Kyslík představuje značnou část atmosféry Země – ve vzduchu, který dýcháme, ho je 21%. Ale v dávné historii Země byl vzácný — možná ve vzduchu dokonce zcela chyběl. To se změnilo před necelými 2,3 miliardami let (tzv. „Great Oxidation Event“). Přítomnost plynného kyslíku v zemské atmosféře umožnila vývoj organismů dýchajících vzduch. Mezi ně...

Minulý týden proběhla po všech astronomických serverech senzační zpráva, že sonda Mars Reconnaissance Orbiter našla na Marsu stopy nedávno tekoucí vody. Že na Marsu existuje H2O, je známo už mnoho desetiletí. Nejprve byla H2O objevena spektroskopicky. Do letů prvních meziplanetárních sond k Marsu přežívaly hypotézy z dnešního pohledu velmi optimistické z hlediska nejen...

Je tomu již nějaký ten týden, co kometa C/2010 X1 (Jelenin) zmizela z naší oblohy, jak se přibližuje ke Slunci. Naštestí pro astronomii nezmizela z noční oblohy úplně. Díky příznivé geometrii je stále viditelná z jižní polokoule. Tamní pozorovatelé nezaháleli a pokračovali ve sledování komety. Díky pozorováním od Davida Seargenta, Michaela Mattiazza (oba z...

Hornatá oblast na odvrácené straně Měsíce známá jako vysočina na odvrácené straně (lunar farside highlands) je podle nové studie vědců z University of Santa Cruz pozůstatkem po srážce Měsíce a menšího měsíce – Země měla původně dva. Tato hypotéza dostala název ‘Big Splat’ (velké plesknutí nebo možná lépe velké splynutí). Nápadné...

O exoplanetách u pozůstatků hvězdého vývoje jsme psali již dříve. V současnosti se dostává do popředí zájmu kategorie exoplanet u bílých trpaslíků. Bruce Gary z USA, autor knihy Exoplanet Observing for Amateurs založil projekt PAWM (Pro-Am White Dwarf Monitoring), jehož cílem je objevovat exoplanety právě tohoto typu. O projektu podrobně informuje v češtině...

Řekne-li se kosmonauti na jiné planetě, představí si většina lidí odvážné muže chodící ve skafandrech po povrchu nějaké cize vypadající krajiny, možná s nějakým nástrojem v ruce, například dálkovými kleštěmi pro sběr kamenů, aby se v nemotorném skafandru nemuseli ohýbat. Avšak podobně jako kosmonauti neřídí kosmické lodě přímo, nýbrž prostřednictvím...

Malý ledový Saturnův měsíc Enceladus je známý tím, že pod jeho povrchem je voda tekutá a obsahuje velké množství plynů. Z povrchu Enceladu vyvěrají výtrysky vodní páry. Tento jev je označovaný jako kryovulkanismus. Herschelův kosmický teleskop nedávno potvrdil, že část vodní páry zcela uniká z gravitačního pole Enceladu a dokonce se dostává na samotný Saturn....

V sobotu 13. srpna 2011 v časných ranních hodinách nastane maximum meteorického roje Perseid. Tento roj patří mezi nejznámější a je aktivní každý rok. V letošním roce však budou podmínky viditelnosti Perseid méně příznivé. Měsíc, který se bude nacházet necelý den před úplňkem, způsobí, že slabší meteory zaniknou na světlém pozadí oblohy. Přesto budou...

Již několik let je známo, že hvězdy, kolem kterých obíhají exoplanety, jsou bohatší na prvky těžší než vodík a helium. V astrofyzice se tyto prvky označují za kovy (i když některé z nich jsou nekovy), a jejich procentuální zastoupení ve hvězdě se nazývá metalicita. Těžší prvky usnadňují tvorbu jader planet při formování planet v akrečním [...]

Na 5. srpen 2011 je naplánován start sondy Juno, jejímž vědeckým cílem bude výzkum planety Jupiter. Pokud by start nebyl možný v důsledku nepříznivého počasí, je možné ho odložit až na 26. srpen. Sonda poletí k Jupiteru 5 let. Zahájení vědeckého programu u Jupiteru je naplánováno na rok 2016. Sonda využije metodu gravitačního praku: v říjnu [...]

Nový výzkum ukazuje, že polární záře exoplanet typu „horký Jupiter“ může být 100× až 1000× jasnější, než polární záře na Zemi (lépe řečeno u planety Země). Částice přicházející z hvězdy jsou magnetickým polem usměrňovány od rovníku k pólům. Protože planeta obíhá velmi blízko hvězdy, interaguje s více erupcemi. Polární záře mohou...

Na snímcích pořízených sondou Wide-field Infrared Survey Explorer (WISE) byl objeven první známý Trojan obíhající kolem Slunce po dráze gravitačně spoluovládané Zemí. Trojané jsou asteroidy, které obíhají po dráze kolem Slunce, ale tak, že tvoří se Sluncem a planetou rovnostranný trojúhelník (a nebo oscilují blízko kolem tohoto bodu). Mají stejnou oběžnou dobu jako...

