Obrovská velryba se potápí do temných hlubin oceánu rychlostí přes 12 km/h, aby ulovila svou kořist. Jako vysokorychlostní hostinu popisuje tento lov nová studie kanadských vědců, kteří sledovali chování keporkaků a jejich hon na tresky tmavé v úžině Juana de Fuca u Vancouveru.

Vědci zjistili, že příčinou vyhynutí poslední skupiny mamutů nebylo příbuzenské křížení. Malá přeživší populace se totiž rozrostla z kritického počtu osmi kusů až několik set jedinců. Jejich genom se dokonce začal zbavovat škodlivých mutací.

V areálu přísně tajného Hitlerova štábu, jenž do historie vstoupil pod přezdívkou Vlčí doupě, nalezli amatérští archeologové pět lidských koster, jimž chybí ruce a nohy.

Pět mláďat slona indického bylo nalezeno pod vrstvou hlíny připomínající hrob. Někteří odborníci však pochybují o tom, zda jsou takové nálezy důkazem skutečných pohřebních praktik.

Rozlehlá země jako Spojené státy má i jiná místa než proslulý Yellowstone, kde si můžete prohlédnout okouzlující divy přírody. Některé jsou nenápadné. Další leží až u Nového Zélandu.

Vědci se vydali na nejsevernější pevninské místo grónského pobřeží. Na svých fotografiích nám přibližují zajímavé okamžiky výpravy.

Geoglyf nahého muže se vzpruženým přirozením, oblíbený místními obyvateli, datují vědci nově do ranější historie dnešního Dorsetu v Anglii, než se původně předpokládalo.

Jeden indiánský kmen se snaží o zachování své kultury v tradiční oblasti močálovitých ramen v Luisianě; jejich půdu však pozvolna pohlcuje Mexický záliv.

Badatelé nedávno zjistili, že vývoj rozkladných mikroorganismů v mrtvole se řídí pevnými pravidly. Doufají, že jim to pomůže přesněji určit podrobnosti v případě vyšetřování vražd či podezřelých úmrtí. Výzkum běží na plné obrátky.

Případ sadistického zacházení se zraněným zvířetem ve Wyomingu znovu otevřel ožehavou otázku, kdo se vlků (ne)bojí a proč.

Matematika, fyzika a evoluce spojenými silami vytvářejí některé z nejvíce okouzlujících přírodních útvarů na naší planetě.

Objevte příběh Seiny, ikonické francouzské řeky, která sehrát hlavní roli na olympijských hrách v Paříži. Sledujte její cestu od znečištěné stoky k čisté vodní cestě, vhodné pro plavání.

Říkejte jim prostě mladí a neklidní: kosatky potápějící lodě u Pyrenejského poloostrova nechtějí nikomu ublížit a medializace toho, že se mstí, by mohla vzácné populaci ublížit.

Místem zahájení letních olympijských her v Paříži je legendární francouzská řeka. Co víme o bohyni Sekvaně, která dala této řece svoje jméno.

Věcné, ale i půvabné zvyklosti spojené s uzavíráním manželství v Anglii, zhruba v době bitvy u Waterloo.

S rostoucím povědomím o prospěšnosti chůze se na tradiční poutní cesty vydávají i milovníci fitness toužící zocelit svou mysl i tělo.

Povodně a anomální klimatické jevy, které mají dopad třeba na výši dobře dokumentovaných nahodilých lesních těžeb se se zvýšenou pravděpodobností odehrávají každých 10-11 let a souvisí s průběhem slunečního cyklu. K nejvíc chaotickému typu počasí dochází v minimech a maximech cyklu.

Změna klimatu proměňuje sicilské kopce v tropickou krajinu. Způsob, jakým se tamní zemědělci dokážou této změně přizpůsobit, může být ponaučením pro další jižní státy.

Městečko Abisko leží asi 150 kilometrů severně od polárního kruhu a je jednou z nejseverněji položených švédských osad. Díky své jasné obloze je vysněným cílem fanoušků polární záře.

Vědci zkoumali chuť a zjistili, že se skládá z mnoha komponent. Čemu může náš kuchař vděčit za to, že nám jeho lahůdky zachutnaly?

Astronomové si pochvalují nápad agentury NASA odklízet trosky zařízení z oběžné dráhy okolo Země. Aby se jí to však podařilo, bude muset jednat rychle.

V záplavě „apek“ a dronů se část lidí začíná vracet k prostým radostem. Například z pohybu. V poslední době však také někteří lidé začínají chodit naboso. Není to už trochu moc? Odborníci se podívali na výhody, nevýhody a podmínky takové aktivity.

Dějiny Paříže jsou neoddělitelně spjaty s řekou, která protéká městem již staletí – od dob neolitických osad až po letošní olympijské hry.

Umělci nově využívají k popularizaci ohrožených druhů myšlenku „posledního přeživšího“ a doufají, že tím osloví i mladší publikum.