Primordiální kvantové fluktuace mohly vést ke vzniku masivních kup galaxií
Během zlomku okamžiku po Velkém třesku se vesmír nejspíš ohromujícím způsobem nafoukl během kosmologické inflace. Během inflace podle všeho bouřily kvantové fluktuace, které vytvářely zárodky pozdějších objektů rozmanitých velikostí. Podle nového výzkumu mezi nimi byly i masivní kupy galaxií.
Tajemství Artemidina chrámu v Efesu
Nadpis není reklamní, nýbrž tradiční. Efesos a zvláště jeho chrám Velké Artemidy Efesanů, jeden ze sedmi divů světa, je odedávna spojen s řadou tajemství. To základní – skoro příslovečné – tady popíšu, aniž bych je porušil. Nakonec přihodím kuriozity z pozdní antiky.
Sobota 29. dubna 2023
Odposlouchávání v lese: Houby si povídají po dešti
Japonští badatelé připevnili elektrody lakovkám dvoubarvým v lesním podrostu a sledovali, jak si posílají elektrické signály mykorhizními sítěmi. Když zaprší, tak signály mezi plodnicemi sviští jako divé. Kdo by tušil, že se možná budeme zabývat chováním a komunikací hub?
Projekt ISS další minimálně 4 roky s podporou všech partnerů, včetně Ruska
Roskosmos před několika měsíci ohlásil, že od spolupráce na projektu Mezinárodní vesmírné stanice ISS odstoupí již v příštím roce. Podle nové zprávy NASA se na tomto dlouhodobém projektu bude podílet déle – do roku 2028.
Unikátní nález souvku stockholmského skvrnitého kvarcitu v České republice
V glaciální oblasti České Republiky zasažené v pleistocénu kontinentálními zaledněními se nacházejí souvky severských hornin. Podle četnosti výskytu se rozlišují na hojné (např. baltské pazourky), středně hojné a vzácné. Některé jsou extrémně vzácné a jako severské horniny nejsou ze souvků v ČR běžně známy. Takovým unikátem je zde popisovaný nález...
Pátek 28. dubna 2023
Lehká membránová zrcadla pro velké vesmírné teleskopy
Německý vědec úspěšně otestoval inovativní techniku výroby polymerových zrcadel tvarovaných na hladině roztočené kapaliny namísto pevné formy. Výzkum by mohl vést k cenově dostupným velkoplošným reflexním parabolám, které lze svinout, rozvinout a pak i dolaďovat do ideálního tvaru.
RAF úspěšně testovala drony JACKAL s raketami Thales LMM
Britští Flyby Technology se zahraničními partnery vyvíjejí praktické bojové drony JACKAL s kolmým startem a přistáním, které zastanou roli taktické letecké podpory či zbraně proti vrtulníkům a obrněným vozidlům. Jejich potenciál potvrdil i nedávný testy s raketami Thales LMM.
Čtvrtek 27. dubna 2023
Šéfkuchařská inteligence vymyslí recept podle fotky obsahu ledničky
Otevřete ledničku a máte uvařit něco dobrého, podle toho, co tam zrovna je. V této výzvě zdaleka ne každý obstojí. Nová inteligence, která spojuje rozpoznávání obrazu s neutuchajícím nadšením velkého jazykového modelu GPT-4. Je to jízda a to jsme stále teprve na úplném začátku.
Středa 26. dubna 2023
Japonská sonda HAKUTO-R nezvládla přistání
Na Měsíci přibyl nový, žel nefunkční modul se dvěma rovery v útrobách.
Krustovoltaika zařídí obnovu půdy v pustinách
Krustovoltaika velmi jednoduchým a přitom účinným způsobem spojuje solární farmy s velmi potřebnou obnovou biologických půdních krust v pustinách. Je účinná, je levná a dokonale zapadá do globálně se oteplujícího světa. Experimenty v Sonorské poušti dopadly slibně.
Úterý 25. dubna 2023
Podivuhodní BeerBoti urychlují vaření piva
Konstruktéři biobotů z pražské VŠCHT se blýskli novými BeerBoty, kteří by měli zajímat všechny, co se podílejí na vaření piva. Tito hybridní magnetičtí bioboti s posádkou kvasinek urychlují fermentaci piva a podstatně usnadňují závěrečné odstranění kvasinek, které už díky BeerBotům není nutné filtrovat.
Pondělí 24. dubna 2023
Chuchvalce nanodrátků stříbra zvládají učení a paměť podobně jako mozek
Představte si změť samovolně poskládaných nanodrátků stříbra potažených plastem. Nevypadá moc akceschopně, ale přesto je schopná se učit a používat paměť. Časem by se z nanodrátků mohla vynořit syntetická inteligence, která bude fungovat podobně jako mozek, ale na zcela nebiologickém základě.
Dinosaury možná nevyhubil krutý mráz
…aneb Co zjistil nový výzkum o impaktní zimě po dopadu planetky na konci křídy
První přímé pozorování neutrina na urychlovači LHC
Experimentem FASER se podařilo poprvé přímo pozorovat neutrino produkované ve srážkách protonů na urychlovači LHC v laboratoři CERN. Jde o neutrina s nejvyšší energií produkovaná uměle člověkem. Neutrina se stejnou nebo vyšší energií jsme zatím pozorovali pouze u extrémně energetického kosmického záření.
