Délka života lidského neuronu se odhaduje na 90–120 let. Přesto na Zemi prokazatelně žijí vyšší tvorové, kteří nás délkou života (a tudíž i životností neuronů) dalece převyšují – například želva sloní. Je stavba jejích nervových buněk natolik odlišná od té naší? Nebo se neurony „opotřebují“ méně než u savců?

Grant Evropské výzkumné rady (ERC) platí ve vědeckém světě jako známka nejvyšší kvality. Tato organizace totiž podporuje jen projekty, jež lze označit za mimořádné. V Česku na ně dosáhlo zatím jen 24 jednotlivců. Jedním z nich je od roku 2016 Milan Vrábel z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.

Už od pradávna lidé přemýšleli, proč některé rostliny kvetou brzy na jaře a jiné v létě. Jak poznají, kdy mají kvést? Studium této základní schopnosti každé kvetoucí rostliny má ještě stále mnoho neznámých. Hlad vědců po jejich rozluštění žene mimo jiné i vidina nasycení těch, kdo mají skutečný hlad v polopouštních oblastech.

Je jednou z prvních jeskyní zmiňovaných v literárních pramenech. Před několika staletími byla považována za nejdelší v Česku. V průběhu času prodělala nevratné proměny. Veřejnosti zpřístupněná jeskyně Výpustek stále ukrývá řadu tajemství a záhad.

Již dlouho víme, že změnu na fyziologické úrovni provází i změna na úrovni psychiky a emocí; stejně jako emoční a psychické změny stavu jedince vedou k změnám fyziologickým. Pojem stres lze chápat různě, jisté je, že chronický stres je spouštěčem většiny civilizačních chorob.

Jeruzalémské muzeum Izraele vystavuje soubor nejstarších nalezených masek z Blízkého východu. O jejich významu pro tehdejší obyvatele nic nevíme. Zůstávají nám jen domněnky.

Kdo chce pochopit, co se děje pod hladinou vodních nádrží, jezer a moří, musí mít k dispozici metody pro sběr reprezentativních informací o skutečně velkých objemech vody. Jedním z nejslibnějších přístupů je použití ultrazvukových signálů vysílaných echoloty a sonary.

Kromě planet obíhají kolem Země i planetky, malá a většinou kamenná tělesa různé velikosti. Astronomové odhadují, že existuje asi 10 tisíc těch, jejichž průměr je větší než 10 kilometrů. Vědci se v poslední době zaměřují na výzkum těch planetek, které by se mohly střetnou se Zemí.