Naše pohoří jsou z velké části zalesněna, ne jinak tomu je i na Šumavě. Nejvíce je zastoupen smrkový porost, který také bývá nejčastěji poškozen. Vichřice nebo působení kůrovce patří mezi přirozené typické disturbance, tedy narušení, daného prostředí. Ty mají dále vliv na strukturu, skladbu, diverzitu a celkovou proměnu vegetace. Proto Tomáš Janík a Dušan...

V posledních letech zaznamenáváme návrat velkých šelem do naší krajiny. Rysi, vlci a medvědi znovu osidlují středoevropskou krajinu, na okraji zájmu ale zůstávají menší šelmy, a právě na ty se výzkum týmu ekologů a zoologů nejen z naší fakulty pod vedením Kláry Pyškové z Katedry ekologie zaměřil.

SpaceX staví obří raketu a kosmickou loď Starship (původně BFR) • Jejím úkolem bude doprava lidí na velké vzdálenosti, lety na oběžnou dráhu, Měsíc i Mars • Starship budou pohánět motory Raptor využívající metan

Před dvěma dny jsme psali o prvním objevu TESS a už je zde další a minimálně stejně zajímavý. V rámci pozorování prvního sektoru (25. července až 22. srpna) objevila TESS u červeného trpaslíka LHS 3844 exoplanetu s ultra krátkou dobou oběhu. LHS 3844 b má poloměr 1,3 Země a okolo své hvězdy oběhne za pouhých […]

Astronomové objevili planetu Vulkán, ze které pochází postava pana Spocka ze Star Treku. Pouštní planeta má být podle seriálu součástí systému 40 Eridani. U jedné ze tří hvězd nyní vědci objevili super-zemi. 40 Eridani (HD 26965) se nachází 16 světelných let od nás v souhvězdí Eridanu. Nově objevená planeta má hmotnost nejméně 8,4 Země a […]

Rok 2018 je v Evropě zatím nejteplejší od začátku sledování v roce 1910. Ve srovnání s průměrem 1910 až 2000 bylo letos na našem kontinentu tepleji o 1,83 stupně Celsia. Při srovnání teplotních odchylek za období leden až srpen jsou za letošním rokem na dalších místech v pořadí rok 2014 (odchylka 1,77 °C), 2007 (1,76 °C), 2016...

Máme tady pravděpodobně první objevenou exoplanetu družicí TESS. Během pozorování prvního sektoru našel nový lovec exoplanet pár desítek exoplanet, ale na jejich potvrzení si musíme počkat. Pí Men c může být tou první. Chelsea Huang z MIT a její tým vydali studii o objevu exoplanety u velmi jasné hvězdy Pí Mensae, která se nachází 60 […]

NASA se pochlubila fotografiemi z družice TESS. V současné době probíhá pozorování druhého sektoru, ale snímky byly pořízeny už 7. srpna, kdy TESS sledovala sektor číslo 1. TESS nyní čeká asi rok pozorování jižní oblohy, která je velmi sexy. Na prvních snímcích nechybí slavné Velké a Malé Magellanova mračna, což jsou trpasličí satelitní galaxie naší […]

Bohuslav Balbín byl barokní vzdělanec, kněz, literát a nadaný přírodovědec. Své poznatky shrnul do monumentálního díla, jehož první část s komentáři se podařilo poprvé vydat v českém jazyce. Jeho dílo je přímo nabito podrobnými a zajímavými informacemi z mnoha oborů a nabízí jedinečný pohled na historii české vědy.

Hyperion objevili 16. září roku 1848 americký astronom William Bond se synem a o dva dny později Angličan William Lassel.

Na pískovcových stěnách se často vyskytují větší či menší jamky, které jsou v některých případech odděleny tenkými přepážkami, a připomínají tak včelí plástve. Jak však tyto tzv. voštiny vznikají? Stejnou otázky si položil tým vědců z Ústavu hydrogeologie a experimentálně ověřil dvě nejčastější teorie.

První tranzit exoplanety byl objeven sice až v roce 1999, ale princip detekce znali astronomové už mnohem dříve. Stejným způsobem se hledají zákrytové dvojhvězdy. Rozdíl je jen ve velikosti a zářivosti menšího objektu. Pokud menší a chladnější hvězda přechází před větší hvězdou, dochází k poklesu jasnosti. K sekundáními poklesu dojde také v okamžiku, kdy se...

