feed info

329 článků z Planetary.cz

Titan a Dione ze sondy Cassini

Saturnův třetí největší měsíc Dione (1123 km) je možné vidět skrz atmosféru největšího měsíce Titanu (5150 km). Snímek zachycuje stranu měsíců, která je odvrácená od Saturnu. Severní pól měsíců je nahoře. Kamera byla při snímkování namířena k severní, Sluncem osvětlené straně prstenců nízko nad rovinou prstenců. Snímek byl pořízen složením snímků v...

Má Pluto podpovrchový oceán?

Pluto – jedno z nejpodivuhodnějších těles sluneční soustavy – má možná podpovrchový oceán kapalné vody. Podpovrchový oceán byl zjištěn u Jupiterových měsíců Europa, Ganymedes a Callisto, Saturnových měsíců Enceladus a Titan, není vyloučena jeho přítomnost na trpasličí planetě Ceres, avšak v případě Pluta jde o věc zcela mimořádnou: Pluto se...


Úterý 27. prosince 2011


Je Vesta planetka, trpasličí planeta nebo protoplaneta?

Vesta, v pořadí 4. objevená planetka (roku 1807) se v letošním roce stala jedním z nejlépe prozkoumaných těles hlavní oblasti planetek mezi Marsem a Jupiterem. Vestu zkoumala meziplanetární sonda Dawn, která se 16. července 2011 stala dočasnou umělou družicí Vesty. Již dříve bylo známo, že tvar Vesty se blíží kulovému, avšak nebylo jasné zda převažuje [...]


Neděle 25. prosince 2011


Rozpouští se jádro Jupiteru?

Největší planeta sluneční soustavy, Jupiter skrývá tajemství, jehož rozluštění brání fyzikální bariéra. Tímto tajemstvím je to, co se děje uvnitř Jupiteru. Jupiter má větší hmotnost, než dvojnásobek hmoty všech ostatních planet dohromady. S největší pravděpodobností vznikl Jupiter v počátcích sluneční soustavy jako první z planet. Většinu hmotnosti...

Tlakové vlny vyvolané padajícím meteoroidem způsobují na Marsu prachové laviny

Již dlouho je známo, že na dnešním Marsu neexistuje desková tektonika ani vodní eroze – které se významně podílejí na utváření povrchu naší planety. Při formování Marsova povrchu se mnohem více uplatňuje větrná (eolická) eroze. Nedávno objevili studenti University v Arizoně nový a zajímavý jev, který také hraje roli při utváření povrchu Marsu: laviny...


Středa 21. prosince 2011


Zákryt hvězdy planetkou 1. ledna 2012

O silvestrovské noci, tj. v noci z 31. prosince 2011 na 1. leden 2012 nastane zákryt hvězdy UCAC2 36804699 v souhvězdí Blíženců planetkou (153) Hilda. K úkazu dojde v 1 h 55 min SEČ. Měsíc krátce po poslední čtvrti se bude nacházet 99° od zakrývané hvězdy.   Podrobnosti o úkazu a o tom, jak jej [...]

Viditelnost planety Mars v opozici v roce 2012

Planeta Mars je 4. planeta sluneční soustavy. Je to planeta terrestrického typu s rovníkovým průměrem 6794 km a polárním průměrem 6744 km. Planeta se otočí kolem své osy jednou za 24 h 36 min. Zploštění Marsu je — stejně jako u Země — způsobeno odstředivou silou následkem rotace planety. Podobně jako Země, i Mars má rotační [...]


Čtvrtek 15. prosince 2011


Sledujte živě sebevraždu komety u Slunce

Ke Slunci míří poměrně jasná a velká kometa. Dne 27. listopadu objevil australský amatérský astronom Terry Lovejoy kometu, která později v souladu s pravidly Mezinárodní astronomické unie dostala jeho jméno. Pozorovatelé z celého světa se už několik hodin poté zapojili do pozorovacích kampaní, jejichž cílem bylo sledování jasnosti komety a určení její alespoň...


