Tak trochu symbolicky k tomu britští vědci zveřejnili objev 5 000 let starého „prototypu“ slavného Stonehenge. Tvrdí, že už tehdy šlo o určování slunovratu.

Tým kosmologického mainstreamu ostře vystoupil proti zpochybnění věrohodnosti supernov typu Ia v roli standardních svíček. Když jsou ve hře nobelovky, jdou žerty stranou. Jak se zdá, tradiční pohled prozatím zvítězil, což ale také znamená, že jsme ohledně zrychlování rozpínání vesmíru nic nevyřešili.

Hodně malý a nemilosrdný nanopredátor velamenicoccus likviduje vláknitého metanogena methanothrix, který se živí po pomerančích vonícím limonenem. Vědci přistihli a přímo zobrazili predátorovu intronovou RNA, jak se snaží vlézt do genomu umírající methanothrix. Bylo to jako shakespearovské drama.

Na pařížském veletrhu Eurosatory zazářil pokročilý systém protivzdušné obrany Skyranger 30 instalovaný na obrněném vozidle Lynx KF41. S rychlopalným revolverovým 30mm kanónem KCE a programovatelnou municí typu airburst dokáže sestřelovat i drzé malé FPV drony, s jimiž je jinak na bojištích velká potíž.

Číňané budou jezdit ultračernými auty. Barvy pohlcující víc než 99,5 % dopadajícího světla ale dotáhli k dokonalosti jiní borci.

DARPA financuje vývoj nového typu energetických radiovoltaických systémů, které čerpají energii přímo z radioaktivního rozpadu a mohou fungovat řadu let s minimálními nároky na údržbu. Mohly by se prosadit například při kosmických misích, v podmořské infrastruktuře, v rozmanitých senzorech nebo na vojenských platformách.

Vědci si původně mysleli, že nejstarší kmeny moru nedokázaly zabíjet ve velkém. Nový výzkumu DNA z pohřebišť lovců a sběračů na Sibiři ukazuje, že už v době kamenné mor dokázal vymazat celé tlupy. Lidé ho tam zřejmě chytili od svišťů, kteří ho ostatně přenášejí dodnes.

Hippodamos byl řecký architekt a urbanista, působil v 5. století před n. l. Jeho koncept výstavby městských čtvrtí se tak líbil a byl natolik dobře funkční, že ovládnul urbanistiku následujících století.

Už to bylo nějakou dobu na spadnutí a teď se to konečně podařilo. Čínský a rakouský tým nezávisle na sobě postavily a otestovaly jaderné hodiny, které využívají jádra atomů thoria-229 v krystalech fluoridu vápenatého. Radost fyziků je veliká, možnosti uplatnění v základním výzkumu i aplikacích lákavé.

…aneb Představuje se pozdně jurský dryosaurid Dysalotosaurus

Finská technologická skupina Wärtsilä nedávno spustila svou čtyřtaktní obludu Wärtsilä 31H2 poháněnou vodíkem, ve španělské národní síti ve městě Bermeo. S tak velkým motorem na vodík to bylo poprvé na světě. Podobné vodíkové motory mohou stabilizovat rozvodné sítě obnovitelné energetiky nebo třeba pohánět datacentra.

Po celý středověk byly v Evropě jako starověké jazyky známy starořečtina, latina, hebrejština a aramejština. Na universitách se běžně vyučovaly. Když evropská jazykověda v 18. století objevila sanskrt, jazyk starověké indické literatury, bylo to velké překvapení. Český podíl na zkoumání staroindického jazyka se datuje do roku 1749. S tím spojená historie tohoto...

Podle některých představ nemá vesmír na základní úrovni žádný čas a existuje jako neměnný kvantový stav. Fyzik Giovanni Barontini prokázal, že čas se vynořuje ze změn, které se ve kvantovém systému odehrávají. Takový „entropický“ čas plyne pouze jedním směrem, vytváří zřetelnou „šipku času“ a může zrychlovat či zpomalovat podle chování systému.

Vezměte jílové minerály s grafenem, které jsou protkané sítí nepatrných kanálků o průměru kolem jednoho nanometru. Naplňte kanálky vodou a získáte pozoruhodný superkondenzátor, v němž je elektrolytem jen a pouze čistá voda, která má díky nanometrovým kanálkům exotické vlastnosti.

Černé díry jsou sice ikonické objekty astrofyziky, ale se všemi svými absurdními nekonečny jsou v mnoha ohledech přítěží. Dvojice fyziků z Frankfurtu nabízí jako alternativu gravastary, které obsahují kromě běžné i temnou hmotu. Zhroucení do černé díry v nich zarazí jejich vlastní malý Velký třesk a vznik minivesmmíru, jehož rozpínání stabilizuje gravastar.

Pětatřicet kilo těžký humanoidní robot Pemba vyrobený čínskou společností Unitree Robotics stanul na vrcholu ekvádorské sopky Chimborazo. V plánu má výstupy i na další hory včetně Mount Everestu. Vše bez kyslíkového přístroje.

Pozoruhodný systém komunikace mezi ptačími rodiči a jejich nevylíhlými potomky slouží jako účinná ochrana nové generace před ničivými vedry.

Letadla jsou továrny na emise. Co kdybychom ale vyráběli letecké palivo z něčeho, co se válí všude kolem? Nová metoda výroby leteckého palivo z plastového odpadu zahrnuje tandemový průtočný reaktor, v němž se nejprve plastový materiál rozkládá hydropyrolýzou a poté hydrogenací vzniká letecké palivo bohaté na cykloalkany.

Pokud se vesmírem potulují primordiální černé díry planetkové až lunární velikosti, mohla by je občas pohltit hvězda, která se jim připlete do cesty. Jak taková nešťastná hvězda asi skončí? A co bychom mohli v takovém případě pozorovat? Odpověď nabízejí modely vývoje hvězd s magnetohydrodynamickými simulacemi.

Britská společnost Thales (UK) nedávno otestovala svou mikrovlnnou zbraň RapidDestroyer ve vylepšené verzi se čtyřmi anténami a umělou inteligencí. Je sice určená proti celým hejnům dronů, ale v tomto případě šlo o testy s jednotlivými drony, v nichž vývojáři sledovali, jak mikrovlnný úder likviduje zasažené drony.

Nedávno vyšla kniha s tímto názvem a s podtitulem Atlas exkurzí po pamětních místech vědy v českých zemích. Krom toho je na webu volně přístupná rozsáhlá aplikace Živá mapa dějin přírodních věd v českých zemních, s velkým množstvím dalších aktivních odkazů.

Z pohledu toxikologa jsou Azorské ostrovy na první pohled docela nuda. Nežijí zde žádní hadi ani štíři, a nenajdete tu ani chemičku chrlící průmyslové jedy. Pokud pomineme několik dráždivých endemických rostlin, například místní pryšec azorský (Euphorbia azorica), patří k nejvýznamnějším toxikologickým hrozbám invazní libora měňavá (Lantana camara).

…aneb První objev fosilních angiogenních struktur u krále dravých dinosaurů

Na řadě míst světa je hmyz oblíbenou pochoutkou. Obyvatel severní části Eurasie se to ale netýká. Analýzy genomů ze zubního kamene dávných lidí prozradily, že živili hmyzem v porovnání s lidmi z teplejších oblastí jen příležitostně. Také mají méně účinné enzymy chitinázy, které hrají klíčovou roli v trávení hmyzu.