Neděle 23. dubna 2023
Nejnovější pátrání po technosignaturách vesmírných civilizací selhalo. Opět
Astronomové rafinovaně využili data projektu Breakthrough Listen, která pokrývají nejen cílové hvězdy projektu v Mléčné dráze, ale i galaxie v pozadí. Tímto způsobem vlastně proskenovali stovky bilionů hvězdných systémů a pátrali v nich po tak pokročilých civilizacích, že by se mohly prozradit intenzivním rádiovým signálem z okolních galaxií. Doposud...
Pestrou rodinku hypotetických hvězd rozšířily strunové topologické solitony
Američtí fyzici simulovali topologické solitony ve vesmíru, jako první astrofyzikálně relevantní objekty, které jsou těsně spojené s teoriemi strun. Vypadají jako černé díry, ale při detailním pohledu se liší, například tím, že nemají horizont událostí. Až čas ukáže, nakolik je to životaschopný koncept.
Sobota 22. dubna 2023
Na co je vědcům filosofie? Nabídka slušných odpovědí, byť občas provokativních
Půjde o přírodovědce, zvláště o biology. Pominu leckde povinný mem o humanizaci přírodních věd. Možné odpovědi: Pro rozšíření zorného pole (to ne každý potřebuje a vítá). Pro zkomplikování otázek. Pro skeptičtější a opatrnější přístup. Proto, aby ji vědci uviděli uvnitř ve svých oborech, ne pouze jako indoktrinaci ze školení.
Nejtěžší Schrödingerova kočka na světě váží 16 mikrogramů
Původní Schrödingerova kočka nám přijde jako živá, tedy přesněji řečeno jako živá a mrtvá zároveň, i když jde jen o velice chytlavý myšlenkový experiment. Fyzici ale vytvářejí reálné Schrödingerovy kočky, i když jde obvykle o pouhé atomy či molekuly. Tým ETH Zürich přichází s rekordním Schrödingerovým tygrem, který je velký zhruba jako zrnko písku a...
Čtvrtek 20. dubna 2023
Německý Rheinmetall vyvinul pozoruhodnou bombardovací verzi dronu LUNA
Německý koncern Rheinmetall postavil novou verzi dronu řady LUNA, která vypouští létající bomby v podobě obratných malých dronů s náloží. Takový bojový dron zajistí průzkum okolí a zároveň i přesné údery na takticky významné cíle. Drony LUNA se vypouštějí skládacím katapultem, vrací se na padáku a jejich ovládání je velmi snadné.
Středa 19. dubna 2023
Čína předala umělé inteligenci kontrolu nad průzkumným satelitem. A děly se věci
Podle čínského South China Morning Post nedávno umělá inteligence převzala řízení jednoho z mnoha malých čínských satelitů pro dálkový průzkum Země. Inteligence ovládala satelit Qimingxing 1 po dobu 24 hodin a určovala, co bude sledovat. Zvolila bizarní cíle pozorování, což vyvolalo spoustu otázek.
Paliatívna sedácia nie je eutanázia
Paliatívna sedácia je uznaná liečebná procedúra, málo známa verejnosti, ale aj lekárom, snáď s výnimkou hospicov a špecialistov na paliatívnu medicínu. Pritom môže prinášať úľavu trpiacim pacientom počas posledných hodín a dní ich života.
Tajemství vzniku podivné lambdy
Nová studie vědců americké Jeffersonovy laboratoře odhaluje podrobnosti o tom, jak v běžné hmotě vzniká hmota podivná.
Úterý 18. dubna 2023
Obratlovci se zmocnili klíčové novinky pro evoluci oka od bakterií
Na fungování oka obratlovců se významně podílí protein IRBP, který zajišťuje transport molekul vnímavých na světlo. Mezi eukaryotními organismy nikdo jiný takový protein nemá. My obratlovci jsme ho zřejmě získali genetickou loupeží při horizontálním přenosu genu. Zločin byl spáchán před 500 miliony let.
Prodloužené tripy na DMT umožní studovat hranice lidského vědomí
Britští mágové z londýnského Centra pro psychedelický výzkum vymysleli způsob, jak bezpečně prodloužit tripy na silném halucinogenu DMT z typických 10 minut na půl hodiny. Prodloužení usnadní výzkum podivuhodných hyperprostorů a autonomních entit v DMT vizích, stejně jako praktické využití DMT v psychoterapii.
Pondělí 17. dubna 2023
Laureáti Nobelovy ceny proti jaderným zbraním
Možná eskalace konfliktu na ukrajinském bojišti, ale i riziko zažehnutí dalších válečných konfrontací (nejen) mezi státy s jadernou výzbrojí motivovala mnohé významné vědce připojit své jméno k veřejné petici, která vyzývá vlády k závazku, že jejich země žádnou jadernou zbraň nepoužije jako první.