- ČT24 - Věda
- 8. 4. 17:08
Během šesti měsíců následujících po nemoci covid-19 je výrazně pravděpodobnější diagnóza neuropsychiatrických stavů, jako jsou úzkost, deprese, a také krvácení do mozku, naznačují nové výzkumy. Vědci ale zatím neví, jestli jde o přímý důsledek covidu.
Když se dostal před šedesáti lety do kosmu první člověk, nebyl to skok do neznáma; lidé se o cestu vzhůru snažili stovky let a Gagarinův let byl jen vyvrcholením těchto snah. Na oběžnou dráhu se ale dostal také s dopomocí desítek zvířat, která vesmírné cesty s lidskou posádkou testovala dříve - a zaplatila za to životy.
Pro řadu lidí představuje jako to příjemnější z ročních obodbí, pyloví alergici ale nejásají - a právě pro ně je v těchto měsících důležitá nejen klasická předpověď počasí, ale i předpověď vývoje množství a druhů pylových alergenů ve vzduchu. Pylovou předpověď zařazuje do svého vysílání i Česká televize v rámci relací o počasí. Jak ale taková...
Když 12. dubna 1961 obletěl Jurij Gagarin jako první člověk Zemi, nespadl tento úspěch z nebe – šlo o výsledek nápadů, myšlenek a práce desítek tisíc lidí. Kdo ale Gagarinovi a jeho následovníkům cestu do vesmíru otevřel nejvíc? V případě Ruska bezpochyby vizionářský matematik Konstantin Ciolkovskij.
Vědci z laboratoře Fermilab poblíž Chicaga se domnívají, že při svých experimentech objevili důkazy existence páté základní fyzikální interakce, neboli síly. Narazili na ně při zkoumání vlastností mionů, tedy částic menších než atomy, které jsou podle fyziků jedním ze základních stavebních kamenů veškeré hmoty ve vesmíru, napsal server BBC.
Tým s českou účastí zrekonstruoval pravděpodobně nejstarší genom anatomicky moderního člověka. Fosilní lebku ženy, známou vědcům jako Zlatý kůň a nalezenou v Českém krasu, odborníci pomocí analýzy neandertálských genů datovali do doby před více než 45 tisíci lety. Odpovídá populaci, která žila v Evropě před oddělením linie vedoucí k nynějším obyvatelům...