Americký úřad pro letectví a vesmír (NASA) na svém jednání 24. listopadu opět odložil jeden z posledních plánovaných startů raketoplánů na oběžnou dráhu. Aktuální termín startu raketoplánu k Mezinárodní vesmírné stanici je nyní 17. prosince 2010.

Měření sondy Cassini ukazují, jak výtrysky plazmy, elektrické proudy a magnetické pole Saturnu vytváří lidskému oku neviditelný balet. Ladná souhra hned několika fenoménů v okolí Saturnu je ztvárněna grafikem na obrázku publikovanám NASA 14. prosince 2010. Data s vesmírné sondy obíhající Saturn bohužel nesdělí souvislosti a neukáží všechny procesy, vědci v NASA se...

Pokud se nestane něco nečekaného, čekají nás už jen dva poslední starty raketoplánů v historii. Plavidla, jejichž první testovací let proběhl v roce 1981, už dosluhují. Raketoplány dopravují pasažéry na orbitální stanici se zastaralým vybavením, které jim nedovolí zůstat ve vesmíru přes přelom roku dole na planetě.

S nadcházející misí STS-133 poletí raketoplánem Discovery na oběžnou dráhu také první humanoidní robot Robonaut 2, přezdívaný podle robota z filmů Star Wars R2. Do vesmíru poletí v modulu Leonardo společně se zásobami a novým vybavením orbitální stanice. Ačkoli mezinárodní vesmírnou stanici už navštívilo téměř 200 lidí z 15 zemí, R2 je první humanoidní robot,...

Ruská vesmírná agentura Roskosmos pozastavila činnosti související s vypouštěním družic na oběžnou dráhu, dokud nebude vyšetřena nehoda z minulého týdne. Tři satelity, které byly součástí ruského navigačního systému Glonass nedosáhly minulý víkend oběžné dráhy a skončily v Pacifickém oceánu. Konkrétně bylo rozhodnuto, že potvrzení termínu vynesení...

K několika sondám operujícím na Marsu a v jeho okolí pod taktovkou NASA a ESA se již brzy připojí také ruské a čínské stroje. Cílem Rusů je zkoumání jednoho z měsíců planety Mars, Phobos.

Ruský prezident Dmitry Medvedev propustil dva vysoce postavené odborníky zodpovědné za starty raket na oběžnou dráhu. Zároveň udělil důtku řediteli ruské vesmírné agentury Roscosmos Anatoly Perminovovi. Raketa Proton 3-M 5. prosince po startu neplnáovaně změnila kurz a zřítila se do oceánu. Příčinou bylo podle vyšetřovací komise špatné propočítání paliva...

Tento obrázek byl zachycen sondou Cassini v březnu 2010. Před Vánoci stejného roku potom NASA vydala kompozici několika obrázků pořízených různými způsoby: ultrafialová, zelená a infračervená. Na výsledku jsou vidět zvýrazněné rozdíly mezi barvami jednotlivých oblastí povrchu měsíce Rhea.

Hayabusa je robotická sonda Japonské vesmírné agentury (JAXA), která se vydala na svou cestu v roce 2003. Po sedmi letech se vrátila zpět na Zemi a s kousky asteroidu ve svých útrobách, přistála v australské pustině.

Sonda Cassini na jaře 2010 zaznamenala na druhém největším měsíci Saturnu slabou atmosféru, která je bohatá na kyslík a oxid uhličitý. Zjištěné nové informace byly vědci publikovány 12. listopadu v časopisu Science.

Při zkoumání dat z vesmírného teleskopu Fermi, objevili vědci z NASA dvě obrovské sktruktury podobné bublinám, které se rozpínají od středu naší galaxie. Jejich rozpětí odpovídá zhruba polovině průměru disku Mléčné dráhy.

Podle studie vědců z Institute for Corpuscular Physics (IFIC) a dalších evropských institucí by mohla temná hmota napomáhat přenosům energie uvnitř Slunce a ovlivňovat tím množství neutrin, která se následně dostanou až na Zemi.

