Z vesmíru nejsou vidět hranice, nejsou vidět rozdíly mezi lidmi. Vesmír je náš domov a J. Gagarin nás přesně před 50. lety do něj pozval. Po celém světě se dnes koná premiéra nového filmu „First orbit“ („První oběh“). Seznam míst, kde je možné na Zemi film shlédnout najdete v odkaze. Pokud to máte na zmíněná [...]

Nedávno objevený blízkozemní asteroid 2010 SO16 se ukazuje být velmi neobvyklým. Přinejmenším z hlediska dráhy. Většina blízkozemních asteroidů má excentrickou dráhu ve tvaru elipsy nebo ve tvaru vejce. Tento asteroid se však pohybuje po téměř kruhové dráze velmi podobné dráze Země. Nepřibližuje se k žádné jiné planetě. Planetka o rozměrech 200 až 400 metrů se...

12. dubna 2011 nastane zákryt hvězdy 2UCAC 25860399 planetkou (511) Davida. Hvězda i planetka jsou slabší, navíc úkaz nastává v menší výšce nad obzorem. K jejich pozorování se doporučuje fotografická metoda. Podrobnosti o zákrytu i metodě jsou popsány na stránce Hvězdárny v Rokycanech.

Vědci z Arizonské university zjistili na povrchu jádra komety Wild 2 přítomnost minerálů, které mohou vzniknout jedině za přítomnosti tekuté vody. Tento první přesvědčivý důkaz pro existenci tekuté vody na kometě pochází ze vzorků, které na Zemi přinesla sonda Stardust. Sonda Stardust odstartovala r. 1999, vzorky odebrala 2. ledna 2004 a na Zemi se vrátila [...]

Autor: Prof. Michael E. Brown Překlad: Vladimír Kocour   V 1. části tohoto příběhu jsem psal o objevu Sedny, první – a dosud jediné – trpasličí planety nalezené daleko za okrajem Kuiperova pásu. 2. část popisovala naše první teorie o tom, jak se Senda dostala na svou dnešní dráhu, a o čem její dnešní dráha [...]

Před 10 lety, 7. dubna 2011 odstartovala sonda Mars Odyssey. 24. října 2001 se dostala na oběžnou dráhu kolem Marsu. Její vypuštění bylo součástí programu Mars Exploration Program americké agentury NASA. Hlavní úkol sondy byl podrobně zjistit složení povrchu, zejména výskyt vody, a prozkoumat polární čepičky pomocí spektrometru. Základní úkol splnila sonda během...

Janus (průměr 179 km) je vidět jako tmavý kotouček vlevo od středu snímku. V pozadí za prstencem F vpravo na snímku je vidět slabá hvězda. Tento snímek byl pořízen ze severní, Sluncem ozářené strany prstenců. Snímek byl pořízen 21. ledna 2011 ve viditelném světle sondou Cassini (kamera s vysokým rozlišením). Snímek je pořízený ze vzdálenosti [...]

Prstenec Saturnu je velmi tenký, tvořený rozdrobeným materiálem obíhajícím kolem planety. Dlouho se mělo zato, že je to útvar zcela rovinný. Podobně prstenec Jupiteru. Snímky z meziplanetárních sond však odhalily zvláštní vlny prstencích. Poprvé byly tyto vlny vyfotografovány roku 2005. Nedávná studie astronomů z Cornellovy university a z institutu SETI naznačuje, že...

Autor: Prof. Michael E. Brown Přeložil: Vladimír Kocour (Pokračování 1. části) Před sedmi lety, v okamžiku, kdy jsem počítal předběžnou dráhu Sedny a zjistil, že Sedna se nikde na své dráze nepřibližuje k některé z planet, začalo být zřejmé, že nám, astronomům, něco uniklo. Buď nějaké velké a hmotné těleso proletělo v blízkosti sluneční soustavy, [...]

9. dubna 2011 nastane zákryt hvězdy 3UC169-116060 planetkou (21373) 1997 VF6. Předpovězený pás totality je široký a leží v něm většina území České republiky. Hvězda i planetka jsou slabší. K jejich pozorování se hodí jak vizuální, tak fotografická metoda. Podrobnosti o zákrytu i metodě jsou popsány na stránce Hvězdárny v Rokycanech.

Hvězdárna v Rokycanech pořádá třináctý astronomický seminář pro učitele fyziky, zeměpisu a příbuzných oborů (ASUF). Seminář se koná na Hvězdárně v Rokycanech a to v pátek 8. dubna 2011 od 14 hodin. Za jasného počasí je možné pozorovat zrcadlovým dalekohledem systému Dall-Kirkham o průměru 0,5 m. Podrobnosti najdete na stránce Hvězdárny v Rokycanech.

Sonda GOCE Evropské kosmické agentury ESA shromáždila po 2 letech na oběžné dráze dostatek dat na to, aby bylo možné vytvořit model gravitačního pole Země s dosud nebývalou přesností. Země není ideálně kulatá: kromě toho, že v důsledku rotace se její tvar blíží spíše zploštělému elipsoidu, je i jinak nepravidelná. Tvarovým nepravidelnostem a nehomogenitám ve...

