V neděli 25. února 2007, v 03:15 SEČ, prolétla evropská kosmická sonda ROSETTA ve výšce 240 km nad povrchem planety Mars rychlostí 36 200 km/h. Astronomové si nemohli nechat ujít takovou příležitost ke krátkodobému výzkumu rudé planety, ale především k prověření vědeckého vybavení jak na samotné sondě, tak na přistávacím modulu Philae, který je součástí...

První světlo bylo dle Cimramnových pravidel naplánováno na snadno zapamatovatelné datum 22. 2. 2007. Rok 2007 sice trochu kazí řadu dvojek v datumu, ale čekat dalších 215 let na rok 2222 se nám zdálo příliš. Nakonec vše proběhlo dle plánu a datum 22. února 2007 bylo pro astronomii v Jihlavě zcela zásadní, snad i zlomové.

Kdo si ráno přivstane, může spatřit v souhvězdí Štíra novou hvězdu. Objevena byla 4. února a dosáhla takové jasnosti, že je vidět i okem bez dalekohledu. To se stává nanejvýš jednou za několik let. Pomalu slábne, ale pořád je vidět na hranici pozorovatelnosti okem. Tisková zpráva České astronomické společnosti z 21. února 2007

První světlo do nového jihlavského dalekohledu pronikne ve čtvrtek 22. února 2007. Jihlavská astronomická společnost jej slavnostně otevře pro veřejnost na Bráně Matky Boží v Jihlavě, Věžní 1, kde provozuje veřejná pozorování oblohy. Slavnostní otevření proběhne od 18 hodin a je přístupné veřejnosti.

Pomocí mezinárodní astronomické družice Integral byla zjištěna rychlost rotace neutronové hvězdy. Tento nepatrný hvězdný objekt rotuje rychlostí 1122krát za sekundu! Jestliže se tento objev potvrdí, pak poskytne astronomům možnost podrobněji nahlédnout do nitra již mrtvé hvězdy.

Šestý největší Saturnův měsíc Enceladus je podle astronomů z univerzity ve Virginii i dalších institucí kosmickým grafitovým umělcem .

Tato publikovaná fotografie, kterou pořídil Hubblův kosmický dalekohled HST (NASA), představuje vybarvený poslední výkřik hvězdy jako je naše Slunce. Taková hvězda na konci svého života odhodí své vnější ply é vrstvy, které vytvoří jakýsi rozpínající se chomáč (kokon) kolem obnaženého jádra. Ultrafialové záření umírající hvězdy tento materiál...

Supernovy typu Ia mají na obloze postavení kosmických majáků a astronomům slouží k určování vzdáleností ve vesmíru. Astrofyzikové nyní objasnili rozdíly v jasnostech těchto supernov.

Komplexní analýza výsledků seismického sondování Země umožnila skupině vědců, jejichž vedoucím je Michael E. Wysession, seismolog a profesor Washington University in St. Louis, publikovat závěr o tom, že pod východní částí euroasijského kontinentu, přesněji řečeno v jeho plášti, v hloubce kolem 1000 km, se nachází obrovský vodní rezervoár.

Ke vzájemné srážce komet došlo v blízkosti mrtvé hvězdy, což vedlo k uvolnění velkého množství prachu do jejího okolí. Vyplývá to z nových pozorování, uskutečněných pomocí kosmického dalekohledu Spitzer Space Telescope (NASA), který provádí sledování vesmíru v oboru infračerveného záření. Tato hvězda, která již ukončila svůj aktivní život, se nachází...

Tento snímek, který byl pořízen pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST, zachycuje jasné, modré, nedávno vzniklé hvězdy, které vytvořily dutinu uprostřed oblasti v Malém Magellanově mraku, v níž se postupně rodí hvězdy. V srdci této hvězdné porodnice leží otevřená hvězdokupa NGC 602, jejíž stáří bylo určeno na 5 miliónů roků.

Tři sloupy stvoření , které HST v roce 1995 vyfotografoval v Orlí mlhovině, možná již neexistují. Důkazy přinesl Spitzerův dalekohled.

Na letošní jaro se mnoho astronomů i laiků chystá v souvislosti se zatměním Měsíce (3./4. března) a s dvěma zákryty Saturnu (2. března ráno a 22. května večer). Vězte ale, že Měsíc není jediným středem pozornosti. Kromě každoročního roje Lyrid se nám navíc ukáží dvě komety, z nichž jedna by mohla být pozorovatelná i loveckým triedrem. Exaktní zážitek však...

