V Masarykově onkologickém ústavu v Brně mají pacienti každoročně možnost zapojit se  zhruba do 35 nových klinických studií. Lékaři s jejich pomocí ověřují účinnost a bezpečnost nových léčiv. První studie prováděli už před 50 lety. Na počátku nového tisíciletí pak otevřeli specializované oddělení.

Evropská léková agentura (EMA) přezkoumala nejnovější důkazy o použití ivermektinu k prevenci a léčbě nemoci covid-19 a dospěla k závěru, že dostupné údaje nepodporují jeho použití – s výjimkou dobře navržených klinických studií.

Vědcům se po čtyřech letech bádání podařilo rozluštit genetickou informaci třetí nejdůležitější evropské obiloviny, žita. Mezinárodní výzkumný tým pod vedením německého Leibniz Institute of Plant Genetics and Crop Plant Research získal přesnou referenční sekvenci jeho genomu. Na výzkumu se podíleli také olomoučtí vědci z Ústavu experimentální botaniky...

Nový koronavirus Čínou koloval nejméně dva měsíce předtím, než se objevil ve Wu-chanu, ukazuje rozsáhlá analýza amerických epidemiologů. Výsledky výzkumu popsali v odborném časopise Science. Jejich simulace založená na epidemiologických i molekulárních datech o covidu ukazuje, že mutující virus přeskakující ze zvířete na člověka vymírá přirozeně ve více než...

Účinnost vakcíny od firmy AstraZeneca proti lehkému a střednímu průběhu nemoci covid-19  je 79 procent, uvedla britsko-švédská farmaceutická společnost na základě třetí fáze testování vakcíny ve Spojených státech. Americké studie se účastnilo 32 tisíc dobrovolníků, dvě třetiny dostaly vakcínu a jedna třetina placebo. Očkovaní v rámci studie nevykazovali...

Jak mozek ovlivňuje tanec? Co se stane, když člověk nebude spát dost? Je stres dědičný? Co zapříčiňuje poruchy příjmu potravy? Jak vzniká epilepsie? Sobotní díl pořadu Hyde Park Civilizace se zaměřil na pět témat spojených s mozkem. Pozvání přijali Irena Rektorová, Soňa Nevšímalová, Ivan Rektor, Hana Papežová a Milan Brázdil.

Blob, živý organismus, který není ani houba, ani rostlina, ani zvíře, poletí s francouzským astronautem Thomasem Pesquetem na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Francouzští vědci prvoka vápenatku mnohohlavou zkoumají už několik let, v podmínkách vesmíru chtějí objevit její další vlastnosti. Do projektu se zapojí také školy, které budou své vlastní bloby pěstovat...

Nová studie o chování lovených velryb v 19. století může pomoci přiblížit, jakým způsobem se kytovci adaptují na změny způsobené člověkem o dvě století později. Hal Whitehead a Luke Rendell, přední odborníci na kytovce a autoři výzkumu, jehož výsledky zveřejnila britská Královská společnost, si položili prastarou otázku – „Když jsou velryby tak chytré,...

Když si člověk píše poznámky na klasický papír, zapamatuje si toho více, než když informace zaznamenává na digitální zařízení. Naznačila to nová studie, kterou publikoval časopis Frontiers in Behavioral Neuroscience. Používání tradičních sešitů totiž podle vědců vyvolává větší mozkovou aktivitu. 

Na oběžnou dráhu Země o víkendu zamíří nanosatelit s detektorem, který bude zachycovat záblesky gama záření. Svůj podíl na něm má slovenská i česká věda. Vědeckým koordinátorem mezinárodní mise je slovenský astrofyzik Norbert Werner z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Vědci objevili nový druh pravěkého okřídleného žraloka, který se živil planktonem. Jeho tělo i způsob života nápadně připomínají dnešní manty obrovské, přitom ale v oceánech plul desítky milionů let před nimi.

Světová zdravotnická organizace (WHO) spustila celosvětovou kampaň proti ageismu Za svět pro každý věk (#AWorld4AllAges). Je vyvrcholením dlouhé cesty od roku 1968, kdy byl pojem ageismus pro negativní filozofii stojící za věkovou diskriminací poprvé použit americkým gerontologem Robertem Butlerem v souvislosti s neblahými praktikami v poskytování bydlení seniorům. Cesta je...