Středa 7. prosince 2011



Čtvrtek 1. prosince 2011


Jak se daří sondě Fobos-Grunt (2)

Sonda Fobos-Grunt, která odstartovala 8. listopadu 2011, ale nenasměrovala se k Marsu, stále obíhá kolem Země. Řídicí střediska v Rusku, Austrálii a na Kanárských ostrovech se pokoušejí o rádiové spojení s ní. 23. listopadu se ESA podařilo spojit se sondou. Experti se pokoušejí přimět sondu k zapnutí tryskových motorů, aby se dostala na vyšší oběžnou...

Obloha v prosinci 2011

Prosinec patří počasím mezi zimní měsíce, astronomická zima však začíná až v jeho poslední třetině. V letošním roce nastane zimní slunovrat (začátek astronomické zimy) 22. 12. v 6 h 29 min SEČ. Slunce má na začátku prosince deklinaci –21° 45′, na konci –23° 07′. Den trvá na začátku prosince 8 h 27 min hodin, na [...]


Pondělí 28. listopadu 2011


Obyvatelné neznamená jako Země

Ačkoli jsou známy stovky exoplanet, jen málokteré jsou „jako Země“ ve smyslu své vhodnosti pro život takový, jak jej známe. Tým vědců navrhuje nový systém klasifikace exoplanet za účelem lepší indetifikace planet, které jsou teoreticky vhodné pro život, aniž by nutně musely splňovat přísné podmínky „podobnosti Zemi“. Je pravděpodobné, že...

Zákryt hvězdy planetkou 4. prosince 2011

Dne 4. prosince 2011 ve 3 h 53 min SEČ nastane méně obvyklý zákryt, tentokráte proměnné hvězdy SS Vir planetkou (116) Sirona. Zákryt potrvá přibližně 3 sekundy a zakrývaná hvězdy SS Vir bude mít v době zákrytu jasnost kolem 8 mag. Úkaz proběhne ve výšce 23° nad východojihovýchodním obzorem. Podrobnosti o zákrytu najdete na stránce Asteroidoccultations.com. [...]


Středa 23. listopadu 2011


Póly horka na Merkuru

Zelený čtvereček na obrázku označuje bod na rovníku Merkuru o hermografické délce 180° na povrchu. Je to jeden z takzvaných pólů horka. Druhý pól horka leží také na rovníku a má hermografickou délku 0°. Merkur obíhá kolem Slunce po excentrické dráze. Jeho rotace je synchronizovaná s oběhem tak, že za 2 oběhy kolem Slunce (88 dní) se [...]


Sobota 19. listopadu 2011


Vodní chaosení na Europě

Na Jupiterově měsíci Europa je kapalná voda. Tím jsme si jisti už přes deset let. Největším předmětem sporů ovšem je, jak hluboko leží – je ledová krusta desítky kilometrů silná, anebo slabá, o síle „jen“ několika málo km? Tato otázka rozděluje vědeckou komunitu na dva nesmiřitelné tábory už celé desetiletí. Jediné, co máme k dispozici, [...]


Středa 16. listopadu 2011


Meteorický roj Leonid přispěl k výzkumu meziplanetární hmoty

Leonidy patří ke známým meteorickým rojům, podobně jako například Perseidy. Meteorický roj Leonid, jejichž mateřským tělesem je kometa 55P/Tempel-Tuttle se pravidelně objevuje kolem 17. listopadu. Země prolétá proudem meteoroidů několik dní. V tomto roce nenastane jediné maximum, ale hned tři maxima: 16. listopadu ve 21 h, 18. listopadu ve 4 h 30 min...

Pluto a Charon – nebude to nebezpečné?

Plánují-li se lety ke hvězdám, věnuje se zpravidla velká pozornost tomu, co by během letu mohly způsobit větší částice nebo tělesa, se kterými by se mezihvězdná sonda mohla srazit. Při velkých rychlostech by kolize s čímkoli, včetně objektů o velikosti prachových zrn, byla pro sondu nebezpečná až zničující. U meziplanetárních sond, které na rozdíl od [...]


