Mezinárodní tým oprášil hypotézu prvotního hydrogelu z roku 2005 a navrhuje, že veškerá sláva života, kterou dneska kolem sebe vidíme, mohla vzniknout jako nějaký plivanec. Nezní to příliš hrdě, ale hydrogel jako prostředí pro vznik protoživota nabízí zajímavé výhody.

Trochu opomíjené muzeum, neboť se nachází bokem hlavních turistických tahů. Přitom jde o krajské muzeum Kyklad, s řadou pozoruhodných exponátů, především z rané doby bronzové.

Mořské vlny jsou nabité energií, která je v rámci možností spolehlivá. Stačí ji jenom vytěžit. Dánská společnost Wavepiston se domluvila s vládou Barbadosu a společně spouštějí pilotní projekt 50MW vlnové elektrárny, která vyrábí elektřinu a současně pohání odsolování mořské vody.

Unitree Robotics vypustili skupinu robotů do středověkého Chrámu nebes v Pekingu a nechali je tam u příležitosti čínského Nového roku předvést proklatě synchronizovanou kung-fu show. Nemusíte mít roboty v lásce, ale musíte uznat, že jsou lepší a lepší. Co asi Unitree předvedou příště?

Když potřebujete elektromotor nebo podobné zařízení a potřebujete ho rychle, co si ho vytisknout? V MIT postavili multimateriálovou 3D tiskárnu, která zvládne elektromotor jediným procesem z pěti různých materiálů. Je to revoluce ve výrobě, která by mohla změnit svět.

Měl pomáhat pacientům se zhoubnými nádory. Místo toho se ujal ve sportovním dopingu. I když lze ostarin spolehlivě prokázat, výsledky testů jsou často kontroverzní.

Rumunští biologové vyvrtali 5 tisíc let starý led z jeskyně Scărișoara v západním Rumunsku. Našli tam kmen psychrobaktera, který je nadupaný geny rezistencí proti moderním antibiotikům a také pro ofenzivní údery proti ostatním mikrobům. Je jako kouzelný pramen pro zajímavé biotechnologie.

Americká společnost Thea Energy, spin-out Princeton Plasma Physics Laboratory, navrhla nový koncept stelarátoru, který odstraňuje konstrukční složitost stelarátorů a zásadně zjednodušuje výrobu jeho magnetických cívek. Umožňuje také dynamické řízení konfigurace magnetického pole stelarátoru v reálném čase.

Imunita je úchvatná věc. Hrozně složitá, nebezpečná, ale taky je to neohrožený válečník, když vymyslíte, jak ho povolat do boje. Vdechnutelná „superuniverzální“ vakcína zmobilizuje vrozenou imunitu dýchací soustavy do té míry, že vykostí všechno, co se jen přiblíží. A udrží ji v absolutní bojové pohotovosti měsíce. Prozatím funguje u myší.

V nejbližších dnech by měla startovat první mise lidí k Měsíci po více než půl století. Mise Artemis 2 by měla proletět okolo Měsíce a vrátit se na Zemi již v blízké době. Intenzivně se pracuje na všech komponentách nutných pro cestu člověka na povrch Měsíce. I nyní jde o soutěž dvou velmocenských uskupení, jedno je vedeno USA a druhé Čínou. Podívejme se na...

V německém institutu KIT vyvíjejí plynovou turbínu se spalováním s nárůstem tlaku, která nepotřebuje mechanické kompresory. Teď se jim podařil rekord, když udrželi turbínu v chodu 303 sekund a překonali tím dosavadní rekord americké NASA. Turbínu poháněli vodíkem, ale zvládne jakýkoliv použitelný plyn.

Americký Epirus nedávno otestoval svůj mikrovlnný systém Leonidas proti malému FPV dronu na optickém vláknu. Leonidas takový dron úderem mikrovln zničil. Pokud je známo, bylo to poprvé v historii. Je ale otázkou, jak by mikrovlnný systém, jehož dosah není příliš oslnivý, obstál v pekle dronových bitev na frontové linii.

