Extrémně zářivá hvězda M31-2014-DS1 z Galaxie v Andromedě najednou prakticky zhasla. Jen tak. Bez ohňostroje, který by otřásl blízkým vesmírem. Teď je patrná jen v oblasti infračerveného záření středních vlnových délek. Nejspíš jsme se stali svědky selhání supernovy a zhroucení hvězdy do černé díry.

Thomas Edison kdysi dávno vymyslel NiFe baterie, které ale nebyly příliš konkurenceschopné. Mezinárodní výzkumný tým postavil verzi 2.0 těchto baterií pro 21. století, založenou na jednoduchých nanotechnologiích. Na kapacitu lithium-iontových baterií sice stále nemají, ale mohly by se uplatnit třeba v solárních systémech.

Potřebujeme i dnes pozemskou astronomii? Vždyť přece v době, kdy již dokážeme dostat do kosmického prostoru i poměrně velké náklady a tím pádem i velké astronomické observatoře, není pozemní astronomie nutná, ani potřebná. Aspoň to by si tedy mohl ledaskdo myslet. Dokonce jsem už viděl i návrh, kdy bylo jednomu ze stěžujících si astronomů doporučeno se obrátit na...

Loňský rok byl vyhlášen rokem kvantové fyziky. Tato teorie spolu se speciální teorií relativity umožnila popsat nejen mikrosvět, ale také studovat vlastnosti a vývoj vesmírných objektů i v extrémních vzdálenostech. Bez ní by se nedal vybudovat realistický kosmologický model. Podívejme se na některé oblasti uplatnění kvantové fyziky při našem poznávání vesmíru.

Fyzici New York University postavili kouzelně jednoduchý časový krystal z polystyrenových kuliček a zařízení pro levitaci na zvukových vlnách. Kuličky se vznášejí na zvukových vlnách a navzájem interagují díky rozptýlenému zvuku. Výsledkem je, že ignorují zákon akce a reakce. Pohybují se nerecipročně.

Moltbook byl jenom začátek. I když se tam nejspíš nezjevil Skynet, mezi AI agenty se tam objevuje nečekané chování. Kromě toho Moltbook inspiroval vytvoření vesmírné masivní multiplayerové online hry SpaceMolt, kterou hrají AI agenti za přihlížení lidských diváků.

V minulém dílu našeho seriálu jsme se věnovali programu Apollo. Už je ale čas se podívat jinam, totiž na nejdůležitější fyzikální objevy za nimiž stály kosmické observatoře.

Společnost Unitree oblékla svého humanoida G1 do péřovky, dala mu plastové chrániče na nohy a poslala ho na sněhovou pláň, kde teplota dosahovala až mínus 47,4 °C. Humanoidi si teď musejí zvykat na dost drsnější podmínky než je to teplo u domácího krbu nebo v kanceláři.

V dramatické zóně přílivu v Novém Skotsku vykopali pozoruhodného tvora, který podle nalezené lebky nejspíš byl jedním z nejstarších býložravých obratlovců. Tyrannoroter heberti byl v takovém případě před asi 307 miliony let odvážným průkopníkem strategie, která nám dneska přijde úplně všední.

Společnost Lockheed Martin se vytasila s pozoruhodným podmořským bojovým dronem, který rafinovaně využívá strategii lodivodů a podobných ryb. Dokáže se zachytit na spřátelených lodích a ponorkách a nechává se vozit, aby šetřil energii. Hejna dronů Lamprey by mohla monitorovat a bránit podmořskou infrastrukturu.

…aneb Výročí druhu Proceratosaurus bradleyi

Malé červené tečky, které Webbův dalekohled pozoruje pár set milionů let po Velkém třesku, by podle nových simulací mohly být čerstvé černé díry přímého kolapsu, které se zrodily přímým zhroucením mračen chladného vodíku. Pokud to sedí, byl by to velký průlom v chápání vývoje raného vesmíru.