Start rakety Proton-M nesoucí s sebou na oběžnou dráhu tři satelity budovaného ruského navigačního systému GLONASS se nezdařil. Raketa se po startu z kazašského Baikonuru odchýlila od své dráhy a skončila v Pacifickém oceánu severně od havajských ostrovů. Podle nejmenovaného zdroje z ruského vemmírného programu není jisté, co se stalo. Raketa neměla žádné technické...

Z floridského mysu Canaveral by měla na oběžnou dráhu odstartovat na raketě Falcon9 Dragon Space Capsule. Tam by měla kapsule absolvovat 4 orbitální oblety Země, a potom přistát v Pacifickém oceánu. Cílem zkoušky je otestovat chování kapsule ve vesmíru, ověřit schopnosti manévrovat a vrátit se na Zemi. SpaceX je jedna ze dvou soukromých společností, které dostaly od...

Vědcům v CERN (Evropské centrum pro jaderný výzkum) se podařilo udržet v magnetickém poli antihmotu zlomek sekundy. Ačkoli se to zdá být velmi krátká doba, ve skutečnosti objev znamená velký skok v porovnání s dosavadními úspěchy. Doba, po kterou jsou vědci schopní antihmotu uchovat v magnetickém poli, je nyní řádově delší a umožňuje tak podrbonější pozorování...

Americká sonda Voyager 1 je nejvzdálenější lidmi vyrobený objekt, v prosinci 2010 byla tato vzdálenost 17,4 miliard kilometrů od Slunce. Od roku 2007, jak se Voyager 1 postupně vzdaloval od středu solárního systému, se rychlost slunečního větru postupně snižovala, až se v červnu 2010 vyrovnala s rychlostí sondy. Vzhledem k tomu, že rychlost větru může být proměnlivá,...

Americká agentura pro letectví a vesmír NASA ohlásila převratný objev bakteriálního života, který se svými základními stavebními kameny liší od všeho ostatního doposud známého života. Objev americké vědkyně Felisy Wolfe-Simon rozšiřuje definici života samotného a způsobuje převrat v několika věděckých disciplínách od biochemie až po astrobiologii.

  Vrcholí Kvadrantidy, jeden z hlavních meteorických rojů v roce. Pozorovat tyto "padající hvězdy" je možné už nyní a pak až do středy 5. ledna. Astronomové předpokládají, že v maximu bude létat 100 až 130 meteorů za hodinu. Pozorování nebude rušit světlo Měsíce, který se blíží novu.  

Dům U kamenného zvonu je součástí Prahy už více než 700 let. Důkazy nabízí písemné materiály, veduty i fotografie. Některé z nich připomněla při přednášce v rámci výstavy Královský sňatek PhDr. Klára Benešovská z Ústavu dějin umění AV ČR.

Ráno 4. ledna budeme moci za příznivého počasí pozorovat částečné zatmění Slunce. Kotouč naší mateřské hvězdy bude zakryt téměř z osmdesáti procent.

Dokončení (1. část) V dubnu 2008 se uskutečnilo setkání ČSPP na Hvězdárně ve Vsetíně. Bylo to možné díky pochopení ředitele hvězdárny pana Jiřího Haase a pracovníka hvězdárny Michala Václavíka. Při jeho organizaci setkání vykonal velký kus práce také Martin Mašek. Na setkání zazněly 3 přednášky: moje, Martina Maška a Jany Plauchové. Také pracovník...

Planety sluneční soustavy jsou většinou jasné objekty, dobře pozorovatelné i malými dalekohledy a za horších pozorovacích podmínek (z hlediska světelného znečištění) – tedy ve městech. Navíc lze těmito dalekohledy rozlišit i takové podrobnosti, jaké nelze vidět na jiných kosmických objektech ani mnohem většími a složitějšími přístroji. A ke všemu tyto...

1. ledna 2011 je tomu na den přesně 210 let, co byla spatřena první planetka. Bylo to 1. 1. 1801, shodou okolností první den 19. století. Italský astronom Giuseppe Piazzi zpozoroval hvězdičku asi 9 mag, která se pohybovala na pozadí ostatních hvězd. V dnešním slova smyslu chybělo do jejího potvrzeného objevu ještě mnoho, avšak přesto [...]