Autor: Prof. Michael Brown Přeložil: Vladimír Kocour Před sedmi lety jsem připravoval jednu ze svých oblíbených přednášek pro studenty specializace Formování a vývoj planetárních soustav, třídu, kterou jsem často učil na Caltechu. „Příprava” zde není pravděpodobně ten správný výraz, protože tato přednáška, nazývaná Okraj sluneční soustavy, byla jedna z...

Americká sonda New Horizons, vypuštěná roku 2006 k trpasličí planetě Pluto, zaznamenala nový milník na své cestě: po průletu kolem Jupiteru v roce 2007 si nyní může odškrtnout dalšího plynného obra na seznamu – Neptun. Snímkovací sekvence během průletu proběhla podle plánu, díky poruše však do řídícího střediska zatím dorazila jen malá část snímků. Ty [...]

O znečištění přírody slyšíme ve sdělovacích prostředcích téměř denně. Mnohem méně se ale ví o znečištění na oběžné dráze – o kosmickém smetí. Samotné označení kosmické smetí je vhodné jen částečně. Lidstvo vlastně ani nelétá do vesmíru. Kdybychom Zemi znázornili jako pingpongový míček, většina umělých družic by se pohybovala ve vzdálenosti...

4. dubna 2011 nastane zákryt hvězdy 3UC245-044807 planetkou Theotes. Předpovězený pás pás totality leží na jihozápadní hranici České republiky. Hvězda i planetka jsou poměrně slabé, takže k jejich pozorování je vhodnější fotografická metoda. Podrobnosti o zákrytu i metodě jsou popsány na stránce Hvězdárny v Rokycanech.

Duben patří mezi jarní měsíce. Den se prodlužuje. 1. dubna Slunce vychází v 6 h 33 min LSEČ a zapadá v 19 h 20 min LSEČ. Den trvá 12 h 47 min. Na konci měsíce, 30. dubna vychází Slunce v 5 h 37 min LSEČ a zapadá ve 20 h 20 min LSEČ. Den trvá [...]

Vývoj v oblasti výzkumu exoplanet je neobyčejně rychlý. Před 15 lety jsme se tu a tam dovídali o objevech prvních exoplanet, případně, že už jich je známo víc, než planet sluneční soustavy. Dominantním motivem k jejich zkoumání je vize nalezení mimozemského života. Ten se předpokládá na planetách podobných Zemi. Aby planeta mohla být podobná Zemi, [...]

Saturnův měsíc Titan zažívá střídání ročních období, podobně jako naše vlastní planeta, jen 30x pomaleji. V době příletu sondy Cassini vládlo jižní léto. Srážková činnost se soustředila na osluněné jižní polokouli, a to zejména v okolí pólu a ve středních šířkách. Ve vzestupných proudech teplého vzduchu tu vznikala bouřková mračna, plnící...

Autorka: Jana Plauchová Túto myšlienku som prvý raz zverejnila ako odozvu na debaty o mimozemskom živote. Bola to reakcia na ľudí, ktorí tvrdili, že život môže mať veľmi rôzne podoby a že nemusí byť založený len na princípe nukleových kyselín a bielkovín. S tým sa však ja osobne nestotožňujem a tak som chcela ukázať, že [...]

Polární záře je souhrnné označení pro světelné úkazy, které nastávají ve vysoké zemské atmosféře (ionosféře) v důsledku interakce slunečního větru s magnetickým polem Země. Výška, ve které se polární záře vytvářejí, je různá: od 80 asi do 1000 km, nejčastěji kolem 100 km. Běžné jsou v polárních oblastech, zatímco na nižších zeměpisných šířkách...

V článku Zákryty v astronomii jsme zmínili zákrytové metody v astronomii a jejich široké pole působnosti. Astronomové amatéři budou mít možnost pozorovat další zákryt hvězdy planetkou ve středu 24. března v 19 h 30 min UT (20 h 30 min SEČ). Planetka (247) Eukrate o průměru 134 km zakryje hvězdu 2UCAC 44433717 v souhvězdí Persea. [...]

Měsíc má vázanou rotaci: jedna jeho otáčka kolem osy je stejně dlouhá jako jeho doba oběhu kolem Země. Protože však Měsíc obíhá po excentrické dráze, pohybuje se rychleji v době, kdy je k Zemi blíže a pomaleji v době, kdy je od Země dále. Rotace kolem osy je rovnoměrná, oběh nikoli. Navíc osa rotace Měsíce není [...]

Merkur, Slunci nejbližší planeta sluneční soustavy, se nachází poměrně blízko Země, přesto nikdy nebyla prioritou v kosmickém výzkumu. Meziplanetární výzkumné sondy se častěji posílají k vnějším planetám. Ze dvou vnitřních planet přitahovala pozornost lidstva mnohem zajímavější Venuše. Existují i technické důvody. U Merkuru, který je ke Slunci...