Večer 11. srpna 2011 ve 22 h 02 min SELČ nastane zákryt hvězdy TYC 2224-01391-1 planetkou (4709) Ennomos. V čase pozorování bude Měsíc 2 dny před úplňkem. Podrobnosti najdete na stránce Hvězdárny v Rokycanech.

Když byla sluneční soustava mladá a ještě velmi horká, mohl na středně velkých asteroidech existovat primitivní život? Není to tak ztřeštěná otázka jak na první pohled možná vypadá, protože existují přesvědčivé mineralogické důkazy pro to, že uvnitř asteroidů, zejména uhlíkatých, může život existovat. Uhlíkaté asteroidy obsahují spoustu různých...

Srpen patří mezi letní měsíce. 1. srpna Slunce vychází v 5 h 28 min a zapadá ve 20 h 27 min SELČ. Den trvá 14 h 59 min. 31. srpna vychází Slunce v 6 h 09 min a zapadá v 19 h 35 min. Den trvá 13 h 26 minut. V měsíci srpnu můžeme podle [...]

Nestává se každý den, aby astronomové nalezli obří meteorit, který k nám kdysi dávno přicestoval z vesmíru. Vědci přitom dostávají poměrně často na stůl řadu kamenů, o kterých se jejich nálezci domnívají, že jsou mimozemského původu.   Celý článek najdete na Exoplanety.cz.

Když se vrátilo návratové pouzdro sondy Stardust se vzorky prachu komety 81P/Wild čekalo vědce překvapení. Jádra komet se totiž na počátku sluneční soustavy měly zformovat na okraji prachoplynného disku v teplotách okolo -223 °C, prach ale obsahoval krystalické křemičitany a inkluze bohaté na vápník a hliník. Tyto minerály potřebují ke vzniku teploty nad 727 °C. [...]

Dne 18. července 2011 odstartoval z kosmodromu Bajkonur na oběžnou dráhu nový kosmický dalekohled, ruský RadioAstron (nazývaný také Spektr-R nebo neoficiálně „ruský HST“). Teleskop patří Ruské kosmické agentuře. Je určen k pozorování v rádiové oblasti spektra na vlnových délkách 1,35 až 6,0, a dále 18 a 92 cm. Průměr antény (hlavního zrcadla)...

Vědci z NASA objevili další formu výskytu vody na Marsu. Pod tenkou vrstvou povrchových hornin, zejména oxidů železa, fungující jako nepropustný nátěr, je voda chemicky vázaná v karbonátech. Množství takto vázané vody je patrně významné. Podobným způsobem je voda vázaná i v pozemských horninách v pouštních oblastech. Tento poznatek přispěje k upřesnění rozvrhu...

NASA uveřejnila objev čtvrtého měsíce planety (od roku 2006 trpasličí planety) Pluto. Nový měsíc byl poprvé zaznamenán na fotografii z Hubblova teleskopu 28. června 2011. Objev byl potvrzen následnými pozorováními z 3. a 18. července 2011. Měsíc obíhá mezi drahami již dříve známých měsíců Nix a Hydra a jeho průměr se odhaduje na 13 až [...]

Letos uplynul jeden rok od objevu Neptunu. Ovšem nikoli jeden rok pozemský, ale jeden rok neptunovský. Neptun, nejvzdálenější velká planeta sluneční soustavy obíhá kolem Slunce ve vzdálenosti 30 AU a jeden svůj oběh dokončí za 165 let. Neptun byl objeven v roce 1846 na základě výpočtu pomocí gravitačních poruch dráhy Uranu. Výpočet provedli nezávisle na [...]

Po konjunkci se Sluncem 6. dubna 2011 se Jupiter v červnu opět objevil na ranní obloze a nyní je již dobře pozorovatelnou planetou. Oproti minulému období viditelnosti doznal dalších změn. Jižní rovníkový pás (SEB), který se již v minulém období viditelnosti začal obnovovat, vypadá dnes podobně jako v roce 2009. Oproti normálnímu stavu je však tmavší a [...]

Planeta Jupiter se po konjunkci se Sluncem stala znovu objektem ranní oblohy. Od minulého období viditelnosti se vzhled planety změnil. Jižní rovníkový pás, který dočasně zmizel (viz obrázek vlevo) a koncem minulého období viditelnosti se zvolna obnovoval, je nyní velmi tmavý a poněkud červenější než obvykle. Shrňme si proto minulé období viditelnosti, které bylo v [...]

Červenec patří mezi letní měsíce a je zároveň měsícem, ve kterém je po červnu nejkratší noc a nejdelší den. 1. července Slunce vychází ve 4 h 57 min a zapadá ve 20 h 54 min SELČ. Den trvá 15 h 57 min. 31. července vychází Slunce v 5 h 27 min a zapadá ve 20 [...]