Družice TESS v současné době pozoruje druhý ze třinácti sektorů na jižní polokouli. Od 21. září bude pozorovat třetí sektor. Data se stahují při každém průletu okolo Země, takže zhruba jednou za dva týdny a dvakrát v průběhu pozorování jednoho sektoru. V každém sektoru měří TESS každé dvě minuty jasnost asi 16 tisíc hvězd. Jednou […]

Na Přírodovědecké fakultě proběhla těsně před začátkem prázdnin neformální konference (kolokvium) o významu vědecké ilustrace. Setkání nad problematikou zobrazování ve vědě, určené pro odbornou i laickou veřejnost, se uskutečnilo na katedře Filosofie a dějin přírodních věd. Organizace se zhostil tým členů Katedry filosofie a dějin (Lucie Čermáková, Eliška...

National Academies of Sciences, Engineering, and Medicine připravila pro americký Kongres velmi podrobnou strategii pro budoucí výzkum exoplanet. Výzkum planet mimo Sluneční soustavu zažívá velký a rychlý rozmach. Náš web bude mít brzy deset let své existence. Když vznikl, znali jsme pár (menších) stovek exoplanet a hltali každý nový objev. Dnes známe tisíce exoplanet a...

Co je zemědělství, kde a kdy vzniklo a jak se šířilo po světě? To jsou otázky, na které hledá odpovědi archeolog Jaromír Beneš.

V Praze-Klementinu, kde se teplota měří od roku 1775, bylo letošní meteorologické léto (měsíce červen až srpen) rekordně teplé. Průměrná teplota 22,7 stupně Celsia byla o 2,7 stupně vyšší, než je normál 1981 až 2010 a o 3,7 stupně vyšší, než byl starý normál 1961 až 1990. Také oproti dlouhodobému průměru 1775 až 2014 byla odchylka stejná, tedy 3,7 stupně...

Mezinárodní konference POČÍTÁME S VODOU umožňuje již čtvrtým rokem zviditelnit určitou oblast týkající se hospodaření s dešťovou vodou. Letošní ročník se bude na nakládání se srážkovými vodami dívat jako na nástroj k rozvoji měst. Může to být příležitost pro vytváření lepšího místa pro život, nikoli další povinnost, kterou je třeba plnit....

Před 12 lety se na Valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie v Praze zrodila definice planety. Pluto bylo vyřazeno ze seznamu planet, ale problém tím neskončil. Definice totiž vůbec nemyslí na planety mimo Sluneční soustavu. Planeta je podle pražské definice zjednodušeně řečeno objekt, který obíhá okolo Slunce, má přibližně kulovitý tvar a vyčistilo okolí...

Existuje několik dokumentů, které uvádějí přehled nejhorších nepůvodních druhů v Evropě a jejichž cílem je zvýšit povědomí o biologických invazích a jejich možném dopadu. Mezinárodní tým, včetně profesora Petra Pyška z Katedry ekologie Přírodovědecké fakulty, se však rozhodl vytvořit první seznam založený na objektivních, přesně definovaných kritériích,...

Přemýšleli jste někdy o tom, že když navštívíte hřbitov, ovlivňujete tím chování jeho obyvatel? Samozřejmě, ne zesnulých, ale těch ještě živých, jako například ptáků. Musí se vypořádat s vaší přítomností, zvyknout si na to, že v oněch místech chodíte, mluvíte, pracujete a měníte tak jejich stanoviště. Peter Mikula z Katedry Zoologie Přírodovědecké...

Smrt slavného dánského astronoma Tycha Braha byla náhlá a kvůli okolnostem a příznakům, které u něj byly během jeho posledních dnů pozorovány, se dokonce předpokládalo, že mohl být i otráven. Předchozí studie však vyvrátily tuto spekulativní hypotézu o otravě a spíše se přikláněly k možnosti akutního onemocnění jako pravděpodobnější příčiny smrti. V roce...

Může planeta přežít výbuch supernovy? Není to jen filozofická otázka nebo myšlenkový experiment. První exoplanety byly objeveny v roce 1992 právě u pulsaru. Za téměř tři desetiletí se však jejich počet rozrostl jen nepatrně. Planety u pulsarů mohly vzniknout před výbuchem supernovy nebo až po něm. Podrobněji jsme to rozebrali v článku Nejšílenější světy: proč...

S Měsícem se sejdou Jupiter, Saturn a hvězda Antares. Ideálně v bezměsíčných nocích se potěšíte pohledem na galaxii v Andromedě.