90 článků z PONDĚLÍ 5.12.2022

Spaseme, nebo spasíme svět?

Když se formovala ochrana přírody a vznikaly první národní parky, málokdo si zřejmě dovedl představit, jaké rozměry přetváření planety člověkem nabere. Lidská populace a její blahobyt čím dál více ohrožují rozmanitost živé přírody a vedou ke ztrátě ekosystémových služeb. Můžeme nepříznivé trendy ještě zvrátit? Již nyní je zřejmé, že pouze péčí o...

Vodík: 74 % viditelného vesmíru

Téměř tři čtvrtiny (74 %) veškeré viditelné hmoty ve vesmíru tvoří vodík. S trochou nadsázky by se tudíž dalo říci, že historie vesmíru je historií vodíku. V astronomii to v jistém smyslu platí – když mluvíme o ionizovaném prostředí, máme na mysli primárně ionizaci vodíku, molekulární prostředí znamená prostředí, kde existuje vodík v molekulární...

„Taková chybovost podpisů je vyloučena,“ říká Tomáš Březina ke své kandidatuře na Prezidenta České republiky.

„Je naprosto vyloučené, aby tzv. chybovost podpisů předaných Ing. Tomášem Březinou činila v průměru 29 procent, jak je uvedeno v rozhodnutí MV ČR č.j. MV-193543-5/OV-2022 ze dne 25.11.2022,“ říká ve svém prohlášení Tomáš Březina. Zde je celé jeho znění: Stanovisko k neregistrování pana Ing. Tomáš Březiny mezi zákonné kandidáty pro volbu prezidenta ČR dne...

TRL Space pracuje na největší české družici TROLL

TRL Space Systems, vcelku mladý brněnský startup, jehož jméno a nejen to se každému českému fanouškovi kosmonautiky a kosmického průmyslu muselo vrýt do paměti. Navzdory své krátké činnosti, se firmě v čele s bývalým generálním ředitelem SAB Aerospace Petrem Kapounem, daří získávat milionové kontrakty a posouvat hranice českého kosmického průmyslu silnou, jasnou...

První panchromatická studie slapového roztrhání hvězdy s výtryskem

Christina Thöne, astronomka z Astronomického ústavu Akademie věd ČR byla členkou týmu, který poprvé zajistil dlouhodobé sledování slapového roztrhání hvězdy – extrémně vzácné události – pomocí infračervených a optických dalekohledů. Jejich článek „A very luminous jet from disruption of a star by a massive black hole“ byl publikován v časopise Nature 30....

Syntetičtí biologové vyrobili minimální bakterii schopnou pohybu

Japonský tým si vypůjčil sedm genů ze spiroplazmy, maličké bakterie bez buněčné stěny, která má zvláštní šroubovicovitý tvar a je schopná samostatného pohybu. Vložili je do upravené mykoplazmy a získali tím první „syntetický“ organismus syn3, který má tvar a schopnosti pohybu spiroplazmy. Buněční mikroboti jsou zase o něco blíž.