Předpovídání počasí je nesmírně složité, všechny modely, které to dělají, jsou vždy extrémně zjednodušené. Podobně těžké je popsat i to, jaké je aktuální počasí – a rozhodně k tomu nestačí vyhlédnout z okna. Meteorolog Michal Žák vysvětluje, jak v tom pomáhá takzvaný nowcasting a proč je důležitý.

Jak dlouho vydrží imunita po prodělání covidu-19, je jedna z klíčových otázek současné pandemie. Věnoval se jí rozsáhlý dánský výzkum, jehož výsledky vyšly v odborném časopise Lancet. Jsou výrazně méně optimistické než starší studie na stejné téma.

Vědci z Národního ústavu duševního zdraví zjistili, že kvůli koronavirovým restriktivním opatřením přibylo dospělých, kteří trpí úzkostnými poruchami nebo depresemi. Ředitel ústavu psychiatr Cyril Höschl ve Studiu 6 v tomto ohledu připomněl, že jedním z rizikových faktorů je také alkohol. Rozhovor s ním vedla Jolka Krásná.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ve Stennisově vesmírném středisku v Mississippi provedl úspěšný statický test motorů nové rakety SLS (Space Launch System), která má v dalších letech dopravit astronauty na Měsíc. Informovala o tom agentura Reuters. Předchozí test v lednu skončil předčasně. Tentokrát však motory podle plánu běžely osm...

Vědci z několika českých a moravských institucí se zaměří na využití modřínu opadavého v českých lesích, které se mění v důsledku klimatické změny a s tím související kůrovcové kalamity. Podle expertů by právě modřín mohl pomoci například s obnovou holin po kalamitě a zvýšit životaschopnost lesů; svým opadem totiž zlepšuje půdu a i ostatní stromy...

Celé Alpy za posledních padesát let zaznamenaly úbytek sněhové pokrývky. Ta v posledních letech napadá později a zároveň dříve taje. Poukázala na to nová studie, kterou zveřejnil žurnál The Cryosphere. Nové poznatky mohou podle jejích autorů  v budoucnu posloužit klimatologům.

Světové oceány jsou obrovským úložištěm nejrůznějších plynů včetně látek známých jako freony neboli CFC. O nich se dlouhodobě ví, že mohou poškozovat ozonovou vrstvu. Za normálních okolností oceány tyto látky vstřebávají z atmosféry a stahují je do hlubin, kde mohou zůstat izolované, a tedy neškodné po celá staletí.

Vědecká expedice z Masarykovy univerzity v Brně zažila v Antarktidě podle vedoucího výpravy Kamila Lásky nebývalé množství prachových bouří. Krajina místy připomínala spíše polární poušť, řekl ve čtvrtek po návratu z expedice. Do vlasti přivezli vědci stejně jako loni desítky kilogramů půdních vzorků i litry vody z ledovců. Brněnští vědci odletěli do...

Nastávající matky reagují na očkování proti koronaviru velmi podobně jako jejich netěhotné vrstevnice. Naznačila to nová, zatím nerecenzovaná studie, kterou publikoval server medRxiv. Podle vědců jsou vakcíny typu mRNA i u této skupiny vysoce účinné. 

Vzhledem k tomu, že silné bouře přicházejí stále dříve a jsou kvůli teplejšímu oceánu pořád častější, rozhodli se meteorologové změnit pravidla pro pojmenování hurikánů v Atlantiku. Od letoška se již nebudou označovat písmeny řecké abecedy.

Roku 2017 objevil dalekohled Pan-STARRS na Havaji první mezihvězdný objekt. Podivné těleso, které přiletělo do naší Sluneční soustavy zpoza jejích hranic, dostalo jméno Oumuamua, což v havajštině znamená „zvěd“ nebo „posel“. Objekt sice na první pohled připomínal kometu, ale měl řadu vlastností tak zvláštních, že se vzpíraly klasifikaci. Někteří seriózní...

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil zvuk, který vydává robotický průzkumník Perseverance při jízdě po povrchu Marsu. Je to skřípání, rachocení a bouchání, které by na pozemské standardy bylo znepokojující. Více než šestnáctiminutový zvukový záznam publikovala na svém webu Laboratoř tryskového pohonu (JPL) NASA v Pasadeně, odkud...