Boom Supersonic se účastní technologického závodu o nadzvukové dopravní letouny nové generace. Aby to utáhli finančně, vzali již hotový nadzvukový motor Symphony a udělali z něj turbogenerátor Superpower, poháněný zemním plynem nebo naftou. Superpower o výkonu 42 MW by měl pohánět věčně žíznivá datacentra.

Dne 8. prosince skončil provoz LHC v tomto roce a v polovině roku 2026 by měla být dokončena třetí perioda experimentování RUN 3 tohoto urychlovače. Kromě dokončování analýzy dat z periody RUN 2 se objevují i studie z periody RUN 3. Je tak zajímavé se podívat na některé nové výsledky z tohoto roku.

Architektura VIO-40K společnosti QuantWare umožní stavět kvantové procesory, které obsahují 10 kiloqubitů. QuantWare rovněž budují v Nizozemsku továrnu Kilofab, která by měla takové kvantové procesory vyrábět. První by se měly dostat k zákazníkům v roce 2028.

Kdy přijde obecná umělá inteligence s lidskými schopnosti čili AGI? Podle Integral AI už dorazila. Testují model AGI Sandbox, který je AGI podle jejich vlastní definice. Nakolik je takové tvrzení oprávněné ukáže čas. Určitě se ale ohledně pokročilých inteligencí nebudeme nudit.

Webbův dalekohled odhalil extrémní množství dusíku v galaxii GS 3073, kterou pozorujeme ve velmi mladém vesmíru. Nejlepším vysvětlením prý je, že tam dusík vyrobily supermasivní hvězdy o hmotnosti tisíců a desetitisíců Sluncí, které žijí jen statisíce let. Takové superhvězdy by mohly být zárodkem prvních supermasivních černých děr.

Dnešní média pro ukládání dat nemají příliš velkou životnost. Společnost Atlas Data Storage sází na technologii prověřenou přírodním výběrem. Jejich služba Atlas Eon 100 nabízí ukládání dat v syntetické DNA, kde by měly vydržet dlouhé tisíce let, pokud bude DNA uložena ve vhodných podmínkách.

Vědec a konstruktér Logan Olson uveřejnil videa, v nichž trénuje humanoidního robota Unitree G1, aby se pohyboval zcela nelidským způsobem. Je to na pohled docela děsivé, ale vypadá to, že pro humanoida je tento znepokojivý styl pohybu elegantnější, než se plahočit po dvou nohách.

Experimentální výzkum během amerických, kanadských a polských voleb přinesl závažná zjištění ohledně vlivu AI chatbotů jako je ChatGPT na voliče. Cílevědomě instruovaná a vycvičená inteligence je jako atomovka v přesvědčování. Posune mínění voličů klidně o 25 bodů na 100bodové stupnici, o čemž si tradiční kampaně mohou leda nechat zdát.

…aneb Představuje se potenciálně platný rod Stygivenator

Co když nejsou jen čtyři základní fyzikální síly? Fyzici už nějakou dobu laškují s tím, že jich je pět, přičemž by tu pátou mohly zprostředkovávat skalární částice, tj. částice bez spinu a vnitřní struktury. Modelování chladnoucích neutronových hvězd a jejich srovnání s pozorováním skutečných neutronových hvězd pátou sílu nepřineslo, ale zúžilo...

Ničivá epidemie moru začala svou cestu Evropou v roce 1347 v italských přístavech. Vědci nyní spojili propuknutí pohromy s výbuchem sopky.

Momentálně sedmý nejvýkonnější superpočítač na světě, japonský Fugaku, úspěšně simuloval mozkovou kůru laboratorní myšky, což představuje o něco více než desetinu jejího mozku, jehož celý objem je asi jako mandle. Není to špatné a pomůže to s modelováním mnoha procesů a pochodů v mozku, ale na simulace pořádných mozků si ještě počkáme.

Tureckému letectvu se jako prvním na světě povedl test s ostrou střelbou domácí radarem naváděné střely Gökdoğan, kterou vypálil bojový dron Kızılelma. Jde o významný milník v rychle postupujícím vývoji dronových leteckých sil, které už tolik nepočítají s lidskými piloty.

„Pás děr“ představuje možná ještě větší záhadu než slavné geoglyfy z Nazcy. Postavili záhadný peruánský systém jam mimozemšťané, Inkové nebo jejich předchůdci?

Kairos Power staví v Oak Ridge demonstrační oblázkový reaktor Hermes. Aby udrželi tempo, využili služby největší polymerové 3D tiskárny na světě, která pracuje v centru Advanced Structures and Composites Center (ASCC) University of Maine. S vytištěnými šablonami na beton se betonuje jedna báseň.

Ve vzdálenosti asi 140 milionů světelných let od nás se nachází vlákno kosmické pavučiny, dlouhé asi 50 milionů světelných let. Astronomové pozorováním galaxií v tomto vláknu zjistili, že toto vlákno rotuje, asi rychlostí 110 kilometrů za sekundu. Je to jedna z největších struktur ve vesmíru, kterou jsme přistihli při rotaci.

Teď nepůjde o lékařský význam tohoto slova, nýbrž o filosofický. Podle Platóna je poznávání vlastně rozpomínání (anamnésis), totiž na ideje, a to díky smyslovému vnímání. Prý se rozpomínáme na ideje, mezi nimiž duše žila před sestupem do těla. Vyžaduje „aha efekt“ reinkarnační nauku?

Vesmírná energetika stojí na solárních panelech. Jejich transport do vesmíru se ale hodně prodraží. Dcubed nabízejí jako řešení systém ARAQYS, který tiskne solární panely přímo ve vesmíru. Úspora je prý o řád, první solární panely by se měly tisknout ve vesmíru už v prvním čtvrtletí příštího roku.

…aneb Jak šel čas s objevy tyranosauridních teropodů

Mývalové geniálně využili lidských sídel a rozpoznali v nich zdroj nejsnáze dostupné potravy. Staly se z nich popelnicové pandy, které ale musejí být v rámci možností příjemné a milé, aby jejich lidští sousedé nebránili své odpadky se zbraní v ruce. Jsme svědky bouřlivé evoluce popelnicového mazlíka.

Při průchodu elektřiny drátem nebo třeba vody trubkou dochází k tom, že prostředí tento pohyb brzdí. Kvantový svět má ale svoje pravidla. „Kvantový drát“ z tisíců lineárně uspořádaných atomů rubidia, polapených v magnetických polích a laserech funguje jako perfektní vodič.

Kniha z pozůstalosti slovutného paleontologa Oldřicha Fejfara právě vyšla. Okénko do problematiky třetihorních savců v západních Čechách, ale zvláště do „lázeňské geologie“ a geognosie raného 19. století, s tehdejší diskuzí „neptunismu“ a „plutonismu“, tedy i o Komorní hůrce, slavné české sopce.

Horké vody národního parku Lassen Volcanic severovýchodní Kalifornii obývá geotermální améba, která je tak drsná, že se při teplotě 42 °C teprve začíná rozcvičovat. Experimenty ukázaly, že incediaméba roste a množí se až do teploty 63 °C, což z ní dělá nového rekordmana mezi eukaryoty.

Hraví fyzici našli (téměř) univerzální vztah, který platí pro náhodné rozbíjení křehkých objektů, ať už z pevných látek nebo kapalin. Nový zákon sedí na veliké množství dat o rozbíjení, s výjimkou příliš měkkých objektů a situací, kdy rozbití je spíše pravidelné než náhodné.