Úterý 15. listopadu 2011


Planetka Lutetia – pozůstatek po zrození Země

Nenápadná planetka (21) Lutetia objevená roku 1852 Hermannem Goldschmidtem v Paříži se v poslední době ukázala být mnohem zajímavějším objektem, než by se mohlo na první pohled zdát. Po výstředné dráze o excentricitě 0,164 oběhne kolem Slunce jednou za 3,8 roku. Pohybuje se ve vzdálenosti 2,036 až 2,034 AU. Patří mezi větší planetky (rozměry 121×101×75...


Sobota 12. listopadu 2011


Měla sluneční soustava pět velkých planet?

Poloha Země ve „zlaté zóně“ sluneční soustavy je možná výsledkem vypuzení páté velké planety ze sluneční soustavy během prvních 600 miliónů let její existence. Vyplynulo to z analýzy populace transneptunických planetek známých jako Kuiperův pás a četnosti a uspořádání kráterů na Měsíci. Autorem článku, v němž je publikován tento závěr, je Dr....


Čtvrtek 10. listopadu 2011


Jak se daří sondě Phobos-Grunt

Sonda Phobos-Grunt sice 8. 11. odstartovala, ale neproběhl manévr nezbytný k tomu, aby se sonda nasměrovala k Marsu. Místo toho obíhá kolem Země po nízké dráze s nebezpečně nízkým perigeem 190 km. Vázne komunikace se sondou, nejspíš v důsledku nespolehlivého softwaru sondy. Pokud by se sondu nepodařilo přimět k letu na Mars, může během asi 10 dní [...]


Středa 9. listopadu 2011


Předchůdci sondy Fobos-Grunt

Sonda Fobos-Grunt se po úspěšném startu 8. listopadu dostala do technických problémů. Selhalo navedení na správnou dráhu a místo toho nyní sonda obíhá kolem Země po excentrické dráze s perigeem ve vzdálenosti pouze 190 km. Vedení řídicího střediska doufá, že se mu podaří přeprogramovat sondu tak, aby manévr provedla znovu. Pokud by se tento úkol [...]


Úterý 8. listopadu 2011


Měsíce Marsu a budoucnost jejich výzkumu

8. listopadu 2011 ve 21:16 GMT (světového času) má k Marsu odstartovat sonda Fobos-Grunt. Jak upozorňuje náš partnerský web Exoplanety.cz, start lze živě sledovat na stráce http://spaceflightnow.com/live/. Pamětníci si jistě vzpomenou na sovětské sondy Fobos I. a Fobos II., jejichž mise skončila spíše nezdarem. Podobnost názvu současné sondy s názvy těchto sond není...


Pondělí 7. listopadu 2011


Můžeme na Marsu předpovídat počasí?

Jeden z cílů vědeckého výzkumu je porozumět fyzikálním procesům v našem světě natolik, abychom mohli přesně předpovídat budoucnost. Počasí je klasický předpovědní problém a dobrý příklad toho, jak obtížné je popsat komplexní systém dostatečně dobře, abychom s pomocí matematických modelů dokázali předpovědět budoucí stav tohoto systému. Důvod, proč...


Neděle 6. listopadu 2011


Blízkozemní planetka 2005 YU55

V noci z 8. na 9. listopad 2011 proletí kolem Země blízkozemní planetka 2005 YU55 ve vzdálenosti 325 000 km. Toto na první pohled obrovské číslo představuje ve vesmíru nepatrnou vzdálenost, pouhých 85% střední vzdálenosti Měsíce od Země. Těsné průlety malých blízkozemních planetek kolem Země jsou poměrně časté. Avšak zatímco většinou jde o tělesa o [...]


Sobota 5. listopadu 2011


Obloha v listopadu 2011

Listopad je podzimní měsíc a zárovň měsíc s dlouhodobě nejpesimističtější předpovědí, co se týče podmínek k pozorování oblohy, a to zejména z důvodu počasí. Souhvězdí Večer můžeme ještě spatřit zapadající letní trojúhelník – trojici jasných hvězd Vega (souhvězdí Lyry), Deneb (souhvězdí Labutě) a Altair (souhvězdí Orla)....