V prvním díle našeho článku jsme si probrali, proč potřebujeme pozemskou i kosmickou astronomii a jedna se bez druhé neobejde. Dnes navážeme tím, že se podíváme na to, co představuje pro astronomická pozorování ze zemského povrchu hlavní problém. Řekneme si něco k tomu, jak by bylo možné tento problém řešit a proč je to nezbytné, jak z hlediska astronomie, tak z...

Vonné složky kosmetických přípravků mívají obvykle komplexní charakter založený na směsích velkého počtu jednotlivých molekul. Vůně, kterou cítíme v parfému, sprchovém gelu či aviváži, není výsledkem jediné látky, ale dynamické a často chemicky velmi bohaté směsi. Zajímavou výjimku v tomto ohledu představuje lilial

Vesmír je plný magnetických polí, která jsou větší než kupy galaxií. Kde se ale vzala? Podle nového nápadu by jejich vznik a růst mohl souviset s ultralehkou temnou hmotou, pokud existuje a pokud ji tvoří axiony. Kosmologická magnetická pole by v takovém případě vznikala díky axionelektrodynamice.

V laboratořích Idaho National Laboratory (INL) vyvíjejí 85kW jaderný mikroreaktor MARVEL (Microreactor Applications Research Validation and Evaluation). Pomáhá jim s tím pozoruhodný LEDkový simulátor v životní velikosti ViBRANT, který je jako MARVEL bez jaderných záležitostí.

Tým University of California – Santa Barbara vyvinul nový systém s molekulárním termálním ohříváním (MOST), založený na izomeru pyrimidonu. Biologové tuto látku znají z molekul DNA poškozených ultrafialovým zářením. Pojme ohromující množství energie a jako bonus ji lze rozpustit ve vodě.

Jetty McJetface čili událost slapového roztrhání hvězdy AT2018hyz, známe od roku 2018. Oproti očekáváním stále zesiluje a zřejmě bude zesilovat dál. Podle výpočtů vyzařuje tak extrémní množství energie, že se směle vyrovná výtryskům gama záření GRB, považovaným za nejvíce energetické jevy ve vesmíru.

Jak fungoval „RNA svět“ a jak z něj povstaly první organismy na naší planetě? Vědci odhalili nejstarší možný mechanismus pro kopírování dědičné informace.

…aneb Dvojí výročí druhu Antarctopelta oliveroi

Testování prokázalo, že interceptor Coyote Block 3 Non-Kinetic společnosti Raytheon účinně zasahuje proti skupinám dronů s blíže neupřesněnou elektromagnetickou zbraní, po jejíž aktivaci padají malé drony z oblohy jako hrušky. Potom je možné Kojota chytit do sítě a použít znovu.

Extrémně zářivá hvězda M31-2014-DS1 z Galaxie v Andromedě najednou prakticky zhasla. Jen tak. Bez ohňostroje, který by otřásl blízkým vesmírem. Teď je patrná jen v oblasti infračerveného záření středních vlnových délek. Nejspíš jsme se stali svědky selhání supernovy a zhroucení hvězdy do černé díry.

Thomas Edison kdysi dávno vymyslel NiFe baterie, které ale nebyly příliš konkurenceschopné. Mezinárodní výzkumný tým postavil verzi 2.0 těchto baterií pro 21. století, založenou na jednoduchých nanotechnologiích. Na kapacitu lithium-iontových baterií sice stále nemají, ale mohly by se uplatnit třeba v solárních systémech.

Potřebujeme i dnes pozemskou astronomii? Vždyť přece v době, kdy již dokážeme dostat do kosmického prostoru i poměrně velké náklady a tím pádem i velké astronomické observatoře, není pozemní astronomie nutná, ani potřebná. Aspoň to by si tedy mohl ledaskdo myslet. Dokonce jsem už viděl i návrh, kdy bylo jednomu ze stěžujících si astronomů doporučeno se obrátit na...