Zázračný uhlík grafyn. Rentgenové dvojhvězdy. Jasný meteor ze 17. 3. Tornáda v USA. Hvězdárna v Chotěvicích.

Dnešní běluhy a narvalové obývají mrazivé moře Arktidy. Jejich nově popsaný pravěký příbuzný však dával přednost životu v teplých vodách.

Mlhy, které se válejí na mořském pobřeží, mohou unášet toxickou rtuť. Ta může poškozovat ekosystémy i lidské zdraví.

Samčí pohlavní orgány, které se nacházejí mimo břišní dutinu, jsou v přírodě běžné. U samic však známe zatím jediný případ.

Vztah k životnímu prostředí a krajině je potřeba rozvíjet nejen u dětí, ale i u dospělých...

Nanočástice z chitosanu brání infekcím ran a podporují hojení. Příjemným bonusem je to, že zřejmě brání i stárnutí pokožky.

Lidský poměr k prasatům je jaksi bytostně ambivalentní: vepř byl oblíbeným zvířetem Jupiterovým a vhodným obětním darem pro řadu antických bohů, kanec se zlatými štětinami jednou z inkarnací indického boha Višnu. Evropská i čínská tradice zná prasátka pro štěstí…

Hostem pátečního Vstupte! je dnes všestranný badatel prof. Stanislav Komárek. Tématem jeho dnešních zamyšlení a pokračováním nepravidelného seriálu pohledů do živočišné říše jsou kapitoly z pohlavního života.

Zajímavé knihy na pultech našich knihkupectví: Hillary Mantelová – Woolf Hall. Téma: Havelské město pražské s prof. Josefem Žemličkou. Příběhy z Paměti národa: Pavel Macháček a razítko gestapa. Přemyslovci – budování Českého státu II.

Na večerní obloze se nad západním obzorem tyčí neobvyklý sloup slabého světla. Jde o tzv. zodiakální světlo, které je právě kolem jarní rovnodennosti nejnápadnější.

V posledních dekádách se v zoologických zahradách rodí málo nosorožců tuponosých jižních. Svůj díl na tom může mít krmení bohaté na fytoestrogeny.

Stromy se tradičně považují za zelené plíce naší planety. Podle nejnovějších výzkumů však také přispívají k elektrifikaci atmosféry.

První obyvatelé Madagaskaru byli Indonésané, kteří se na ostrov dostali náhodou. Naznačuje to zkoumání mitochondriální DNA madagaskarských malgašů.

Ptačí migrace. Energeticky efektivní budovy spoří energii. Antarktický výzkum na stanici J. G. Mendela. Proč chobotnice nepotřebuje svetr.

Oči obřích krakatic a kalmarů jsou větší než fotbalový míč. Podle nové studie jim umožňují včas zpozorovat hlavního nepřítele velkých hlavonožců – vorvaně.

Čtvrteční pořad Vstupte! nás zavede do města Dux. Právě pod tímto názvem musíte na starých mapách hledat město a zámek Duchcov, kde posledních 13 let svého života strávil Giacomo Casanova jako knihovník. Jak s tímto místem souvisí Napoleon Bonaparte?

Vlnu nepokojů známou jako arabské jaro odstartovala jasmínová revoluce v Tunisku. Co ale bylo její podstatou?

Mezinárodní tým vědců, ve kterém je i několik Čechů, propojil šneka a palivový článek. Takový šnečí kyborg může dlouhodobě produkovat elektrickou energii.

Břidlicový plyn může být zajímavým doplňkovým energetickým zdrojem. Jeho těžba ale přináší nová ekologická rizika.

Rozhlasový dokumentární medailon o někdejším politickém vězni Vojtěchu Jandečkovi

Víc než 400 let po objevu unikátního Jupiterova měsíce Io máme k dispozici jeho globální geologickou mapu.

Malí mořští korýši dokážou vystřelit z vody jako raketa a odletět o kus dál. Unikají tak rybám, které na ně mají zálusk.

Obyčejný ibuprofen zřejmě dokáže snížit riziko, že vás ve vysoké nadmořské výšce postihne akutní horská nemoc.

V přímém přenosu se podívejte na přednášky Dne vědy na Filozofické fakultě UK.