Rentgenový teleskop Chandra je jedním z nejdůležitějších kosmických dalekohledů minulosti i současností. Na svém kontě má celou řadu důležitých fyzikálních a astronomických objevů, i množství velmi povedených fotografií.

Jaderná fúze se stává strategickou energetickou technologií s dopady na energetickou bezpečnost, klimatickou politiku a průmyslovou konkurenceschopnost vyspělých zemí. Spuštění prvních fúzních elektráren je novou globální politickou prioritou.

Původně čínská svítilka Lycorma delicatula se ve 21. století stala invazním druhem. Lavinovitě se šíří v Jižní Koreji, Japonsku a od roku 2014 i ve Spojených státech. Bizarně vyhlížející hmyz, který ohrožuje celou řadu pěstovaných plodin, prošel tvrdým přírodním výběrem v čínských městech a do světa vyrazil s úspěšnými adaptacemi.

Život je příjemný! Jsme doma tady na světě, tak si toho máme užít. Ovšem kultivovaně, aby se příjemnost neobrátila v nepříjemnosti, což vyžaduje nečekanou míru askeze. K tomu zjednodušený a problematický atomismus, který přesto sehrál v dějinách vědy pozitivní roli.

Je mužství v krizi? A je lékem hormon testosteron? Co na to sociální sítě a co vědci?

Představte si počítač s jednoduchými fotonickými komponentami, který pracuje podle sto let starého matematického modelu ferromagnetismu, mapuje optimalizační problémy na síť navzájem propojených „spinů“ a počítá tak, že hledá stav s minimální energií. Fotonický Isingův počítač je jako zjevení.

V Číně roste jeden větrník za druhým. Čínská státní korporace Three Gorges Corporation připojila ke síti 20MW turbínu, která by měla být první v komerčním provozu na světě. Rotor o průměru 300 metrů se točí ve výšce 174 metrů nad mořskou hladinou, asi 30 kilometrů od pobřeží. Jak dlouho asi tenhle rekord vydrží?

Většina živočichů se ohně bojí. Prchají před ním. Lidé si asi tak před milionem let a možná ještě podstatně dříve přinesli oheň domů. Je to fajn pomocník, ale dovede ošklivě popálit. Podle nového výzkumu jsme od té doby vystavení popáleninovému přírodnímu výběru, který přizpůsobuje naše hojení ran a imunitní systém.

Čínská média informují o kompaktním vysokoenergetickém mikrovlnném systému TPG1000Cs, jehož vlastnosti by měly překonávat vše, co jsme zatím doposud viděli. Asi 4metrová a 5tunová mikrovlnka by měla pálit 20gigawattové pulzy nepřetržitě až minutu. Prý by mohla ohrozit satelity na nízké orbitě, včetně Starlinku.

Evropský teleskop Euclid, součást střední třídy průzkumných misí Evropské kosmické agentury odstartoval do kosmického prostoru v roce 2023. Jeho hlavním úkolem je prozkoumat dominantní, avšak dosud velmi tajemné temné složky našeho vesmíru, tedy temnou hmotu a temnou energii a dále zpřesnit některé klíčové kosmologické parametry. Těšit se můžeme na celou řadu...

Uprostřed Mléčné dráhy něco je. Něco nesmírně hmotného a neviditelného. Neviděný objekt Sgr A*ale nemusí být nutně supermasivní černá díra. Podle mezinárodního týmu fyziků by se mohlo jednat o koncertovanou masu temné hmoty, pokud temnou hmotu tvoří fermiony. Prozatím to nelze spolehlivě rozlišit, bude to chtít další pozorování.

Do programu vývoje letounu 6. generace F/A-XX, námořní varianty konceptu Next Generation Air Dominance (NGAD), hodlá vstoupit velmi extravagantní SM-39 Razor. Vypadá skvěle, má oslnivé parametry, ale jistou vadou na kráse je, že za ním stojí společnost Stavatti Aerospace s pochybnou pověstí.