Tým University of California, Davis vyvinul pozoruhodné zobrazovaní zařízení DeepInMiniscope, které v reálném čase a s vysokým rozlišením snímá mozkovou aktivitu. Nemá klasické čočky, nýbrž soustavu víc než stovky mikročoček, jejichž dílčí snímky sestavují algoritmy hlubokého učení.

Co se stane s kvantovými objekty a jevy, když je extrémně stlačíte? Jednoduchá otázka zůstávala dlouho nezodpovězená, protože vyrobit kvantové senzory, které by takové věci vydržely, a přitom kvalitně měřily, není úplně snadné. Řešení nabízejí 2D kvantové senzory z nitridu boru, umístěné mezi diamantovými kovadlinami.

V Tokiu prosekvenovali vzorky plivanců a vylezla na ně extrachromozomální monstra o délce zhruba 350 kilobází. Říkají jim Inoklové a představují důmyslnou soupravu pro přežití v extrémním prostředí lidské ústní dutiny. Je to pozoruhodný objev, který zahájí vyčerpávající výzkum Inoklů a jejich vlivu na lidské zdraví.

Japonská vládní agentury ATLA pokročila ve vývoji elektromagnetického railgunu. Je instalovaný na palubě experimentální lodi JS Asuka a na přelomu června a července v ostrých střelbách poprvé a s úspěchem zasáhl cvičnou loď. Jak se zdá, railgun se přece jen uplatní ve vojenských a určitě i civilních aplikacích.

Podle fyzikálního mainstreamu se černé díry vypařují Hawkingovým zářením a nakonec explodují. Takové exploze jsou tradičně považované za nesmírně vzácné. Mělo by k nim docházet jednou za minimálně 100 tisíc let. Podle nového výzkumu by tyhle exploze mohly být deset tisíckrát častější. Má to ale háček – měly by existovat temné elektrony.

Prý jsme podobní vězňům přikovaným v jeskyni, kteří mohou vidět jenom stíny předmětů ve světle ohně, jenž plane za zdí za jejich zády. Občas je někdo vyvlečen ven na sluneční světlo a nestačí se divit. Když se vrátí, aby o tom řekl ostatním, tak neuspěje. Podobenství je to dost sugestivní, také výrazně ovlivnilo evropskou kulturu. Nabádá ke skepsi a...

Učebnice, knihy a mudrcové se shodnou, že mitochondrie jsou důležité pro buňku, protože zajišťují její energetickou potřebu. Jak už to bývá, příroda často překvapí výjimkou. Mitochondrie tomuto pravidlu výjimek neunikly. Několik jich najdeme v reprodukci.

Neutrina jsou jako přízraky mezi částicemi. Procházejí běžnou hmotou skoro jako by neexistovala. Co je vzít a udělat z nich „laser“? Na první pohled šílený nápad by mohl jít uskutečnit. Potřebujete udělat Bose-Einsteinův kondenzát z vhodných radioaktivních izotopů a lavina koherentních neutrin se spustí sama od sebe.

…a ve skutečnosti je na vině náraz planetky

Malé červené tečky boří naše hýčkané představy o raném vesmíru. V červené tečce QSO1 našli supermasivní černou díru, co není ani trochu malá. Váží jako 50 milionů Sluncí, a přitom ji obklopuje galaxie, která vůbec nestojí za řeč. Vysvětlí tohle astrofyzikální rouhání primordiální černé díry?

V časových krystalech se kromě prostorové struktury mnohokrát opakuje také čas. Nový typ časových krystalů je založený na tekutých krystalech a na rozdíl od svých předchůdců se projevuje tak, že to lidé mohou přímo vidět. Buď v mikroskopu anebo i na vlastní oči, pokud jsou časové krystaly osvícené světlem.

