Globální dopady a budoucí trendy rostlinných invazí

Rostlinné invaze

Invaze trav mají závažný dopad na diverzitu na mnoha místech světa, jak ukazuje snímek z Havajských ostrovů. Foto: Petr Pyšek

 

Rostoucí vliv člověka na krajinu, změny klimatu a biologické invaze společně vedou k postupnému utváření nových biologických společenstev, v nichž zanikají některé původní interakce mezi druhy a vytvářejí se nové. Management ochrany přírody musí začít brát tyto změny v úvahu a jednotlivé invazní druhy posuzovat individuálně. Některé druhy bude nutno i nadále omezovat a likvidovat, na jiné však bude nutno nahlížet i jako na obohacení lokální biodiverzity a důležitý prvek fungování ekosystémů, ve kterých nepůvodní druhy nahradily ekosystémové služby druhů původních. V současné době však víme velmi málo o skutečném dopadu nepůvodních druhů v různých typech prostředí, a to jak na jednotlivé původní druhy, tak na celá společenstva a ekosystémy. Tuto mezeru se snaží zaplnit globálně zaměřená syntetická studie Petra Pyška, Vojtěcha Jarošíka a kolektivu autorů, jež vznikla během tvůrčího pobytu obou pracovníků Katedry ekologie Přírodovědecké fakulty UK a BÚ AV ČR u prof. P.E. Hulmeho na Lincoln University na Novém Zélandu. Více na http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1365-2486.2011.02636.x/abstract

 

prof. Jarošík

Prof. Vojtěch Jarošík při terénním výzkumu                                            Foto: Archiv prof. Petra Pyška

 

Míra zasažení evropských států invazními druhy nejvíce závisí na populační hustotě a ekonomické prosperitě jednotlivých evropských zemí. Řešení problematiky biologických invazí proto vyžaduje mezioborovou spolupráci ekologů s vědci z oblasti sociálních a ekonomických věd. Část výsledků této spolupráce, již zprostředkoval nedávno skončený integrovaný projekt 6. rámcového evropského programu ALARM, shrnuje speciální číslo časopisu Global Ecology and Biogeography. Práce, na nížse oba pracovníci katedry ekologie podíleli, předpovídá budoucí zasažení evropských regionů invazemi a ukazuje, že ani kdyby byl socioekonomický vývoj v Evropě v budoucnosti šetrnější vůči životnímu prostředí, problémy působené ivazními rostlinami to automaticky nezmírní. Více na http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/geb.2012.21.issue-1/issuetoc