84 článků z PONDĚLÍ 4.3.2024

Jak najít molekulu v kupce… jiných molekul

Pátrání po sloučeninách ovlivňujících buněčné procesy patří k významným oblastem současné biologie a biochemie ve vědeckých ústavech i farmaceutických firmách. Hledané molekuly představují též potenciální kandidáty na budoucí léčiva. Chemických látek ale existuje nepřeberné množství, proto vznikly metody a přístupy umožňující testovat klidně i...

Jak to bylo, jak to je?

Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé na naší planetě využívá dvacet aminokyselin? Proč ne méně, proč ne více, proč ne jiné? Nemohl by život fungovat i s jinou molekulární výbavou? Podobné otázky si klade Klára Hlouchová z Přírodovědecké fakulty Univerzity...

Minimální genom

Zkoumáme-li podstatu života, nutně se dostaneme k problému, kde leží hranice mezi živým a neživým. Jaká je nejjednodušší entita, o které můžeme spolehlivě říci, že je živá? Kolik genů jí stačí k přežití? Na tyto a podobné otázky dokážou nejlépe odpovědět bioinformatické a molekulárněgenetické metody, ve kterých se hlavním objektem výzkumu stává...

Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty k Měsíci Artemis II a Artemis III.

Občanská ochrana ohrožených druhů

Občanská věda je dnes už známý a široce využívaný koncept. V rámci jejích projektů spolupracuje veřejnost s vědci na sběru dat v terénu, například při mapování výskytu konkrétních druhů na rozsáhlém území.1) V posledních letech se ale objevuje nová platforma označovaná jako občanská ochrana přírody či Citizen Conservation. Co nabízí?

Otazníky kolem elektromobilů

Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a se souvislostmi zasahujícími do výroby energie, do zpracování drahých materiálů i do chování zákazníků. Proto se přechod na elektromobilitu týká široké škály témat.

Padesát odstínů malých šedých buněk

Když se slavný detektiv Hercule Poirot s oblibou chlubil svými „malými šedými buňkami“, měl nutně jen mlhavou představu o tom, jak vlastně fungují. I když toho dnes o našich neuronech víme mnohem, mnohem víc, pořád to nestačí k tomu, abychom trvale a účinně vyléčili velkou část z jejich mnoha onemocnění.