Jediný v přírodě nalezený příklad uspořádání hmoty, za jehož objev se udělovala loňská chemická „nobelovka“, přiletěl na Zemi z vesmíru.

Když se důkazy přivalí všechny najednou, jsou přesvědčivější, než když ty samé důkazy přicházející postupně jeden za druhým.

Nizozemští virologové vyrobili, jak sami přiznávají, „jeden z nejnebezpečnějších virů, jaké lze získat“. Nejsou sami.

Soucit s druhým není výhradně lidská vlastnost. Nově byl prokázán dokonce u potkanů.

Stane se „Jurský park“ realitou? Japonští vědci oznámili, že v dohledné době naklonují mamuta. Už zase.

Zmínka o "ptačím mozku" platí v lidské společnosti za urážku. Navzdory malým rozměrům toho však dokáže mozek ptáků překvapivě mnoho.

Americká biotechnologická firma Geron předčasné ukončila testování léčby poraněné míchy lidskými embryonálními kmenovými buňkami. Co bude dál?

Analýza DNA z několika mililitrů krve nastávající matky prozradí, co všechno zdědilo dítě, které se má teprve narodit. Narodí se vůbec?

Lidé dýchající městský vzduch znečištěný oxidem uhelnatým jsou klidnější. Dokazuje to výsledek výzkumu izraelských vědců.

Evropa by ráda viděla ekologické zemědělství všude. Afriku nevyjímaje. Obyvatelé černého kontinentu namítají: „Ekologické zemědělství už máme. Ale neuživí nás!“

Je jen otázkou času, kdy se objeví na poli biotechnologií a syntetické biologie charismatický vizionář a změní náš svět.

Patří výsledky vědy vědcům, investorům, vydavatelům vědeckých časopisů anebo nám všem? V týdnu od 24. října 2011 do 30. října 2011 je zvláště dobrá příležitost k zahloubání nad touto otázkou, protože na celém světě probíhá „Open Access Week“ čili „Týden otevřeného přístupu“.

Ekologičtí aktivisté prosazují zákaz pokusu, který má ověřit technické prostředky pro ochlazení pozemského klimatu pomocí tzv. geoengineeringu. Situace jako vystřižená z pohádky o pyšné princezně Krasomile z Půlnočního království, kde se nesmí zpívat a kde se odvolává, co se slíbilo, a slibuje, co se odvolalo.

Lidská paměť pracuje v „kvantech“. Jak se to dá zjisti? Teleportací potkanů.

Co všechno chceme po učitelích? Představují naše požadavky stále ještě celkem přirozené „názorové spektrum“ anebo jsme už úplně propadli schizofrenii?

Většina lidí se považuje za nadprůměrné. Není to možné, ale rádi tomu věříme. K čemu je tento zhusta ničím nepodložený optimismus dobrý?

O co jde na vysokých školách? O studenty? O výuku? Anebo o pedagogické úvazky? Návod na  rychlou a snadnou "recyklaci" studentů.

Během patnácti let lze vrátit teplotní poměry Arktidy tam, kde byly před sto lety. Jen musíme zacílit na toho správného „nepřítele“. Není jím populární oxid uhličitý ale čistý uhlík v podobě sazí.

Zakládáme si na své individualitě, ale při plození dětí chceme vše měřit jedním metrem. Poslanci v parlamentu propadli dojmu, že vědí, kolik embryí by měli lékaři přenášet do dělohy žen, které se snaží otěhotnět po oplození ve zkumavce. A chystají se to uzákonit.

Vysokoškolští učitelé by měli bádat, protože kdo dělá dobrou vědu, ten lépe učí. Platí to však i obráceně. Ten kdo dobře učí, dělá kvalitnější vědu. Dokazuje to studie zveřejněná v prestižním vědeckém časopise Science.

Jaké léky užívají ryby v evropských řekách? Dexamethason, spironolakton popřípadě canrenon. A to v dávkách, pro které nemají odborníci jiný výraz, než „velmi vysoké“. Farmaceutická koupel nezůstává bez následků.

Postupuje současná věda příliš ryche? Někteří vědci si myslí, že ano a vydali „Manifest pomalé vědy“. Existují pádné důvody, proč se pod něj nepodepsat.

Budeme jíst maso vypěstované v bioreaktorech? A byla by produkce takového masa skutečně tak šetrná k životnímu prostředí, jak se nám jeho zastánci snaží namluvit?

Za kanálem La Manche leží země, kde se polidštěním zvířat zabývají seriózněji než ve zbytku světa. Máme Brity následovat? Raději ne.