Rozhodnutí je v rozporu se směrnicí pro geneticky modifikované plodiny, které vytvořil tým odborníků Evrospská unie.

Zdánlivě nevinná otázka porovnávající produkty běžného křížení s nenáviděnými geneticky modifikovanými organismy může mít nečekanou odpověď a závažné důsledky pro evropskou legislativu.

International Service for the Acquisition of AgriBiotech Applications (ISAAA) vydala zprávu o pěstování geneticky modifikovaných plodin ve světě v roce 2008.

Na území Británie došlo k přírodní genetické modifikaci běžného starčku shlukem genů regulujících tvar květenství od sicilského příbuzného.

Tým vědců vedený Elenou Alvarez-Buyllaovou z university v Mexico City odhalil v původních mexických odrůdách kukuřice geny pocházející z geneticky modifikovaných odrůd. Mexiko je domovinou této plodiny. Roste tu planě její předek i četné místní odrůdy. Ty představují významné kulturní dědictví. Navíc jsou zdrojem genů, které lze využít k vyšlechtění nových...

Kupují Evropané geneticky modifikované potraviny?

Mezinárodní tým biologů dnes v časopise Science oznámil dosažení důležitého milníku na cestě za přečtením dědičné informace pšenice. Její znalost v budoucnu usnadní šlechtění výnosnějších a odolnějších odrůd. Nyní se jako první krok podařilo sestavit „mapu“ největšího chromozomu této klíčové plodiny. Výrazný podíl na úspěchu mají vědci z...

Za podpory čínských institucí se vědcům povedl objev vedoucí ke zvýšení výnosů rýže, který může pomoci zabezpečit výživu miliónů lidí, kteří jsou na této plodině závislí.

Argumenty aktivistů snažících se vyvolat dojem o škodlivosti geneticky modifikovaných rostlin, jež v sobě mají Bt gen z půdní baktérie (Bacillus thuringiensis), dostaly další ránu. Rozsáhlá studie ukázala, že Bt rostliny nejen, že neubližují nepřátelům škodlivého hmyzu ale že biodiverzitě prospívají.

Spory o geneticky modifikované (GM) zemědělské plodiny nekončí. Mnohé otázky může zodpovědět jen výzkum prováděný v polních podmínkách. Američtí vědci takové testy provedli.

Korejští vědci získali kočku, která ve tmě červeně svítí díky fluoreskujícímu proteinu vypůjčenému od korálovníku Discosoma.

Ústav Maxe Plancka pro molekulární genetiku v Berlíně a Centrum pro Biotechnologii Univerzity v Bielefeldu plánují v příštích třech letech rozluštit celou dědičnou informaci cukrové řepy.Vyroste nám řepa větší jak kombajn na její sklízení?

Cystická fibróza je dědičné onemocnění těžce postihující plíce. Často končí předčasnou smrtí. Zatím vědci neměli vhodné modelové zvíře na němž by mohli zkoušet různé způsoby léčby. Bude jím geneticky modifikované prase.

Virus vybavený dvojící léčebných genů dokázal zlikvidovat smrtící nádor mozku a navíc zajistil obnovu funkcí, které růst zhoubného nádoru narušil.

Můra šedavka kukuřičná (Helicoverpa zea) se stala prvním hmyzím škůdcem, který prolomil obranou bariéru delta-endotoxinu geneticky modifikovaných Bt-plodin. Tým vedený americkým entomologem Brucem Tabashnikem z University of Arizona našel housenky odolné varianty můry na desítce různých plodin. K jejímu rozšíření přispělo pěstování geneticky modifikované Bt-bavlny.

Pěstitelé cukrovky v USA zahájí v letošním roce pěstování geneticky modifikované cukrové řepy.

Geneticky modifikovaná mrkev jako zdroj vápníku.

Američtí biologové a agronomové vyvinuli nový vysoce účinný a přitom levný selekční postup, kterým lze zvýšit obsah provitamínů A v zrnu kukuřice.

Z technologie GMO budou těžit automobilisté.

Fámy se mohou šířit jen mezi neinformovanými.

Do sporu o geneticky modifikovanou kukuřici MON 863 promluvil razantně mezinárodní panel předních světových expertů. Jejich verdikt je jednoznačný. Názory, podle kterým kukuřice MON863 škodí zdraví, nejsou ničím podložené.

Panel expertů vyvrátil tvrzení Seraliniho a spol., podle kterých geneticky modifikovaná kukuřice MON863 škodí zdraví.

Skotští vědci odhalili, proč si příroda sama s prionovými chorobami nedokáže poradit a proč naše stávající šlechtění podle všeho situaci ještě zhoršuje. Snaha dosáhnout co nejvyšší plodnost se stává kontraproduktivní. Pokud budeme chtít situaci zvrátit, musíme filosofii šlechtění zásadně změnit.

Pod tímto titulkem přináší prestižní vědecký časopis Nature Biotechnology redakční úvodník, v němž je rozebrána současná situace v povolování a prověřování geneticky modifikovaných rostlin v Evropské unii. Podtitulek úvodníku říká, že „v Evropě zjevně nikdo nechce naslouchat, když pro něj máte dobrou zprávu o geneticky modifikovaných organismech (GMO)....