10. srpna 2021


Proč zíváme (déle než ptáci)?

Léto, horko, zatemněná místnost a nudná přednáška – situace, kdy se chce zívat snad každému z nás, i když to není zrovna dvakrát vhodné. Mnoho z nás si jistě položilo otázku, proč vlastně zíváme. Stejně tomu bylo v průběhu let pro tucty vědců, a tak ve společnosti koluje spoustu různých odpovědí na tuto otázku. Tou nejpopulárnější by pravděpodobně bylo,...


Pátek 23. července 2021


Záhadné organismy měnící rtuť pod Grónským ledovcem vědcům stále unikají

Rozlehlé ledovcové masy na naší planetě bezútěšně tají a v souvislosti s tím se hovoří zejména o nebezpečí zvedající se hladiny světového oceánu. Jedním z gigantických pevninských ledovců, který v současné době ztrácí na objemu, je i Grónský ledovec. Pokud by došlo k roztání celého Grónského ledovce, zvedla by se hladina světového oceánu až o 7 metrů....


Středa 14. července 2021


Mars: cesta k methanu a (mnohem) dál

Curiosity neboli zvědavost ‒ důležitá kosmická sonda ale také běžná emoce spojená s objevováním neznámého. Ačkoliv jsme v současnosti svědky počátků kosmického turismu, vesmír a jeho chemie jsou stále opředeny mnoha otázkami. Velkou neznámou byl pro vědce původ methanu, který na Marsu objevila právě sonda Curiosity. Na Zemi je jeho vznik spojený hlavně s...


Pondělí 21. června 2021


Když šel sopečný popel přes celé Čechy

Velké výbuchy sopek jsou pro tuzemce známé asi především z katastrofických filmů, a rozhodně ne z naší krajiny. Nicméně i u nás byla historie místy značně výbušná. Jednou ze záhad geologické minulosti Českého masivu byla všudypřítomná vrstva tufu (zpevněného sopečného popela), zvaného bělka, v karbonských pánvích středních a západních Čech. Jak ale...


Pátek 18. června 2021


Experimentální rozklad

Depozice síry a dusíku velmi významně ovlivnily ekosystémy celé severní polokoule naší planety. Působení kyselých dešťů mělo významný vliv nejen na změny pH vod a vyplavování důležitých iontů z půdy do povrchových vod, ale také na změnu rychlosti rozkladu rostlinného opadu a tím i na globální koloběh uhlíku. Na rychlost rozkladu má přitom vliv více faktorů....


Pondělí 31. května 2021


Jak hlubokovodní vampýrovky ke svému habitatu přišly

Mezinárodní vědecký tým pod vedením docenta Košťáka z Ústavu geologie a paleontologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy publikoval v prestižním časopise Communications Biology vědeckou studii popisují zajímavou fosilii z Maďarského muzea přírodní historie. Práce přináší prohloubení znalostí o dnešních hlubokovodních vampýrovkách. Na článku...


Čtvrtek 13. května 2021


Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za akademický rok 2019/2020 – Mimosekční předmět

Cenu velemloka za nejlepší mimosekční předmět dostal letos RNDr. Tomáš Křížek Ph.D. (*1989) za jeho přednášku “Prezentace a veřejné projevy”. Na katedře analytické chemie také vede cvičení z analytické chemie. Na analytickou chemii se zaměřuje i jeho výzkum. Jako popularizátor vědy se také účastní projektu Začni (si) s přírodovědou. Problematice veřejného...


Pátek 7. května 2021


Ponurá atmosféra Transylvánie se vytrácí?

Mlha. Fenomén často skloňovaný v mnoha souvislostech, avšak mnohdy i opomíjený. Vzhledem k významnému vlivu na hydrologickou bilanci, změnu dohlednosti i atmosférickou depozici znečišťujících látek představuje významný jev, který má důležitý vliv na krajinu a ekosystémy. Současně není úplně jednoduché předem odhadnout její výskyt, jelikož existuje velké...


Úterý 4. května 2021


Jaké jsou nejnovější poznatky o vodě v Hranické propasti?

V roce 2016 bylo potvrzeno, že Hranická propast je s dosud poslední naměřenou hloubkou své podvodní části 404 m nejhlubší zatopenou propastí na světě. Hranická propast je však pozoruhodný krasový fenomén z řady pohledů – nejen svými rozměry. Rozsáhlý řešitelský tým vědců a speleologů se v rámci projektu Expedice Neuron Nadačního fondu Neuron zaměřil mimo...


Pátek 30. dubna 2021


Český otisk v novodobé paleontologii

Porozumnění minulosti nám pomáhá lépe pochopit současnost a předpovídat budoucnost. Nálezy z minulých dob jsou tak více než žádoucí. Objevit je však mnohdy není jednoduché a skýtá mnoho zkušeností a někdy i náhod. Profesor Zlatko Kvaček z Ústavu geologie a paleontologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy popsal jeden z nových nálezů na českém území,...


Středa 28. dubna 2021


Z teorie do zkumavky aneb unikátní zlatný klastr a další sloučeniny

Co se vám vybaví, když se řekne zlato? Pro většinu z nás by odpověď pravděpodobně byla drahé šperky či zlaté cihly ukryté v trezorech. Chemická laboratoř asi napadne málokoho, avšak i tam můžeme zlato najít. Ne ale tak jak ho známe běžně, nýbrž ve formě sloučenin, z nichž některé mají unikátní vlastnosti. Příprava a studium takových látek se staly středem...


Sobota 24. dubna 2021


Mužská plodnost – ohrožena parazity?

Parazitární onemocnění toxoplazmóza v současné době postihuje až třetinu obyvatel Země. Již dříve se vědělo, že je nebezpečné zejména pro pacienty se sníženou imunitou a také pro nenarozené děti, pokud dojde k nakažení v době těhotenství. Má však parazit Toxoplasma gondii vliv i na lidskou plodnost? Na to se blíže podívala skupina odborníků. Výzkum byl...


Pátek 16. dubna 2021


Nový minerál maletoyvayamit

Ne každý den se vědcům při provádění geologických studií podaří v přírodě nalézt nový minerál. Jeden takový se při výzkumech v odlehlých oblastech Kamčatky podařilo popsat skupině ruských a českých vědců za přispění pracovníka Univerzity Karlovy RNDr. Marka Tuhého. Maletoyvayamit, jak byl minerál následně pojmenován, byl podrobně zkoumán právě v České...


Sobota 10. dubna 2021


Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za rok 2019/2020 – Biologie

Doc. RNDr. Magdaléna Krulová, Ph.D. (*1969) je imunoložka působící na Katedře buněčné biologie. Jejím hlavním vědeckým zájmem je studium buněčných mechanismů vedoucích k protizánětlivému směřování imunitní odpovědi. Zkoumá kmenové buňky, především jejich protizánětlivé a regenerační vlastnosti. V současné době se spolu se svými studenty a kolegy zabývá...


Čtvrtek 1. dubna 2021


Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za akademický rok 2019/2020 – Geografie

Laureátem ceny Studentský velemlok za akademický rok 2019/2020 za geografii, konkrétně za přednášku a seminář Praktické aspekty výuky zeměpisu, se stal RNDr. Tomáš Měkota (*1993). Na Přírodovědecké fakultě vystudoval Učitelství geografie a matematiky. V současnosti je členem Centra geografického a environmentálního vzdělávání, kde se v rámci své doktorské práce...