Vždy, když astronomové získají kvalitnější pohled do hlubin vzdáleného vesmíru, tím snáze pak skládají dohromady poznatky o prostoru kolem nás. James Webb Space Telescope (JWST), což je nově připravovaný velký kosmický dalekohled, by měl umožnit díky svému velkému objektivu získávání zcela unikátních poznatků. Až bude vyleštěn a smontován v jeden celek,...

Zimní hvězdné nebe je v současné době doplněno jasnými planetami. Hned z večera je možné nad jihozápadním obzorem spatřit velmi jasnou Venuši jako večernici, načervenalý Mars najdeme na ra í obloze velmi nízko nad jihovýchodním obzorem a o něco výš je ráno pozorovatelný také jasný Jupiter. Přibližně do poloviny února je možné těsně po západu Slunce spatřit...

Evropská kosmická sonda ULYSSES pokračuje ve výzkumu Slunce. Včera, tj. 7. 2. 2007, dosáhla sonda na svém dalším obletu kolem Slunce maximální jižní heliografické šířky 80° a prolétla tak téměř nad jižním pólem Slunce, říká Arik Posner, sluneční fyzik NASA, který se podílí na projektu sondy Ulysses.

Tým amerických vědců zjistil, že měsíční povrch může být nabitý statickou elektřinou až na několik tisíc voltů. Měsíční osadníci by mohli dostávat nepříjemné rány a to doslova. Mohlo by je ohrožovat vysokonapěťové jiskření statické elektřiny.

Pomocí Hubblova kosmického dalekohledu bylo pořízeno již velké množství fotografií blízkých i vzdálených vesmírných objektů. Tento snímek zachycuje sbírku rozmanitých galaxií v kupě galaxií Abell S0740, která je od Země vzdálena více než 450 miliónů světelných roků a nachází se v souhvězdí Kentaura (Centaurus).

Jasný proud hvězd na vnějším okraji Andromedy představuje zbytky dávné galaktické srážky, která mohla přispět k formování spirální galaxie.

Mlhovina NGC 2237 Rosette v souhvězdí Jednorožce je velmi velký objekt, který se bohužel nevejde na políčko CCD kamery ST-2000XM. Jedinou možností, jak získat fotografii mlhoviny celé, je použít metodu snímání po částech a ty pak poskládat jako mozaiku. Jednotlivé snímky musejí být nasnímány s přesahem, aby bylo možno jednotlivé části složit na sebe.

Nedávno jsme informovali o velmi jasném bolidu pozorovaném 26.ledna 2007 dokonce za de ího světla. Na výzvu veřejnosti se do Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově scházejí další hlášení o pozorování. V noci z neděle 4. února na pondělí 5. února 2007, přibližně v 0 hodin 2 minuty byl pozorován další velmi jasný meteor (tzv. bolid), který byl díky jasnému...

Hodiny odtikaly 31536000 sekund roku 2006, Slunce se vrátilo na 10° Kozoroha a Měsíc dvanáctkrát zasvítil na obloze úplňkem. Několik jasných komet prolétlo oblohou a nad hlavami se nám vystřídaly všechna nám viditelné hvězdy. Měsíc dvakrát zakryl sluneční tvář a dvakrát vstoupil do zemského stínu. Zakrýt sluneční tvář se pokoušel i Merkur, díky své velikosti se...

V pátek 26.ledna 2007 byl z území České republiky, Německa a Rakouska pozorován de í bolid. Do Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR, v.v.i. se zatím sešla dvě česká hlášení a k dispozici je také několik hlášení z Německa a Rakouska. Zatím nelze ani vyloučit, ani potvrdit, že by tento úkaz byl spojen s pádem meteoritu na zemský povrch,...

Schopnosti Hubblova kosmického dalekohledu HST umožnily astronomům poprvé studovat jednotlivé vrstvy atmosféry planety, obíhající kolem jiné hvězdy než Slunce. Při pozorování bylo zjištěno, že nejvyšší vrstvu atmosféry planety tvoří horký vodík, odkud mimořádně horké plyny unikají do okolního kosmického prostředí.