Polsko na svém veletrhu obranných technologií překvapilo první domácí střelou s plochou dráhou letu Lanca. Tento polský Tomahawk by měl mít dosah pár set kilometrů, kam donese těsně podzvukovou rychlostí asi čtvrttunovou bojovou hlavici. Lanca bude operovat i z kontejnerů na automobilech nebo třeba lodích.

Tikají v našich genomech mutace zcela náhodně? Anebo to s náhodností není tak úplně jisté? Gen APOL1, který souvisí s rezistencí vůči spavé nemoci, se k této osudové otázce evoluce vyjadřuje ve prospěch ne zcela náhodných mutací. Jako by mutoval na rezistentní varianty častěji tam, kde je rezistence potřeba.

…aneb Suprový sauropod Supersaurus vivianae

Recyklace směsného odpadu dá zabrat, hlavně kvůli vysokým finančním nákladům a náročnému třídění. Nová technologie plazmového hořáku poháněného vodíkem, který hoří teplotou až 2 000 °C, zvládne rozložit polymery plastů na jednodušší látky za méně než setinu sekundy.

Mezinárodní výzkumný tým zjistil, že led je flexoelektrický. Jinak řečeno, zmrzlá voda generuje elektřinu, když na ní působí nerovnoměrný mechanický stres. Významný objev by mohl vést k zajímavým aplikacím i k vysvětlení původu elektřiny v bouřkových mracích, z nichž šlehají blesky.

Způsob, jakým věci či jevy pojmenujeme, sice nijak nezmění jejich podstatu, ale zásadním způsobem ovlivní náš postoj k nim. Představte si, že bych hledal dobrovolníky, kteří by si v rámci vědeckého experimentu nechali dobrovolně injekčně pod kůži vpravit půl gramu sazí.

Raketové motory na pevná paliva zřejmě dostanou významnou pomoc. Tým chemiků University at Albany úspěšně syntetizoval látku diborid manganu, která je nesmírně energetická v porovnání s dnes používaným hliníkem. Třešničkou na dortu je vysoká bezpečnost raketových paliv s touto látkou.

Čínští odborníci postavili doposud největší neuromorfní superpočítač na světě Wukong neboli Darwin Monkey, jehož 960 neuromorfních čipů Darwin III vytváří přes 2 miliardy umělých neuronů propojených více než 100 miliardami umělých synapsí. Wukong bude na hraní pro neurovědce a vývojáře lidských inteligencí typu AGI.

Minojské městečko na severovýchodní Krétě. Méně známá unikátnost v pěkném místě, z valné části na ostrůvku hned naproti bývalé rybářské vesnici, přestavěné na výletní.

Polsko jako první v Evropě spustí výstavbu malého modulárního jaderného reaktoru. Společný podnik Orlen Synthos Green Energy (OSGE) postaví ve Włocławku reaktor BWRX-300 o výkonu 300 MWe. Polsko už očividně nechce být uhelným dinosaurem Evropské unie.

V Pornaineu na jihu Finska uvedla společnost Polar Night Energy do provozu největší a nejvýkonnější pískovou baterii světa. Hromada písku o velikosti 13 krát 15 metrů se může rozžhavit až na 600 °C. Pojme asi 100 MWh, což je dost pro vytápění celého města na týden, s účinností nabití a vybití kolem 90 procent.

První zkušební let prototypu stíhacího dronu General Atomics EYFQ-42A je významným milníkem programu autonomních spolubojovníků Collaborative Combat Aircraft (CCA) amerického letectva. Jeho soupeřem je prototyp YFQ-44A od Andurilu. Vítěz by měl být vybrán v roce 2026.

Velký strach čili epizoda běsnění venkovanů mezi 20. červencem a 5. srpnem 1789, významně přispěl k rozdmýchání revoluce ve Francii ohromené pádem Bastily. Hybatelem událostí byly „fake news“ o banditech poslaných šlechtici na venkov. Výzkum založený na modelech šíření epidemií přispěl k odhalení původu Velkého strachu.